João 21
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA
1 Képah náh, sõ yɔ́lɛ, Yesu tɔ̃ ǹ gblɔ̌ynɛ ǹ tõ̀ sã́hpú wɛ̃kɩ Tiberiyadɩ yɔ́-ǹgbɛ̃ gbɔ̀pɔ. Kǎh pɩ dùkù nɛ̂nɛ, kè wɛ yɔ̀:
1 Depois disso, Jesus se manifestou outra vez aos discípulos junto ao mar de Tiberíades. Foi assim que ele se manifestou:
2 Simo-Pyɛrɩ sõ̀ mɛ wɛ̃ tyɩ́ ànɛ̂ Toma nɛ̂-à pè yĩn dyɩ à kɔ̃ kènìnìnɛ, ànɛ̂ Natanayɛlɩ nɛ̂-á n wil Kana kwil sɔkɔ, Kalile gbɛ̃̀nyah, ànɛ̂ Nsebede dĩ́npìlɛ, à tahlɩ pé no Yesu tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ nímí yísyɔ́ tyɩ́.
2 Estavam juntos Simão Pedro, Tomé, chamado Dídimo, Natanael, que era de Caná da Galileia, os filhos de Zebedeu e mais dois discípulos de Jesus.
3 Képah tɛ̃̀nɛ, Simo-Pyɛrɩ mɛ yo pé tyɩ́ nɛ péwɔ-á n sɔkɔ yɛ̃́nkyɔ tɛ̃́-ńsah. Pé no tɛ́lɔ́ mɛ nɛ, pépi tɔ-á kɩ sɔkɔ ǹnɛ. Pè mɛ wil sɔkɔ à kyɩ de krótókè sɔkɔ, tɛ́ pè náh kwâh yɔ́ wɛ tɛ̃ lésõ lékã̂hnɛ.
3 Simão Pedro disse aos outros: — Vou pescar. Os outros responderam: — Nós também vamos com você. Foram e entraram no barco, mas, naquela noite, não pegaram nada.
4 Tyah syɩkɩ gbĩ́nɛ, Yesu sõ̀ mɛ yĩ́nnɔ́lɛ yɔ vyãh yah, tɛ́ ǹ tõ̀ sã́hpú náh sõ̀ mɛ pɩ̃ nɛ ǹmɔ-á.
4 Ao romper o dia, Jesus estava na praia, mas os discípulos não reconheceram que era ele.
5 À mɛ yo mɔ pé tyɩ́ nɛ, pé kódíbí, pè kó yɛ̃́nkyɔ yísyɔ́ wɛ tɛ̃ nɩ? Pè mɛ nɛ, ɔ̃́ɔ̃-á.
5 Jesus lhes perguntou: Eles responderam: — Não.
6 À mɛ nɛ, pè pé yɛ̃́nkyɔ tɛ̃ tɛ̃ mnɔ min n dah n mɔ krótókè gbõ̀yõ̀ sõ̀lɛ, pǎh kɩ wɛ tɛ̃. Pè mɛ sè min dah mɔ, tɛ́ yɛ̃́nkyɔ wɛ tɛ̃ tnɔ́nɔ́lɛ, fɔ́ɔ́ pè tɛ̃ sè yɔrɩ wilki kwlɔ.
6 Então Jesus disse: Assim fizeram e já não podiam puxar a rede, tão grande era a quantidade de peixes.
7 Képah sɔkɔ, Yesu tõ̀ sã́h-ò nɛ̂ tyɩ́-á nɔ yĩ́ĩ́ ǹ tyɩ́, ǹmɔ mɛ yo Pyɛrɩ tyɩ́ nɛ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃-á. Tɛ́ Pyɛrɩ sõ̀ mɛ ǹ fwɔ̀mɔnɩ dɛ sah. Wǎh noh nɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃-á ńyãh sɔkɔ, à kè tɔkɔ mɔ tɛ́ yɔkɔ de yɔ sɔkɔ.
7 E o discípulo a quem Jesus amava disse a Pedro: — É o Senhor! Simão Pedro, ouvindo que era o Senhor, cingiu-se com a sua túnica, porque tinha tirado a roupa, e lançou-se ao mar.
8 Tõ̀ sã́hpú tɛ́lɔ́ wɔ mó n pi krótókè sɔkɔ, tɛ́ mɛ pé yɛ̃́nkyɔ tɛ̃ tɛ̃ mnɔlɛ n yɔrɩ n pi, yɛ̃́nkyɔlɛ sé yĩ́ĩ́nɛ. Pè náh sõ̀ mɛ gbɛ mɔ kah yɔ vyãhlɛ. Kè sõ̀ mɛ mɛ́tɛ́rnɔ́ lèkwɛ̌ kénkɔ̃lɛ.
8 Os outros discípulos vieram no barquinho puxando a rede com os peixes, porque estavam somente a uns noventa metros da margem.
