Lucas 19

Kayapó NT (TXU_TBL) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Nhym kam Jeju krĩbê Djeriko'ỳr meo mõn meo bôx ne kam bit kajônhkôt katormã. Nhym me Jeju'ã kumex ne prĩne angrĩn o mõ. Nhym kam me'õbê Djakij. Djakij ne bẽnjadjwỳr bajtemmã pi'ôk kaprĩo atom djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳr. Kam ne õ nêkrêx ra:x ne.
1 Jesus entrou em Jericó e ia atravessando a cidade.
2 — ausente —
2 Havia aí um homem muito rico chamado Zaqueu, chefe dos recebedores de impostos.
3 Nhym me prĩne Jeju jangrĩn o mõ, kunoro mõ. Nhym kam te Djakij kute omũnhmã 'ã aminhinô ryo tẽ. Mỳj me'õbê Jejuja kute omũnhmã te 'ã aminhinô ryo tẽ. Djakij krô krĩkam ne te kute omũnhmã nhym me prĩne kubê utà.
3 Ele procurava ver quem era Jesus, mas não o conseguia por causa da multidão, porque era de baixa estatura.
4 Nhym kam kukãm prõt ne. Kukãm prõt ne kutêp wabi. Pidjô'ã wabi. Amrẽ tẽm nhym kute omũnhmã kutêp pidjô'ã wabi.
4 Ele correu adiande, subiu a um sicômoro para o ver, quando ele passasse por ali.
5 Nhym kam Jeju 'ỳr tẽn bôx ne parbê djan kàjmã krãn kam kum, —Djakij, amrẽ aparmã aprõt. Jakam dja ba akôt tẽn anhũrkwãkam nõ, ane.
5 Chegando Jesus àquele lugar e levantando os olhos, viu-o e disse-lhe: Zaqueu, desce depressa, porque é preciso que eu fique hoje em tua casa.
6 Nhym kam tebê aparmã prõt ne ruw ne kam kĩ:nhkumrẽx ne ũrkwãmã Jejuo tẽn o wadjà.
6 Ele desceu a toda a pressa e recebeu-o alegremente.
7 Ũrkwãmã o tẽn o wadjà nhym me omũn kam kangãngãn abenmã ajkwa momoko kumex, ne, —Djijàk, me axwe'ỳr ne mõn wadjà, ane. Djãm tãwã mex, ane.
7 Vendo isto, todos murmuravam e diziam: Ele vai hospedar-se em casa de um pecador...
8 Nhym Djakij Bẽnjadjwỳr kuka kônh djan kam kum, —Bẽnjadjwỳr, ba inhõ mỳjja kônho ajkjên me bikẽnhmã kungã, ane. Ne ije me'õbê pi'ôk kaprĩo idjàkĩnh jabej akubyn me'õmã inhõ jao amãnhkrut ne o amãnhkrut ne kungã.
8 Zaqueu, entretanto, de pé diante do Senhor, disse-lhe: Senhor, vou dar a metade dos meus bens aos pobres e, se tiver defraudado alguém, restituirei o quádruplo.
9 Nhym kam Jeju kum, —Akati jakam ne arỳm Metĩndjwỳnh apytà, anhũrkwãkam ar wãmẽ ro'ã. Mrãmri gadjwỳ ne ga abê Abraão tàmdjwỳ'õ nhym Metĩndjwỳnh arỳm apytà, ane.
9 Disse-lhe Jesus: Hoje entrou a salvação nesta casa, porquanto também este é filho de Abraão.
10 Be, ja kadjy ne ba tẽ. Ije me axwe jabej ne ije me utàrmã ne ba tẽ. Kadjy ne ba amijo inhĩ ne me awỳr ruw, ije me axwekam biknorja jabej ne ije me utàrmã, ane. Nãm ã Jeju kum ane.
10 Pois o Filho do Homem veio procurar e salvar o que estava perdido.
11 Nhym me kute maro ãm rã'ã nhym ajte memã mỳjja 'õ'ã ujarẽnh jakreo tẽ. Nãm Jeju arỳm Djeruxarẽkam bôx 'ỳr nhym kam me amim, —Jakam dja Jeju Djeruxarẽkam bôx ne on me bakadjy Bẽnjadjwỳrbê kumkatin me bakurê djwỳnhbê me bapytàn ar me bajo ba, ane. Me ta ne me kute amim àtàri kêtkam tỳx amim kamnhĩx. Nhym bep Jeju ne kute katàt memã arẽnhmã.
