João 7

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Képah náh, Yesu sõ̀ mɛ yɔ̃ sɔkɔ n kɔ n kɔ̃ Kalile gbɛ̃̀nyah sɔkɔ. Tɛ́ Nsyifunɔ yõ̀tãm-á sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ ǹ kònmɔ-ńsahlɛ Nsyude gbɛ̃̀nyah sɔkɔ sɛ̃́, képah ye à náh tɔ̃ sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé kɔ kɔ̃ nɛ́npɔ́.
1 Passadas essas coisas, Jesus andava pela Galileia, porque não desejava andar pela Judeia, visto que os judeus queriam matá-lo.
2 Tɛ́ Nsyifunɔ kènkã̀l sõ̀ syáh sõ̀ mɛ de n tɛ.
2 E a festa dos judeus, chamada de Festa dos Tabernáculos, estava próxima.
3 Yesu yṹnpyé mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, à yal ásõ̂, à mó yuku Nsyude gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, ǹ sõ̀ tɛ̃́pú tɔ kɔ̃ pè ǹ tyípɩ́nɔ́ wɛ.
3 Então os irmãos de Jesus se dirigiram a ele e disseram: — Deixe este lugar e vá para a Judeia, para que também os seus discípulos vejam as obras que você faz.
4 Ńkɛ̃́ névi nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ no pé dùkù pɩ̃, tɛ̃̀ náh ǹ tyilɛ n pɩ sètĩ̀n sõ̀ sɔkɔ. Tɛ́ ǹmɔ-á tyi nónónɛ n pɩ yɔ̀, wǎh yɩ̃nɛ à sélɛ n pɩ n wilki n mɔ, no kɔ̃ pè à wɛ.
4 Porque, se alguém quer ser conhecido, não pode realizar os seus feitos em segredo. Já que você faz essas coisas, manifeste-se ao mundo.
5 Ǹtɛ Yesu yṹnpyé ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ sɛ̃ ǹ yõ.
5 Acontece que nem mesmo os irmãos de Jesus criam nele.
6 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ nɛ ké gbĩ náh tɔ̃̌nɩ̀ sɛ péwɔ tyɩ́. Gbĩ́mɛgbĩ́-á se mɛ yɩ̃́nɛ́nɔ́lɛ pépi tyɩ́ tɛ́.
6 Então Jesus lhes disse:
7 Kèkõyṍ névye náh fɛ̃ pépi dyɔ yɔ n pi. Ǹtɛ pǎh mɛ péwɔ wɔ dyɔlɛ n yɔ, páh sɔ̃́npɩ́lɛ kélɛ n yo n wah nɛ pé tyípɩ́nɩ̀ náh mɛ plɛ.
7 O mundo não pode odiar vocês, mas a mim ele odeia, porque eu dou testemunho a respeito dele, dizendo que as suas obras são más.
8 Pépi dɔkɔ n yuku kénɛ syáh sɔkɔ. Péwɔ tɛ̃̀ wɔ tyɩ́, ké gbĩ náh tɔ̃̌nɩ̀ sɛ. Képah-á, pé náh n kyɩ n pi.
8 Vão vocês para a festa. Eu não vou, porque o meu tempo ainda não se cumpriu.
9 Wǎh képah yo tɛ, à wũ Kalile sɔkɔ.
9 Tendo dito isso, Jesus continuou na Galileia.
10 Tɛ́ ǹ yṹnpyé-á sɔkɔ tɛ syáh mɛ̀ sɔkɔ, ǹmɔ tɔ yuku nɛ́npɔ́ nyáh sõ. Tɛ́ à náh sõ̀ yɛ névye kɔ̃ pè à wɛ. À kè pɩ wɔ̃̀bɩ̀nsɔkɔnɔlɛ kannɛ.
10 Depois que seus irmãos tinham ido à festa, Jesus também foi, não publicamente, mas em segredo.
11 Tɛ́ Nsyifunɔ yõ̀tãm mó mɛ ǹnɛ n yah n kɔ̃ syáh mɛ̀ sɔkɔ, tɛ́ mɛ n piki n yah nɛ, ńyãh se ǹnɛ nɩ?
11 Ora, os judeus o procuravam na festa e perguntavam: — Onde estará ele?
12 Képah sɔkɔ, tɔ́wû mɛ̀ névye tyah Yesu tyɩ́lɛ n yãh tõ̀tõ̀. Pé túkù sõ̀ mɛ n yo nɛ nɛ́gbɩ́-á ǹnɛ, túkù mó mɛ n yo nɛ sɛ̃́ náh, ǹmɔ-á pyě n pilki névyelɛ ńkɛ̃́.
