Lucas 9

Kayapó NT (TXU_TBL) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Nhym kam akati 'õkam Jeju amikôt ba djwỳnho akprõ. Kôt ba djwỳnhbê 12ja ne aro akprõ. Apỹnh me õ pyka djàri kute 'ỳr ar anormã ne aro akprõn arkum, —Ẽ, ikabẽnkôt dja gar me nêje me karõ punu jano. Ne apỹnh me kanê djàri me utàro mõ. Ba dja ba ar amã ipyma jadjà gar kam ipymao apỹnh me kanê djàri meo mexo mõn me karõ punu kute meo ba djàri kubê me utàro mõ.
1 Jesus chamou os doze discípulos e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar doenças.
2 Ar apa, ẽ, ba ar amã arẽ. Kwãrĩk wãnh gar anhõ mỳjja'õ byr ne o amõr kêt, akajpar djà'õ byr ne o amõr kêt, ajênh tur ne o amõr kêt, anhõ kwỳ krẽn djà, anhõ pi'ôk kaprĩ, anhõ kubẽkà'õ kwãrĩk wãnh gar o atẽm kêt. Dja gar tu anhỹkam mõ. Mõn kam apỹnh me õ pyka djàri me 'ỳr ajmà. Dja gar me'õ nhũrkwãkam bôx ne nhỹ, kwãrĩk wãnh ajte amũ amã me'õ nhũrkwã 'õ kĩnh ne 'ỳr amõr kêt. Dja gar tu bôx ne kikrekam abôxwã tãmkam tu arek kam anhikwão dja. Dja gar memã arẽnh pan kam arỳm ajte amũ pyka 'õ'ỳr tẽn ajte kikre 'õkam tãm ne. Ne ajte amũ tẽn 'õkam tãm ne. Ne ajte 'õkam tãm ne. Dja gar krĩ 'õkam bôx nhym me kum ar akĩnh kêt ne kute ar akabẽn mar prãm kêt jabej, gar kam arỳm tu amõrkumrẽx ne. Tu amõrkumrẽx kadjy amiparkà'ã pykawã tatak ne. Aje me kute akabẽn mar prãm kêtjao amirĩt nhym Metĩndjwỳnh kute omũnh ne amũ 'õkam kute memã pãnh jarẽnh kadjy dja gar amiparkà'ã pykawã tatak ne. Dja gar kàj bê memã kum, “Onĩj Metĩndjwỳnh kute ar me bapytàr ne me bakadjy bẽnjadjwỳr ne kute ar me bajo bamã”, anhỹro mõ. Ne kam kôt meo mexo mõ, ane. Nãm ã Jeju kôt ba djwỳnhmã me'ã karõo anen kam mã me'ỳr ar ano.
2 Então os enviou para anunciarem o Reino de Deus e curarem os doentes.
3 — ausente —
3 Ele disse:
4 — ausente —
4 Quando vocês entrarem numa cidade, fiquem na casa em que forem recebidos até irem embora daquele lugar.
5 — ausente —
5 Mas, se forem mal recebidos, saiam logo daquela cidade. E na saída sacudam o pó das suas sandálias, como sinal de protesto contra aquela gente.
6 Ar ano nhym kam ar arỳm krĩ kunĩkôt ajmà ne kàj bê memã Jeju'ã ujarẽnh ny jarẽnho mõn kôt meo mexo mõ, apỹnh krĩ kunĩkôt ne ar ajmàn ba.
6 Os discípulos então saíram de viagem e andaram por todos os povoados, anunciando o evangelho e curando doentes por toda parte.
7 Nhym kam bẽnjadjwỳr raxbê Erodji arỳm Jeju'ã ujarẽnh man kôt ba djwỳnh kute meo mexo mõrja arỳm adjwỳnhdjwỳ ma, ne kam te kute marmã. Nãm me apỹnh kabẽno noo biknor mex ne. Nhym te kute mỳjja marmã. Jeju'ã ne me ari kabẽn kwỳ jarẽ: ne abenmã kum, —Bep Djuão kute ngônhmã me angjênhja ne we ajte tĩn ne kato, ane. Nhym ajte me kwỳ we, —Me bakukãmãrebê Erij ne ajte kato, ane. Nhym ajte we me kwỳ, —Bep Metĩndjwỳnh kabẽn jarẽnh djwỳnh amrẽbê tyk ne ajte we tĩn ne kato, ane. Nhym kam Erodji te kute apỹnh me kabẽn ja marmã.
