Marcos 14

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 *Pakɩ syáh-á n tyah yĩ́níntɛ̃nɔlɛ, ké tɛ́y sõ̀ wũ sèpĩ̀n nínì, tɛ́ Pakɩ ànɛ̂ sɛ̃̀-ǹkɛ̃̂ búrn syáh kɩ n syah n pi. Légbĩ́nɛ, *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú sõ̀ mɛ Yesu tɛ̃́-ńsahlɛ n yah n kɔ̃ yĩ́nvǐ sɔkɔ, ǹ kònmɔ mɔ tɛ̃̀nɛ.
1 Dali a dois dias, era a Páscoa e a Festa dos Pães Asmos; e os principais sacerdotes e os escribas procuravam como o prenderiam, à traição, e o matariam.
2 Pè sõ̀ mɛ n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, pé náh fɛ̃ tir mɛ̀ pɩ n pi syáh syáhnɔ́ sèpĩ̀n sɔkɔ, kǎh kɩ fɛ̃ kwil névye fɔ̀kɔ̀vyã̀hnɩ̀ yilki mɔ kègbɩlɛ.
2 Pois diziam: Não durante a festa, para que não haja tumulto entre o povo.
3 Ké lésõlɛ, Yesu sõ̀ mɛ Betani kwil sɔkɔ, *tótɛ̃ dĩ́ Simo gbô sɔkɔ. Wǎh sõ̀ mɛ yṍnɔ́ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, sê yɔ́ de yuku pé tnɔ̂ nɩrɩ so pèpɛy yɔ́lɛ, làsèkwěl dan tahlɛ ké yĩ́ĩ́nɛ. À ké yah yɩkɩ mɔ, tɛ́ ké kwɛ mɔ Yesu yõ.
3 Estando ele em Betânia, reclinado à mesa, em casa de Simão, o leproso, veio uma mulher trazendo um vaso de alabastro com preciosíssimo perfume de nardo puro; e, quebrando o alabastro, derramou o bálsamo sobre a cabeça de Jesus.
4 Nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, kè náh sõ̀ nɔ túkù tyɩ́. Pè yuku n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, kû se pɩ, tɛ́ à làsèkwěl mɛ̀ yɩkɩ sɛ̃́ nɩ?
4 Indignaram-se alguns entre si e diziam: Para que este desperdício de bálsamo?
5 Kǎh kɩ sõ̀ fɛ̃ yãm, kɩ kah pɔ́ plɔ́ kyɛtɔ̃nɩ́ yõ, tɛ́ kɩ sélɛ yãmtãm kɔ̃. Tɛ́ mɛ pé fɔkɔ vyãh pi mɛ̀nɛ kègbɩlɛ.
5 Porque este perfume poderia ser vendido por mais de trezentos denários e dar-se aos pobres. E murmuravam contra ela.
6 Ǹtɛ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́: «Yé yɛ ǹ yõ! Kû pɩ, tɛ́ yé ǹ yahlɛ n vyãh? Tyi pèpɛy ye à pɩ ńmɔ tyɩ́ sɛ̃́ yɔ̀.
6 Mas Jesus disse: Deixai-a; por que a molestais? Ela praticou boa ação para comigo.
7 Ǹtɛ, yãmtãm kɩ mɛ ànɛ̂ yélɛ sõmɛsṍ. Yé kɩ fɛ̃ pèpɔrɩlɛ n pɩ pé tyɩ́, kàh nɔ yé tyɩ́ gbĩ́ nɛ̂nɛ. Ǹtɛ, ńmɔ tɛ̃̀ wɔ náh n mɛ n pi yélɛ sõmɛsṍ.
7 Porque os pobres, sempre os tendes convosco e, quando quiserdes, podeis fazer-lhes bem, mas a mim nem sempre me tendes.
