João 19

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Képah sɔkɔ, Pilati mɛ pè kɔ̃ pè Yesu tɛ̃ kyɩ ko yèfõhlɛ.
1 Pilatos, pois, tomou então a Jesus, e o açoitou.
2 Sràsyíbí mɛ pã̀n yõ̀kɔ̃ pɩ dyɩ à kɔ̃ yõ̀tɔ̃rɩ́ yṍkúrílɛ, tɛ́ mɛ fwɔ̀mɔ̀nsãh ǹgbɛ̃ yɔ́ mɔ à kɔ̃.
2 E os soldados, tecendo uma coroa de espinhos, lha puseram sobre a cabeça, e lhe vestiram roupa de púrpura.
3 Képah tɛ̃̀nɛ, pè nɔ de ǹnɛ tɛ́ n yo ǹ tyɩ́ nɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́, páh n wɛkɩ ǹ tyɩ́! Tɛ́ mɛ ǹ létáhlɔ́lɛ n kɔ̃lɩ.
3 E diziam: Salve, Rei dos Judeus. E davam-lhe bofetadas.
4 Képah sɔkɔ, Pilati tɔ̃ ǹ syɩ wil pɔ yo tɔ́wû tyɩ́ nɛ, pè yah yɔ̀, páh kɩ Yesu wilki pɔ kégbɔ́ sɔkɔ, képah sɔkɔ pǎh kɩ pɩ̃ nɛ pé náh pílkí-ńsah yɔ́ ńtɛ̃ wɛ ǹ tyɩ́.
4 Então Pilatos saiu outra vez fora, e disse-lhes: Eis aqui vo-lo trago fora, para que saibais que não acho nele crime algum.
5 Yesu mɛ wil pɔ kégbɔ́ pã̀n yõ̀kɔ̃lɛ ǹ yõ sɔkɔ, ànɛ̂ fwɔ̀mɔ̀nsãh ǹgbɛ̃nɛ mɔ́nɔ́lɛ ǹ tyɩ́. Képah tɛ̃̀nɛ, Pilati mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, pè yah névi mɛ̀nɛ kɛ̀.
5 Saiu, pois, Jesus fora, levando a coroa de espinhos e roupa de púrpura. E disse-lhes Pilatos: Eis aqui o homem.
6 Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Liyel ní-ńsah gbô syɩ́kɩ́pú-á fyɔ̀ à wɛ, pè gbo mɔ tũ nɛ, à à syɩ dahnɩ yõ! À à syɩ dahnɩ yõ! Pilati mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, péwɔ tɛ̃̀ wɔ náh pílkí-ńsah yɔ́ ńtɛ̃ wɛ ǹ tyɩ́. Pépi kyɩ à syɩ dahnɩ yõ sɔkɔ pé gblɔ̌y.
6 Vendo-o, pois, os principais dos sacerdotes e os servos, clamaram, dizendo: Crucifica-o, crucifica-o. Disse-lhes Pilatos: Tomai-o vós, e crucificai-o; porque eu nenhum crime acho nele.
7 Wǎh yo sɛ̃́, Nsyifunɔ à syah nɛ, tir kõ̀nsàhnɔ́ yɔ́-á mɛ pépi tyɩ́, ńkɛ̃́ à yɩ̃nɛ képah sɔkɔ wɛynɛ, dĩ́ mɛ̀-á yɩ̃nɛ kònmɔnɔlɛ, wǎh sɔ̃́npɩ́lɛ ǹ gblɔ̌ynɛ n pɩ Liyel Pídĩ́nɛ.
7 Responderam-lhe os judeus: Nós temos uma lei e, segundo a nossa lei, deve morrer, porque se fez Filho de Deus.
8 Pilati-á kénɛ wɛy noh sɛ̃́, tíkí tɔ̃ à gbah tɛ̃.
8 E Pilatos, quando ouviu esta palavra, mais atemorizado ficou.
9 À mɛ ǹ syɩ de ǹ gbô sɔkɔ à kyɩ Yesu piki yah nɛ, ńyãh se à n wil nɩ? Ǹtɛ Yesu náh dahbɩ wilki ǹ tyɩ́.
