Lucas 19
Kayapó NT (TXU_TBL) vs NTLH
1 Nhym kam Jeju krĩbê Djeriko'ỳr meo mõn meo bôx ne kam bit kajônhkôt katormã. Nhym me Jeju'ã kumex ne prĩne angrĩn o mõ. Nhym kam me'õbê Djakij. Djakij ne bẽnjadjwỳr bajtemmã pi'ôk kaprĩo atom djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳr. Kam ne õ nêkrêx ra:x ne.
1 Jesus entrou em Jericó e estava atravessando a cidade.
2 — ausente —
2 Morava ali um homem rico, chamado Zaqueu, que era chefe dos cobradores de impostos.
3 Nhym me prĩne Jeju jangrĩn o mõ, kunoro mõ. Nhym kam te Djakij kute omũnhmã 'ã aminhinô ryo tẽ. Mỳj me'õbê Jejuja kute omũnhmã te 'ã aminhinô ryo tẽ. Djakij krô krĩkam ne te kute omũnhmã nhym me prĩne kubê utà.
3 Ele estava tentando ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, pois Zaqueu era muito baixo.
4 Nhym kam kukãm prõt ne. Kukãm prõt ne kutêp wabi. Pidjô'ã wabi. Amrẽ tẽm nhym kute omũnhmã kutêp pidjô'ã wabi.
4 Então correu adiante da multidão e subiu numa figueira brava para ver Jesus, que devia passar por ali.
5 Nhym kam Jeju 'ỳr tẽn bôx ne parbê djan kàjmã krãn kam kum, —Djakij, amrẽ aparmã aprõt. Jakam dja ba akôt tẽn anhũrkwãkam nõ, ane.
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhou para cima e disse a Zaqueu:
6 Nhym kam tebê aparmã prõt ne ruw ne kam kĩ:nhkumrẽx ne ũrkwãmã Jejuo tẽn o wadjà.
6 Zaqueu desceu depressa e o recebeu na sua casa, com muita alegria.
7 Ũrkwãmã o tẽn o wadjà nhym me omũn kam kangãngãn abenmã ajkwa momoko kumex, ne, —Djijàk, me axwe'ỳr ne mõn wadjà, ane. Djãm tãwã mex, ane.
7 Todos os que viram isso começaram a resmungar: — Este homem foi se hospedar na casa de um pecador!
8 Nhym Djakij Bẽnjadjwỳr kuka kônh djan kam kum, —Bẽnjadjwỳr, ba inhõ mỳjja kônho ajkjên me bikẽnhmã kungã, ane. Ne ije me'õbê pi'ôk kaprĩo idjàkĩnh jabej akubyn me'õmã inhõ jao amãnhkrut ne o amãnhkrut ne kungã.
8 Zaqueu se levantou e disse ao Senhor: — Escute, Senhor, eu vou dar a metade dos meus bens aos pobres. E, se roubei alguém, vou devolver quatro vezes mais.
9 Nhym kam Jeju kum, —Akati jakam ne arỳm Metĩndjwỳnh apytà, anhũrkwãkam ar wãmẽ ro'ã. Mrãmri gadjwỳ ne ga abê Abraão tàmdjwỳ'õ nhym Metĩndjwỳnh arỳm apytà, ane.
9 Então Jesus disse:
10 Be, ja kadjy ne ba tẽ. Ije me axwe jabej ne ije me utàrmã ne ba tẽ. Kadjy ne ba amijo inhĩ ne me awỳr ruw, ije me axwekam biknorja jabej ne ije me utàrmã, ane. Nãm ã Jeju kum ane.
10 Porque o
11 Nhym me kute maro ãm rã'ã nhym ajte memã mỳjja 'õ'ã ujarẽnh jakreo tẽ. Nãm Jeju arỳm Djeruxarẽkam bôx 'ỳr nhym kam me amim, —Jakam dja Jeju Djeruxarẽkam bôx ne on me bakadjy Bẽnjadjwỳrbê kumkatin me bakurê djwỳnhbê me bapytàn ar me bajo ba, ane. Me ta ne me kute amim àtàri kêtkam tỳx amim kamnhĩx. Nhym bep Jeju ne kute katàt memã arẽnhmã.