11 Ouviam-no falar. E como estava perto de Jerusalém, alguns se persuadiam de que o Reino de Deus se havia de manifestar brevemente; ele acrescentou esta parábola:
12 Kadjy ne memã mỳjja 'õ'ã ujarẽnh jakreo tẽn memã, —Ẽ, bẽnjadjwỳr kra'õ ne me kute nĩjar atemã pyka 'õkam 'ã bẽnjadjwỳr mẽnhmã tẽ. 'Ã bẽnjadjwỳr mẽnh nhym ajte akubyn õ pykamã me'ỳr tẽmmã.
12 Um homem ilustre foi para um país distante, a fim de ser investido da realeza e depois regressar.
13 Ne kam tẽm kutã amiwỳr õ àpênh 'uw. Õ àpênhbê 10 ne amiwỳr ar ku'uw ne kam arkum ngônho pi'ôk kaprĩre ngã. Pãnh raxkam. Õ àpênh kunĩmã pi'ôk kaprĩ pỹnh'ã kabẽn ne arkum kungãn kam arkum, “Dja gar ikutêp imã jao aptà. Dja ba amrẽ akubyn 'ỳr tẽ”, ane.
13 Chamou dez dos seus servos e deu-lhes dez minas, dizendo-lhes: Negociai até eu voltar.
14 Nhym bep õ pyka djwỳnhkam me ja ne me kum kĩnh kêt ne, kum kurê ne kam kôt me kwỳ jano nhym me nĩjar kôt bôx ne kam memã, “Kwãrĩk wãnh tãmja'ã bẽnjadjwỳr mẽnh kêt. Me ba ne ba me imã tãwã kĩnh kêtê. Kwãrĩk wãnh gê tãmja me ijo ba kêt”, ane.
14 Mas os homens daquela região odiavam-no e enviaram atrás dele embaixadores, para protestarem: Não queremos que ele reine sobre nós.
15 Nhym me tu ate krãn 'ã bẽnjadjwỳr mẽ. 'Ã bẽnjadjwỳr mẽ nhym akubyn õ pykamã bôx ne kam amiwỳr õ àpênh 'uw ne arkum, “Nãr, djãm arỳm ne ba ije ar amã pi'ôk kaprĩ nhõrwã gar ikutêp imã o aptà”? ane.
15 Quando, investido da dignidade real, voltou, mandou chamar os servos a quem confiara o dinheiro, a fim de saber quanto cada um tinha lucrado.
16 Nhym kam ja kumrẽx 'ỳr o bôx ne kam kum, “Bẽnjadjwỳr, ota ba anhõ pi'ôk kaprĩ pydjija ar o iban arỳm amã o aptà. Amã o aptàn abenã kumẽ nhym arỳm kubê 10”, ane.
16 Veio o primeiro: Senhor, a tua mina rendeu dez outras minas.
17 Nhym kam kum, “Mexkumrẽx. Ga ne ga adjàpênh mexkumrẽx. Nã bãm amã mỳjja ngrire ngã ga prĩne imã o djuw mex ne, ikutêp imã o djuw mex ne aje kanga kêt. Pãnh gêdja ba amã krĩ krãptĩ jarẽ, krĩbê 10 jarẽ. Ga kam abẽnjadjwỳr rax ne amũ idjô'ã ar kam meo aba”, ane.
17 Ele lhe disse: Muito bem, servo bom; porque foste fiel nas coisas pequenas, receberás o governo de dez cidades.
18 Nhym atãri ja 'ỳr o bôx ne kum, “Bẽnjadjwỳr, ota ga aje imã pi'ôk kaprĩ nhõrja ba ar o iban arỳm amã o aptà nhym kubê 5”, ane.
18 Veio o segundo: Senhor, a tua mina rendeu cinco outras minas.
19 Nhym kam kum, “Gadjwỳ ne ga amexkumrẽx. Jakam dja ba amãdjwỳ krĩ krãptĩ jarẽ, krĩbê 5 jarẽ, ga kam abẽnjadjwỳr rax ne amũ idjô'ã ar kam meo aba”, ane.