9 E entrou outra vez na audiência, e disse a Jesus: De onde és tu? Mas Jesus não lhe deu resposta.
10 Képah sɔkɔ, Pilati mɛ à syah nɛ, péwɔ tyɩ́ se à yahle vìnmɔnɔlɛ nɩ? À kó pɩ̃ nɛ, tɛ̃́nwɛnɔ-á mɛ péwɔ tyɩ́ kɩ fɛ̃ à fĩn mɔ, képah náh pɩ kɩ fɛ̃ à syɩ dahnɩ yõ nɩ?
10 Disse-lhe, pois, Pilatos: Não me falas a mim? Não sabes tu que tenho poder para te crucificar e tenho poder para te soltar?
11 Ǹtɛ Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Tɛ̃́nwɛnɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh n wɛ n pi á tyɩ́ ńmɔ yõ sɔkɔ, nɛ́ Liyel náh kélɛ ǹ kɔ̃. Képah ye, nɛ̂-á dahbɩ ńmɔlɛ á gbõ̀, ǹmɔ tyípékè kal áwɔ tyɩ́lɛ.»
11 Respondeu Jesus: Nenhum poder terias contra mim, se de cima não te fosse dado; mas aquele que me entregou a ti maior pecado tem.
12 Wǎh képah yo, Pilati sõ̀ mɛ ǹ wɛ́nfĩnnmɔ-ńsahlɛ n yah n kɔ̃. Ǹtɛ Nsyifunɔ sõ̀ mɛ kah gbo mɔ tũ nɛ, wàh kɩ à fĩn mɔ, Wrome kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ Sesar kódĩ́ tɛ̃̀ wɔ náh ǹnɛ dɛ́! Ńkɛ̃́ névi nɛ̂-á fyɔ̀ ǹ gblɔ̌ynɛ n pɩ yõ̀tɛ̃̀nɛ, Sesar sépɛ-á tɛ̃̀nɛ dò.
12 Desde então Pilatos procurava soltá-lo; mas os judeus clamavam, dizendo: Se soltas este, não és amigo de César; qualquer que se faz rei é contra César.
13 Pilati-á fyɔ̀ wɛlɔ nɔ́pi noh, à pè kɔ̃ pè Yesu tɛ̃ wil kégbɔ́. Tɛ́ mɛ kɔ̃ tɛ̃ tukey tuke tuke kǒ yõ fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ, ńyãh-á mɛ mɔ́nɔ́lɛ dyêhlɛ. Pè nɛ́npɔ́lɛ n ye Kabatalɛ Yebre wɛy sɔkɔ.
13 Ouvindo, pois, Pilatos este dito, levou Jesus para fora, e assentou-se no tribunal, no lugar chamado Litóstrotos, e em hebraico Gabatá.
14 Ké dĩndal kɩ sõ̀ n pɩ n pi Nsyifunɔ yɔ̃rɩ tyɛ́nɔ́ syáhlɛ. Tɛ́ gbĩ-á mɛ yõ̀tah sírr kénkɔ̃ sɔkɔ, Pilati mɛ yo Nsyifunɔ tyɩ́ nɛ, pè yah pé yõ̀tɛ̃̀nɛ kɛ̀.
14 E era a preparação da páscoa, e quase à hora sexta; e disse aos judeus: Eis aqui o vosso Rei.
15 Ǹtɛ pè tɔ̃ kah gbo mɔ tũ nɛ, à à ko mɔ! à à ko mɔ! À à syɩ dahnɩ yõ! Pilati mɛ nɛ, pé yõ̀tɛ̃̀nɛ pè nɛ pé syɩ dahnɩ yõ lɛ́? Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, yõ̀tɛ̃̀ yɔ́ ńtɛ̃ náh mɛ pépi tyɩ́, à wil Sesar tyɩ́ sɔkɔ.