9 Pǎh pɔ yĩni tɛ̃ kènkwã̀h yõ sɔkɔ, pè nyàhségbnɔ yísyɔ́ wɛ yɛ̃́nkyɔlɛ sé yõ, tɛ́ búrn tɔ mɛ.
9 Ao saltarem em terra, viram ali umas brasas com peixe por cima; e também havia pão.
10 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, yɛ̃́nkyɔ nónó-á pè wɛ tɛ̃ yɔ̀, pè pɔ sé yísyɔ́lɛ.
10 Jesus lhes disse:
11 Wǎh yo sɛ̃́, Simo-Pyɛrɩ mɛ yɛ̃́nkyɔ tɛ̃ tɛ̃ mnɔ nɔ́pi yɔrɩ wilki kènkwã̀h yõ. Sè sõ̀ mɛ yúkúnɔ́lɛ yɛ̃́nkyɔ ǹgbã̀l plɔ́ lèkwɛ̌ tikininí pɔ́ gbãm pɔ́ tɔ̃́nɔ́lɛ (153). Ǹtɛ yɛ̃́nkyɔ́pèl nɔ́pi wɛ́ntɛ̃nɔ fyé yõ, pé yɛ̃́nkyɔ tɛ̃ tɛ̃ mnɔ náh kɔ̃lɩ.
11 Simão Pedro entrou no barco e arrastou a rede para a terra. A rede estava cheia, com cento e cinquenta e três grandes peixes. E, mesmo sendo tantos peixes, a rede não se rompeu.
12 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, pè pɔ yõke yõ. Tɛ́ ǹ tõ̀ sã́hpú-á sõ̀ pɩ̃ nɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃-á sɛ̃́, képah ye ǹ píkínyahnɔ tah pé tyɩ́ nɛ, nɛ̂ se ǹnɛ nɩ?
12 Jesus disse a eles: Nenhum dos discípulos ousava perguntar: “Quem é você?” Porque sabiam que era o Senhor.
13 À mɛ nɔ de pélɛ, tɛ́ búrn tɔkɔ à dibi pé tyɩ́, tɛ́ yɛ̃́nkyɔ tɔ dibi pé tyɩ́ sɛ̃́ntɛ̃̀ ólɛ.
13 Jesus veio, pegou o pão e deu a eles. Depois fez a mesma coisa com o peixe.
14 Yesu lékó yílkínmɔntɛnɔ náh, ké kɛ tɔ̃́-ò ye à ǹ gblɔ̌ynɛ ǹ tõ̀ sã́hpú wɛ̃kɩ yɔ̀.
14 E esta já era a terceira vez que Jesus se manifestava aos seus discípulos depois de ressuscitado dentre os mortos.
15 Yõke yṍntɛnɔ náh, Yesu mɛ Simo-Pyɛrɩ piki yah nɛ ńkɛ̃́: «Nsyɔ̃ pídĩ́ Simo, ń tyɩ́-á nɔ no nɔ́pi tyɩ́ sɔ̃́, ń tyɩ́ se mɛ nɔ áwɔ tyɩ́ à kal pépilɛ?» À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, àwe Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ǹmɔ ńtɛ̃-á pɩ̃ nɛ ǹ tyɩ́-á nɔ pé tyɩ́. Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ń képɔ́pî tɛ̃́nɔ́ plɛ.»
15 Depois de terem comido, Jesus perguntou a Simão Pedro: Ele respondeu: — Sim, o Senhor sabe que eu o amo. Jesus lhe disse:
16 Tɛ́ tɔ̃ à piki yah kɛ ní-òlɛ nɛ ńkɛ̃́: «Nsyɔ̃ pídĩ́ Simo, ń tyɩ́ se mɛ nɔ á tyɩ́?» À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, àwe Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ǹmɔ ńtɛ̃-á pɩ̃ nɛ ǹ tyɩ́-á nɔ pé tyɩ́. Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Pɩ ń képyɛ́nɩ̀ fɛ̃̀-òlɛ.»
16 Jesus perguntou pela segunda vez: Ele respondeu: — Sim, o Senhor sabe que eu o amo. Jesus lhe disse:
17 Képah náh, Yesu tɔ̃ ǹ syɩ à piki yah kɛ tɔ̃́-òlɛ nɛ ńkɛ̃́: «Nsyɔ̃ pídĩ́ Simo, ń tyɩ́ se mɛ nɔ á tyɩ́?» Képah sɔkɔ, kè Pyɛrɩ yah kwɔ, Yesu-á sɔ̃́npɩ́lɛ à piki yah kɛ tɔ̃́nɔ́ póllɛ nɛ, pé tyɩ́ se mɛ nɔ ǹ tyɩ́ nɩ? Képah tɛ̃̀nɛ, à mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ǹmɔ-á tyi póllɛ n pnɛ. Wǎh kè pɩ̃ yĩ́ĩ́ nɛ, ǹ tyɩ́-á mɛ nɔ pé tyɩ́. Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ń képyɛ́nɩ̀ tɛ̃́nɔ́ plɛ.
