Mateus 24
Metĩndjwỳnh Kute Memã Kabẽn Ny Jarẽnh (TXUNT) vs BKJ
1 Ne kam Metĩndjwỳnh nhõ kikreti kurũm kato. Nhym kôt ba djwỳnh 'ỳr bôx. Ar kute kikretikam apỹnh kum kikre jakre kadjy 'ỳr bôx.
1 E Jesus, saindo, partiu do templo, e aproximaram-se dele os seus discípulos para lhe mostrarem os edifícios do templo.
2 Ne kam ar arỳm kum akre nhym Jeju arkum,
2 Mas Jesus lhes disse: Não vedes todas estas coisas? Na verdade eu vos digo que não ficará aqui uma pedra sobre a outra que não seja derrubada.
3 Ne kam ar tẽn kam krãnhbê Oriwêre'ã wabi nhym arỳm ate nhỹ. Nhym kam kôt ba djwỳnh 'ỳr bôx ne me kàxã kum,
3 E, estando ele assentado no monte das Oliveiras, chegaram-se a ele os seus discípulos em particular, dizendo: Dize-nos, quando serão essas coisas, e qual será o sinal da tua vinda, e do fim do mundo?
4 Nhym kam Jeju arkum apỹnh mỳjja kukãm apôxmã arkum 'ã ajarẽn arkum,
4 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Fiquem atentos para que nenhum homem vos engane.
5 Be, me krãptĩ dja ĩ aben totokmã me'ỳr bôx ne arỳm amijo 'êx ne amijã imẽ. Amijã imẽn arỳm memã kum, “Me anhõ Bẽnjadjwỳrbê kumkati kadjy ne Metĩndjwỳnh ijano ba tẽn bôx. Ba ibê Kritu”, ane. Ne kam arỳm me krãptĩ noo aknon Metĩndjwỳnhbê meo akẽx.
5 Porque muitos virão em meu nome, dizendo: Eu sou o Cristo; e enganarão a muitos.
6 Be, kam dja gar me kute abenwỳr prõt man amybỳm me kute abenwỳr prõt jarẽnh ma. Kwãrĩk wãnh kam ar atĩn prãm kêt. Ba ne ba kukãm ar amã 'ã ajarẽ gar arỳm ama. Ja kumrẽx gêdja me ã o anhỹro tẽ. Kraxje kute inomã mẽnh kêt, kute 'ỳr o tẽm rã'ã, ane.
6 E ouvireis de guerras e de rumores de guerras; olhai, para que não vos perturbeis; pois todas essas coisas devem acontecer, mas ainda não é o fim.
7 Nà, apỹnh me ba djàri gêdja me abenwỳr prõt ne aben nhimexo ba. Nhym apỹnh bẽnjadjwỳr rũnh nhõ àpênhja abeno kurê djwỳnh ne aben nhimexo ba. Nhym prãmdjwỳ me kwỳ nhimex. Apỹnh pyka djàri gêdja kam pyka terte:t ne.
7 Pois se levantará nação contra nação, e reino contra reino; e haverá fomes, e pestes, e terremotos em vários lugares.
8 Be, me tokry krax ne ja. Ga me nire kra àja pumũ. Adjỹm. Dja kra à:n kam arỳm à ra:x ne. Me adjwỳnhdjwỳ dja me tokry mõ:n kam arỳm tokry ra:x ne. Be, me tokry krax ne ja. Nãm ã Jeju arkum ane.
8 Todos estes são o princípio das dores.
9 —Dja me tokry: nhym kam me arỳm memã ar akanga. Me kute ar ajo bikẽnho ba kadjy ar akanga. Nhym me arỳm ar apa. Apỹnh me bajtem ba djà kunĩkôt dja me kum ar akurê. Ikôt ar abikamẽnhkam dja me kum ar akurê.
9 Então vos hão de entregar para serdes atormentados, e vos matarão; e sereis odiados de todas as nações por causa do meu nome.