11 Jesus contou uma parábola para os que ouviram o que ele tinha dito. Agora ele estava perto de Jerusalém, e por isso eles estavam pensando que o Reino de Deus ia aparecer logo.
12 Kadjy ne memã mỳjja 'õ'ã ujarẽnh jakreo tẽn memã, —Ẽ, bẽnjadjwỳr kra'õ ne me kute nĩjar atemã pyka 'õkam 'ã bẽnjadjwỳr mẽnhmã tẽ. 'Ã bẽnjadjwỳr mẽnh nhym ajte akubyn õ pykamã me'ỳr tẽmmã.
12 Então Jesus disse:
13 Ne kam tẽm kutã amiwỳr õ àpênh 'uw. Õ àpênhbê 10 ne amiwỳr ar ku'uw ne kam arkum ngônho pi'ôk kaprĩre ngã. Pãnh raxkam. Õ àpênh kunĩmã pi'ôk kaprĩ pỹnh'ã kabẽn ne arkum kungãn kam arkum, “Dja gar ikutêp imã jao aptà. Dja ba amrẽ akubyn 'ỳr tẽ”, ane.
13 Antes de viajar, chamou dez dos seus empregados, deu a cada um uma moeda de ouro e disse: “Vejam o que vocês conseguem ganhar com este dinheiro, até a minha volta.”
14 Nhym bep õ pyka djwỳnhkam me ja ne me kum kĩnh kêt ne, kum kurê ne kam kôt me kwỳ jano nhym me nĩjar kôt bôx ne kam memã, “Kwãrĩk wãnh tãmja'ã bẽnjadjwỳr mẽnh kêt. Me ba ne ba me imã tãwã kĩnh kêtê. Kwãrĩk wãnh gê tãmja me ijo ba kêt”, ane.
14 — Acontece que o povo do seu país o odiava e por isso mandou atrás dele uma comissão para dizer que não queriam que aquele homem fosse feito rei deles.
15 Nhym me tu ate krãn 'ã bẽnjadjwỳr mẽ. 'Ã bẽnjadjwỳr mẽ nhym akubyn õ pykamã bôx ne kam amiwỳr õ àpênh 'uw ne arkum, “Nãr, djãm arỳm ne ba ije ar amã pi'ôk kaprĩ nhõrwã gar ikutêp imã o aptà”? ane.
15 — O homem foi feito rei e voltou para casa. Aí mandou chamar os empregados a quem tinha dado o dinheiro, para saber quanto haviam conseguido ganhar.
16 Nhym kam ja kumrẽx 'ỳr o bôx ne kam kum, “Bẽnjadjwỳr, ota ba anhõ pi'ôk kaprĩ pydjija ar o iban arỳm amã o aptà. Amã o aptàn abenã kumẽ nhym arỳm kubê 10”, ane.
16 O primeiro chegou e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei dez.”
17 Nhym kam kum, “Mexkumrẽx. Ga ne ga adjàpênh mexkumrẽx. Nã bãm amã mỳjja ngrire ngã ga prĩne imã o djuw mex ne, ikutêp imã o djuw mex ne aje kanga kêt. Pãnh gêdja ba amã krĩ krãptĩ jarẽ, krĩbê 10 jarẽ. Ga kam abẽnjadjwỳr rax ne amũ idjô'ã ar kam meo aba”, ane.
17 — “Muito bem!” — respondeu ele. — “Você é um bom empregado! E, porque foi fiel em coisas pequenas, você vai ser o governador de dez cidades.”
18 Nhym atãri ja 'ỳr o bôx ne kum, “Bẽnjadjwỳr, ota ga aje imã pi'ôk kaprĩ nhõrja ba ar o iban arỳm amã o aptà nhym kubê 5”, ane.
18 — O segundo empregado veio e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei cinco.”
