Lucas 14
Kayapó NT (TXU_TBL) vs NVT
1 Nãm memã kabẽn jarẽnh pan kam ajte tẽ. Nhym ajte pi'ôk ràràr nhym mekbê pardjêu nhõ bẽnjadjwỳr ngri'õ kum, —Amrẽ ikôt tẽn inhũrkwãkam ikutã anhõ kwỳ krẽ, ane. Nhym kum “Ô anen kôt tẽn kutã õ kwỳ krẽ nhym me arek kam no tyn omũnho nhỹ.
1 Certo sábado, Jesus foi comer na casa de um líder fariseu, onde o observavam atentamente.
2 Nhym Jeju kutã me'õ my nhỹ. Nãm prĩne igoto tuknĩ.
2 Estava ali um homem com o corpo muito inchado.
3 Nhym mekbê pardjêumẽ me kute Môjdjê kukràdjà mar djwỳnh arek Jeju pumũnho nhỹ. Kute o mex jabej ne me ikô'ã nhỹn omũnho nhỹ. Nhym kam memã, —Djãm ori me kute pi'ôk ràràrkam meo mexkam punu? Djori kam punu? ane.
3 Jesus perguntou aos fariseus e aos especialistas da lei: “A lei permite ou não curar no sábado?”.
4 Nhym me pijàm djàje anhikrê:n nhỹ. Nhym kam pa'ã byn kàjmã kudjan o mex ne kam ano.
4 Eles nada responderam, e Jesus tocou no homem enfermo, o curou e o mandou embora.
5 Ne kam memã kum, —Gêdja me ajõ kra'õ, me ajõ nhõ krit'õ pi'ôk ràràrkam tẽn kreti, ngômkwatikam tỹm, mã gêdja ga on? Djãm aje arek pi'ôk ràràrkam omũnh kajgoo adjãmmã? Omũnh kajgoo adjãm nhym tykmã? Kati, gêdja ga pi'ôk ràràrkam o wabi, ngô kute bĩn kêtri, ane.
5 Depois, perguntou a eles: “Qual de vocês, se seu filho ou seu boi cair num buraco, não se apressará em tirá-lo de lá, mesmo que seja sábado?”.
6 Nhym me ajte anhikrê:n nhỹ, ne te kute amipãnh kum kabẽn'õ jarẽnhmãn mrãmri nhỹ.
6 Mais uma vez, não puderam responder.
7 Nhym me õ kwỳ krẽno ỹrja, bẽnjadjwỳr kute memã arẽnh nhym me õ kwỳ krẽnmã ỹrja ne me kwỳ amijo rũnh prãm ne mekbê amijo me rũnh krĩ djà pytà. Nhym Jeju me omũn kam nêje memã kabẽn kadjy memã mỳjja'ã ajarẽ ne memã kum,
7 Quando Jesus observou que os convidados para o jantar procuravam ocupar os lugares de honra à mesa, deu-lhes este conselho:
8 —Me kute abenã me rẽnhkam ne me àkur rũnhĩ. Nhym kute abenã me rẽnh djwỳnhja amã kabẽn jabej ne amã, “Amrẽ tẽn me kutã anhõ kwỳ krẽ”, ane. Ga kam tẽn ũrkwãmã wadjàn kam kwãrĩk wãnh ga amijo me rũnh krĩ djà pytàr ne kam anhỹr kêt. Dja me bẽnjadjwỳr'õ akôt bôx, kute raxo ajakrenh'õ akôt bôx nhym kam abenã me rẽnhdjwỳnh amã, “On kàjmã dja. On kàjmã dja gê tãwã nhỹ. Tãwã ne kute raxo ajakrenh. Ga dja ga tẽn me burũm nhỹ, me wã nhikô'ã nhỹ”, ane ga kam apijàm ne. Kute me ipôkri amã anhỹrkam dja ga apijàm rax ne.
8 “Quando você for convidado para um banquete de casamento, não ocupe o lugar de honra. E se chegar algum convidado mais importante que você?