8 Pi mɛ̀ pɩ pɩ tɛ̃̀ ye à pɩ. À kwãh tɛ̃ làsèkwěl mɔ ńmɔ wil yõ. À kè tɔ̃ sah tɛ diki sɔkɔ dáhnmɔ yĩnnɛ.
8 Ela fez o que pôde: antecipou-se a ungir-me para a sepultura.
9 Mé kɩ kè yo yé syah kègbɩ yõ nɛ, kèkõyṍ pól sɔkɔ, nɩ̀vɩ̀nɩ̀ wɛy sã́n-à n yo ńyãh, pi mɛ̀-á nɛ̂ pɩ, képah tɔ kɩ n yo. No dyɔ kɩ n kwnɛ ǹ tyɩ́lɛ.»
9 Em verdade vos digo: onde for pregado em todo o mundo o evangelho, será também contado o que ela fez, para memória sua.
10 Yudasi Yisikaryɔtilɛ, Yesu *tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí sɔkɔ yɔ́ ye sõ̀ ǹnɛ. Ǹmɔ sɔkɔ à kyɩ yo *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ tyɩ́ nɛ, páh kɩ fɛ̃ Yesu dahbɩ pé gbõ̀.
10 E Judas Iscariotes, um dos doze, foi ter com os principais sacerdotes, para lhes entregar Jesus.
11 Kǎh pɩ sɛ̃́, ǹ wɛy mɛ̀ nóhnɔ́ kah nɔ pé tyɩ́. Pè mɛ yo sah núkú yõ nɛ, páh kɩ pɔ́ dan yɔ́lɛ à kɔ̃. Képah sɔkɔ, Yudasi-á pɩ sɔ̃́, tɛ́ à dahbɩ n pi pé gbõ̀, à tyah képah sɔ́kɔ́-ńsahlɛ n yah n kɔ̃.
11 Eles, ouvindo-o, alegraram-se e lhe prometeram dinheiro; nesse meio tempo, buscava ele uma boa ocasião para o entregar.
12 Sɛ̃̀-ǹkɛ̃̂ búrn syáh tyah sṍlɛ, Yesu *tõ̀ sã́hpú à piki yah nɛ, ńyãh sɔkɔ se à mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé kyɩ *Pakɩ yõke pɩ ǹ tyɩ́ nɩ? *Nsyifunɔ ńkɛ̃́nɛ Pakɩ képyɛ̂nnɛ n ko lésõlɛ, képah ye.
12 E, no primeiro dia da Festa dos Pães Asmos, quando se fazia o sacrifício do cordeiro pascal, disseram-lhe seus discípulos: Onde queres que vamos fazer os preparativos para comeres a Páscoa?
13 Képah sɔkɔ, à ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ nímí wilki tõ, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ, pè kyɩ kwil sɔkɔ. Pàh kɩ de n tɛ, pǎh kɩ dĩ́ yɔ́ yohnɩ, à kɩ mɛ ni pĩ́n twah. Pè ǹ sõ̀ tɛ̃.
13 Então, enviou dois dos seus discípulos, dizendo-lhes: Ide à cidade, e vos sairá ao encontro um homem trazendo um cântaro de água;
14 Wàh kɩ kyɩ de gbô nɛ̂, pè yo kénɛ gbô nɛ́tɛ̃̂ tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́-á nɛ, wɔ̀kɔ̀ nɛ̂ sɔkɔ se pé kɩ pɔ n yõ n pi Pakɩ yõkelɛ ànɛ̂ pé tõ̀ sã́hpúlɛ nɩ?
14 segui-o e dizei ao dono da casa onde ele entrar que o Mestre pergunta: Onde é o meu aposento no qual hei de comer a Páscoa com os meus discípulos?
15 Wǎh kɩ pè wɛ̃kɩ yĩ̂nyõ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ táh ǹgbɛ̃ yɔ́lɛ. Yíyìn pól-á kɩ mɛ tɔ̃́nsàhnɔ́lɛ ké sɔkɔ. Ké nɛ́npɔ́ sɔkɔ-á pè kɩ Pakɩ yõke pɩ pé tyɩ́.
15 E ele vos mostrará um espaçoso cenáculo mobilado e pronto; ali fazei os preparativos.
16 Wǎh yo sɛ̃́, ǹ tõ̀ sã́hpú kyɩ kwil sɔkɔ, tɛ́ pè ńtyɩ̃́nɔ kyɩ tyi pól wɛ, wǎh sõ̀ kè yo sɔ̃́ pé tyɩ́. Pè mɛ Pakɩ yõke pɩ nɛ́npɔ́ sɔkɔ.