7 Herodes, o governador da Galileia, ouviu falar de tudo o que estava acontecendo e ficou sem saber o que pensar. Pois alguns diziam que João Batista tinha sido ressuscitado,
8 — ausente —
8 outros diziam que Elias tinha aparecido, e outros ainda que um dos antigos profetas havia ressuscitado.
9 Ne kam ta amim, —Ije bep Djuão ne ba arỳm mut krãta. Nhym mỳj me'õ got ja ba arỳm 'ã ujarẽnh ma, ane. Ne kam te kute Jeju pumũnh prãme.
9 Mas Herodes disse: — Eu mesmo mandei cortar a cabeça de João. Quem será então esse homem de quem ouço falar essas coisas? E Herodes procurava ver Jesus.
10 Nhym kam arỳm Jeju kute ar anor nhym ar mõrja ajte akubyn 'ỳr mõn bôx ne kum amijarẽ. Nhym kam krĩmã me umaje ar ajbit aro tẽ. Krĩ nhidjibê Bexadamã ne aro tẽ.
10 Os apóstolos voltaram e contaram a Jesus tudo o que haviam feito. Então ele os levou consigo, e foram sozinhos para o povoado de Betsaida.
11 Ar ajbit kute o mõrmã nhym ate ajte me kàtàmja kôt krãptĩ:n bôx. Nãm me abenmã Jeju mõrkôt arẽn kam ajte kôt mõ. Djã nãm Jeju me krãptĩ pumũn memã àkrê? Kati, nãm me krãptĩ pumũn kam tu memã kabẽn mex jarẽ. Nãm Metĩndjwỳnh me kadjy bẽnjadjwỳr ne kute me utàr ne ar meo bamã memã arẽ ne kam ajte kôt me kanê pytàro dja.
11 Mas as multidões souberam disso e o seguiram. E Jesus os recebeu, falou a respeito do Reino de Deus e curou os que precisavam ser curados.
12 Nhym kam arỳm me'ã amykry tẽ. Nhym kam kôt ba djwỳnhbê 12ja 'ỳr tẽ. Jeju'ỳr tẽn kum, —Ije gop on me ano. Gop on me krãptĩja me ano gê me apỹnh krĩmã ajmàn bu'ã krĩ kryremãdjwỳ mõn wãnh kam õ kwỳ krẽn wãnh kam nõn ta amikadjy mỳjja by. Nhym nhỹnh ne mỳjja 'õ ne me kute krẽnmã ne me jakam ar ba. Arwãkam ne gwaj ar baba, ane.
12 Estava anoitecendo, e por isso os doze apóstolos foram e disseram a Jesus: — Mande esta gente embora. Eles podem ir aos povoados e sítios que ficam por perto daqui e lá encontrarão o que comer e onde ficar, pois este lugar é deserto.
13 Nhym kam Jeju kôt ba djwỳnhmã kum, —Ar ga dja gar mekmã mỳjja ngã gê me kukrẽ, ane. Nhym ar kam kum, —Ije kati, ar inhõ djwỳbê 5 ne tepdjwỳ amãnhkrut. Jabit. Be, djãm mỳjja rax? Nàr djãm ar imõr ne ije gwaj banhõ pi'ôk kaprĩo me krãptĩja kadjy ije djwỳ byrmã? ane.
13 Mas Jesus respondeu: Os discípulos disseram: — Só temos cinco pães e dois peixes. O senhor quer que a gente vá comprar comida para toda esta multidão?
14 E kum bep me krãptĩkumrẽx. Me my'ã akrebê 5.000. Nhym kam arkum, —Ẽ, dja gar meo 50'ã kabẽn ne me krĩo tẽ.
14 Estavam ali mais ou menos cinco mil homens. Jesus ordenou aos seus discípulos:
15 Nhym kam kôt ba djwỳnh meo 50'ã kabẽn ne me krĩo tẽn me krĩ pa.
15 Os discípulos obedeceram e mandaram que todos se sentassem.
16 Nhym kam Jeju djwỳbê 5ja byn tep amẽ kubyn kàjmã krãn kàjkwa pumũn Metĩndjwỳnhmã õdjành jarẽ. Ne kam djwỳmẽ tep kokij ne kam kôt ba djwỳnhmã kungã. Nhym kam amũ memã kungã, me krãptĩjamã kungã.
