Marcos 3
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA
1 Képah náh, Yesu ǹ syɩ de *Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ yɔ́ sɔkɔ. Ké nɛ́npɔ́ sɔkɔ, dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ gbõ̀lɛ kúnɔ́lɛ.
1 De novo, Jesus entrou na sinagoga. E estava ali um homem que tinha uma das mãos ressequida.
2 *Farisiyɛ̃nɔ mó tyah Yesulɛ n yah, wàh kɩ ńtyɩ̃́nɔ à dɛ mɔ n pi *mɩ mɩ yòh sṍlɛ, pè mó lékàh wɛ à kɔ̃.
2 E estavam observando Jesus para ver se curaria aquele homem no sábado, a fim de o acusarem.
3 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo gbõ̀nkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ, à yuku n pɔ yĩn névye nɩyṍ.
3 Jesus disse ao homem da mão ressequida:
4 Tɛ́ no piki yah: «Tir nɛ̂ wɛ̃̀kɩ̀ mɛ kɔ̃́nɔ́lɛ mɩ mɩ yòh sṍlɛ: Pèpɔrɩ se yɩ̃nɛ pɩ́nɔ́lɛ, tĩ̂ pèkè se? À névi wilki kũ sɔkɔ, tĩ̂ à tɛ̃̀ ko mɔ?» Ǹtɛ, pè náh tir yɔ́ yo.
4 Então lhes perguntou: Mas eles ficaram em silêncio.
5 Képah sɔkɔ, wǎh pè yah yah yésyẽ̂hlɛ fɔ̀kɔ̀vyã̀hnɩ̀ sɔkɔ, ǹ yah kwɔ pé kùkùtǎhkɩ̀ tɛ̃̀ tyɩ́. À mɛ yo dĩ́ mɛ̀ tyɩ́: «Á gbõ̀ tɔ̃!» À mɛ ǹ gbõ̀ tɔ̃, kè núkú pɩ ké vilɛ.
5 Então Jesus, olhando em volta, indignado e entristecido com a dureza de coração daquelas pessoas, disse ao homem: O homem estendeu a mão, e ela lhe foi restaurada.
6 Farisiyɛ̃nɔ-á képah wɛ sɛ̃́, pè yuku wil kénɛ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, à núkú kyɩ wɛ̃ tuke mɔ ànɛ̂ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ *Yerɔdi náh névyelɛ Yesu tyɩ́ sɔkɔ, pǎh kɩ pɩ sɔ̃́, tɛ́ à wɛ n ko n mɔ n pi.
6 Os fariseus saíram dali e, com os herodianos, logo começaram a conspirar contra Jesus, procurando ver como o matariam.
7 Képah náh, Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú yuku Kalile yɔ́-ǹgbɛ̃ gbɔ̀pɔ, tɛ́ tɔ́wû ǹgbɛ̃ yɔ́ sõ̀ mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃. Pé túkù n wil Kalile, túkù mó n wil Yude,
7 Jesus se retirou com os seus discípulos para o mar. Uma grande multidão o seguia. Eram pessoas que tinham vindo da Galileia, da Judeia,
8 ànɛ̂ Yerusalɛmɩ. Túkù n wil Yidume, túkù n wil Yurdɛ̃ yɔ́nkahnɩnɛ. Túkù mó n wil Tiri ànɛ̂ Sidõ gbɔ̀plɔ kwlo sɔkɔ. Kénɛ tɔ́wû ǹgbɛ̃ ye kyɩ wil ǹ tyɩ́. Pè sõ̀ ǹ tyípɩ́nɔ́ noh, képah yĩn ye.
8 de Jerusalém, da Idumeia, do outro lado do Jordão e dos arredores de Tiro e de Sidom, porque ouviam falar das coisas que Jesus fazia.
9 Kǎh pɩ sɛ̃́, Yesu yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, pè krótókè yɔ́ tɔ̃ sah pé kɔ̃, tɔ́wû káh pɔ pé fyãh.
9 Então recomendou aos seus discípulos que sempre lhe tivessem pronto um barquinho, por causa da multidão, a fim de não o apertarem.
10 Wǎh sõ̀ mɛ névye náhnáhlɛ n dɛ n mɔ, yámpú pól sõ̀ mɛ n to n tuke ǹ yõ nɛ, pé wɛ tũ ǹ tyɩ́.
10 Pois curava muitas pessoas, de modo que todos os que tinham alguma enfermidade se esforçavam para chegar perto, a fim de poderem tocar nele.