19 Disse a este: Sê também tu governador de cinco cidades.
20 Nhym kam atãri ja 'ỳr o bôx ne kam kum, “Bẽnjadjwỳr, mĩ, anhõ pi'ôk kaprĩ. Nã bãm ije amã kupênh prãm kêtkam prĩne amã kubẽkào kupun kudji. Imã apymakam. Nã gãm apyma ne. Nã gãm aje amim mỳjja kunĩ jadjwỳr kêtkam ar mebê jãm o amijakren o atomo aba. Ne ga adjàkre kêtkam ar mebê djwỳo atomo aba”, ane.
20 Veio também o outro: Senhor, aqui tens a tua mina, que guardei embrulhada num lenço;
21 — ausente —
21 pois tive medo de ti, por seres homem rigoroso, que tiras o que não puseste e ceifas o que não semeaste.
22 Nhym kam kum, “Ga ne ga ajaxwekumrẽx ne imã adjàpênh prãm kêt ne. Akabẽn jakôt gêdja ba ã ajo ane. Djã nã bãm ipyma? Ne ije amim mỳjja kunĩ jadjwỳr kêtkam ar jãm mebê o amijakren o atomo iba ne idjàkre kêtkam ar mebê djwỳo atomo iba? Bir be, ga kam we ga aje amim ipumũnhkôt ren inhõ pi'ôk kaprĩ jao tẽn me kute pi'ôk kaprĩ marmã angã nhym ren abenã rôrôk tẽn rax ba ren arỳm 'ỳr bôx ne kuby”, ane.
22 Replicou-lhe ele: Servo mau, pelas tuas palavras te julgo. Sabias que sou rigoroso, que tiro o que não depositei e ceifo o que não semeei...
23 — ausente —
23 Por que, pois, não puseste o meu dinheiro num banco? Na minha volta, eu o teria retirado com juros.
24 Ne kam me kute arek omũnho ku'êjamã, “Aj, amũ me ajõ kubê pi'ôk kaprĩwã byn o tẽn kute imã pi'ôk kaprĩo àptàr nhym kubê 10wãmã angã”, ane.
24 E disse aos que estavam presentes: Tirai-lhe a mina, e dai-a ao que tem dez minas.
25 Nhym me kam kum, “Kati, bẽnjadjwỳr, arỳm tãwã nhõ pi'ôk kaprĩre raxi. Arỳm õ 10”, ane.
25 Replicaram-lhe: Senhor, este já tem dez minas!...
26 Nhym kam memã, “Bir be, ba me amã arẽ. Arỳm me õ mỳjja gêdja ajte Metĩndjwỳnh iby memã kungã. Nhym bep me õ mỳjja kêt, kute memã õr nhym me kute kum o djuw mex kêtjabê gêdja Metĩndjwỳnh mỳjja ngrireja kunĩ by”, ane.
26 Eu vos declaro: a todo aquele que tiver, dar-se-lhe-á; mas, ao que não tiver, ser-lhe-á tirado até o que tem.
27 —Ẽ, ikurê djwỳnh kute ijã “Kwãrĩk wãnh gê tãmja me ijo ba kêt”, anhỹrja gêdja ga me amrẽ meo mõn ikuka kônh me imex, ane. Be, tãm ne ja. Nãm ã Jeju kàjkwamã tẽm ne akubyn pykamã bôx ne kute ar meo bamã ã amijarẽnho ane.
27 Quanto aos que me odeiam, e que não me quiseram por rei, trazei-os e massacrai-os na minha presença.
28 Memã arẽnh pan kam ate meo mõ, Djeruxarẽ'ỳr kàjmã meo mõn
28 Depois destas palavras, Jesus os foi precedendo no caminho que sobe a Jerusalém.
29 kam arỳm amẽ krĩ ngrireja têpo mõ. Krãnh nhidjibê Oriwêre parbê amẽ krĩja têpo mõ. Krĩ nhidjibê Bepadjêmẽ Betanha têpo mõn kam amikukãm kôt ba djwỳnh amãnhkrut janon arkum,
29 Chegando perto de Betfagé e de Betânia, junto do monte chamado das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos e disse-lhes:
30 —Pry ja'ã dja gar arek katàt krĩwãmã tẽ. Nhym ar akutã pry kator kraxkam me kute mry jabatành nyre pĩ maktã kum õkre djê nhym ãmwã. Me 'ã krĩ kêtwã. Tãm gêdja gar amrẽ 'ãpre bôn o tẽ.