9 — ausente —
9 O anfitrião virá e dirá: ‘Dê o seu lugar a esta pessoa’, e você, envergonhado, terá de sentar-se no último lugar da mesa.
10 Bep kati, dja ga anhõ kwỳ krẽn kadjy wadjàn tu me burũm nhỹ, me kàtàm ja nhikô'ã nhỹ nhym kam ta, abenã me rẽnhdjwỳnh ta gêdja amã, “Kati, Bẽpbãmre, amrẽ tẽn me rũnh krĩ djàkam nhỹn anhõ kwỳ krẽn mex”, ane. Ga kam arỳm 'ỳr tẽ. Ta gêdja arỳm me ipôkri ajo rax. Nhym me kunĩ arỳm araxkôt apumũ. Me aro'ã anhõ kwỳ krẽno anhỹrja dja me araxkôt apumũ.
10 “Em vez disso, ocupe o lugar menos importante à mesa. Assim, quando o anfitrião o vir, dirá: ‘Amigo, temos um lugar melhor para você!’. Então você será honrado diante de todos os convidados.
11 E kum ẽ, me kute amijo rũnh prãmja gêdja me ĩ pijàm ne. Nhym bep me amikam pijàm ne akrànmã ar kute amijo baja gêdja arỳm Metĩndjwỳnh pãnh meo rũnh ne, ane.
11 Pois os que se exaltam serão humilhados, e os que se humilham serão exaltados”.
12 Nãm ã Jeju me ro'ã õ kwỳ krẽno ỹrjamã anen kam ajte bẽnjadjwỳrjamã kabẽn ne. Ne kum, —Gêdja anhõ djwỳ kumex, anhõ mry kumex jabej ga arỳm anhõ kwỳ krẽn rax ne. Kàjkwa nhipôkri myt nhỹrkam nàr kon amykrykam anhõ kwỳ krẽn rax ne. Kwãrĩk wãnh anhõbikwamẽ akamymẽ anhõbikwa 'õmẽ me kute amimexjamẽ me jamã arẽnh kêt, anhõ kwỳ krẽn djàja jarẽnh kêt. Me kute akubyn amã o pãnh karõ me jamã arẽnh kêt. Mỳkam? Bir, ga ren anhõbikwamã mỳjja ngã nhym ren arỳm amipãnh amã mỳjja ngã.
12 Então Jesus se voltou para o anfitrião e disse: “Quando oferecer um banquete ou jantar, não convide amigos, irmãos, parentes e vizinhos ricos. Eles poderão retribuir o convite, e essa será sua única recompensa.
13 Nhym bep kati, dja ga anhõ kwỳ krẽn rax kutã, kadjy me õ mỳjja kêt, me kute amijo bikẽnh, me akry, me no rã, me jamã akabẽn gê me akutã õ kwỳ krẽ.
13 Em vez disso, convide os pobres, os aleijados, os mancos e os cegos.
14 Metĩndjwỳnh dja pãnh ajo kĩnh ne. Me 'uwtĩja dja me te kute amã o pãnhmã. Nhym bep Metĩndjwỳnh dja amã o pãnh ne, me katàt mrãnh ne tyk ne akubyn tĩn nhõ akatikam gêdja arỳm amã o pãnh ne, ane. Nãm ã Jeju kum kabẽn jarẽnho ane.
14 Assim, na ressurreição dos justos, você será recompensado por ter convidado aqueles que não podiam lhe retribuir”.
15 Nhym kam Jejumẽ ro'ã me õ kwỳ krẽno ỹr ja'õ kuman kum, —Be, godja me'õ Metĩndjwỳnh nhõ kàjkwa'ỳr bôx ne kutã õ kwỳ krẽn jabej, dja mrãmri kĩnhkumrẽx ne, ane.
15 Ao ouvir isso, um homem que estava à mesa com Jesus exclamou: “Feliz será aquele que participar do banquete no reino de Deus!”.
16 Nhym kam kum, —Me'õ ne arỳm kute memã djwỳ nhije djàrmã djwỳmẽ mry nhijeo nhỹ. Ne arỳm kadjy me krãptĩmã arẽ ne arỳm memã djwỳmẽ mry ga nhym arỳm xêr.