11 Tɛ́ *sétã̀n-á sõ̀ mɛ nónó sɔkɔ, pǎh à wɛ, pè pé gbètukunɔlɛ n di n pɔ ǹ yah, tɛ́ n yo ǹ tyɩ́ dénsyinɔ sɔkɔ nɛ, Liyel pi-á ǹnɛ.
11 Também os espíritos imundos, quando o viam, prostravam-se diante dele e gritavam: — Você é o Filho de Deus!
12 Képah sɔkɔ, à dírí kõ pé yõ, tɛ́ nɛ, pè káh pé dùkùlɛ n yo.
12 Mas Jesus lhes advertia severamente que não o expusessem à publicidade.
13 Sṍ yɔ́lɛ, Yesu dɔkɔ yɔ̃lɩ yɔ́ yõ, tɛ́ wǎh sõ̀ mɛ nónó tyɩ́, à pè ye. Pè pɔ ǹ tyɩ́.
13 Depois, Jesus subiu ao monte e chamou os que ele quis, e vieram para junto dele.
14 Sɛ̃́ ye sõ̀, à yah wilki kènɛ nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimínɛ, à pɩ ǹ tõ̀npɩbɩlɛ. Nɛ, pè nɛ n mɛ pé tnɔ̂, pé nɛ n wɛ n tõ pé wɛy pèpɛy yo n kɔ̃ yĩnnɛ.
14 Então designou doze, aos quais chamou de apóstolos, para estarem com ele e para os enviar a pregar
15 Tɛ́ tɛ̃́nwɛnɔlɛ pè kɔ̃ nɛ̂-á kɩ fɛ̃ *sétã̀n yĩni n wilki n pi.
15 e a exercer a autoridade de expulsar demônios.
16 Nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí nɔ́pi yĩni wɛ yɔ̀: Simolɛ, Yesu ǹmɔ yĩn sah Pyɛrɩlɛ.
16 Eis os doze que designou: Simão, a quem acrescentou o nome de Pedro;
17 Nsyakɩ ànɛ̂ ǹ gbɛ̃̀ndĩ́ Nsyɔ̃nɛ, pépilɛ, Sebede wɛ̃́npì ye sõ̀. À pépi yĩn sah Gbanɛrsyɛsilɛ, ké yõ ye «nónó-á gbɛ̃́nséntã́hkɩ̀ sɔ̃́».
17 Tiago, filho de Zebedeu, e João, irmão de Tiago, aos quais deu o nome de Boanerges, que quer dizer “filhos do trovão”;
18 Andre tɔ sõ̀ mɛ, ànɛ̂ Filipe, ànɛ̂ Bartelemi, ànɛ̂ Matye, ànɛ̂ Toma, ànɛ̂ Nsyakɩ, nɛ̂-á Alfe pídĩ́nɛ. À tahlɩ Tade, ànɛ̂ Simolɛ, nɛ̂-á sõ̀ ǹ sú fṍ yõ yɔ̃̀pu sɔkɔ yɔ́lɛ,
18 André, Filipe, Bartolomeu, Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu; Tadeu; Simão, o Zelote;
19 ànɛ̂ tɔ̃ Yisikaryɔti Yudasilɛ, nɛ̂-á pɔ vi Yesu náh.
19 e Judas Iscariotes, que foi quem o traiu.
20 Képah náh, Yesu de gbô. Tɔ́wû tɔ̃ tuke ǹ yõ. Wrɔ́ ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ ǹmɔ ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú tyɩ́ yõke yõ yõ tɛ̃̀nɛ.
20 Então Jesus foi para casa. E outra vez se ajuntou uma multidão, de tal modo que nem podiam comer.
21 Ǹ gbôtãn-á képah noh sɛ̃́, pè yuku wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃ nɛ, páh kɩ kyɩ à tɛ̃, tɛ́ n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, ǹ lékã́m-á fɛ̃kɩ, wǎh kah mɔ.
21 E, quando os parentes de Jesus ouviram isto, saíram para prendê-lo, porque diziam: — Está fora de si.
22 Légbĩ́nɛ, *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú nónó-á wil Yerusalɛmɩ sɔkɔ, pépi nɛ ńkɛ̃, *sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ Belsebul-á mɛ Yesu sɔkɔ. Ǹmɔ tǎhkɩ̀-á à kɔ̃, à tɛ̃ wɛ *sétã̀nnɛ n yĩni n wilki névye sɔkɔ.
22 Os escribas, que tinham vindo de Jerusalém, diziam: — Ele está possuído de Belzebu. Ele expulsa os demônios pelo poder do maioral dos demônios.