15 Mas eles bradaram: Tira, tira, crucifica-o. Disse-lhes Pilatos: Hei de crucificar o vosso Rei? Responderam os principais dos sacerdotes: Não temos rei, senão César.
16 Képah sɔkɔ, Pilati mɛ ǹ gbàh dɛ mɔ nɛ à syɩ dahnɩ yõ.
16 Então, consequentemente entregou-lho, para que fosse crucificado. E tomaram a Jesus, e o levaram.
17 Pǎh n sɔkɔ, pè à kɔ̃ à ǹ syɩ syɩ dahnɩ twah ǹ gblɔ̌y pè wil kwil sɔkɔ, à yuku fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ ńyãh-á pè n ye yõ̀gbèkè tyahlɛ, tɛ́ pè kélɛ n ye Kɔlkotalɛ Yebre wɛy sɔkɔ.
17 E, levando ele às costas a sua cruz, saiu para o lugar chamado Caveira, que em hebraico se chama Gólgota,
18 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ ye pè syɩ ǹnɛ dahnɩ yõ, tɛ́ mɛ nɛ́pĩ̂ nímí yísyɔ́ tɔ syɩ dahlɔ yõ ǹ gbɔ̀plɔlɛ, tɛ́ ǹmɔlɛ pé nɩyṍ.
18 Onde o crucificaram, e com ele outros dois, um de cada lado, e Jesus no meio.
19 Pilati mɛ wɛy yɔ́ wãrkɩ à syɩ Yesu syɩ syɩ dahnɩ tyɩ́ ǹ yõ̀tah, nɛ̂ yõ-á kè mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ nɛ ńkɛ̃́: «Nasarɛtɩ kwil Yesu, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀.»
19 E Pilatos escreveu também um título, e pô-lo em cima da cruz; e nele estava escrito: JESUS NAZARENO, O REI DOS JUDEUS.
20 Pǎh Yesu syɩ dahnɩ yõ, tɛ́ wɛy nɛ̂ wãrkɩ syɩ kénɛ dahnɩ tyɩ́, ǹ yõ̀tah, kè sõ̀ mɛ Yebre wɛy sɔkɔ, ànɛ̂ Latɛ̃ wɛy sɔkɔ, ànɛ̂ Krɛkɩ wɛy sɔkɔ. Tɛ́ ńyãh sɔkɔ-á sõ̀ pè syɩ ǹnɛ dahnɩ yõ, nɛ́npɔ́ sõ̀ mɛ yúkɛy kwillɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, Nsyifunɔ náhnáh kè wɛ kar.
20 E muitos dos judeus leram este título; porque o lugar onde Jesus estava crucificado era próximo da cidade; e estava escrito em hebraico, grego e latim.
21 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm yo Pilati tyɩ́ nɛ, à káh yɛ wã́rkɩ́nɔ́ mɛ̀ tɛ̃ sɛ̃́ nɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀-á. Ńkɛ̃́ à kè wãrkɩ mɔ nɛ, dĩ́ mɛ̀-á yo nɛ ńkɛ̃́, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀-á péwɔlɛ.
21 Diziam, pois, os principais sacerdotes dos judeus a Pilatos: Não escrevas, O Rei dos Judeus, mas que ele disse: Sou o Rei dos Judeus.
22 Ǹtɛ Pilati mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, páh fyɔ̀ nɛ̂ wãrkɩ tɛ, kǎh kɩ tɛ̃ sɛ̃́.