12 E havia grande murmuração a respeito de Jesus entre as multidões. Uns diziam: — Ele é bom. E outros afirmavam: — Não, não é! Ele engana o povo.
13 Ǹtɛ Nsyifunɔ yõ̀tãm tíkí sõ̀ mɛ pè tɛ̃. Kǎh pɩ sɛ̃́, pé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh tɛ̃ wɛ ǹ yõ wilki mɔ à yo Yesu tyɩ́ sɔkɔ.
13 Entretanto, ninguém falava dele abertamente, por ter medo dos judeus.
14 Syáh mɛ̀ sõ̀ mɛ ké nɩyṍ sɔkɔ, tɛ́ Yesu dɔkɔ pɔ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, à pɔ kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ.
14 Quando a festa já estava na metade, Jesus foi ao templo e começou a ensinar.
15 Tɛ́ wǎh kwɔ́nɔ́ nɛ̂nɛ n pɩ, kè Nsyifunɔ yõ̀tãm gbã̀n du. Pè mɛ tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, dĩ́ mɛ̀ se wɛ ńyãh pnɛ̀nɔ́ mɛ̀ dùkùlɛ nɩ? Tɛ́ à náh se mó tɔ̃ kǎrn ǹgbɛ̃ pɩ.
15 Então os judeus se maravilhavam e diziam: — Como é que ele pode ser letrado, se não chegou a estudar?
16 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́: «Máh kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ tyi nónó yõ yɔ̀, ńmɔ náh sõ tɛ̃ sélɛ dɛ́, Liyel nɛ̂-à tɛkɩ mɔ ńnɛ, ǹmɔ ye n wɛ̃kɩ sélɛ.
16 Jesus lhes respondeu:
17 Névi nɛ̂-à kè yah tɔkɔ nɛ pé Liyel dyɔ dyɔ tɛ̃̀nɛ n pɩ, tɛ̃̀ wɔ ye kɩ fɛ̃ ké gbɩ pɩ̃, Liyel-à kɩ nɛ̂ wɛ̃kɩ ńnɛ sélɛ, képah náh pɩ, ń yah yĩ́ĩ́ kwɔ́nɔ́-à kɩ nɛ mé n pɩ.
17 Se alguém quiser fazer a vontade de Deus, conhecerá a respeito da doutrina, se ela é de Deus ou se eu falo por mim mesmo.
18 Névi nɛ̂-à ǹ yah yĩ́ĩ́ tyilɛ n yo, ǹ gblɔ̌y yĩn gbílkí-ńsah ye à n yah n kɔ̃. Ǹtɛ névi nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé tyi pól pɩ, pé tṍ-ò yĩn mó gbilki, nɛ́gbɩ́ ye tɛ̃̀nɛ. Pílkí-ńsah náh mɛ tɛ̃̀ tyɩ́ póllɛ.
18 Quem fala por si mesmo está buscando a sua própria glória; mas o que busca a glória de quem o enviou, esse é verdadeiro, e nele não há falsidade.
19 Moyisi náh Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ yé kɔ̃ di? Ǹtɛ yé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh se mɛ n kɔ ké wɛ̃̀kɩ̀ yõ nɩ? Sɔ̃́ pɩ tɛ́ yé n yah n kɔ̃ ńmɔ kònmɔ-ńsahlɛ wɛ́?»
19 Não é fato que Moisés deu a Lei para vocês? Contudo, nenhum de vocês a cumpre. Por que estão querendo me matar?
20 Képah tɛ̃̀nɛ, tɔ́wû à syah nɛ sétõ-á mɛ ǹ sɔkɔ, à kɔ̃ à képahlɛ n yo, nòtɛ nɛ̂ se nɛ páh ǹnɛ n ko n mɔ nɩ?
20 A multidão respondeu: — Você tem demônio. Quem é que está querendo matá-lo?
21 Yesu mɛ tɔ̃ yo pé tyɩ́ nɛ: «Tyi núkú yɔ́ ó náh mé pɩ, tɛ́ yé pól gbã̀n du yɔ̀ di?
21 Jesus respondeu:
22 Moyisi náh mɔ yélɛ kõ̀kè kõ̀nɔ́ sɔkɔ di? Ǹtɛ ǹmɔ ńtɛ̃ náh tyah ké gbennɛ dò, ǹ náh tãn ye tyah kélɛ. Tɛ́ yé náh mɛ píyĩ́lɛ n kõ mɩ mɩ yòh sõlɛ di?