16 Saíram, pois, os discípulos, foram à cidade e, achando tudo como Jesus lhes tinha dito, prepararam a Páscoa.
17 Képah sɔkɔ, ńvɩ̃́-á pɔ nɔ, à pɔ de ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimínɛ.
17 Ao cair da tarde, foi com os doze.
18 Pǎh sõ̀ mɛ yṍnɔ́ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, à yo pé tyɩ́ nɛ, kègbɩ yõ, pépi sɔkɔ nɛ yɔ́-á kɩ pɔ n vi n pi péwɔ náh, nɛ̂-á mɛ n yõ pélɛ fɩ̃́ núkú.
18 Quando estavam à mesa e comiam, disse Jesus: Em verdade vos digo que um dentre vós, o que come comigo, me trairá.
19 Ǹ tõ̀ sã́hpú-á képah noh, pé yah kwɔ kègbɩlɛ. Pè tyah ǹnɛ n piki yah núkú núkúlɛ. Ńyɔ n nɛ, péwɔ se nɩ, ńyɔ n nɛ, péwɔ se nɩ?
19 E eles começaram a entristecer-se e a dizer-lhe, um após outro: Porventura, sou eu?
20 À yo pé tyɩ́: «Yépi nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí sɔkɔ, nɛ̂-á mɛ n di ńmɔlɛ tɛ̃̀ngbil núkú sɔkɔ, tɛ̃̀ wɔ ye.
20 Respondeu-lhes: É um dos doze, o que mete comigo a mão no prato.
21 Kègbɩ yõ, *Névi Pi kɩ n ku n pi, sɔ̃́-á sõ̀ *Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ kè yo sah ǹ tyɩ́ sɔkɔ. Ǹtɛ, tyípékè ǹgbɛ̃ ye kélɛ ǹ gbàh dɛ́nmɔ-ò tyɩ́! Ǹ dúbí-ńkɛ̃̂ ye náhkɩ fṍnfṍ ǹ dúbínɔ́ yõ.»
21 Pois o Filho do Homem vai, como está escrito a seu respeito; mas ai daquele por intermédio de quem o Filho do Homem está sendo traído! Melhor lhe fora não haver nascido!
22 Képah sɔkɔ, yõke yõ gbĩ́nɛ, à búrn tɔkɔ, tɛ́ wɛkɩ Liyel tyɩ́, tɛ́ kɩ kwɔkɩ dibi pè kɔ̃, tɛ́ yo pé tyɩ́: «Yé syi kélɛ, ńmɔ wil ye.»
22 E, enquanto comiam, tomou Jesus um pão e, abençoando-o, o partiu e lhes deu, dizendo: Tomai, isto é o meu corpo.
23 Képah náh, à mɛ dìvɛ̃ wɔ wɔ kwâh tɔkɔ dìvɛ̃nɛ ké sɔkɔ, tɛ́ wɛynɛ Liyel kɔ̃, tɛ́ kélɛ ǹ *tõ̀ sã́hpú kɔ̃ pé pól wɔ ké sɔkɔ,
23 A seguir, tomou Jesus um cálice e, tendo dado graças, o deu aos seus discípulos; e todos beberam dele.
24 tɛ́ yo pé tyɩ́: «Képahlɛ, ńmɔ tṍ ye, nɛ̂-á kɩ névye yégbékè kwrɔ mɔ ànɛ̂ Liyellɛ. Kè kɩ kwɛ tɔ́wû yĩnnɛ.
24 Então, lhes disse: Isto é o meu sangue, o sangue da [nova] aliança, derramado em favor de muitos.
25 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́ kègbɩ yõ: Mé náh tɔ̃ dìvɛ̃ wɔ n yah n pi. Mâh pópó dìvɛ̃nɛ n wɔ tɔ̃ ńtɔ̃, dìvɛ̃ sã́n yɔ́ ye *Liyel yõ̀tɔ̃rɩ́ tyah sɔkɔ.»
25 Em verdade vos digo que jamais beberei do fruto da videira, até àquele dia em que o hei de beber, novo, no reino de Deus.