10 Kam dja me krãptĩ ibê amijo akẽx. Ne kam me kurê djwỳnhmã aben kangan kum aben kurê.
10 E então muitos se ofenderão, e trairão uns aos outros, e uns aos outros se odiarão.
11 Me krãptĩ dja me ta amijo 'êx ne amijã Metĩndjwỳnh kabẽn jarẽnh djwỳnh rẽ. Amijã kurẽn memã kum, “Metĩndjwỳnh kukwakam ne ba ar amã arẽ”, anhỹro ba. Dja me ã amijo 'êxo anen arỳm me krãptĩ noo aknon Metĩndjwỳnhbê meo akẽx.
11 E surgirão muitos falsos profetas, e enganarão a muitos.
12 Me krãptĩ kum Metĩndjwỳnh kĩnhja dja me arỳm kum kĩnh apêx. Pyka kunĩkôt me krãptĩ axweo kume:x. Me axweo kumexkam dja me arỳm kum kĩnh apêx.
12 E, por se multiplicar a iniquidade, o amor de muitos esfriará.
13 Nhym be, dja mỳjja kunĩ kute amingrành nhõ akati bôx. Me kunĩ kute aminhinomã amimẽnh nhõ akati bôx. Nhym kam me 'ã ukanga kêt ne kum kĩnh tỳx rã'ãja dja Metĩndjwỳnh arỳm me utà.
13 Mas aquele que suportar até o fim, esse será salvo.
14 Mỳjja kute amingrành kêtri dja me apỹnh pyka kunĩkôt memã arẽ. Bẽnjadjwỳr djwỳnh'ã ujarẽnh nyja memã arẽ. Apỹnh me ba djà kunĩkôt me kute ujarẽnh mar kadjy memã arẽ. Nhym kam akati arỳm bôx. Me kunĩ kute aminhinomã amimẽnh nhõ akati arỳm bôx. Ba ne ba kukãm ar amã 'ã ajarẽ gar arỳm ama. Nãm ã Jeju arkum ane.
14 E este evangelho do reino será pregado em todo o mundo, como testemunho para todas as nações; e então virá o fim.
15 —Be, ar aje ajbir imã, “Dja ga ar imã kikreti ngrành'ã ajarẽ”, anhỹrja ba ar amã arẽ gar ama. Dja mỳjja kute amingrành 'ỳr nhym kam arỳm mỳjja punutija dja. Metĩndjwỳnh nhõ kikretikam dja. Gar arỳm omũ. Mỳjja punuti djô'ã dja me mỳjja kunĩo ajkẽ ne kungrà. Me bakukãmãre Danijeu ne amrẽbê: 'ã ajarẽ. Metĩndjwỳnh kukwakam memã 'ã ajarẽ. Danijeu ne arỳm memã mỳjja punuti ja'ã ajarẽn 'ã pi'ôk no'ôk. Dja gar pi'ôk no'ôkwã pumũn kam mỳjja punuti pumũn kam kôt ama.
15 Quando, pois, virdes a abominação da desolação, falado pelo profeta Daniel, posta no santo lugar, (quem lê, entenda);
16 Kam gêdja Djeruxarẽ bu'ã pyka ja nhidjibê Djudêjakam me ja amijã maje krãnh'ỳr prõt ne.
16 então, os que estiverem na Judeia, fujam para os montes.
17 Gêdja me kikre nhimõk po'ã ãm jabej kwãrĩk wãnh akubyn ũrkwãkam nêkrêx'ỳr àr ne byr ne o tẽm kêt.
17 E quem estiver sobre o telhado não desça para tirar alguma coisa de sua casa.
18 Gê purkam me ar ba jabej tu umaje prõt. Kwãrĩk wãnh me kute kubẽkà jamỳnhmã 'ỳr akẽx kêt. Dja tu me ãm kamã amũ prõt.
18 Nem volte aquele que estiver no campo para buscar as suas vestes.
19 Ỹ, watĩ:re, akati wãkam me tujarômẽ me kra karà dja me tokry:. Mỳj gêdja me ja mỳjja punutija pymaje prõtja on?