22 Moisés lhes deu a circuncisão — se bem que ela não vem de Moisés, mas dos patriarcas —, e vocês fazem a circuncisão de um menino até mesmo no sábado.
23 Ǹtɛ yépi-à kõ̀kèlɛ n kõ mɩ mɩ yòh sõlɛ, nɛ yé káh pɔ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ dêl pɩ, sɔ̃́ pɩ tɛ́ ńmɔ-á névi yõ̀tàhsyi pól dɛ mɔ mɩ mɩ yòh sõlɛ, yé ń dyɔlɛ n yɔ wɛ́?
23 E, se um menino pode ser circuncidado em dia de sábado, para que a Lei de Moisés não seja desrespeitada, por que vocês ficam indignados contra mim, pelo fato de eu ter curado por completo um homem num sábado?
24 Yé káh tyilɛ n wah à yɩ̃nɛ yɩ̃́ yáhnɔ́lɛ. Yé sélɛ n wah gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ.»
24 Não julguem segundo a aparência, mas julguem pela reta justiça.
25 Képah sɔkɔ, Yerusalɛmɩ tãn túkù sõ̀ mɛ n yo nɛ ńkɛ̃́, dĩ́ nɛ̂-á sõ̀ pè n yah n kɔ̃ nɛ pé ko mɔ, ǹmɔ kó yɔ̀ nɩ?
25 Alguns de Jerusalém diziam: — Não é este o homem que estão querendo matar?
26 Ǹtɛ pè yah à n wɛkɩ tɔ́wû nɩyṍ, tɛ́ pè náh mɛ n vi n mɔ ǹ tyɩ́ lɛ́! Yõ̀tãm se kɩ pyě mɛ kè fɛ̃ syi nɛ, ǹmɔ-á Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ nɩ?
26 Eis que ele fala abertamente, e ninguém lhe diz nada. Será que as autoridades reconhecem de fato que este é o Cristo?
27 Tɛ́ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ-à sõ nɛ̂nɛ pɔ, névi náh ǹ wìl-ǹsah pɩ̃ n pi, ǹtɛ pépi-á dĩ́ mɛ̀ wìl-ǹsah pɩ̃ dò.
27 Mas nós sabemos de onde este homem vem. Quando, porém, o Cristo vier, ninguém saberá de onde ele é.
28 Képah ye, Yesu-á mɛ névyelɛ n kwɔ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, à yo pé tyɩ́ yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ: «Yé ńnɛ n pnɛ, tɛ́ ń wìl-ǹsah pɩ̃ yé yo kɛ̀? Ǹtɛ ńmɔ náh pɔ ń gblɔ̌y yõ sɛ̃́ dɛ́! Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńmɔlɛ, à mɛ gbɩ ó ǹ tɔ̂ɔ́, ǹmɔ nɛ̂-á yé náh ǹnɛ n pnɛ.
28 Enquanto ensinava no templo, Jesus disse em voz alta:
29 Ǹtɛ ńmɔ wɔ wil ǹ tnɔ̂. Mé ǹnɛ n pnɛ, ànɛ̂ ǹmɔ ye tɛkɩ mɔ ńnɛ.»
29 Eu o conheço, porque venho da parte dele e ele me enviou.
30 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, pè tyah Yesu tɛ̃́-ńsahlɛ n yah n kɔ̃. Tɛ́ kǎh pɩ ǹ gbĩ náh tɔ̃̌nɩ̀ sõ̀ mɛ sɛ sɛ̃́, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh tɛ̃ wɛ gbõ̀ tũ ǹ tyɩ́.
30 Então quiseram prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos, porque a sua hora ainda não havia chegado.
31 Ǹtɛ tɔ́wû mɛ̀ sɔkɔ névye náhnáh sõ̀ mɛ sɛ̃ ǹ yõ, tɛ́ mɛ n yo nɛ, tɛ́ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ-à sõ nɛ̂nɛ pɔ, à se kɩ pɔ gbǐl tyi pɩ kɩ kal dĩ́ mɛ̀ tyɩ́lɛ yɔ̀ nɩ?
31 Porém muitos dentre a multidão creram nele e diziam: — Quando o Cristo vier, será que vai fazer maiores sinais do que este homem tem feito?