17 Pela terceira vez Jesus lhe perguntou: Pedro ficou triste por Jesus ter perguntado pela terceira vez: “Você me ama?” E respondeu: — O Senhor sabe todas as coisas; sabe que eu o amo. Jesus lhe disse:
18 Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo á tyɩ́, áwɔ kètɛ̃̀npìkì gbĩ́nɛ sõ̀, ńyãh-à á dyɔ, ň á kɔ̃ toh á fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ yõ ǹ sɔkɔ nɛ́npɔ́. Ǹtɛ wâh pɔ dye, á kɩ á gbã̀n yɔ̃ ǹnɩ̂ yɔ́ kɔ̃ à kɩ á kɔ̃ toh ǹ kɔ̃, tɛ́ kɩ sɔkɔ álɛ fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ, ńyãh tyɩ́ náh mɛ á tyɩ́.»
18 Em verdade, em verdade lhe digo que, quando era mais moço, você se cingia e andava por onde queria. Mas, quando você for velho, estenderá as mãos, e outro o cingirá e o levará para onde você não quer ir.
19 Tɛ́ Pyɛrɩ-á nɛ n ku n pi dùkù nɛ̂nɛ, tɛ́ kè kɩ Liyel yĩn gbilki n pi, képah tyɩ́ ye Yesu n yo sɛ̃́ yɔ̀. Képah yóntɛnɔ náh, à tɔ̃ yo Pyɛrɩ tyɩ́ nɛ: «Ń sõ̀ tɛ̃.»
19 Jesus disse isso para significar com que tipo de morte Pedro havia de glorificar a Deus. Depois de falar assim, Jesus acrescentou:
20 Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ-á ǹ yah vi, Yesu tõ̀ sã́h-ò nɛ̂ tyɩ́-á nɔ yĩ́ĩ́ Yesu tyɩ́, à à wɛ pé náhlɛ. Ǹmɔ ye lésõ ǹ gbalɩ kɛ̃kɩ Yesu tĩ̀nnɛ, tɛ́ à piki yah nɛ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, nɛ̂ tɛ̃̀ ó se kɩ n vi n pi ǹ náh nɩ?
20 Então Pedro, voltando-se, viu que o discípulo a quem Jesus amava vinha seguindo; era o mesmo que na ceia havia se reclinado sobre o peito de Jesus para perguntar: “Senhor, quem é o traidor?”
21 Pyɛrɩ-á à wɛ, à Yesu piki yah ǹ tyɩ́ sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́, tɛ́ ǹmɔ-á dò, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, tir nɛ̂ se kɩ ǹmɔ nɔ n pi nɩ?
21 Ao vê-lo, Pedro perguntou a Jesus: — Senhor, e quanto a este?
22 À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, páh kɩ mɛ ké tyɩ́ nɛ ǹmɔ tɛ̃ min sɔkɔ, fɔ́ɔ́ kè pɔ n nɔ pé syɩ́npɔnɔ tyɩ́, ǹ vyãh nɛ̂ se mɛ ké sɔkɔ nɩ? Ǹmɔ tɛ̃̀ wɔ pé sõ̀ tɛ̃ sɔ̃́!
22 Jesus respondeu:
23 Képah tɛ̃̀nɛ, kè wil wùù Yesu yõ sɛ̃́pú tyɩ́ nɛ, Yesu tõ̀ sã́h-ò mɛ̀ náh n ku n pi. Ǹtɛ Yesu náh se mó tɔ̃ sõ̀ ǹ kú-ńkɛ̃̂ tyɩ́ yo Pyɛrɩ tyɩ́. À sõ̀ nɛ ńkɛ̃́, páh kɩ mɛ ké tyɩ́ nɛ ǹmɔ tɛ̃ min sɔkɔ, fɔ́ɔ́ kè pɔ nɔ pé syɩ́npɔnɔ tyɩ́, ǹ vyãh nɛ̂ se mɛ ké sɔkɔ nɩ?
23 Então se espalhou entre os irmãos a notícia de que aquele discípulo não morreria. Ora, Jesus não tinha dito que tal discípulo não morreria, mas: “Se eu quero que ele permaneça até que eu venha, o que você tem com isso?”
24 Yesu tõ̀ sã́h-ò mɛ̀ ye n yo tyi nɔ́pilɛ, tɛ́ sè wãrkɩ. Tɛ́ ápi pɩ̃ nɛ gblɔ-á ǹ tyíyónɔlɛ.
24 Este é o discípulo que dá testemunho a respeito destas coisas e que as escreveu; e sabemos que o seu testemunho é verdadeiro.
25 Tyi náhnáh túkù mɛ Yesu pɩ ńtɔ̃. Ǹtɛ sé pól-à sõ̀ mɛ n wãrkɩ núkú núkúlɛ, ńmɔ sõnɔ sɔkɔ, sé sɛ́bɛ́ynɔ́ sàh-ǹsah náh náhkɩ n wɛ n pi kèkõyṍ sɔkɔ.
25 Há, porém, ainda muitas outras coisas que Jesus fez. Se todas elas fossem relatadas uma por uma, penso que nem no mundo inteiro caberiam os livros que seriam escritos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.