26 Képah náh, pè Liyel gbílkínɔ́ yɩ̀ gbɩ. Pǎh gbɩ tɛ, pè yuku Wólívyê sésân yɔ̃lɩ yõ.
26 Tendo cantado um hino, saíram para o monte das Oliveiras.
27 Pǎh kyɩ nɛ́npɔ́, à yo pé tyɩ́: «Yé pól kɩ ńmɔ yahle n pi. Sɔ̃́-á *Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ kè yo sah nɛ, yípɛ́nfɛ̃-á kɩ ko mɔ, tɛ́ yípɛ̂y pól-á kɩ to karkɩ gbɔ̀plɔlɛ.»
27 Então, lhes disse Jesus: Todos vós vos escandalizareis, porque está escrito:
28 Képah náh, à tɔ̃ yɔ̃ sɔkɔ yo pé tyɩ́: «Mâh pɔ yuku ń kṹntɛnɔ náh gbĩ́ nɛ̂nɛ, mé kɩ kyɩ yélɛ n syɩkɩ Kalile sɔkɔ.»
28 Mas, depois da minha ressurreição, irei adiante de vós para a Galileia.
29 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, tɛ́lɔ́ pól-à kɩ sɔ̃́ à yahle, péwɔ tɛ̃̀ wɔ náh à yahle n pi.
29 Disse-lhe Pedro: Ainda que todos se escandalizem, eu, jamais!
30 Ǹtɛ, Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, páh kélɛ n yo ǹ tyɩ́ kègbɩ yõ, kwɛy lékã̂h mɛ̀ sɔkɔ, sénpɛ-à kɩ pópó n gbo kɛ nínɔ́, wǎh kɩ mɛ ǹ vyãh kɔ̃lɩ tɛ kɛ tɔ̃́nɔ́ nɛ, pé náh péwɔ pɩ̃.
30 Respondeu-lhe Jesus: Em verdade te digo que hoje, nesta noite, antes que duas vezes cante o galo, tu me negarás três vezes.
31 Ǹtɛ, Pyɛrɩ tɔ̃ kè tɔ̃ yo yĩ́ĩ́ ǹ tyɩ́ nɛ, kũ fyé-à sɔ̃́, páh kɩ ku ǹnɛ. Pé náh n yo n yah n pi póllɛ nɛ, pé náh ǹnɛ n pnɛ. Pé no tɛ́lɔ́ pól tɔ yo sɛ̃́.
31 Mas ele insistia com mais veemência: Ainda que me seja necessário morrer contigo, de nenhum modo te negarei. Assim disseram todos.
32 Képah náh, pè sɔkɔ tyah yɔ́, ńyãh-á pè n ye Yesemaninɛ. Pǎh yĩni tɛ̃ nɛ́npɔ́ sɔkɔ, à yo ǹ *tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, pè tɛ̃ ásõ̂, pé mó kyɩ Liyel ni pɔ.
32 Então, foram a um lugar chamado Getsêmani; ali chegados, disse Jesus a seus discípulos: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou orar.
33 Wǎh n sɔkɔ, à Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsyakɩ, ànɛ̂ Nsyɔ̃ tɛ̃ sɔkɔ. Tɛ́ légbĩ́nɛ, ǹ fɔkɔ sõ̀ mɛ fɛ̃kɩ, tɛ́ tíkí mɛ à kah tɛ̃.