16 Aí Jesus pegou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e deu graças a Deus por eles. Depois partiu os pães e os peixes e os entregou aos discípulos para que eles distribuíssem ao povo.
17 Nhym me kam kukrẽ. Nhym kam me kunĩ õ kwỳ krẽn kam ajnekumrẽx. Nhym kam djwỳmẽ tepja'ã kàtàm. Nhym kam kôt ba djwỳnh anhyjao atom ne. Djwỳmẽ tep janhyjao atom nhym kam 'ã kàbê 12. Djãm djwỳmẽ tep ngri got.
17 Todos comeram e ficaram satisfeitos, e os discípulos ainda encheram doze cestos com os pedaços que sobraram.
18 Nhym kam 'õkam Jeju ate mekbê tẽn kam Metĩndjwỳnhmã amijarẽnho nhỹ. Nhym kôt ba djwỳnhbit kuri krĩ. Nhym kam Jeju kute amijã ujarẽnh marmã abej ar kukij. —Ẽ, ar imã ijã me ujarẽnh jarẽ ba kuma, ane.
18 Certa vez Jesus estava sozinho, orando, e os discípulos chegaram perto dele. Então ele perguntou:
19 Nhym ar kam kum, —Ije kum be nãm we me ajo Djuão kute ngônhmã me angjênh djwỳnhja, nhym me kwỳ ajo me bakukãmãrebê Erij, nhym me kwỳ ajo Metĩndjwỳnh kabẽn jarẽnh djwỳnh tũm ajte akubyn tĩn ja'õ, ane.
19 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
20 Nhym kam arkum, —Ne ar gadjwỳ mã ne gar imar on? Mỳj'ã ne gar ijakre? ane. Nhym kam Pedru kum, —Kati, abê ne Kritu. Abê me inhõ Bẽnjadjwỳrbê kumkati. Metĩndjwỳnh amrẽbê kute me bakukãmãremã ajarẽnh ga aje me ipytàr ne aje ar me ijo abamã amrẽbê kute me imã ajarẽnh ba me ije ar akam amako iba, ne arỳm Metĩndjwỳnh ajano ga arỳm bôx, ane.
20 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. Pedro respondeu: — O
21 Nhym kam arkum, —Nà, kôtô. Kwãrĩk wãnh gar memã ja jarẽnh kêt. Dja gar tu mekbê ipudjurkumrẽx ne, ane. Ar kute udjurmã ã arkum arẽnh tỳxo ane.
21 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
22 Ne ajte arkum, —Ẽ, dja me prĩne ijo ajkẽ, ba itokry rax ne. Ba ije amijo inhĩ ne me awỳr irwỳk ba dja ba itokry rax ne. Dja mebêngêttemẽ me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmẽ kum ikĩnh kêt ne ikanga ne kam tu ibĩ nhym ijã akati amãnhkrut ne ikjêkêt ba kam akubyn itĩn ne, ane.
22 E continuou:
23 Ne kam ajte me kunĩmã kum, —Gêdja ga me ajõ mã ikôt abikamẽnh prãm jabej kwãrĩk wãnh amidjwỳnhbit mar ne amijo kĩnh kêt. Dja ba ityk kadjy inhõ pĩte'y mỳn itokry: ne. Dja ga me ajõ ijã amijakren aje pĩte'y mỳnh mãn pràbê amã atokry pyma kêt ne amã ijabê rã'ãn kam myt kunĩkôt ikadjy amiman mã ikôt ajkamẽ.
23 Depois disse a todos:
24 Me kute amidjwỳnhbit mar ne me kum tokry pyma, me tãm gêdja me tyn kam me biknor tokry djàkam tẽ. Nhym bep me kum ijabêkumrẽx ne kute amidjwỳnhbit mar kêt nhym me kute me par jabej me tãm gêdja me amiptàn ar tĩn ne ba rã'ã: rã'ã.
24 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
25 Ne ren me'õ pykabê mỳjja mexja kunĩ, nêkrêx kunĩ ren ari o atom ne o ban kam ren ty, je mã dja kam nẽ? Kati, nãm ren ty nhym ren õ nêkrêxja ren wãnh kumex.
25 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira e ser destruído?