19 Mas ai das grávidas e das que amamentarem naqueles dias!
20 Dja gar Metĩndjwỳnhmã amijo a'uw gê na raxkam umaje ar aprõt kêtmã. Nàr, gê pi'ôk ràràrbê me tyk djà kêt nhõ akatikam ar aprõt kêtmã.
20 Mas orai para que a vossa fuga não seja no inverno, nem no dia do shabat.
21 Be, dja me kam tokry kumex. Dja gar akubyn amijo tẽn mỳjja kunĩmo krax djà'ỳr amijo bôx ne ama. Me akukãmãre aben kukãm tokrykôt dja gar maro tẽ. Me tokry tũm maro tẽ:n amiwỳr me tokry maro bôx. Ga, me tokry kume:xja pumũ. Be, amrẽ mỳjja punuti nhõ akati bôxkam dja me tokryo katàt me tokry tũmwã kunĩ jakre. Ne amrẽ me'ã akati mõrkam me tokry nydjwỳ dja me tokryo mỳjja punuti'ã me tokryja têp kêtkumrẽx.
21 Porque haverá então grande tribulação, como nunca houve desde o princípio do mundo até agora, nem jamais haverá.
22 Metĩndjwỳnh ren tokry'ã akati kwỳ ngri kêt nhym me'õ ren tĩn kêtkumrẽx. Be, Metĩndjwỳnh kute amijo me utàrja kadjy dja arỳm 'ã akati wã kwỳ ngri.
22 E, se aqueles dias não fossem abreviados, nenhuma carne se salvaria; mas por causa dos eleitos serão abreviados aqueles dias.
23 Godja me'õ 'êx ne ar amã, “Ota, jakam arỳm Kritu bôx ne nhỹ. Arỳm ne Metĩndjwỳnh 'ã me õ Bẽnjadjwỳrbê kumkati mẽ nhym jakam arỳm memã nhỹ”, anhỹr jabej nàr me'õ ajte 'êx ne ar amã, “Ota, jakam arỳm Kritu bôx ne nhỹ. Arỳm ne Metĩndjwỳnh 'ã me õ Bẽnjadjwỳrbê kumkati mẽ nhym jakam arỳm memã nhỹ”, anhỹr jabej. Djãm ar aje me ja marmã? Kati. Kwãrĩk wãnh amim me ja mar kêt.
23 Então, se algum homem vos disser: Eis que o Cristo está aqui, ou ali, não acrediteis.
24 Be, apỹnh me 'êx ne ta kute amijo Kritu, ta kute amijo Bẽnjadjwỳrbê kumkati dja me apôx. Nhym amũ me jadjwỳ dja me apôx ne 'êx ne memã kum, “Ba ne ba Metĩndjwỳnh kukwakam me amã idjujarẽnh iba”, anhỹro ba. Dja me me aêrbê mỳjja pumũnh kêt kwỳ nhipêx, kute me noo biknor nhym me kute me'ã abenmã kum, “Mrãmri ne djãm Metĩndjwỳnh kukwakam me kabẽnkumrẽx”, anhỹr kadjy. Godja me me noo biknor ne Metĩndjwỳnhbê meo akẽx jabej, Metĩndjwỳnh kute amrẽbê amijo me utàrja kubê meo akẽx ne kute meo ba jabej. Me 'êxnhĩ no tỳxo kute me akrenh jabej godja kubê me kwỳo akẽx ne meo ba jabej.
24 Porque hão de surgir falsos cristos e falsos profetas, e farão tão grandes sinais e maravilhas que, se possível fora, enganariam até os eleitos.