33 E, levando consigo a Pedro, Tiago e João, começou a sentir-se tomado de pavor e de angústia.
34 Képah sɔkɔ, à yo pé tyɩ́: «Yèkwɔrɩ mɛ ń sɔkɔ, kè sɔ̃́ ńnɛ n ko. Yépi tɛ̃ ásõ̂, tɛ́ yé káh nɛ n dɔ!»
34 E lhes disse: A minha alma está profundamente triste até à morte; ficai aqui e vigiai.
35 Tɛ́ yuku yah tĩ̂nnɛ kwéy, à kyɩ gbètukunɔ di, tɛ́ yo Liyel tyɩ́ nɛ, kàh kɩ fɛ̃ pɩ n pi, à pé wilki kwlɔ́nɔ́ mɛ̀ sɔkɔ.
35 E, adiantando-se um pouco, prostrou-se em terra; e orava para que, se possível, lhe fosse poupada aquela hora.
36 À tɔ̃ yo pé kwil wɛy sɔkɔ: «Aba, bɔ̌, tyi pól mɛ áwɔ gbõ̀. Ńmɔ wilki yèvyãhrɩ mɛ̀ sɔkɔ. Ǹtɛ, nɛ̂-á mɛ ké sɔkɔ, ńmɔ dyɔ yĩ́ĩ́ tɛ̃̀ káh pɩ, tɛ́ áwɔ tyɩ́ mó pɩ.»
36 E dizia: Aba, Pai, tudo te é possível; passa de mim este cálice; contudo, não seja o que eu quero, e sim o que tu queres.
37 Wǎh nírí pɩ tɛ, à ǹ syɩ pɔ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ tɔ̃́mɩ́ nɔ́pi tnɔ̂, à pɔ pè wɛ pè mɛ n dɔ. À yo Simo Pyɛrɩ tyɩ́: «Á mɛ n dɔ kɛ̀? Á náh tɛ̃ wɛ yah kwéy kè nɔ lɛ́r núkú ńtɛ̃nɛ kɛ̀.
37 Voltando, achou-os dormindo; e disse a Pedro: Simão, tu dormes? Não pudeste vigiar nem uma hora?
38 Yé gbah tɛ̃ yé nɛ n yah, yé mó Liyellɛ n ni, yé káh pɔ *sétõ tɔ̃̀nmɔnɔ fɛ̃ syi. Fɔkɔ sõnɔ pèpɛy mɛ névi sɔkɔ, tɛ́ ké pɩ́nɔ́ tǎhkɩ̀ náh mɛ ǹ sɔkɔ.»
38 Vigiai e orai, para que não entreis em tentação; o espírito, na verdade, está pronto, mas a carne é fraca.
39 Wǎh yo tɛ pé tyɩ́ sɛ̃́, à yal pé tnɔ̂, tɛ́ tɔ̃ kyɩ nírí pɩ gben tɛ̃̀ tyɩ́ kɔ̃lɛ.
39 Retirando-se de novo, orou repetindo as mesmas palavras.
40 Képah náh, à ǹ syɩ pɔ ǹ tõ̀ sã́hpú tnɔ̂ ńtɔ̃. À pɔ pè wɛ, dɔy mɛ tɛ̃ wɛ pé tyɩ́. Yo yo tir náh tɔ̃ wɛ pé tyɩ́.
40 Voltando, achou-os outra vez dormindo, porque os seus olhos estavam pesados; e não sabiam o que lhe responder.
41 Wǎh tɔ̃ kyɩ pɔ kɛ tɔ̃́-òlɛ, à yo pé tyɩ́: «Yé mɛ sɛ̃ tɛ̃ yélɛ n mɩ kɛ̀? Kè tyɛ! Ké gbĩ́ nɔ. Núkúnúkú, *Névi Pi kɩ dahbɩ nɛ́pêl gbõ̀.
41 E veio pela terceira vez e disse-lhes: Ainda dormis e repousais! Basta! Chegou a hora; o Filho do Homem está sendo entregue nas mãos dos pecadores.
42 Yé yuku á sɔkɔ! Yé yah, névi nɛ̂-á ńmɔlɛ n dahbɩ pé gbõ̀, tɛ̃̀ pɔ tɛ.»
42 Levantai-vos, vamos! Eis que o traidor se aproxima.
43 Wǎh mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ sɛ̃́, à náh tɔ̃̌nɩ̀ yo tɛ, tɛ́ Yudasi, nɛ̂-á ǹ *tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí sɔkɔ yɔ́lɛ, ǹmɔ yĩn mɛ́fwóbé nɛ́kwĩ́nkí yísyɔ́ yah, à pɔ kèkîrn ànɛ̂ léplólɛ pé gbã̀n. *Sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú ànɛ̂ yèwàhnɩ̀ ye sõ̀ tɛkɩ mɔ pélɛ.