32 Tɛ́ tɔ́wû-á sõ̀ mɛ tyi nónónɛ n yãh tõ̀tõ̀ Yesu tyɩ́ sɔkɔ, sè pɔ wɛ de Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú níkí sɔkɔ. Képah sɔkɔ, pépi ànɛ̂ sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm mɛ Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú tɛkɩ mɔ nɛ, pè kyɩ Yesu tɛ̃.
32 Os fariseus, ouvindo a multidão murmurar essas coisas a respeito de Jesus, juntamente com os principais sacerdotes enviaram guardas para o prender.
33 Pǎh pɔ, Yesu mɛ nɛ: «Ńmɔ kɩ mɛ yélɛ kɩ wrɔ́ kwéy ó pɩ ńtɔ̃, tɛ́ kɩ sɔkɔ ń tɛ́kɩ́nmɔ-ò tnɔ̂.
33 Jesus disse:
34 Ńmɔ-á kɩ n mɛ n pi ńyãh sɔkɔ, yépi náh fɛ̃ n kyɩ nɛ́npɔ́. Képah ye, yé kɩ ń yah kɔ̃ tɛ́ yé náh ń wɛ n pi.»
34 Vocês irão me procurar, mas não me acharão; vocês também não podem ir para onde eu estou.
35 Wǎh yo sɛ̃́, Nsyifunɔ núkú tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, ńyãh se ǹmɔ kɩ n yuku n pi, tɛ́ pépi kɩ à yah kwlɔ nɩ? Ńkɛ̃́ pé no Nsyifunɔ nónó-á mɛ karkɩ tɛ̃ tɛ̃ kɔ̃ nɛ́káhbɩ́ wrɔ́, pépi tyɩ́ se pyě à kɩ yuku, kɩ kyɩ nɛ́káhbɩ́lɛ n kwɔ nɩ?
35 Então os judeus disseram uns aos outros: — Para onde ele irá que não o possamos achar? Será que pretende ir para a diáspora entre os gregos, a fim de ensinar os gregos?
36 Ńkɛ̃́ wɛlɔ nónó-á à yo yɔ̀ nɛ ńkɛ̃́: «Ńmɔ-á kɩ n mɛ n pi ńyãh sɔkɔ, yépi náh fɛ̃ n kyɩ nɛ́npɔ́, képah ye, yé kɩ ń yah kɔ̃, tɛ́ yé náh ń wɛ n pi.» Sépi kɔ́r se nɛ̂nɛ nɩ?
36 Que significa isso que ele diz: “Vocês irão me procurar, mas não me acharão; vocês também não podem ir para onde eu estou?”
37 Syáh gbĩ̀yĩ̀kì tɛ́y sõlɛ, nɛ̂-á pɩ ké gbĩ̀yĩ̀kì ǹgbɛ̃nɛ, Yesu yuku yĩn tɔ́wû sɔkɔ, tɛ́ yo yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ: «Níkì-à mɛ nɛ̂ tɛ̃, tɛ̃̀ pɔ ńmɔ tyɩ́, à pɔ wɔ.
37 No último dia, o grande dia da festa, Jesus se levantou e disse em voz alta:
38 Névi nɛ̂-à sɛ̃ ńmɔ yõ, min yrɛy kɩ n fwo n wil tɛ̃̀ sɔkɔ, sɔ̃́-á Liyel wɛy sɛ́bɛ́y yo kélɛ.»
38 Quem crer em mim, como diz a Escritura, do seu interior fluirão rios de água viva.
39 Liyel Mirki nɛ̂-á sõ̀ Yesu yõ sɛ̃́pú kɩ pɔ n wɛ n pi, képah tyɩ́ ye sõ̀ Yesu n yo. Tɛ́ légbĩ́nɛ, Yesu náh tɔ̃̌nɩ̀ sõ̀ mɛ dɔkɔ ǹ tɔ̃́rɩ́ yõ, képah ye Liyel náh tɔ̃̌nɩ̀ sõ̀ mɛ ǹ Mirkilɛ pè kɔ̃.
39 Isso ele disse a respeito do Espírito que os que nele cressem haviam de receber; pois o Espírito até aquele momento não tinha sido dado, porque Jesus ainda não havia sido glorificado.
40 Tɔ́wû-á Yesu wɛy mɛ̀ noh tɛ, túkù tyah n yo nɛ ńkɛ̃́, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò nɛ̂-á pé syɩkɩ tɛ̃, ǹmɔ-á dĩ́ mɛ̀nɛ tɔ́tɔ́.
