Lucas 5
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Sṍ yɔ́lɛ, Yesu-á sõ̀ mɛ Yenesarɛtɩ yɔ́-ǹgbɛ̃ gbɔ̀pɔ, tɔ́wû pɔ à mɔ gbɩ̃ sah pílpíl, Liyel wɛy noh yĩnnɛ.
1 Certo dia Jesus estava na praia do lago da Galileia, e a multidão se apertava em volta dele para ouvir a mensagem de Deus.
2 Yesu mɛ krótónè nínì wɛ yɔ tnɔ̂ sɔkɔ, tɛ́ yɛ̃́nkyɔ tɛ̃́pú mɛ wil sé sɔkɔ, mɛ pé yɛ̃́nkyɔ tɛ̃ tɛ̃ mnɔlɛ n wu.
2 Ele viu dois barcos no lago, perto da praia. Os pescadores tinham saído deles e estavam lavando as redes.
3 À mɛ de krótónè nɔ́pi núkú sɔkɔ, nɛ̂-á sõ̀ Simɔ tyɩ́lɛ. Tɛ́ kè yah kɔ̃ ǹ tyɩ́ nɛ, à yal kélɛ yɔ vyãh tyɩ́, à de yuku yɔ sɔkɔ kwéyy. Képah-á pɩ, à kɔ̃ tɛ̃ krótókè sɔkɔ, à yɔ̃ sɔkɔ tɔ́wûlɛ n kwɔ.
3 Jesus entrou num dos barcos, o de Simão, e pediu que ele o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se e começou a ensinar a multidão.
4 Wǎh wɛkɩ tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, à yo Simɔ tyɩ́ nɛ, à de yuku yahlɛ yɔ tì tɛ̃̀-ǹsah. Pè mó pé mnɔ min dah mɔ yɔ sɔkɔ, pè yɛ̃́nkyɔ tɛ̃.
4 Quando acabou de falar, Jesus disse a Simão:
5 Simɔ mɛ à syah nɛ, pé yõ̀tɛ̃̀, pépi-á tõ̀ pɩ sõ, tɛ́ pé náh kwâh yɔ́ ńtɛ̃ wɛ tɛ̃. Ǹtɛ, ǹmɔ yóré yõ, páh kɩ mnɔ min dah mɔ.
5 Simão respondeu: — Mestre, nós trabalhamos a noite toda e não pescamos nada. Mas, já que o senhor está mandando jogar as redes, eu vou obedecer.
6 Képah sɔkɔ, pè mɛ pé mnɔ min dah mɔ yɔ sɔkɔ, tɛ́ yɛ̃́nkyɔ wɛ tɛ̃ tnɔ́nɔ́lɛ fɔ́ɔ́, pé mnɔ tyah n kɔ̃lɩ.
6 Quando eles jogaram as redes na água, pescaram tanto peixe, que as redes estavam se rebentando.
7 Pè mɛ pɩ mɔ pé no tyɩ́, nónó-á sõ̀ mɛ krótókè ní-ò sɔkɔ nɛ, pè pɔ pé yohnɩ mɔ. Pè mɛ pɔ pè yohnɩ mɔ, pè yɛ̃́nkyɔ wilki mɔ krótónè nínì nɔ́pi yĩ́ĩ́nɛ fɔ́ɔ́, sè n tyah tíkíndenɔlɛ ni sɔkɔ.
7 Então fizeram um sinal para os companheiros que estavam no outro barco a fim de que viessem ajudá-los. Eles foram e encheram os dois barcos com tanto peixe, que os barcos quase afundaram.
8 Simɔ Pyɛrɩ-á képah wɛ sɛ̃́, à ǹ gbètukunɔ di Yesu yah, tɛ́ nɛ, pé Yõ̀tɛ̃̀, tyípékè pɩ́-ò-á pélɛ. Képah yĩnnɛ, à gbɛ mɔ péwɔlɛ.
8 Quando Simão Pedro viu o que havia acontecido, ajoelhou-se diante de Jesus e disse: — Senhor, afaste-se de mim, pois eu sou um pecador!