16 Jesus respondeu com a seguinte parábola: “Certo homem preparou um grande banquete e enviou muitos convites.
17 Arỳm xêr nhym kam kadjy õ àpênhmã arẽn kum, “Mã tẽn ar wãmã arẽ. Ar wãmã arẽ gê amrẽ ar mõ. Dja ga arkum, ‘Arỳm ne xêr gwaj on 'ỳr banhõ kwỳ krẽ’, ane.” Amrẽbê ne kadjy memã arẽ ne kam ajte kadjy me'ỳr õ àpênh jano. Nhym kam õ àpênhja tẽn bôx ne te kadjy memã arẽ.
17 Quando estava tudo pronto, mandou seu servo dizer aos convidados: ‘Venham, o banquete está pronto’.
18 Nhym kam ar kunĩ apỹnh kukràdjàkôt kubê amikati ne. Ja kumrẽx ne kum, “Kati, ajbir ne ba amim pur byn kam ije omũnhmã 'ỳr tẽ. 'Ỳr tẽn kum ijarẽ. Dja ba wãm itẽm kêt ne. Kwãrĩk wãnh gê ikam ngryk kêt”, ane. “Nẽn”, ane.
18 Mas todos eles deram desculpas. Um disse: ‘Acabei de comprar um campo e preciso inspecioná-lo. Peço que me desculpe’.
19 Nhym atãri ja kum, “Ota ba ajbir mryti krãptĩbê 10o bôx ne kam ije gop àpênh mex jabej, tỳx jabej ije kabimã 'ỳr tẽ. 'Ỳr tẽn kum ijarẽ. Dja ba wãm itẽm kêt ne. Kwãrĩk wãnh gê ikam ngryk kêt”, ane. “Nẽn”, ane.
19 Outro disse: ‘Acabei de comprar cinco juntas de bois e quero experimentá-las. Sinto muito’.
20 Nhym kam kute o ino rerja kum, “Ajbir ne ba iprõ ne kam te ije kum inhirer ne wãm itẽmmã”, ane. Nãm ar ã kubê amikatio ane.
20 Ainda outro disse: ‘Acabei de me casar e não posso ir’.
21 Nhym kam õ àpênhja tẽn bôx ne kum arẽ, õ bẽnjadjwỳrjamã arẽ. Nhym kam ngryk ne, õ bẽnjadjwỳrja ngry:k ne. Ne kam kum, “Amibêx ne amũ aprõt ne ajte me abej. Ngôo pry kamũn kikre bu kamũ. Ne amrẽ me õ mỳjja kêt, me kute amijo bikẽnh, me no rã, me akrywã kunĩo mõ”, ane.
21 “O servo voltou e informou a seu senhor o que tinham dito. Ele ficou furioso e ordenou: ‘Vá depressa pelas ruas e becos da cidade e convide os pobres, os aleijados, os cegos e os mancos’.
22 Nhym kam õ àpênh meo bôx ne kam, “Be, ota ga aje imã me arẽnhja ba arỳm meo bôx nhym me kute kikre jaêr kêt rã'ãã”, ane.
22 Depois de cumprir essa ordem, o servo informou: ‘Ainda há lugar para mais gente’.
23 Nhym kam õ bẽnjadjwỳrja kum, “Ajte akubyn me'ỳr tẽn prykôt me abej ne purkamdjwỳ ajte me abej, ane. Memã arẽn me pa 'amỳn amrẽ meo mõ. Amrẽ meo mõn meo bôx gê me prĩne inhũrkwã kre jaê”, ane.
23 Então o senhor disse: ‘Vá pelas estradas do campo e junto às cercas entre as videiras e insista com todos que encontrar para que venham, de modo que minha casa fique cheia.
24 Ba me amã arẽ, ije kumrẽx 'wỳrja gêdja mrãmri ikutã õ kwỳ krẽn kêtkumrẽx ne. Tãm ne ja, ane. Nãm ã Jeju mekbê pardjêumã anen kàjkwamã 'ỳr me bôx kêtmã ã arẽnho ane.