43 E logo, falava ele ainda, quando chegou Judas, um dos doze, e com ele, vinda da parte dos principais sacerdotes, escribas e anciãos, uma turba com espadas e porretes.
44 Tɛ́ nɛ̂-á sõ̀ Yesu dahbɩ n pi pé gbõ̀, à sõ̀ mɛ pɩ dùkù yɔ́lɛ pè wɛ̃kɩ sah. À nɛ, páh kɩ pɔ wɛkɩ nɛ̂ tyɩ́ tɛ́ à pɔrɩ tɛ̃, ǹmɔ-á. Pè à tɛ̃, pè mó ǹnɛ n kyɔmɩ n yuku pallɛ.
44 Ora, o traidor tinha-lhes dado esta senha: Aquele a quem eu beijar, é esse; prendei-o e levai-o com segurança.
45 Képah sɔkɔ, wǎh núkú pɔ yĩni tɛ̃ Yesu tyɩ́, à wɛkɩ ǹ tyɩ́ nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́, tɛ́ núkú à pɔrɩ tɛ̃.
45 E, logo que chegou, aproximando-se, disse-lhe: Mestre! E o beijou.
46 Kǎh pɩ sɛ̃́, no nɔ́pi núkú pɔ tuke Yesu yõ, à à tɛ̃.
46 Então, lhe deitaram as mãos e o prenderam.
47 Yesu tõ̀ sã́hpú sɔkɔ yɔ́ núkú ǹ kèkírkì yɔrɩ dɛ, à sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tõ̀npɩ yɔ́ níkí kõ kãm.
47 Nisto, um dos circunstantes, sacando da espada, feriu o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha.
48 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́: «Yé pɔ ńmɔ tɛ̃́-ńsah kèkîrn ànɛ̂ léplólɛ yé gbã̀n, á kɩ nɛ kèlékɛ̃ névi sɔ̃́ ńnɛ.
48 Disse-lhes Jesus: Saístes com espadas e porretes para prender-me, como a um salteador?
49 Swɔ̃ swɔ̃ póllɛ, mé sõ̀ ńkɛ̃́nɛ n nɛ n mɛ yé wrɔ́ *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ, névyelɛ n kwɔ. Tɛ́ yé náh ń tɛ̃. Ǹtɛ, tyi nónó-à yo *Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ sɔkɔ, sépi pɩ́ntũnɔ yĩn ye.»
49 Todos os dias eu estava convosco no templo, ensinando, e não me prendestes; contudo, é para que se cumpram as Escrituras.
50 Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú pól to karkɩ, tɛ́ à sah.
50 Então, deixando-o, todos fugiram.
51 Tɛ́ kètɛ̃̀npìkì yɔ́ sõ̀ mɛ Yesu sõ̀ tɛ̃, fwɔ̀pĩn núkú ó ye sõ̀ à pil. Pè à tɛ̃ ǹ fwɔ̀pĩn tyɩ́,
51 Seguia-o um jovem, coberto unicamente com um lençol, e lançaram-lhe a mão.
52 à mó kè fe dɛ mɔ, tɛ́ to sɔkɔ ǹ sènpũ̀nɛ.
52 Mas ele, largando o lençol, fugiu desnudo.
53 Képah náh, pè Yesu tɛ̃ yuku *sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbô. Ké nɛ́npɔ́ sɔkɔ, sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ, ànɛ̂ yèwàhnɩ̀, ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú wɛ̃ tuke mɔ.
53 E levaram Jesus ao sumo sacerdote, e reuniram-se todos os principais sacerdotes, os anciãos e os escribas.
54 Tɛ́ Pyɛrɩ sõ̀ mɛ Yesu sõ̀ tɛ̃ wil fɩ́ɩ́ sɔkɔ, à pɔ wɛ de sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbô, à kyɩ nyàhlɛ n wnɛ gbô táh sɔkɔ ànɛ̂ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ tõ̀npɩbɩlɛ.
54 Pedro seguira-o de longe até ao interior do pátio do sumo sacerdote e estava assentado entre os serventuários, aquentando-se ao fogo.