25 Ba ne ba mỳjja apôx kêtri kukãm ar amã 'ã ajarẽ gar arỳm ama. Nãm ã Jeju arkum ane.
25 Eis que de antemão eu vos tenho dito.
26 —Kam godja me'õ ar amã, “Ẽ, onĩj kapôt kukritkam arỳm bôx ne ar ba”, anhỹr jabej. Djãm 'ỳr ar amõrmã? Kati, dja gar tu ate akrãn 'ỳr amõr kêt. Nàr, godja me'õ ar amã, “Ẽ, kikre jakam ne apdjun nhỹ”, ane. Djãm ar aje amim me marmã? Kati. Kwãrĩk wãnh amim me mar kêt.
26 Portanto, se vos disserem: Eis que ele está no deserto; não saiais. Eis que ele está no esconderijo secreto; não acrediteis.
27 Djãm ibôx ne mebê ibipdjur? Kati. Ga, kàjkwakam na krak ne adjênhja pumũ. Na jadjênh prõt ne arỳm myt ngjêx djàmã ngjêxja pumũ. Adjênh kute kàjkwa kunĩ kurwỳja pumũ. Dja ba ã ibôxo ane. Ije amijo inhĩ dja ba ã ibôxo ane nhym me kunĩ arỳm ipumũ. Nãm ã Jeju arkum ane.
27 Porque, assim como o relâmpago sai do Oriente e brilha até o Ocidente, assim também será a vinda do Filho do homem.
28 Nhym kôt ba djwỳnh bôx djà jabej kukij ne kum,
28 Pois onde estiver o cadáver, ali se ajuntarão as águias.
29 —Nhym me tokryo ku'êwã'ã akati kwỳ apêxkam dja on mỳjja rũnh apôx.
29 Imediatamente após a tribulação daqueles dias, escurecerá o sol, e a lua não dará a sua luz, e as estrelas cairão do céu, e os poderes do céu serão abalados.
30 Ba kam ije amijo inhĩ dja ba kàjkwakam amirĩt nhym me arỳm ipumũ. Nhym kam pyka kunĩkôt me ba djàkam me kunĩ arỳm mu:w. Ba kam ije amijo inhĩ dja ba arỳm itỳ:x ne prĩne imextire ne ipyma:. Ne kam kàjkwakam kakrãkôt bôx nhym me kunĩ: arỳm ibôxkôt ipumũ.
30 E então aparecerá no céu o sinal do Filho do homem; e todas as tribos da terra se lamentarão, e eles verão o Filho do homem vindo nas nuvens do céu, com poder e grande glória.
31 Dja ba ikadjy mrãnh djwỳnh jano nhym me arỳm õ'i kakôr tỳ:x ne. Kakôr tỳx ne arỳm ije amijo me utàrja kunĩo atom. Dja me kàjkwa krax'ãm mõn meo atomo mõ. Ne kàjkwa 'ênhôt'ãm mõn meo atomo mõ. Ne aktã kàjkwa nhirê'ãm mõn meo atomo mõ. Ne apỹnh pyka kunĩkôt inhõ me ja kunĩ: abenwỳr meo atomo mõn meo aben pydji. Ba ne ba kukãm ar amã 'ã ajarẽ. Gora abej ajkam ama.
31 E ele enviará os seus anjos com grande som de trombeta, e eles ajuntarão os seus eleitos desde os quatro ventos, de uma extremidade do céu à outra.
32 Be, akubyn ibôx djà nhõ akatija'ã ne ba ije pidjôbê pigêre jakremã. Gora ije 'ã mỳjja jakreja ma. Ba ar amã arẽ gar ama. Be, dja pidjô pakà nokà tukam 'ô nhingrã kadjy arỳm ingrã apôx gar kam arỳm amexmã kamnhĩx nhym kam arỳm amex.
32 Agora, aprendei uma parábola da figueira: Quando seu ramo estiver ainda tenro, e brotarem folhas, sabeis que o verão está próximo.