26 Godja me'õ ikam pijàm ne ikabẽnkam pijàm jabej ba badjwỳ amipãnh kam ipijàm ne. Ba ije amijo inhĩ ne me awỳr irwỳk gêdja ba amipãnh tãwãkam ipijàm ne. Dja ba ajte iraxo me awỳr bôx. Ibãmmẽ kadjy mrãnh djwỳnh jadjênhmẽ umao ipyma:n me awỳr bôx. Ibê kumkatio bôx nhym tãmja ikam pijàmja ba badjwỳ arỳm amipãnh kam ipijàm ne.
26 Pois, se alguém tiver vergonha de mim e do meu ensinamento, então o Filho do Homem também terá vergonha dessa pessoa, quando ele vier na sua
27 Ba me amã arẽ. Ibãm dja ijã bẽnjadjwỳr rax mẽ ba ipymao me apytàn ar me ajo iba. Dja gar adjãmja akwỳ atĩnri iraxkôt ipumũ, me akadjy ibẽnjadjwỳr rax ne ipymakôt ipumũ. Mrãmri ne ba ikabẽnja, ane. Nãm ã Jeju memã kabẽn jarẽnho ane.
27 Eu afirmo a vocês que estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de ver o
28 Nhym 'ã pi'ôk kamrêk pydji nhym aro tẽ, Pedrumẽ, Xijagumẽ, Djuão aro tẽ, krãnh'ỳr aro tẽn imõkmã aro bôx. Kute Bãmmã amijarẽnhmã ne 'ỳr aro bôx. Ne kam Bãmmã amijarẽ.
28 Mais ou menos uma semana depois de ter dito essas coisas, Jesus levou Pedro, João e Tiago e subiu o monte para orar.
29 Bãmmã amijarẽnho dja nhym ajmã nokre o nhym atemã nokre nhym 'ã kubẽkàdjwỳ aka: ne. Akakam adjênh ne.
29 Enquanto orava, o seu rosto mudou de aparência, e a sua roupa ficou muito branca e brilhante.
30 Nhym ar my amãnhkrut ne kum kabẽno dja. Môjdjêmẽ Erij ar amrẽbê tyk, ar tãm ne ar katon kum kabẽno dja. Nãm ar adjênh ne uma:kumrẽx ne kum kabẽno dja. Jejumẽ ne ar abenmã kabẽno dja. Jeju tyk'ã ne ar abenmã ujarẽnho dja. Krĩraxbê Djeruxarẽkam me kute bĩnmã ne ar abenmã arẽnho dja. Metĩndjwỳnh kute tykmã kum 'ã karõkôt ne ajte ar 'ỳr bôx ne kôt abenmã arẽnho dja.
30 De repente, dois homens apareceram ali e começaram a falar com ele. Eram Moisés e Elias,
31 — ausente —
31 que estavam cercados por um brilho celestial. Eles falavam com Jesus a respeito da morte que, de acordo com a vontade de Deus, ele ia sofrer em Jerusalém.
32 Nhym Pedru ar õtdjwakumrẽx ne arek õto ikwã. Ne kam no tỳx ne kam Jeju pyma, adjênhkôt omũ nhym amẽ ar kuri ãmjadjwỳ tãm ne. Kam kubẽkà jadjênh ne kam mexkumrẽx ne ku'ê.
32 Pedro e os seus companheiros estavam dormindo profundamente, mas acordaram e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Nhym arỳm ar amẽ tẽm 'ỳr dja nhym Pedru Jejumã kum, —Bẽnjadjwỳr, mrãmri ne bar jakam bôx ne akuri nhỹ nhym mexkumrẽx ne. Bar apỹnh ar amã kikre'ã irõx nhipêx, ga anhõmẽ, Môjdjê nhõmẽ, Erij nhõmẽ. Amãnhkrut ne ikjêkêt dja bar ar amã ipêx, ane. Kute amikabẽn'õ mar kêt. Pedru ta ne amikabẽn'õ mar kêtkam ãm tu arĩk kabẽn ja jarẽ.
33 Quando esses dois homens estavam se afastando de Jesus, Pedro disse: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias. Pedro não sabia o que estava dizendo.
34 Kum kabẽno ãm rã'ã nhym kam kakrã arỳm prĩne aro akno. Nãm kakrã kute prĩne aro biknorkam arỳm ar tĩn prãm ne.
34 Ele ainda estava falando, quando apareceu uma nuvem e os cobriu. Os discípulos ficaram com medo quando a nuvem desceu sobre eles.