22 Respondeu Pilatos: O que escrevi, escrevi.
23 Képah tɛ̃̀nɛ, sràsyíbí-á Yesu syɩ tɛ dahnɩ yõ, pè ǹ flɔ tɔkɔ à dibi tã̀ntã̀n ǹyẽ̂h à pɔ gbàh sah ǹ fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ tyɩ́. Pé nɛ́núkù núkú pól mɛ tɔkɔ núkú núkúlɛ. Tɛ́ fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ mɛ̀ sõ̀ mɛ kóhntel-ńsah kɛ̃́nɛ ké tyɩ́. Kè sõ̀ mɛ fwɔ núkúlɛ à tɔkɔ ké yõ̀tah tyɩ́, fɔ́ɔ́ à pɔ syɩ ké sètàhkɩ̀ sõ̀ tyɩ́.
23 Tendo, pois, os soldados crucificado a Jesus, tomaram as suas vestes, e fizeram quatro partes, para cada soldado uma parte; e também a túnica. A túnica, porém, tecida toda de alto a baixo, não tinha costura.
24 Pè mɛ yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, pé káh képah wɔ yɔrɩ n tɔkɩ. Pé ye ǹdan mɔ n yah, kàh kɩ pɩ nɛ̂ tyɩ́lɛ. Tɛ́ nɛ̂-á lésõ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «Pè ń flɔ dibi pé wɛ̃ wrɔ́, tɛ́ ǹdan mɔ à ń fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ tɔkɔ.» Képah wil yĩn ye kè kɔ̃ kè pɩ sɛ̃́ yɔ̀. Sɛ̃́ ye sõ̀ sràsyíbí pɩ.
24 Disseram, pois, uns aos outros: Não a rasguemos, mas lancemos sortes sobre ela, para ver de quem será. Para que se cumprisse a Escritura que diz: Repartiram entre si as minhas vestes, E sobre a minha vestidura lançaram sortes. Os soldados, pois, fizeram estas coisas.
25 Tɛ́ Yesu yṹ sõ̀ mɛ yĩ́nntɛ̃̀nɔ́lɛ Yesu syɩ syɩ dahnɩ tnɔ̂, ànɛ̂ ǹ yṹ gbɛ̃̀nsêlɛ, ànɛ̂ Klopasɩ kyɩ Marilɛ, à tahlɩ Makadala kwil Mari tyɩ́.
25 E junto à cruz de Jesus estava sua mãe, e a irmã de sua mãe, Maria mulher de Clopas, e Maria Madalena.
26 Yesu tõ̀ sã́h-ò nɛ̂ tyɩ́-á nɔ yĩ́ĩ́ ǹ tyɩ́, ǹmɔ tɔ sõ̀ mɛ yĩ́nnɔ́lɛ Yesu yṹ tnɔ̂ sɔkɔ. Yesu-á pè wɛ, à yo ǹ yṹ tyɩ́ nɛ: «Á pídĩ́ wɛ yɔ̀.»
26 Ora Jesus, vendo ali sua mãe, e que o discípulo a quem ele amava estava presente, disse a sua mãe: Mulher, eis aí o teu filho.
27 Képah náh, tɛ́ yo ǹ tõ̀ sã́h-ò mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Á nɔ̂ wɛ yɔ̀.» À tɔkɔ légbĩ́ tyɩ́, tõ̀ sã́h-ò mɛ̀ mɛ Yesu yṹ tɛ̃ à kyɩ sah ǹ gblɔ̌y tyɩ́.
27 Depois disse ao discípulo: Eis aí tua mãe. E desde aquela hora o discípulo a recebeu em sua casa.
28 Képah náh, Yesu-á pɩ̃ nɛ tyi pól-á pɩ dal mɔ sɛ̃́, à nɛ: «Níkì mɛ ń tɛ̃.» Képah sɔkɔ, nɛ̂-á wãrkɩ sah Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ, kè wil.
28 Depois, sabendo Jesus que já todas as coisas estavam terminadas, para que a Escritura se cumprisse, disse: Tenho sede.