30 Ide a essa aldeia que está defronte de vós. Entrando nela, achareis um jumentinho atado, em que nunca montou pessoa alguma; desprendei-o e trazei-mo.
31 Gêdja gar 'ãpre bônho dja nhym me'õ ar amã, “Mỳkam ne gar 'ãpre bônho dja”? ane. Gar kam kum, “Bẽnjadjwỳr 'ã tẽm kadjy”, ane.
31 Se alguém vos perguntar por que o soltais, responder-lhe-eis assim: O Senhor precisa dele.
32 Nhym kam Jeju kute ar anorja mã ar tẽn 'ỳr bôx ne kam kum kato. Kute arkum arẽnh kôt kum kato.
32 Partiram os dois discípulos e acharam tudo como Jesus tinha dito.
33 Kum katon 'ãpre bônho dja nhym kam õ mry djwỳnhja arkum, —Mỳkam ne gar mry 'ãpre bônho dja? ane.
33 Quando desprendiam o jumentinho, perguntaram-lhes seus donos: Por que fazeis isto?
34 Nhym kam ar kum, —Bẽnjadjwỳr 'ã tẽm kadjy, ane.
34 Eles responderam: O Senhor precisa dele.
35 Ne kam Jeju kutã o tẽn o bôx ne kam kum 'ã kubẽkà rẽ, 'ã ỹr kadjy. Ne kam kum ikra dja nhym ar ikrakam par djan kàjmã 'ã arĩn arỳm ate 'ã tẽ. Nhym kam me arỳm prykôt kum kubẽkà rẽnho mõ. Nãm mebê idjaer ã me bẽnjadjwỳr raxmã mỳjja rẽnh nhym 'ã tẽmmã ã kum prykôt kubẽkà rẽnho mõro ane.
35 E trouxeram a Jesus o jumentinho, sobre o qual deitaram seus mantos e fizeram Jesus montar.
36 — ausente —
36 À sua passagem, muitas pessoas estendiam seus mantos no caminho.
37 Nhym kam arỳm Jeju Djeruxarẽ têpo mõ. Krãnhrebê Oriwêre ja'ã rwỳkbê arỳm Djeruxarẽ têpo mõ. Nhym arỳm kôt ba djwỳnhjamẽ, mekôt mõr, me itepato kôt mõrja arỳm kĩnhkumrẽx, kĩnh ra:x ne arỳm àkjêr mõ. Jeju ne mỳjja pumũnh kêt kwỳ rax ne ipêx ne, nhym me kute ipêxkôt omũn kam kĩnhkumrẽx ne Metĩndjwỳnhmã mex jarẽnho mõ, àkjêr mõ.
37 Quando já se ia aproximando da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos, tomada de alegria, começou a louvar a Deus em altas vozes, por todas as maravilhas que tinha visto.
38 Ne kam abenmã, —Gê Metĩndjwỳnh bẽnjadjwỳr jao kĩnh rax. Bẽnjadjwỳr djwỳnh kukwakam ne arỳm me bakadjy bôx. Gora gê me kàjkwakamdjwỳ umar mex ne kĩnh rax. Gora gê me kàjkwakamdjwỳ Metĩndjwỳnhmã mextire jarẽnho kumex, ane.
38 E dizia: Bendito o rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória no mais alto dos céus!
39 Nãm me ã anhỹro kumex nhym kam mebê pardjêumẽ me krãptĩ akàn Jejukôt mõ. Nhym kam mebê pardjêu Jejumã, —Bẽnjadjwỳr gop akôt ba djwỳnhmã akabẽn gê anhikrê, ane.
39 Neste momento, alguns fariseus interpelaram a Jesus no meio da multidão: Mestre, repreende os teus discípulos.
40 Nhym kam memã, —Ba me amã arẽ. Nãm ren me anhikrê nhym ren kẽnja ijo àkjêro nhỹ, ikam kĩnh ne ren ijo àkjêro nhỹ, ane.