35 Nhym kam kakrã kurũm Metĩndjwỳnh arkum kabẽn ne arkum, —Be, ikra ne wã. Ar omũ. Ikra ja ne ba àpênh kadjy amijo utàn amim kudja. Tãwã dja gar kabẽn man kabẽnkôt mrã, ane.
35 E da nuvem veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho, o meu escolhido. Escutem o que ele diz!
36 Nãm ã arkum kabẽn anen anhikrê nhym kam Jejumẽ kôt ba djwỳnh ar ate ku'ê. Amẽ ar myja arỳm mã nhĩ'ãm tẽ. Nhym akati nhym kam Jeju akubyn krãnhre kurũm aro ruw. Aro ruw ne kam mã aro mõ. Aro mõ nhym me krãptĩ ar kutã mõn ar kajpa. Djãm kam got ar kute Jeju jadjênhkôt omũnhja memã arẽ? Kati, Jeju ar pykabê bari ne ar mekbê udju ne.
36 Quando a voz parou, eles viram que Jesus estava sozinho. Os discípulos ficaram calados e naquela ocasião não disseram nada a ninguém sobre o que tinham visto.
37 — ausente —
37 No dia seguinte eles desceram do monte, e uma grande multidão veio se encontrar com Jesus.
38 Nhym me ar kajpa nhym me ipôkri me'õ myja kàj bê kum akij, —Bẽnjadjwỳr, gop ikraja pumũ. Ikra myja ne pydjii.
38 Aí um homem que estava no meio do povo começou a gritar: — Mestre, peço ao senhor pelo meu filho, o meu único filho!
39 Ota me karõ punu'õ ar ibê ikra paro ba. Nãm 'ỳr ban bôx nhym ar ijaêrbê tu amra: ne. Nãm amran rôrôk ne àmnhirẽnho ikwã, ajmrô prõto ikwã. Ne kam kute amijo pyka titik kurêje prĩne amingã. Kute kum irer prãm kêtkumrẽx.
39 Um espírito mau o agarra, e, de repente, o menino dá um grito e começa a ter convulsões e a espumar pela boca. O espírito o maltrata e não o solta de jeito nenhum.
40 Nã bãm te akôt ba djwỳnhjamã ikrao a'uw nhym kute imã ikra pytàr kêtkumrẽx, te kute imã utàrmã te o ane, ane. Nãm ã Jejumã kra jarẽnho ane.
40 Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito mau, mas eles não conseguiram.
41 Nhym kam Jeju me'ỳr akẽx ne memã kum, —Ije me akamingrãny aje amim ikamnhĩx kêtkumrẽx. Me ajaxwe. Mã dja ijã akati, akamàt kô kute ba me akam arek ar iba. Nã bãm me awỳr bôx ga me ajamakkre kêtkumrẽx ne prĩne akabẽno ikaty. Nã bãm te amiwỳr me akam ama ga me arĩk ar aba, ane. Ne ajte bãmjamã kabẽn ne kum, —Amrẽ akrao tẽ, ane.
41 Jesus respondeu: Então disse ao homem: — Traga o seu filho aqui.
42 Nhym kam 'ỳr tẽn pa 'amỳn Jeju'ỳr o tẽ. 'Ỳr o tẽmràm nhym ajte me karõ punuja o pyka kôpênàt ne. Krajao pyka kôpênàt nhym àmnhirẽnho nõ. Nhym Jeju me karõ punujamã bẽn tỳx nhym umaje bõm tỹm. Nhym kam Jeju kum krao mex ne akubyn bãmmã kungã.
42 Quando o menino estava chegando, teve um ataque, e o demônio o jogou no chão. Então Jesus deu uma ordem ao espírito mau, curou o menino e o entregou ao pai.
43 Nhym me kôt omũ, Jeju kute Metĩndjwỳnh pymao o mexja me kôt omũ ne ari aben pumũnho kumex. Djãm Metĩndjwỳnh pyma ngri got. Nhym me Jejukam no tyn kumex rã'ã nhym Jeju kôt ba djwỳnhmã kum,
43 E todos ficaram admirados com o grande poder de Deus. Todos estavam admirados com o que Jesus fazia, e ele disse aos discípulos:
44 —Gora ar amijamakkrekam ikabẽn janhô. Ẽ, ba ije amijo inhĩ ne me awỳr irwỳk gêdja me memã ikanga, ikurê djwỳnhmã ikanga, ane.