9 Pǎh yɛ̃́nkyɔ nɔ́pi wɛ tɛ̃ pípí sɛ̃́, tíkí mɛ Simɔ ànɛ̂ pé no pól kah tɛ̃,
9 Simão e os outros que estavam com ele ficaram admirados com a quantidade de peixes que haviam apanhado.
10 à tahlɩ Sebede dĩ́npì tyɩ́, Nsyakɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃nɛ, pépi nónó-á sõ̀ Simɔ tõ̀ pɩ mûnɛ. Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ yo Simɔ tyɩ́: «Káh tíkí pɩ! À tɔkɔ núkúnúkú tyɩ́, á kɩ pɩ névye yénpɔ-òlɛ Liyel tyɩ́.»
10 Tiago e João, filhos de Zebedeu, que eram companheiros de Simão, também ficaram muito admirados. Então Jesus disse a Simão:
11 Képah náh, pè wil pɔ krótónè sah kènkwã̀h yõ ànɛ̂ pé vyɔ́ póllɛ, tɛ́ mɛ Yesu sõ̀ tɛ̃.
11 Eles arrastaram os barcos para a praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Sṍ yɔ́lɛ, Yesu sõ̀ mɛ kwil yɔ́ sɔkɔ, tɛ́ dĩ́ yɔ́ tɔ sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, dú ńyânnɛ ǹ wil pól sɔkɔ. Wǎh Yesu wɛ sɛ̃́, à kɔ kwĩnki, ǹ yah di sétáh Yesu yah, tɛ́ à ni nɛ, pé Yõ̀tɛ̃̀, wàh mɛ ké tyɩ́, wǎh kɩ fɛ̃ pé dɛ mɔ.
12 Certa vez Jesus estava numa cidade onde havia um homem que tinha o corpo todo coberto de lepra. Quando viu Jesus, o leproso se ajoelhou diante dele, encostou o rosto no chão e pediu: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser!
13 Wǎh yo sɛ̃́, Yesu núkú ǹ gbõ̀ nɔ, à tũ ǹ tyɩ́, tɛ́ nɛ: «Mé mɛ ké tyɩ́, á kɩ dɛ!» Nɛ́npɔ́ swɔ, dĩ́ núkú dɛ.
13 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: No mesmo instante a lepra desapareceu.
14 Képah sɔkɔ, Yesu kè gbah yo ǹ tyɩ́ nɛ, à káh yĩ mɛ̀ yãh nɛy tyɩ́ póllɛ. Tɛ́ à kyɩ ǹ gblɔ̌ynɛ sárká wìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ wɛ̃kɩ. Moyisi-á sõ̀ sárká nɛ̂ tyɩ́ yo sah tótãm dɛ́nmɔnɔ tyɩ́ sɔkɔ, à mó kè pɩ n tũ. Képah-á kɩ ǹ dɛ́nmɔnɔlɛ pè wɛ̃kɩ.
14 Então Jesus lhe deu esta ordem:
15 Képah fyé yõ, wãn sõ̀ mɛ n dohnɩ Yesu yĩn wìlnɔ́ yõ, tɛ́ nɛ́kwĩ́nkí sõ̀ mɛ n tuke n mɔ ǹ wɛy noh yĩn, ànɛ̂ pé yamnɔ mɔ́ndɛnmɔ yĩnnɛ.
15 Mas as notícias a respeito de Jesus se espalhavam ainda mais, e muita gente vinha para ouvi-lo e para ser curada das suas doenças.
16 Tɛ́ Yesu wɔ sõ̀ ńkɛ̃́nɛ n gbɛ n mɔ n tɛ̃ ǹ gblɔ̌y gbɛ̃́nnɩ sɔkɔ, ǹ Liyellɛ n ni.
16 Porém Jesus ia para lugares desertos e orava.
17 Sṍ yɔ́lɛ ńtɔ̃, Yesu sõ̀ mɛ kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ, tɛ́ Farisiyɛ̃nɔ ànɛ̂ Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú tɔ sõ̀ mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ nɛ́npɔ́. Pè wil Kalile ànɛ̂ Yude kwlo pól sɔkɔ, ànɛ̂ Yerusalɛmɩ tɔ sɔkɔ. Tɛ́ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel tǎhkɩ̀ sõ̀ mɛ Yesu sɔkɔ. Képah ye à kɔ̃, à yámpúlɛ n dɛ n mɔ.
17 Um dia Jesus estava ensinando, e alguns fariseus e alguns mestres da Lei estavam sentados perto dele. Eles tinham vindo de todas as cidades da Galileia e da Judeia e também de Jerusalém. O poder do Senhor estava com Jesus para que ele curasse os doentes.
