Atos 14

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Képah sɔkɔ, Pole ànɛ̂ Barnabasɩ-á yĩni tɛ̃ Yikonyumi kwil, pè tɔ̃ de yuku Nsyifunɔ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ. Tɛ́ tyah Liyel wɛynɛ n yo, fɔ́ɔ́ Nsyifunɔ ànɛ̂ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pé náhnáh vi mɔ pɩ Yesu yõ sɛ̃́púlɛ.
1 Em Icônio entraram juntos na sinagoga dos judeus e falaram de tal modo que creu uma grande multidão tanto de judeus como de gregos.
2 Ǹtɛ Nsyifunɔ sɔkɔ nónó-á sõ̀ yahle sɛ̃́nɔ́lɛ Yesu wɛy yõ, pépi nɛ́káhbɩ́ kurki mɔ Yesu yõ sɛ̃́pú yõ.
2 Mas os judeus incrédulos excitaram e irritaram os ânimos dos gentios contra os irmãos.
3 Ǹtɛ képah fyé yõ, Pole ànɛ̂ Barnabasɩ tɔ̃ tɛ̃ à mo Yikonyumi sɔkɔ. Pé gbõ̀ sàhnyĩnɔ sõ̀ mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yõ pè kɔ̃ pè n wɛkɩ nɩ̀sãhlɛ. Tɛ́ à sõ̀ mɛ pé yah tɛ̃ pè kɔ̃ pè gbǐl tyilɛ n pɩ, gbǐl nónó-á n wɛ̃kɩ nɛ, pǎh wɛlɔ nónónɛ n yo Liyel pèpɔrɩ pɩ́nɔ́ tyɩ́ sɔkɔ, gblɔ-á sélɛ.
3 Eles, entretanto, se demoraram ali por muito tempo, falando ousadamente acerca do Senhor, o qual dava testemunho à palavra da sua graça, concedendo que por suas mãos se fizessem sinais e prodígios.
4 Ǹtɛ kwil névye gbɛkɩ. Pé túkù sõ̀ mɛ mɔ Nsyifunɔlɛ, túkù mó mɛ mɔ Yesu tɛ̃ntõ̀ névyelɛ.
4 E se dividiu o povo da cidade; uns eram pelos judeus, e outros pelos apóstolos.
5 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ ànɛ̂ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, à tahlɩ pé yõ̀tãmnɔ́ tyɩ́, pè wɛ̃ tyɩ́ mɔ nɛ, pé Pole ànɛ̂ Barnabasɩ fõh, pé mó pè minki ko dyêhlɛ.
5 E, havendo um motim tanto dos gentios como dos judeus, juntamente com as suas autoridades, para os ultrajarem e apedrejarem,
6 Ǹtɛ Pole ànɛ̂ Barnabasɩ-á pɔ pɩ̃ ké sɔkɔ, pè to sɔkɔ Lisitir kwil, ànɛ̂ Dɛrɩbɩ kwil, ànɛ̂ sé gbɔ̀plɔ kwlo sɔkɔ, Likawoni gbɛ̃̀nyah.
6 eles, sabendo-o, fugiram para Listra e Derbe, cidades da Licaônia, e a região circunvizinha;
7 Tɛ́ yɔ̃ sɔkɔ, à Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ n yo n kɔ̃ nɛ́npɔ́.
7 e ali pregavam o evangelho.
8 Tɛ́ dĩ́ yɔ́ lésõ mɛ Lisitir kwil, gbyẽ̂hnɛ kúnɔ́lɛ. À sõ̀ dubi sèkùkùlɛ, à náh tɛ̃ wɛ kɔ yah.
8 Em Listra estava sentado um homem aleijado dos pés, coxo de nascença e que nunca tinha andado.
9 Tɛ́ sõ yɔ́lɛ, Pole-á n wɛkɩ, kénɛ dĩ́ sõ̀ mɛ ǹ wɛynɛ n nohnɩ. Képah tɛ̃̀nɛ, Pole tyah dĩ́nɛ n yah díkídíkí. Tɛ́ wǎh kè wɛ nɛ Liyel yõ sɛ̃́nɔ́-á mɛ dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ kɩ fɛ̃ dɛ́nmɔnɔ wɛ Liyel tyɩ́,
9 Este ouvia falar Paulo, que, fitando nele os olhos e vendo que tinha fé para ser curado,
10 à yo ǹ tyɩ́ yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ: «Yuku n yĩn tómm á gbyẽ̂h yõ!» Képah sɔkɔ, dĩ́ núkú yɔkɔ syɩkɩ ǹ gbyẽ̂h yõ, à tyah n kɔ.
10 disse em alta voz: Levanta-te direito sobre os teus pés. E ele saltou, e andava.
11 Tɔ́wû-á képah tɛ̃̀ pɩ́nɔ́ wɛ sɛ̃́ Pole tyɩ́, pè tyah n yo wòhòh Likawoni tãn wɛy sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́, tã̀n-á sé viri pɩ névyelɛ à tiki pɔ pé wrɔ́ dɛ́!