44 — Não esqueçam o que vou dizer a vocês: o
45 Nhym ar kute kabẽnja mar kêtkumrẽx. Nãm ar ajmã amakkre nẽ, te kute marmã. Ne kam te kute kukjêrmãn kam pijàm ne.
45 Mas eles não entenderam isso, pois o que essas palavras queriam dizer tinha sido escondido deles para que não as entendessem. E eles estavam com medo de fazer perguntas a Jesus sobre o assunto.
46 Ne kam kabẽno aben japanho mõ, kôt ba djwỳnhja kabẽno aben japanho mõ. Mỳj mỳr jabej? Bir, nhỹnh kôt ba djwỳnhja 'õ gêdja bẽnjadjwỳr raxo aben jakre. Ja mỳr jabej ne me kabẽno aben japanho mõ.
46 Os discípulos começaram a conversar sobre qual deles era o mais importante.
47 Nhym Jeju kôt ba djwỳnh kute kabẽno aben japanho mõrja kute ar tãri amako mar kêt. Nãm tu mũm kuma ne kam me'õ prĩre pa 'amỳn amijakỳxkôt kudja.
47 Mas Jesus sabia o que eles estavam pensando. Então pegou uma criança e a pôs ao seu lado.
48 Kudjan arkum, —Ẽ, gar me'õ prĩreja pumũ, kàtàm mexja pumũ. Dja me'õ ikôpdji'ã kum me'õ prĩreja, me'õ kàtàmja kĩnh ne kam arỳm badjwỳ kum ikĩnh ne. Dja me'õ kum ikĩnh ne kam kum Ibãmdjwỳ kĩnh ne, Ibãm kute ijanorjadjwỳ kum kĩnh ne. Ẽ, me'õ kàtàm mex gêdja ja pãnh bẽnjadjwỳr rax ne, ane. Nãm ã Jeju kôt ba djwỳnh kute amijo rax prãmjamã kabẽn jarẽnho ane.
48 Aí disse:
49 Nhym kam Djuão kum, —Bẽnjadjwỳr, ba amã arẽ. Me'õ gwaj bakôt ba kêt'õ ne tu me karõ punu kute me'õo bamã anhidji jarẽ. Kum anhidji jarẽn me karõmã kum, “Ba Jeju kukwakam amã ikabẽn. On kum anhire”, ane. Nãm ã kum anhỹro dja, bar arỳm omũ. Ne kam gwaj bakôt ba kêtkam bar kum, “Kwãrĩk wãnh”, ane. Nãm ã Djuão kum ane.
49 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
50 Nhym kam kum, —Kati, kwãrĩk wãnh 'ã kum akabẽn kêt. Ba ar amã arẽ. Me'õ kute ar ajo kurê djwỳnh kêt ne arỳm tu mrãmri ar ajo õbikwa, ane. Nãm ã Jeju kum ane.
50 Então Jesus disse a João e aos outros discípulos:
51 Nhym arỳm Bãm kute kàjkwamã o àbirmã arỳm õ akati 'ỳr bôx 'ỳr. Nhym kam krĩraxbê Djeruxarẽmã krà. Nãm te kam mỳjja pyma, mỳjja tokry nhym tu 'ỳr tẽmmã kràn kam 'ỳr tẽ.
51 Como estava chegando o tempo de Jesus ir para o céu, ele resolveu ir para Jerusalém.
52 Ne kam 'ỳr tẽmkôt amikukãm kôt ba djwỳnh kwỳ jano. Ar mrãnh ne me bajtem, Xamarijkam me jakam bôx ne kam kute Jeju kutêp ikwã djà jabej ne kum õ kwỳ krẽn djà jabej nhym bôx ne kam kam õ kwỳ krẽn ne kam nõr kadjy nàràm amikukãm 'ỳr ar ano. 'Ỳr ar ano nhym ar mrãn bôx.
52 Então mandou que alguns mensageiros fossem na frente. No caminho eles entraram em um povoado da região de Samaria a fim de prepararem um lugar para ele.
53 Bôx nhym kam Xamarijkam me ja aminêje ar ano. Jejumẽ kôt ba djwỳnh Ar kubê idjaerkam. Ne mekbê idjaer nhõ pykabê Djeruxarẽ'ỳr mõrkam. Kam ne Xamarijkam me ja kum ar kurêkumrẽx, me kute abeno kurê djwỳnh tũmkam. Kam ne me kum ar kurên kum ar kĩnh kêt ne tu aminêje ar ano.