40 Ele respondeu: Digo-vos: se estes se calarem, clamarão as pedras!
41 Anen kam arỳm Djeruxarẽ'ỳr mõ. 'Ỳr mõn arỳm irã. Irãn omũn kam ate me abej muw. Me kute amibê Jeju kangan amibê kurên kute bĩn nhym Metĩndjwỳnh kute pãnh prĩne meo bikẽnhmã ne kôt amak bẽn ne me abej muw, ne,
41 Aproximando-se ainda mais, Jesus contemplou Jerusalém e chorou sobre ela, dizendo:
42 —Ga ren me ga aje amidjumar mex djà mar ren akati ja tãmkam ren adjumar mex ne ar aba. Nhym bep kati, mỳjwã ne adjumar djà'ã, mỳjwã ne me ajãn kam me abê o akno.
42 Oh! Se também tu, ao menos neste dia que te é dado, conhecesses o que te pode trazer a paz!... Mas não, isso está oculto aos teus olhos.
43 Adjỹm, dja ĩ me ajo bikẽnh djà nhõ akati me awỳr bôx. Dja ĩ me akurê djwỳnh me awỳr bôx ne me amã ipôk ne prĩne pykao me abê ka'ên prĩne me abê ijên me amã ipôk me:x ne me ajo dja.
43 Virão sobre ti dias em que os teus inimigos te cercarão de trincheiras, te sitiarão e te apertarão de todos os lados;
44 Dja me aminhikra kraxkam me akrã jadjuw ne prĩne me anhimex ne kam me anhõ kikre prĩne kungràn ikô rênho mõ, ne me abêngôkredjwỳo pyka tako mõ, akramẽ. Dja me prĩne me ajo mõr djà kaprã. Nhỹnh gêdja par'õ dja? Nhỹnh dja mỳjja'õ nõ? Mỳkam? Bir, me aje amim Metĩndjwỳnh mar prãm kêtkam. Nãm arỳm Metĩndjwỳnh me awỳr bôx kute me amã me adjumar mex jarẽnh ga me adjumar mex ne ar abamãn amã Metĩndjwỳnh mar prãm kêt ne, ane. Nãm ã Jeju ane, anhỹr djwỳnhràm Djeruxarẽ kurê djwỳnh kute o bikẽnhmã ã memã arẽnho ane.
44 destruir-te-ão a ti e a teus filhos que estiverem dentro de ti, e não deixarão em ti pedra sobre pedra, porque não conheceste o tempo em que foste visitada.
45 Ne kam Djeruxarẽkam bôx. Kam bôx ne kam Metĩndjwỳnh nhõ kikretimã tẽn wadjà, Bãm nhũrkwãmã tẽn wadjà. Nhym arỳm me kam pi'ôk kaprĩ pãnh memã mry nhõro ku'ê. Nhym kam arỳm bõm nêje me rẽnho tẽ, Bãm nhõ kikre nêje bõm me rẽnho tẽ.
45 Em seguida, entrou no templo e começou a expulsar os mercadores.
46 Ne memã, —Metĩndjwỳnh ne õ pi'ôk no'ôkkam memã,Nãm ã Jeju memã anen bõm me kurẽ.
46 Disse ele: Está escrito: A minha casa é casa de oração! Mas vós a fizestes um covil de ladrões {Is 56,7; Jr 7,11}.
47 Ne kam kam akati kunĩkôt memã Metĩndjwỳnh kukràdjà'ã ujarẽnho ku'ê. Nhym kam me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmẽ ar kute meo ba djwỳnhmẽ te kute bĩn prãme.
47 Todos os dias ensinava no templo. Os príncipes dos sacerdotes, porém, os escribas e os chefes do povo procuravam tirar-lhe a vida.
48 Te kute ajmã on kute bĩnmã nhym me kunĩ kum kabẽn kĩ:nhkumrẽx ne maro kumex. Kabẽn 'ãno djan kam no tyn maro nhỹ.
48 Mas não sabiam como realizá-lo, porque todo o povo ficava suspenso de admiração, quando o ouvia falar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.