33 Bir be, gêdja ba ije ar amã mỳjja jarẽnhja ã apôx mõr ane gar me kam arỳm ijabej rĩt ne ijabej ajkam ama. Akubyn ibôx djà arỳm 'ỳr. 'Ỳr dja mỳjja apôxja. Amex kutã gêdja pi'ô ingrã. Nhym be, ibôx kutã gêdja mỳjja pymatija apôx mõ.
33 Igualmente, quando virdes todas estas coisas, sabei que ele está próximo, às portas.
34 Nà, mrãmri ne ba ar amã kôt arẽ. Ar anhõ pykakam me kamingrãny ja gêdja me tyk par kêtri mỳjja ja kunĩ apôx. Mrãmri ne ba ar amã arẽ.
34 Na verdade eu vos digo: Esta geração não passará, até que todas essas coisas se realizem.
35 Ikabẽn kajgo kêtkumrẽx. Gêdja pykamẽ kàjkwa ĩ apêx nhym be, ba ikabẽn gêdja 'õ biknor kêtkumrẽx. Mrãmri gêdja ba ije mỳjja jarẽnh ja kunĩ apôx nhym me omũ.
35 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras não passarão.
36 Ne kam ajte arkum,
36 Mas daquele dia e hora nenhum homem sabe, não, nem os anjos do céu, mas unicamente meu Pai.
37 Be ga, amrẽbê me bakukãmãre Nôwe pykakam ar bari me ate krãn ar baja pumũ. Dja ba ibôx 'ỳr nhym me ã ane. Ije amijo inhĩ dja ba akubyn ibôx 'ỳr nhym me ate krãn ar ba.
37 E, como foi nos dias de Noé, assim será também a vinda do Filho do homem.
38 Amrẽbê: ngô kute pykao bikamỳr kêtri ne me bakukãmãre ate krãn ar õ kwỳ krẽnbit ba ne ar kõmbit ba. Ne abenwỳr babit ar ba. Nãm me me mymã kra jarẽ ne memã kum,
38 Pois, assim como nos dias anteriores ao dilúvio, comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca,
39 Nãm me amikukãm mỳjja mar kêtkumrẽx ne ar ba: nhym me aêrbê ngô tàm mõn me kunĩo mõn prĩne meo akno. Ije amijo inhĩ dja ba akubyn ibôx 'ỳr nhym me ã anen ate krã nhym mỳjja arỳm ã meo ane.
39 e não o souberam até que veio o dilúvio, e os levou a todos; assim também será a vinda do Filho do homem.
40 Nhym me'õ my ar amẽ kapôtkam tẽ. Ba ikjê pa 'amỳ nhym ikjê arek wakrekam dja.
40 Então, estando dois no campo, um será tomado, e deixado o outro.
41 Nhym me'õ nire ar amẽ à'uko nhỹ. Ba ikjêbit pa 'amỳn o tẽ nhym ikjêja arek wakrekam nhỹ.
41 Estando duas mulheres moendo no moinho, uma será tomada, e a outra deixada.
42 Kam dja gar arek ijabej ajkam ama. Mỳkam? Bir, ar aje akubyn ibôx'ã myt mar kêtkam. Ba ibê ar anhõ Bẽnjadjwỳr djwỳnh ar aje akubyn ibôx'ã myt mar kêtkam.
42 Vigiai, portanto, porque não sabeis a que hora há de vir o vosso Senhor.
43 Dja gar ikabẽn ma. Ba ajte ar amã 'õdjwỳ jarẽ gar ama. Ne ren õ kikre djwỳnhja ren me àkĩnhĩ bôx djà man ren kam ren arek kam amako nhỹ. Nhym ren bôx ne kikre'ã 'yr ne kum àr kêtkumrẽx. Badjwỳ dja ba ije me àkĩnhĩ pyràk ne me ajaêrbê bôx.
43 Sabei, porém, que se o dono da casa soubesse a que vigília viria o ladrão, ele vigiaria e não deixaria sua casa ser arrombada.