29 Tɛ́ pĩ́n yɔ́ sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́ yõ̀yõ̀kè ninɛ ké yĩ́ĩ́nɛ. Sràsyíbí mɛ sènsúkúrí tɔkɔ à dahbɩ wilki kénɛ yõ̀yõ̀kè ni sɔkɔ, à dyɩ yisɔpɩ ǹdan tyɩ́, tɛ́ kè nɔ à sah Yesu vyãh yah.
29 Estava, pois, ali um vaso cheio de vinagre. E encheram de vinagre uma esponja, e, pondo-a num hissopo, lha chegaram à boca.
30 Wǎh kè wɔ, à nɛ: «Tyi pól ye wɛ pɩ dal mɔ.» Wǎh fyɔ̀ képah yo, à ǹ yõ sĩnki tɛ́ ku.
30 E, quando Jesus tomou o vinagre, disse: Está consumado. E, inclinando a cabeça, entregou o espírito.
31 Nsyifunɔ mɩ mɩ yòh kɩ sõ̀ n tyah n pi lékã̂h mɔ́nɔ́ sɔkɔ. Tɛ́ mɩ mɩ yòh mɛ̀ sõ̀ kal sé no tɛ́lɔ́lɛ. Képah ye, Nsyifunɔ yõ̀tãm náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ nónó-á mɛ syɩ́nsàhnɔ́lɛ dahlɔ yõ, pé lékyɩ̂ pɔ mɩ mɩ yòh sõ nɔ dahlɔ yõ. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè kè yah kɔ̃ Pilati tyɩ́ nɛ, à kénɛ no nɔ́pi gbyẽ̂h kwɔkɩ pè kɔ̃ pè ku súú, pé lékyɩ̂ mó tiki n mɔ n to dahlɔ yõ.
31 Os judeus, pois, para que no sábado não ficassem os corpos na cruz, visto como era a preparação (pois era grande o dia de sábado), rogaram a Pilatos que se lhes quebrassem as pernas, e fossem tirados.
32 Képah sɔkɔ, nɛ́pĩ̂ nímí nónó-á sõ̀ pè syɩ dahlɔ yõ ànɛ̂ Yesulɛ, sràsyíbí mɛ pɔ nɛ́gben gbyẽ̂h kwɔkɩ tɛ́ ní-ò tɔ tyɩ́ kwɔkɩ.
32 Foram, pois, os soldados, e, na verdade, quebraram as pernas ao primeiro, e ao outro que como ele fora crucificado;
33 Tɛ́ pǎh yĩni tɛ̃ Yesu tyɩ́, pè kè wɛ ǹmɔ mɛ ku tɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè náh fwɔ̌tɛ̃̀ ǹmɔ gbyẽ̂h kwɔkɩ.
33 Mas, vindo a Jesus, e vendo-o já morto, não lhe quebraram as pernas.
34 Ǹtɛ képah fyé yõ, sràsyíbí nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ Yesu gbɔ̀pɔ tũ mɛ̀mɛ̀kɩ̀lɛ. Nɛ́npɔ́ swɔ, tṍ ànɛ̂ ni n fwɔ n wil nóré mɛ̀ sɔkɔ.
34 Contudo um dos soldados lhe furou o lado com uma lança, e logo saiu sangue e água.
35 Névi nɛ̂-á n yo tyi nɔ́pilɛ, ǹ tɔ yĩ́ yah tɔ́tɔ́ sɔkɔ ye sè pɩ. Gblɔ ye ǹ tyíyónɔ́lɛ. Ǹmɔ ńtɛ̃ tɔ pɩ̃ nɛ gblɔ-á pé n yo. À tyi nɔ́pi yo nɛ yépi tɔ sɛ̃ Yesu yõ.
35 E aquele que o viu testificou, e o seu testemunho é verdadeiro; e sabe que é verdade o que diz, para que também vós o creiais.
36 Ǹtɛ yah, tyi nɔ́pi pól ye pɩ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ tir wã́rkínsàhnɔ́ mɛ̀ kɔ̃ kè wil. Kè lésõ mɛ wã́rkínsàhnɔ́lɛ nɛ ńkɛ̃́: «Ǹ gbèkè yɔ́ ńtɛ̃ náh n kwɔ n pi.»