53 Mas os moradores dali não quiseram receber Jesus porque viram que ele estava indo para Jerusalém.
54 Nhym kam kôt ba djwỳnhbê Xijagumẽ Djuão ar me omũn kam Jejumã kum, —Bẽnjadjwỳr, dja bar kuwy'ã Abãm 'wỳ gê kàjkwa kurũm kuwy tỹm ne prĩne me kuga gê me xêr, nẽn, ane.
54 Quando os seus discípulos Tiago e João viram isso, disseram: — O senhor quer que a gente mande descer fogo do céu para acabar com estas pessoas?
55 Nhym ar'ỳr akẽx ne ar omũn arkum bẽn tỳx ne, —Kati, kwãrĩk wãnh, ane.
55 Porém Jesus, virando-se para eles, os repreendeu.
56 Nhym ar kunĩ ajte tu atemã krĩ 'õ'ỳr mõ.
56 Então ele e os seus discípulos foram para outro povoado.
57 'Ỳr mõ nhym me'õ kum, —Ẽ, ba arek akôt tẽ. Dja ga nhĩ'ãm amrãnh katã ba akôt mrã, ane.
57 Quando Jesus e os discípulos iam pelo caminho, um homem disse a Jesus: — Eu estou pronto a seguir o senhor para qualquer lugar onde o senhor for.
58 Nhym kam kum, —Ẽ, ga djoti pykakam kreja pumũ. Ne kwênh kỳjrũm aêja pumũ. Mrymẽ kwênhbit ne õt djà, kute amim pyka kre pumũnhkôt kam õt djà, nhym bep kati, ba ne ba inhõ kikre kêt, inhikwã djà kêt. Ije amijo inhĩ ne me awỳr irwỳk nhỹnh ne inhõ kikre ja? Nhỹnh ne inhikwã djà ja? Kati. Kon, gop ga amiman kam ikôt atẽm jabej nàr kon arek dja, ane.
58 Então Jesus disse:
59 Ne kam ajte ta me'õmã, —Ikôt tẽ. Ikôt tẽn mã ikôt ajkamẽ, ane. Nhym kam kum, —Adjỹm, Bẽnjadjwỳr, ibãm kumrẽx gêdja ba akubyn tẽn adjà. Ibãm ne ajbir ibê ty, ane.
59 Aí ele disse para outro homem: Mas ele respondeu: — Senhor, primeiro deixe que eu volte e sepulte o meu pai.
60 Nhym Jeju kum, —Gê me kute Metĩndjwỳnh mar kêt wãnh me tyk jadjà. Me kute mar kêt ne me kute mrãmri ne me tyk jamakkre kêt pyràk. Gê me wãnh õbikwa tyk jadjà, ane. Nhym bep ga dja ga ikôt Metĩndjwỳnh'ã adjujarẽnh tẽ, Metĩndjwỳnh me akadjy bẽnjadjwỳr ne kute ar me ajo bamã gêdja ga 'ã adjujarẽnh tẽ, ane. Nãm ã Jeju kum ane.
60 Jesus disse:
61 Nhym me'õjadjwỳ Jejumã kum, —Bẽnjadjwỳr, ba dja ba akôt tẽ. Inhũrkwã kumrẽxkam dja ba inhõbikwamã amijarẽn kam akôt tẽ, ane.
61 Outro homem disse: — Eu seguirei o senhor, mas primeiro deixe que eu vá me despedir da minha família.
62 Nhym kum, —Djãm me purkam àpênh katẽri kute kum irer got? Kati, mỳjja wãkam ne me apên àpênh mrãn tu àpênh inomã rẽnhkumrẽx ne. Djãm me kute Metĩndjwỳnhdjwỳ maro ban konenh krãkàr got? Kati, dja ga tu amim maro tẽn tu maro atẽmkumrẽx ne. Dja ga maro mõn mar konenh krãtan kam Metĩndjwỳnh nhõ pyka'ỳr abôx kêtkumrẽx ne. Metĩndjwỳnh kute me utàr ne me kadjy bẽnjadjwỳr ne kute ar meo baja dja ga 'ỳr abôx kêt ne, ane. Nãm ã Bẽnjadjwỳr Jeju arkum ane.
62 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.