19 Nhym kam kum, “Gadjwỳ ne ga amexkumrẽx. Jakam dja ba amãdjwỳ krĩ krãptĩ jarẽ, krĩbê 5 jarẽ, ga kam abẽnjadjwỳr rax ne amũ idjô'ã ar kam meo aba”, ane.
19 — “Você vai ser o governador de cinco cidades!” — disse o patrão.
20 Nhym kam atãri ja 'ỳr o bôx ne kam kum, “Bẽnjadjwỳr, mĩ, anhõ pi'ôk kaprĩ. Nã bãm ije amã kupênh prãm kêtkam prĩne amã kubẽkào kupun kudji. Imã apymakam. Nã gãm apyma ne. Nã gãm aje amim mỳjja kunĩ jadjwỳr kêtkam ar mebê jãm o amijakren o atomo aba. Ne ga adjàkre kêtkam ar mebê djwỳo atomo aba”, ane.
20 — O outro empregado chegou e disse: “Patrão, aqui está a sua moeda. Eu a embrulhei num lenço e a escondi.
21 — ausente —
21 Tive medo do senhor, porque sei que é um homem duro, que tira dos outros o que não é seu e colhe o que não plantou.”
22 Nhym kam kum, “Ga ne ga ajaxwekumrẽx ne imã adjàpênh prãm kêt ne. Akabẽn jakôt gêdja ba ã ajo ane. Djã nã bãm ipyma? Ne ije amim mỳjja kunĩ jadjwỳr kêtkam ar jãm mebê o amijakren o atomo iba ne idjàkre kêtkam ar mebê djwỳo atomo iba? Bir be, ga kam we ga aje amim ipumũnhkôt ren inhõ pi'ôk kaprĩ jao tẽn me kute pi'ôk kaprĩ marmã angã nhym ren abenã rôrôk tẽn rax ba ren arỳm 'ỳr bôx ne kuby”, ane.
22 — Ele respondeu: “Você é um mau empregado! Vou usar as suas próprias palavras para julgá-lo. Você sabia que sou um homem duro, que tiro dos outros o que não é meu e colho o que não plantei.
23 — ausente —
23 Então por que você não pôs o meu dinheiro no banco? Assim, quando eu voltasse da viagem, receberia o dinheiro com juros.”
24 Ne kam me kute arek omũnho ku'êjamã, “Aj, amũ me ajõ kubê pi'ôk kaprĩwã byn o tẽn kute imã pi'ôk kaprĩo àptàr nhym kubê 10wãmã angã”, ane.
24 — E disse para os que estavam ali: “Tirem dele a moeda e deem ao que tem dez.”
25 Nhym me kam kum, “Kati, bẽnjadjwỳr, arỳm tãwã nhõ pi'ôk kaprĩre raxi. Arỳm õ 10”, ane.
25 Eles responderam:
26 Nhym kam memã, “Bir be, ba me amã arẽ. Arỳm me õ mỳjja gêdja ajte Metĩndjwỳnh iby memã kungã. Nhym bep me õ mỳjja kêt, kute memã õr nhym me kute kum o djuw mex kêtjabê gêdja Metĩndjwỳnh mỳjja ngrireja kunĩ by”, ane.
26 — E o patrão disse:
27 —Ẽ, ikurê djwỳnh kute ijã “Kwãrĩk wãnh gê tãmja me ijo ba kêt”, anhỹrja gêdja ga me amrẽ meo mõn ikuka kônh me imex, ane. Be, tãm ne ja. Nãm ã Jeju kàjkwamã tẽm ne akubyn pykamã bôx ne kute ar meo bamã ã amijarẽnho ane.