36 Porque isto aconteceu para que se cumprisse a Escritura, que diz: Nenhum dos seus ossos será quebrado.
37 Tɛ́ kè tɔ̃ mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «Pǎh névi nɛ̂ tũ, pé yɩ̃́plɔ́ pye kɩ tɛ̃ ǹ yõ.»
37 E outra vez diz a Escritura: Verão aquele que traspassaram.
38 Tɛ́ dĩ́ yɔ́ lésõ mɛ pè n ye Nsyosɛfulɛ. À sõ̀ n wil Arimatɩ kwil sɔkɔ. Yesu tõ̀ sã́h-ò yɔ́ ye sõ̀ ǹ tɔlɛ. Tɛ́ Nsyifunɔ yõ̀tãm tíkí-á sõ̀ mɛ à tɛ̃ sɛ̃́, képah ye à kè wɔ̃bɩ pélɛ. Kénɛ tyi pɩ́nsɔkɔntɛnɔ náh, ǹmɔ mɛ pɔ Pilati ni nɛ, à yɛ pé kɔ̃ pé Yesu lékó dɛ dahnɩ yõ pé kyɩ à yɩ̃. À mɛ ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ à kɔ̃. Képah sɔkɔ, à mɛ kyɩ ǹ lékó dɛ.
38 Depois disto, José de Arimatéia (o que era discípulo de Jesus, mas oculto, por medo dos judeus) rogou a Pilatos que lhe permitisse tirar o corpo de Jesus. E Pilatos lho permitiu. Então foi e tirou o corpo de Jesus.
39 Tɛ́ Nikodɛmɩ nɛ̂-á lésõ kyɩ wil Yesu tyɩ́ sõ yɔ́ lékã̂hnɛ, ǹ tɔ mɛ pɔ pútúr pãn pènàl dukenɔ nínɔ́ fɛ̃̀kɩ̀nmɔnɔlɛ wɛ̃ sɔkɔ. Núkú yĩn ye mirlɛ, ní-ò yĩn mɛ alowɛsɩlɛ. Pútúr mɛ̀ sõ̀ nɔ kílónɔ́ yõgbãm kénkɔ̃lɛ.
39 E foi também Nicodemos (aquele que anteriormente se dirigira de noite a Jesus), levando quase cem arráteis de um composto de mirra e aloés.
40 Pé nímí mɛ ǹ lékó tɔkɔ, tɛ́ à plo fwɔ gbrólɛ. Pè pãn pènàl yî nɔ́pi mɔ ǹ yõ, à yɩ̃nɛ Nsyifunɔ lékó yɩ̃ dùkùlɛ.
40 Tomaram, pois, o corpo de Jesus e o envolveram em lençóis com as especiarias, como os judeus costumam fazer, na preparação para o sepulcro.
41 Pǎh Yesu syɩ dahnɩ yõ ńyãh sɔkɔ, swãh yɔ́ lésõ mɛ nɛ́npɔ́ tnɔ̂ diki sã́n yɔ́lɛ ké sɔkɔ, diki nɛ̂-á nɛy náh yɩ̃ yah ké sɔkɔ póllɛ.
41 E havia um horto naquele lugar onde fora crucificado, e no horto um sepulcro novo, em que ainda ninguém havia sido posto.
42 Tɛ́ Nsyifunɔ mɩ mɩ yòh-á kɩ sõ̀ n tyah n pi lékã̂h mɔ́nɔ́ sɔkɔ sɛ̃́, képah ye pè mɛ Yesu lékó yɩ̃ diki mɛ̀ sɔkɔ, képah nɛ̂-á sõ̀ mɛ yúkɛy.
42 Ali, pois (por causa da preparação dos judeus, e por estar perto aquele sepulcro), puseram a Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.