23 Képah tɛ̃̀nɛ, à pé ye, tɛ́ tyah n wɛkɩ pé tyɩ́ sèmìrn sɔkɔ: «Sɔ̃́ mɛ sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ kɩ fɛ̃ ǹ gblɔ̌y yĩni wilki névi sɔkɔ?
23 Então, convocando-os, Jesus lhes disse, por meio de parábolas:
24 Yõ̀tɔ̃rɩ́ núkú névye-à tyah wɛ̃nɛ n fwo, kénɛ yõ̀tɔ̃rɩ́ náh n mo n pi.
24 Se um reino estiver dividido contra si mesmo, tal reino não pode subsistir.
25 Kéte nɛ̂ névye-à tyah wɛ̃nɛ n fwo, kénɛ kéte tɔ náh n mo n pi.
25 Se uma casa estiver dividida contra si mesma, tal casa não poderá subsistir.
26 Sɛ̃́ntɛ̃̀ ó ye, sétã̀n yõ̀tɛ̃̀-à yuku, à ǹ tǎhkɩ̀ tɔkɩ, à tyah wɛ̃nɛ n fwo, ǹ yõ̀tɔ̃rɩ́ kɩ yɩkɩ, kè náh n mo n pi.
26 Se Satanás se levantou contra si mesmo e está dividido, não pode subsistir; é o seu fim.
27 Névi yɔ́ ńtɛ̃ náh fɛ̃ de n pi kètɛ̃̀npɛ tǎhkɩ̀ wɔ̀kɔ̀, kɩ ǹ gbã̀n yî tɔkɔ, nɛ́ à náh à tɛ̃ pukubi. Wàh à tɛ̃ pukubi tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, à kɩ pyě ǹ wɔ̀kɔ̀ yî kwel.
27 Ninguém pode entrar na casa do valente para roubar-lhe os bens, sem primeiro amarrá-lo; e só então saqueará a casa dele.
28 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́ kègbɩ yõ: Névye-á tyípêl nónó póllɛ n pɩ, ànɛ̂ Liyel gbyɔ̀nɔ́ póllɛ, sè kɩ fɛ̃ yɔ̃ mɔ pè kɔ̃.
28 Em verdade lhes digo que tudo será perdoado aos filhos dos homens: os pecados e as blasfêmias que proferirem.
29 Ǹtɛ, névi nɛ̂-à *Liyel Mírkí gbyɔ, kè náh n yɔ̃ n mɔ n pi ǹ tyɩ́ póllɛ. À kɩ wũ ké sɔkɔ.»
29 Mas aquele que blasfemar contra o Espírito Santo nunca terá perdão, visto que é réu de pecado eterno.
30 À képah yo sɛ̃́ pé tyɩ́, pǎh sɔ̃́npɩ́ yo nɛ, sétõ-á mɛ ǹ sɔkɔ.
30 Jesus disse isto porque diziam: “Está possuído de um espírito imundo.”
31 Képah náh, Yesu-á sõ̀ mɛ ńyãh, ǹ yṹpyé ànɛ̂ ǹ yṹ pɔ yĩni tɛ̃ kénɛ gbô yah, tɛ́ nɛ tɛkɩ mɔ à kyɩ à ye.
31 Nisto, chegaram a mãe e os irmãos de Jesus e, tendo ficado do lado de fora, mandaram chamá-lo.
32 Tɔ́wû sõ̀ mɛ kɔ̃ tɛ̃ Yesu mɔ gbɩ̃, tɛ́ pè yo ǹ tyɩ́ nɛ, à noh yɔ̀, ǹ yṹ, ànɛ̂ ǹ yṹpyé-á mɛ kégbɔ́. Pǎh mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé à wɛ.
32 Muita gente estava sentada ao redor de Jesus, e alguns lhe disseram: — Olhe, a sua mãe, os seus irmãos e as suas irmãs estão lá fora, procurando o senhor.
33 À mɛ yo pé tyɩ́: «Nɛ̂ mɛ ńmɔ yṹnɛ, ànɛ̂ nónó mɛ ń yṹpyélɛ?»
33 Então Jesus perguntou:
34 Képah náh, névye nónó-á sõ̀ mɛ tɛ̃ à mɔ gbɩ̃, à yɔ̃ pè yah kore vi, tɛ́ yo: «Yé yah, ńmɔ yṹ, ànɛ̂ ń yṹpyé mɛ ásõ̂.
34 E, olhando em volta para os que estavam sentados ao seu redor, disse:
35 Névi nɛ̂-á Liyel nɩ̀vɩ̀lɛ n pɩ, ǹmɔ ye ńmɔ yṹpi, ànɛ̂ ń yṹnɛ.»
35 Portanto, aquele que fizer a vontade de Deus, esse é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.