27 E agora tragam aqui os meus inimigos, que não queriam que eu fosse o rei deles, e os matem na minha frente.”
28 Memã arẽnh pan kam ate meo mõ, Djeruxarẽ'ỳr kàjmã meo mõn
28 Depois de dizer isso, Jesus foi adiante deles para Jerusalém.
29 kam arỳm amẽ krĩ ngrireja têpo mõ. Krãnh nhidjibê Oriwêre parbê amẽ krĩja têpo mõ. Krĩ nhidjibê Bepadjêmẽ Betanha têpo mõn kam amikukãm kôt ba djwỳnh amãnhkrut janon arkum,
29 Quando iam chegando aos povoados de Betfagé e Betânia, que ficam perto do monte das Oliveiras, enviou dois discípulos na frente,
30 —Pry ja'ã dja gar arek katàt krĩwãmã tẽ. Nhym ar akutã pry kator kraxkam me kute mry jabatành nyre pĩ maktã kum õkre djê nhym ãmwã. Me 'ã krĩ kêtwã. Tãm gêdja gar amrẽ 'ãpre bôn o tẽ.
30 com a seguinte ordem:
31 Gêdja gar 'ãpre bônho dja nhym me'õ ar amã, “Mỳkam ne gar 'ãpre bônho dja”? ane. Gar kam kum, “Bẽnjadjwỳr 'ã tẽm kadjy”, ane.
31 Se alguém perguntar por que vocês estão fazendo isso, digam que o Mestre precisa dele.
32 Nhym kam Jeju kute ar anorja mã ar tẽn 'ỳr bôx ne kam kum kato. Kute arkum arẽnh kôt kum kato.
32 Eles foram e acharam tudo como Jesus tinha dito.
33 Kum katon 'ãpre bônho dja nhym kam õ mry djwỳnhja arkum, —Mỳkam ne gar mry 'ãpre bônho dja? ane.
33 Quando estavam desamarrando o jumentinho, os donos perguntaram: — Por que é que vocês estão desamarrando o animal?
34 Nhym kam ar kum, —Bẽnjadjwỳr 'ã tẽm kadjy, ane.
34 Eles responderam: — O Mestre precisa dele.
35 Ne kam Jeju kutã o tẽn o bôx ne kam kum 'ã kubẽkà rẽ, 'ã ỹr kadjy. Ne kam kum ikra dja nhym ar ikrakam par djan kàjmã 'ã arĩn arỳm ate 'ã tẽ. Nhym kam me arỳm prykôt kum kubẽkà rẽnho mõ. Nãm mebê idjaer ã me bẽnjadjwỳr raxmã mỳjja rẽnh nhym 'ã tẽmmã ã kum prykôt kubẽkà rẽnho mõro ane.
35 Então eles levaram o jumentinho para Jesus, puseram as suas capas sobre o animal e ajudaram Jesus a montar.
36 — ausente —
36 Conforme ele ia passando, o povo estendia as suas capas no caminho.
37 Nhym kam arỳm Jeju Djeruxarẽ têpo mõ. Krãnhrebê Oriwêre ja'ã rwỳkbê arỳm Djeruxarẽ têpo mõ. Nhym arỳm kôt ba djwỳnhjamẽ, mekôt mõr, me itepato kôt mõrja arỳm kĩnhkumrẽx, kĩnh ra:x ne arỳm àkjêr mõ. Jeju ne mỳjja pumũnh kêt kwỳ rax ne ipêx ne, nhym me kute ipêxkôt omũn kam kĩnhkumrẽx ne Metĩndjwỳnhmã mex jarẽnho mõ, àkjêr mõ.
37 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém, na descida do monte das Oliveiras, uma grande multidão de seguidores ia com ele. E eles, cheios de alegria, começaram a louvar a Deus em voz alta por tudo o que tinham visto.
38 Ne kam abenmã, —Gê Metĩndjwỳnh bẽnjadjwỳr jao kĩnh rax. Bẽnjadjwỳr djwỳnh kukwakam ne arỳm me bakadjy bôx. Gora gê me kàjkwakamdjwỳ umar mex ne kĩnh rax. Gora gê me kàjkwakamdjwỳ Metĩndjwỳnhmã mextire jarẽnho kumex, ane.
38 Eles diziam: — Que Deus abençoe o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e
39 Nãm me ã anhỹro kumex nhym kam mebê pardjêumẽ me krãptĩ akàn Jejukôt mõ. Nhym kam mebê pardjêu Jejumã, —Bẽnjadjwỳr gop akôt ba djwỳnhmã akabẽn gê anhikrê, ane.