40 Quando ouviram essas palavras, alguns do meio do povo diziam: — Este é verdadeiramente o profeta.
41 Túkù mó nɛ, Liyel-á nɛ̂ yah tɔkɔ, ǹmɔ-á. Tɛ́ túkù tɛ̃̀ wɔ mó nɛ, Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ se kɩ fɛ̃ wil Kalile gbɛ̃̀nyah sɔkɔ nɩ?
41 Outros diziam: — Ele é o Cristo. Outros, porém, perguntavam: — Por acaso o Cristo virá da Galileia?
42 Kè kó mɛ yónɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́, wǎh kɩ pɩ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Davidi pétóbé sɔkɔ yɔ́lɛ, tɛ́ kɩ n dubi n pi Betlɛmɩ kwil, képah nɛ̂ sɔkɔ-á Davidi dubi di?
42 Não diz a Escritura que o Cristo vem da descendência de Davi e da aldeia de Belém, de onde era Davi?
43 Képah sɔkɔ, névye sõnɔ pɩ sé tyɩ́ tyɩ́lɛ Yesu tyɩ́ sɔkɔ.
43 Assim, houve divisão entre o povo por causa dele.
44 Túkù sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ ǹ tɛ̃́-ńsahlɛ, ǹtɛ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh tɛ̃ wɛ gbõ̀ tũ ǹ tyɩ́.
44 Alguns queriam prendê-lo, mas ninguém lhe pôs as mãos.
45 Képah sɔkɔ, Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú pé syɩ sɔkɔ sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú tnɔ̂. Pèpi mɛ pè piki yah nɛ, sɔ̃́ se pɩ tɛ́ pè náh Yesu tɛ̃ pɔ nɩ?
45 Os guardas voltaram à presença dos principais sacerdotes e fariseus, e estes lhes perguntaram: — Por que vocês não o trouxeram?
46 Pè mɛ pè syah nɛ, dĩ́ mɛ̀ wɛy kénkɔ̃ náh mɛ póllɛ.
46 Eles responderam: — Jamais alguém falou como este homem.
47 Képah tɛ̃̀nɛ, Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú nɛ, è, pè se pyě yɛ à kɔ̃ à pé tɔ yõ yɩkɩ nɩ?
47 Os fariseus disseram aos guardas: — Será que também vocês foram enganados?
48 Pè se yõ̀tɛ̃̀ yɔ́, képah náh pɩ, Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ò yɔ́ wɛ yah à sɛ̃ Yesu yõ nɩ?
48 Por acaso alguma das autoridades ou algum dos fariseus creu nele?
49 Tɛ́ kàh tɔ́wû mɛ̀ névye tɛ̃ wɔ lésyi, pè náh Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ n pnɛ dò. Pé pól tyɩ́-á yɩkɩ.
49 Mas esse povo que nada sabe da lei é maldito.
50 Tɛ́ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ sõ̀ mɛ pè n ye Nikodɛmɩnɛ, nɛ̂-á kyɩ wil yah Yesu tyɩ́ sõ yɔ́lɛ. Ǹmɔ mɛ yo pé no tyɩ́ nɛ:
50 Nicodemos, um deles, que antes tinha ido conversar com Jesus, perguntou-lhes:
51 «À yɩ̃nɛ ápi tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ, á se yɩ̃nɛ à lékàhlɛ névi kɔ̃, nɛ́ á náh ǹ vyãh wɛy noh, tɛ́ pɩ̃ tyi nónó-á à pɩ?»
51 — Será que a nossa lei condena um homem sem primeiro ouvi-lo e saber o que ele fez?
52 Képah sɔkɔ, pé no à syah nɛ, è, Kalile gbɛ̃̀nyah nɛy se ǹ tɔlɛ tɛ́ à n wɛkɩ sɛ̃́ nɩ? Ńkɛ̃́, à Liyel wɛy sɛ́bɛ́y tɔkɔ n sohlɩ n yah, wǎh kɩ kè wɛ nɛ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò yɔ́ ńtɛ̃ náh n wil Kalile gbɛ̃̀nyah sɔkɔ.
52 Eles responderam: — Por acaso também você é da Galileia? Examine e verá que da Galileia não se levanta profeta.
53 [Képah náh, pé pól karkɩ sɔkɔ pé fnɛ́ sɔkɔ.
53 E cada um foi para a sua casa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.