18 Légbĩ́nɛ, nósyɔ́ sèkùkù dĩ́ yɔ́ twah pɔ ǹ sɛ̃ sɛ̃ kwâh yõ, mɛ n yah n kɔ̃ nɛ, pé de ǹnɛ wɔ̀kɔ̀, pé kyɩ à tiki sah Yesu yah.
18 Alguns homens trouxeram um paralítico deitado numa cama e estavam querendo entrar na casa e colocá-lo diante de Jesus.
19 Tɛ́ névye tnɔ́nkàhnɔ́ tɛ̃̀ tyɩ́, pè dé-ńsah yah kwlɔ. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè dɔkɔ gbɛ̃́ntĩ̂n yõ kye, à sèkùkù mɛ̀ tiki mɔ ànɛ̂ ǹ sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔlɛ, névye nɩyṍ Yesu yah.
19 Porém, por causa da multidão, não conseguiram entrar com o paralítico. Então o carregaram para cima do telhado. Fizeram uma abertura nas telhas e o desceram na sua cama em frente de Jesus, no meio das pessoas que estavam ali.
20 Yesu-á wɛ pè sɛ̃ ǹ yõ sɛ̃́, à mɛ yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́: «Dĩ́, á tyípêl ye yɔ̃ mɔ ǹ kɔ̃.»
20 Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
21 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisiyɛ̃nɔ tyah n sõ nɛ, nɛ̂ tɛ̃̀ ó se dĩ́ mɛ̀nɛ, tɛ́ à Liyel yĩnnɛ n yɩkɩ sɛ̃́ nɩ? Nɛ̂ se kɩ fɛ̃ tyípêl yɔ̃ mɔ névi kɔ̃, nɛ́ Liyel ó náh nɩ?
21 Os mestres da Lei e os fariseus começaram a pensar: — Quem é este homem que
22 Ǹtɛ, Yesu-á pé fɔ́kɔ́sɔ̃nɔ pɩ̃ sɛ̃́, à pé syah nɛ: «Kwâh nɛ̂ pɩ, tɛ́ yé n sõ sɛ̃́?
22 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
23 Nɛ̂ tɛ̃̀ dɔ̀dɔ̀ kal, à yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́ nɛ, ǹ tyípêl-á yɔ̃ mɔ à kɔ̃, képah náh pɩ, à yo ǹ tyɩ́ nɛ, à yuku nɛ n kɔ?
23 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
24 Ǹtɛ, mé mɛ ké tyɩ́ nɛ, yé pɩ̃ nɛ, tɛ̃́nwɛnɔ-á mɛ Névi Pi tyɩ́ sétáh yõ, kɩ fɛ̃ névi tyípêl yɔ̃ mɔ à kɔ̃», tɛ́ ǹ syɩ yo sèkùkù mɛ̀ tyɩ́: «Mé kélɛ n yo á tyɩ́: yuku, á sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔkɔ, ǹ nɛ n yuku á gbô!»
24 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
25 Nɛ́npɔ́ swɔ, dĩ́ núkú yuku no pól yĩ́ yah, à sɛ̃ sɛ̃ kwâh tɔkɔ, à sɔkɔ ǹ gbô, mɛ Liyel yĩnnɛ n gbilki n yuku.
25 No mesmo instante o homem se levantou diante de todos, pegou a cama e foi para casa, louvando a Deus.
26 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, no pól gbã̀n du. Pè Liyel yĩnnɛ n gbilki tíkí tɛ̃̀ tyɩ́, mɛ yo tũ nɛ, kwɛynɛ, páh tyi snɔ́ wɛ dɛ́!
26 Todos ficaram muito admirados; e, cheios de medo, louvaram a Deus, dizendo: — Que coisa maravilhosa nós vimos hoje!
27 Képah náh, Yesu wil nɛ́npɔ́, tɛ́ mɔ́rɩ́ syí-ò Levi wɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ mɔ́rɩ́ syí-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ. À yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ń sõ̀ tɛ̃!»
27 Depois disso Jesus saiu e viu um cobrador de impostos, chamado Levi , sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse:
28 Levi núkú ǹ tõ̀ sah, tɛ́ yuku ǹ sõ̀ tɛ̃.
28 Levi se levantou, deixou tudo e seguiu Jesus.
29 Képah tɛ̃̀nɛ, Levi yõke ǹgbɛ̃ pɩ ǹ gbô Yesu yĩnnɛ, tɛ́ mɔ́rɩ́ syípú náhnáh ànɛ̂ nɛ́káhbɩ́ kwĩ́nkí sõ̀ mɛ pélɛ kénɛ yõke yṍ-ńsah.