39 Aí alguns fariseus que estavam no meio da multidão disseram a Jesus: — Mestre, mande que os seus seguidores calem a boca!
40 Nhym kam memã, —Ba me amã arẽ. Nãm ren me anhikrê nhym ren kẽnja ijo àkjêro nhỹ, ikam kĩnh ne ren ijo àkjêro nhỹ, ane.
40 Jesus respondeu:
41 Anen kam arỳm Djeruxarẽ'ỳr mõ. 'Ỳr mõn arỳm irã. Irãn omũn kam ate me abej muw. Me kute amibê Jeju kangan amibê kurên kute bĩn nhym Metĩndjwỳnh kute pãnh prĩne meo bikẽnhmã ne kôt amak bẽn ne me abej muw, ne,
41 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém e viu a cidade, chorou com pena dela
42 —Ga ren me ga aje amidjumar mex djà mar ren akati ja tãmkam ren adjumar mex ne ar aba. Nhym bep kati, mỳjwã ne adjumar djà'ã, mỳjwã ne me ajãn kam me abê o akno.
42 e disse:
43 Adjỹm, dja ĩ me ajo bikẽnh djà nhõ akati me awỳr bôx. Dja ĩ me akurê djwỳnh me awỳr bôx ne me amã ipôk ne prĩne pykao me abê ka'ên prĩne me abê ijên me amã ipôk me:x ne me ajo dja.
43 Pois chegarão os dias em que os inimigos vão cercá-la com rampas de ataque, e vão rodeá-la, e apertá-la de todos os lados.
44 Dja me aminhikra kraxkam me akrã jadjuw ne prĩne me anhimex ne kam me anhõ kikre prĩne kungràn ikô rênho mõ, ne me abêngôkredjwỳo pyka tako mõ, akramẽ. Dja me prĩne me ajo mõr djà kaprã. Nhỹnh gêdja par'õ dja? Nhỹnh dja mỳjja'õ nõ? Mỳkam? Bir, me aje amim Metĩndjwỳnh mar prãm kêtkam. Nãm arỳm Metĩndjwỳnh me awỳr bôx kute me amã me adjumar mex jarẽnh ga me adjumar mex ne ar abamãn amã Metĩndjwỳnh mar prãm kêt ne, ane. Nãm ã Jeju ane, anhỹr djwỳnhràm Djeruxarẽ kurê djwỳnh kute o bikẽnhmã ã memã arẽnho ane.
44 Eles destruirão completamente você e todos os seus moradores. Não ficará uma pedra em cima da outra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus veio para salvá-la.
45 Ne kam Djeruxarẽkam bôx. Kam bôx ne kam Metĩndjwỳnh nhõ kikretimã tẽn wadjà, Bãm nhũrkwãmã tẽn wadjà. Nhym arỳm me kam pi'ôk kaprĩ pãnh memã mry nhõro ku'ê. Nhym kam arỳm bõm nêje me rẽnho tẽ, Bãm nhõ kikre nêje bõm me rẽnho tẽ.
45 Jesus entrou no pátio do Templo e começou a expulsar dali os vendedores.
46 Ne memã, —Metĩndjwỳnh ne õ pi'ôk no'ôkkam memã,Nãm ã Jeju memã anen bõm me kurẽ.
46 Ele lhes disse:
47 Ne kam kam akati kunĩkôt memã Metĩndjwỳnh kukràdjà'ã ujarẽnho ku'ê. Nhym kam me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmẽ ar kute meo ba djwỳnhmẽ te kute bĩn prãme.
47 Jesus ensinava no pátio do Templo todos os dias. Os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes do povo queriam matá-lo.
48 Te kute ajmã on kute bĩnmã nhym me kunĩ kum kabẽn kĩ:nhkumrẽx ne maro kumex. Kabẽn 'ãno djan kam no tyn maro nhỹ.
48 Mas não achavam jeito de fazer isso, pois todos o escutavam com muita atenção.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.