44 Kam gêdja gar gadjwỳ mã ikam amako nhỹ. Ba ije amijo inhĩ ne me awỳr ibôx ba gêdja ba ajte akubyn bôx. Ar aje nhỹnh myt nhỹr 'õkam aje ibôx djà mar kêt. Kam gêdja ba tu ar ajaêrbê bôx. Nãm ã Jeju arkum amibôx djà jarẽnho ane. Ne kam ajte arkum,
44 Por isso, estai vós prontos também; porque à hora que não pensais, o Filho do homem virá.
45 —Me õ bẽnjadjwỳr ne õ àpênhmã kabẽn ne kum, “Ga dja ga me àpênh'ã me omũ ne prĩne 'ã meo djuw mex. Ne myt kunĩkôt memã õ kwỳ krẽn djà ngãn akrànmã memã õro aba.” Nãm ã õ àpênhmã me'ã karõo ane. Kute akrànmã me àpênh'ã me omũnh ne kute 'ã meo djuw mex katàtmã ã kum me'ã karõo ane.
45 Quem é, pois, o servo fiel e prudente, a quem seu senhor fez governante sobre sua casa, para dar-lhes sustento na devida estação?
46 Nhym kam bẽnjadjwỳr akubyn bôx ne kam õ àpênhjamã kato. Kute amrẽbê kum kabẽn jarẽnhja kôt ne mrãmri meo djuw mexkumrẽx nhym kam arỳm kum kato. Kam dja õ àpênhjadjwỳ tu amikam kĩnhkumrẽx.
46 Bendito é aquele servo que o seu senhor, quando vier, achar assim fazendo.
47 Ẽ, ba ar amã kôt arẽ. Bẽnjadjwỳrja dja õ àpênh ja'ã bẽnjadjwỳr mẽ. Kute nêkrêxmẽ mỳjja kunĩ pumũnhmã dja 'ã bẽnjadjwỳr mẽ. Nhym kam õ àpênhja kĩnhkumrẽx ne.
47 Na verdade eu vos digo que ele o fará governante sobre todos os seus bens.
48 Nãm ren õ àpênhja axwen ren õkre kadjwỳnhbê õ bẽnjadjwỳrja'ã ren, “Be, nãm nhĩ'ãm bẽnjadjwỳr tẽn arỳm amikrà. Jakam dja ba on tu arĩk ar iba”, ane.
48 Mas se aquele mau servo disser no seu coração: O meu senhor tarda em vir,
49 Ne kam ren ar õ àpênhja titiko ba, me ro'ã àpênhja ren ar me titiko ba. Ren õ kwỳ krẽnbit ban me bibãnhkôt ren kadjwati kangôo kõmo ba.
49 e começar a espancar os seus conservos, e a comer e a beber com os beberrões,
50 Nhym kam õ bẽnjadjwỳrja aêrbê bôx. Õ àpênhja kute amim õ bẽnjadjwỳrja bôx djàkôt mar kêt. Nhỹnh akati 'õkam bôx djàmã kute mar kêt ne nhỹnh myt nhỹr 'õkam bôx djàmã kute mar kêtkam ne aêrbê bôx.
50 virá o senhor daquele servo no dia em que ele não o espera, e na hora de que ele não sabe,
51 Nãm bôx ne kam õ àpênh arĩk ar bajakam ngryk ne. Ngryk ne kam o ajkapôn bõm kumẽ. Me kute amijo 'êx ne ta kute amijo Metĩndjwỳnh mar mexjamẽ ro'ã ãm kadjy bõm kumẽ. Wãnh ne me amim ngryk ne tokry djàje amijanên ar àmra ba, ane. Nãm Jeju ã kôt ba djwỳnhmã ane.
51 e cortá-lo-á pelo meio, e destinará a sua parte com os hipócritas; ali haverá pranto e ranger de dentes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.