55 Sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ ànɛ̂ *Nsyifunɔ tukey tùkèpu pól sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ nɛ, pé tir yɔ́ wɛ sah Yesu yõ, pé à wɛ ko mɔ. Ǹtɛ, pè náh mɛ vì-ǹsah wɛ ké tyɩ́.
55 E os principais sacerdotes e todo o Sinédrio procuravam algum testemunho contra Jesus para o condenar à morte e não achavam.
56 Tir yɔ́ náh, mɩ̀nyobe tàrfyɔ̀nɔ́ náhnáh sõ̀ mɛ. Pé náhnáh sõ̀ mɛ n wil mɩ̀nɩ̀nɛ n yo n sah ǹ yõ. Tɛ́ pépi ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ sah wɛ̃ tyɩ́ yõ.
56 Pois muitos testemunhavam falsamente contra Jesus, mas os depoimentos não eram coerentes.
57 Túkù mɛ n yuku lékàhlɛ ǹnɛ n kɔ̃ nɛ,
57 E, levantando-se alguns, testificavam falsamente, dizendo:
58 páh noh à mɛ n yo nɛ, péwɔ-á kɩ *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ mɛ̀ sɔ, nɛ̂-á névi mɔ, tɛ́ kɩ kè tɔ̃ mɔ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ wrɔ́, nɛ̂ náh n pɩ n pi névi gbõ̀ mɔnɩnɛ.
58 Nós o ouvimos declarar: Eu destruirei este santuário edificado por mãos humanas e, em três dias, construirei outro, não por mãos humanas.
59 Ǹtɛ képah fyé yõ, mɩ̀nyobe tàrfyɔ̀ nɔ́pi náh mɛ sah tírr wɛ̃ tyɩ́ yõ.
59 Nem assim o testemunho deles era coerente.
60 Képah sɔkɔ, sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yuku yĩn no pól yah, tɛ́ Yesu piki yah nɛ, tir kó mɛ ǹ tyɩ́ yo yo tɛ̃̀nɛ nɩ, pǎh mɛ tyi nónó póllɛ n yo n sah ǹ yõ?
60 Levantando-se o sumo sacerdote, no meio, perguntou a Jesus: Nada respondes ao que estes depõem contra ti?
61 Ǹtɛ, Yesu náh vi mɔ ǹ tyɩ́, à náh tir yɔ́ yo ǹ tyɩ́. Sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tɔ̃ ǹ syɩ à piki yah nɛ, ǹmɔ se *Kristalɛ, Liyel-á nɛ, páh kɩ nɛ tɛkɩ mɔ nɩ? Liyel, nɛ̂-á pé pól mɛ n gbilki, ǹ dɔ́rɩ́ pi se ǹnɛ nɩ?
61 Ele, porém, guardou silêncio e nada respondeu. Tornou a interrogá-lo o sumo sacerdote e lhe disse: És tu o Cristo, o Filho do Deus Bendito?
62 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́: «Àwe, ńmɔ ye. Tɛ́ yé kɩ *Névi Pi wɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ tyi pól Tɛ̃̀ Liyel gbõ̀yõ̀ sõ̀lɛ, kɩ mɛ n tiki n pi ńyîrn sɔkɔ.»
62 Jesus respondeu: Eu sou, e vereis o Filho do Homem assentado à direita do Todo-Poderoso e vindo com as nuvens do céu.
63 Képah sɔkɔ, sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ fɔkɔ kah vyãh. Fɔ̀kɔ̀vyã̀hnɩ̀ tɛ̃̀ tyɩ́, à ǹ fwɔ̀mɔn yɔrɩ tɔ, tɛ́ mɛ n yo nɛ, pè se noh nɩ? Tàrfyɔ̀ yah yah tɛ̃̀ náh tɔ̃ mɛ ké sɔkɔ.