11 As multidões, vendo o que Paulo fizera, levantaram a voz, dizendo em língua licaônica: Fizeram-se os deuses semelhantes aos homens e desceram até nós.
12 Képah sɔkɔ, pè tõ̀ nɛ̂-á pè n ye Nsewusilɛ, pè képah yĩn dyɩ Barnabasɩ kɔ̃. Tɛ́ wɛy-á sõ̀ mɛ Pole wɔ gbõ̀ sɔkɔ sɛ̃́, pè kèyǎh yĩn dyɩ ǹmɔ kɔ̃, nɛ̂-á pè n ye Yɛrɛmɛsɩlɛ.
12 A Barnabé chamavam Júpiter e a Paulo, Mercúrio, porque era ele o que dirigia a palavra.
13 Tɛ́ tõ̀ nɛ̂-á pè n ye Nsewusilɛ, ké wɔ̀kɔ̀ sõ̀ mɛ kwil dé-ńsah yah sɔkɔ. Ké lékwén nɛ́tɛ̃̂ dĩ́ mɛ nyéhpyɛ́nɩ̀ tɛ̃ pɔ kénɛ tõ̀ wɔ̀kɔ̀ yah ànɛ̂ yî fĩnɛ. Tɛ́ ǹmɔ ànɛ̂ tɔ́wû sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé gbètòh mɔ Barnabasɩ ànɛ̂ Pole yõ.
13 O sacerdote de Júpiter, cujo templo estava em frente da cidade, trouxe para as portas touros e grinaldas e, juntamente com as multidões, queria oferecer-lhes sacrifícios.
14 Ǹtɛ Barnabasɩ ànɛ̂ Pole-á képah tɛ̃̀ noh sɛ̃́, pépi nónó-á Yesu tɛ̃ntõ̀ névyelɛ, pè pé fwɔ̀mɔlɔ yɔrɩ tɔkɩ yèkwɔrɩ tɛ̃̀ tyɩ́, tɛ́ to de tɔ́wû nɩyṍ mɛ yo tũ yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ:
14 Quando, porém, os apóstolos Barnabé e Paulo ouviram isto, rasgaram as suas vestes e saltaram para o meio da multidão, clamando
15 «Á no, sɔ̃́ mɛ tɛ́ yé képahlɛ n pɩ? Névye ye ápi tɔlɛ, yépi tyɩ́ kɔ̃lɛ dò! Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir ye á pɔ yó-ńsah yé tyɩ́ nɛ, yé yõ kɛ̃́ fal fal tã̀n nɔ́pi milki, yé mó vi mɔ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃, ǹmɔ nɛ̂-á min nɛ́tɛ̃̂nɛ. Ǹmɔ ye mɔ yĩ̂nyõlɛ, ànɛ̂ sétáhlɛ, ànɛ̂ pnɛ yɔlɛ, à tahlɩ sé sɔkɔ yíyìn pól tyɩ́.
15 e dizendo: Senhores, por que fazeis estas coisas? Nós também somos homens, de natureza semelhante à vossa, e vos anunciamos o evangelho para que destas práticas vãs vos convertais ao Deus vivo, que fez o céu, a terra, o mar, e tudo quanto há neles;
16 Ǹgbòlɛ, Liyel mɛ̀ ye sõ̀ yɛ kwlo kwlo névye pól kɔ̃ pè n kɔ pé dyɔ dyɔ wã̀l yõ.
16 o qual nos tempos passados permitiu que todas as nações andassem nos seus próprios caminhos.
17 Ǹtɛ à mɛ ǹ gblɔ̌y dùkùlɛ n wɛ̃kɩ sɛ̃́ gbĩ́mɛgbĩ́ ǹ pèpɔrɩ pɩ́nɔ́ sɔkɔ. À mɛ pũ̀nɛ n pɩ n mɔ yélɛ n kɔ̃ à n wil yĩ̂nyõ, tɛ́ yé sèmukɔ kɔ̃ sè n pɛkɩ, tɛ́ yõke náhnáhlɛ yélɛ n kɔ̃ ànɛ̂ nɩ̀vɩ̀nɩ̀nɛ.»
17 Contudo não deixou de dar testemunho de si mesmo, fazendo o bem, dando-vos chuvas do céu e estações frutíferas, enchendo-vos de mantimento, e de alegria os vossos corações.
18 Ǹtɛ wɛlɔ nɔ́pi fyé yónɔ́ yõ, Yesu tɛ̃ntõ̀ névye yah vyãh tɔ́wû yĩ́nínmɔ-ńsah nɛ, pè káh gbètòh mɔ pé yõ.
18 E dizendo isto, com dificuldade impediram as multidões de lhes oferecerem sacrifícios.
19 Ké légbĩ́ sɔkɔ, Nsyifunɔ yísyɔ́ wil Antyɔsyɩ kwil, Pisidi gbɛ̃̀nyah, ànɛ̂ Yikonyumi kwil, à pɔ nɛ́npɔ́. Pépi pɔ tɔ́wû vi tɛ̃ mɔ Polepi yõ, pè kɔ̃ pè yuku Polelɛ n minki dyêhlɛ nɛ páh ǹnɛ n min n ko. Képah náh, pè à yɔrɩ wilki sah kwil náh tĩ̀nnɛ, tɛ́ mɛ n sõ nɛ wǎh ku.