29 Então Levi fez para Jesus uma grande festa na sua casa. Havia ali muitos cobradores de impostos, e outras pessoas estavam sentadas com eles.
30 Képah sɔkɔ, Farisiyɛ̃nɔ ànɛ̂ pé Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú sõ̀ mɛ lékàhlɛ Yesulɛ n kɔ̃ mɛ n yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, kwâh nɛ̂ se, tɛ́ pè n yõ tɛ́ n wɔ mɔ́rɩ́ syípú ànɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂púlɛ wɛ̃ tyɩ́ nɩ?
30 Os fariseus e os mestres da Lei, que eram do partido dos fariseus, ficaram zangados com os discípulos de Jesus e perguntaram: — Por que vocês comem e bebem com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
31 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Névye nónó-á mɛ lènɔlɛ, sènpɩ yétõ̂ se mɛ pé tyɩ́? Yámpú tyɩ́ náh sènpɩ yétõ̂lɛ di?
31 Jesus respondeu:
32 Névye nónó-á n sõ nɛ, nɛ́gblɔ́-á pélɛ Liyel yah, mé náh pɔ pépi ye yĩnnɛ. Ǹtɛ, nónó-á pɩ̃ nɛ, tyípêl pɩ́pú-á pélɛ, pépi yé-ńsah ye mé pɔ nɛ, pè Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃.»
32 Eu não vim para
33 Képah náh, Farisiyɛ̃nɔ yo ǹ tyɩ́ nɛ, Nsyɔ̃ tõ̀ sã́hpú ànɛ̂ pépi tõ̀ sã́hpú-á ńkɛ̃́nɛ níkìlɛ n tɛ̃, ǹ tɛ́ nírílɛ n pɩ. Ǹtɛ, ǹmɔ tyɩ́nɔ tɛ̃̀ wɔ ninɛ n wɔ, tɛ́ yõkelɛ n yõ kɛ̀.
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: — Os discípulos de João Batista jejuam muitas vezes e fazem orações, e os discípulos dos
34 Wǎh képah noh sɛ̃́, à mɛ yo pé tyɩ́: «Fúr pɩ́-ò-á nónó ye ǹ fúr yõke yõ yĩnnɛ, yépi se kɩ fɛ̃ pè kɔ̃ pè kɩ níkì tɛ̃ pé yé-ò yĩ́ yah?
34 Jesus respondeu:
35 Ǹtɛ, sṍ yɔ́ mɛ n pi, pɛ mɛ̀ kɩ pɔ n wilki n pi pé wrɔ́. Légbĩ́nɛ, pè kɩ pyě níkìlɛ n tɛ̃.»
35 Mas chegará o tempo em que o noivo será tirado do meio deles; então sim eles vão jejuar!
36 Képah náh, Yesu mɛ tɔ̃ sèmìrkì yɔ́ mɩ pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́: «Névi yɔ́ ńtɛ̃ náh fwɔ̀sãn kãm, à fwɔ̀dyàh min n pi. Wâh képah pɩ, fwɔ̀sãn kɩ yɩkɩ, ké gbó mɛ̀ tɔ náh se tɔ̃ fwɔ̀dyàh syi n pi.
36 Jesus fez também esta comparação:
37 Ànɛ̂ tɔ̃, névi yɔ́ ńtɛ̃ náh dìvɛ̃ sã́n mɔ n pi pley dî sɔkɔ. Wâh képah pɩ, dìvɛ̃ sã́n mɛ̀-à fũ, kè kɩ pley nɔ́pi tɔkɩ, dìvɛ̃ kɩ kwɛ, pley kɩ yɩkɩ.
37 Ninguém põe vinho novo em
38 Kàh pɩ dìvɛ̃ sã́nnɛ, kè yɩ̃nɛ kè mɔ pley snɔ́.
38 Não. Vinho novo deve ser posto em odres novos.
39 Névi nɛ̂-á dar dìvɛ̃ kònɔ́ wɔ́nɔ́lɛ, à náh tɔ̃ n fɛ̃ n syi ké kò-ǹkɛ̃̂nɛ n wɔ. Tɛ̃̀ n nɛ n yo nɛ, dìvɛ̃ kònɔ́-á nɔ kal.»
39 E ninguém quer vinho novo depois de beber vinho velho, pois diz: “O vinho velho é melhor.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.