63 Então, o sumo sacerdote rasgou as suas vestes e disse: Que mais necessidade temos de testemunhas?
64 Pè kó Liyel tyɩ́ wɛ́kɩ́ndenɔ noh ǹ tyɩ́ nɩ? Pè se nɛ, pé pɩ sɔ̃́ ǹnɛ nɩ? Névye pól yuku yo nɛ, wǎh yɩ̃nɛ kònmɔnɔlɛ.
64 Ouvistes a blasfêmia; que vos parece? E todos o julgaram réu de morte.
65 Pé túkù yuku n sĩn n mɔ n pɔ ǹ yõ. Pè ǹ yah vike tũ, tɛ́ ǹnɛ n mɩkɩ n pɔ gbɛ̃̀nkukurinɔ́lɛ. Tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à yo pé syah, nɛ̂-á mɩ ǹnɛ. À kè sãh n pɩ̃. Képah sɔkɔ, tukey tùkèpu tõ̀npɩbɩ Yesu tɛ̃ ǹ létáhlɔ́lɛ n kɔ̃lɩ.
65 Puseram-se alguns a cuspir nele, a cobrir-lhe o rosto, a dar-lhe murros e a dizer-lhe: Profetiza! E os guardas o tomaram a bofetadas.
66 Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ sõ̀ mɛ gbyẽ̂h sõ̀, gbô táh sɔkɔ. Tɛ́ *sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ tõ̀npɩ pi yɔ́ pɔ.
66 Estando Pedro embaixo no pátio, veio uma das criadas do sumo sacerdote
67 Wǎh Pyɛrɩ wɛ à mɛ nyàhlɛ n wnɛ, à à gbah yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ tɔ-á sõ̀ mɛ Nasarɛti kwil Yesulɛ!
67 e, vendo a Pedro, que se aquentava, fixou-o e disse: Tu também estavas com Jesus, o Nazareno.
68 Ǹtɛ, Pyɛrɩ mɛ ǹ vyãh kɔ̃lɩ tɛ́ nɛ, pé náh à pɩ̃, péwɔ ńtɛ̃ náh mɛ ǹ wɛy mɛ̀ syɩ́kɩ́-ńsah wɛ dɛ́. Wǎh yo sɛ̃́, à wil kyɩ yĩn kélé yah.
68 Mas ele o negou, dizendo: Não o conheço, nem compreendo o que dizes. E saiu para o alpendre. [E o galo cantou.]
69 Képah tɛ̃̀nɛ, pi mɛ̀-á tɔ̃ kyɩ à wɛ, nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, à tɔ̃ képah núkú ó yo pé tyɩ́ nɛ, dĩ́ mɛ̀nɛ, pépi sɔkɔ nɛ yɔ́-á!
69 E a criada, vendo-o, tornou a dizer aos circunstantes: Este é um deles.
70 Pyɛrɩ mɛ tɔ̃ ǹ vyãh kɔ̃lɩ. Dǒ, névye nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, pépi tɔ̃ tyah n yo Pyɛrɩ tyɩ́ nɛ, yékã̂b náh n mɛ ké sɔkɔ. Wǎh n wil Kalile sɔkɔ, no nɔ́pi sɔkɔ nɛ yɔ́-á ǹ tɔlɛ.
70 Mas ele outra vez o negou. E, pouco depois, os que ali estavam disseram a Pedro: Verdadeiramente, és um deles, porque também tu és galileu.
71 Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ tyah ǹ gblɔ̌ynɛ n wo pélpèl nɛ, dĩ́ nɛ̂ tyɩ́-á pè n yo pé tyɩ́, pé náh ǹnɛ n pnɛ gbógbó.
71 Ele, porém, começou a praguejar e a jurar: Não conheço esse homem de quem falais!
72 Nɛ́npɔ́ swɔ, sénpɛ gbo kɛ ní-òlɛ. Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ dyɔ to kõ Yesu wɛy tyɩ́lɛ, wǎh sõ̀ nɛ̂ yo ǹ tyɩ́ nɛ, sénpɛ-à kɩ pópó n gbo kɛ nínɔ́, wǎh kɩ mɛ ǹ vyãh kɔ̃lɩ tɛ kɛ tɔ̃́nɔ́ nɛ, pé náh péwɔ pɩ̃. Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, wǎh képah sõ, à tyah n gbo.
72 E logo cantou o galo pela segunda vez. Então, Pedro se lembrou da palavra que Jesus lhe dissera: Antes que duas vezes cante o galo, tu me negarás três vezes. E, caindo em si, desatou a chorar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.