19 Sobrevieram, porém, judeus de Antioquia e de Icônio e, havendo persuadido as multidões, apedrejaram a Paulo, e arrastaram-no para fora da cidade, cuidando que estava morto.
20 Ǹtɛ Yesu tõ̀ sã́hpú-á pɔ tuke mɔ ǹ tnɔ̂, à à mɔ gbɩ̃ gbĩ́ nɛ̂nɛ, à mɛ yuku tɛ́ de kwil sɔkɔ. Tɛ́ ké dĩndallɛ, à sɔkɔ ànɛ̂ Barnabasɩlɛ Dɛrɩbɩ kwil.
20 Mas quando os discípulos o rodearam, ele se levantou e entrou na cidade. No dia seguinte partiu com Barnabé para Derbe.
21 Képah tɛ̃̀nɛ, pǎh kyɩ yĩni tɛ̃ Dɛrɩbɩ kwil, pè Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir yo nɛ́npɔ́ tãn tyɩ́. Pé náhnáh mɛ sɛ̃ Yesu yõ, à pɩ ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ. Képah náh, Polepi pé syɩ syɔ̃ Lisitir kwillɛ, ànɛ̂ Yikonyumi kwillɛ, à kyɩ de Antyɔsyɩ kwil, Pisidi gbɛ̃̀nyah sɔkɔ.
21 E, tendo anunciado o evangelho naquela cidade e feito muitos discípulos, voltaram para Listra, Icônio e Antioquia,
22 Tɛ́ nɩ̀sãh ànɛ̂ sṍré ye sõ̀ pè n mɔ n kɔ̃ Yesu tõ̀ sã́hpú sɔkɔ nɛ, pè gbah n tɛ̃ pé sõnɔ sah yĩ́ĩ́ Yesu yõ gbĩ́mɛgbĩ́. Pè sõ̀ mɛ n yo pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, yèvyãhrɩ náhnáh dénwìlnɔ́ sɔkɔ-á pé kɩ de Liyel tɔ̃́rɩ́ mɛ́-ńsah sɔkɔ.
22 confirmando as almas dos discípulos, exortando-os a perseverarem na fé, dizendo que por muitas tribulações nos é necessário entrar no reino de Deus.
23 Tɛ́ Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkìnɔ́ nónó-á sõ̀ mɛ kwlo nɔ́pi pól sɔkɔ, Polepi sõ̀ yah tãm yísyɔ́ yah wilki sé sɔkɔ, à sah sé yõ. Tɛ́ níkì tɛ̃ à nírí pɩ pé tyɩ́, à pè dahbɩ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu gbõ̀, pǎh sɛ̃ ǹmɔ nɛ̂ yõ.
23 E, havendo-lhes feito eleger anciãos em cada igreja e orado com jejuns, os encomendaram ao Senhor em quem haviam crido.
24 Képah náh, pè Pisidi gbɛ̃̀nyah kɔ kah, à kyɩ de Pãnfili gbɛ̃̀nyah sɔkɔ.
24 Atravessando então a Pisídia, chegaram à Panfília.
25 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, pè Liyel wɛy yo Pɛrsyɩ kwil tãn tyɩ́, tɛ́ pyě yuku Atali kwil.
25 E, tendo anunciado a palavra em Perge, desceram a Atália.
26 Pǎh n yal nɛ́npɔ́, pè de krótókè ǹgbɛ̃ sɔkɔ, à yuku Antyɔsyɩ kwil, Siri gbɛ̃̀nyah sɔkɔ. Kénɛ kwil sɔkɔ ye sõ̀ pè pè dahbɩ Liyel gbõ̀ sɔkɔ, tõ̀ mɛ̀ pɩ yĩnnɛ, nɛ̂-á pè pɩ tɛ yɔ̀.
26 E dali navegaram para Antioquia, donde tinham sido encomendados à graça de Deus para a obra que acabavam de cumprir.
27 Pǎh yĩni tɛ̃ Antyɔsyɩ sɔkɔ, pè Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkì ye tuke. Tɛ́ Liyel-á pé yah tɛ̃, à ǹ tõ̀ pɩ dùkù nɛ̂nɛ, pè kè yãh pé tyɩ́; à tahlɩ wǎh ǹ yõ sɛ̃́nɔ́ wɛ̃̀kɩ̀ yɩkɩ mɔ névye tɔ kɔ̃ sɔ̃́, nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ.
27 Quando chegaram e reuniram a igreja, relataram tudo quanto Deus fizera por meio deles, e como abrira aos gentios a porta da fé.
28 Képah náh, Polepi tɛ̃ pélɛ Antyɔsyɩ sɔkɔ, à mo.
28 E ficaram ali não pouco tempo, com os discípulos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.