24 Pois nenhum dos que antes foram convidados provará do meu banquete’”.
25 Ne kam ajte Djeruxarẽ'ỳr krà. Nhym kam me itepato kôt mõ. Kôt mõ: nhym kam me'ỳr akẽx ne memã kum,
25 Uma grande multidão seguia Jesus, que se voltou para ela e disse:
26 —Dja ga me ajõ mã ikôt abikamẽnh prãm jabej gora amã ijabê tỳxo, amã ikĩnh tỳxo amã anhõbikwa kĩnhja jakrenh mex ne. Dja ga amã abãmmẽ anãmẽ aprõmẽ akramẽ akamymẽ akanikwỳnhmẽ kĩnh kêt ne kam ga amã aminhĩdjwỳ kĩnh kêt ne kam bajbit amã ijabê tỳx ne kam arỳm abê inhõ àpênhkumrẽx.
26 “Se alguém que me segue amar pai e mãe, esposa e filhos, irmãos e irmãs, e até mesmo a própria vida, mais que a mim, não pode ser meu discípulo.
27 Ne kam ajte dja ga me ajõ amã atokry pyma jabej kam arỳm ikôt aba djwỳnh kêtkumrẽx. Nhym bep kati, dja ga ijã amijakren ikudjwa aje anhõ pĩte'y mỳnh mãn pràbê atokry rax ne amã ijabê rã'ã nhym me kute abĩn jabej ga ikanga kêt ne tu mã ikôt ajkamẽn kam arỳm mrãmri ikôt aba djwỳnhkumrẽx, ane. Nãm ã Jeju memã anen kam ajte memã kum,
27 E, se não tomar sua cruz e me seguir, não pode ser meu discípulo.
28 —Nà, dja ga me ajõ aje kikreti nhipêx jabej gêdja ga kadjy amikadjwỳnhbê amim 'ã karõ ne amim 'ã pi'ôk kaprĩ jakre kumrẽx ne.
28 “Quem começa a construir uma torre sem antes calcular o custo e ver se possui dinheiro suficiente para terminá-la?
29 Got ga ren 'ã pi'ôk kaprĩ jakre kêt ne ren ipêxo mõ nhym ren kam abê 'ỳr pi'ôk kaprĩ atãk ne. Ga ren kam kum parbit pumjuw. Kum parbit pumjuw ne kam te aje inomã mẽnhmãn kam ren tu katẽri krãta. Nhym kam ren me kàtàmja ajã keket ne ren kam ajaprỳ,
29 Pois, se completar apenas os alicerces e ficar sem dinheiro, todos rirão dele,
30 “Tãwã ne kute kikre nhipêxo tẽm ne inomã mẽnhmã ar o ban kam katẽri krãta”, ane. Ga ren kam apijàm ne. Bir be, ã me kute ajã anhỹr kêtbê gêdja ga pi'ôk kaprĩ kumrẽx 'ã akre. Bir be, gêdja me'õ mã ikôt bikamẽnh prãm jabej, amim ijã karõ kumrẽx ne kam amim, “Ije ba on mã Jejukôt ajkamẽ ne kôt ar iba, o ino rer kêt, katẽri krã'yr kêt. Dja ba tu kôt ar ibakumrẽx ne”, ane. Dja ga ã me ajõ ijã amim karõo anen kam mã ikôt ajkamẽ, ane.
30 dizendo: ‘Esse aí começou a construir, mas não conseguiu terminar!’.
31 Ba me amã ajte 'õdjwỳ jarẽ. Bẽnjadjwỳr ja ne arỳm kurê djwỳnh'ỳr õ àpênh jao mõ. Nhym õ àpênhja krãptĩ ne. Õ àpênh ne kubê 20.000. Nhym kum ỹrja nhõ àpênh ngrêre. Kubê 10.000. Nhym bẽnjadjwỳr ja kute nĩnh 'ỳr õ àpênho mõr ja ne kum ỹr nhõ àpênhja jakrenh mex ne. Nhym kam kum ỹrja bit kurê djwỳnh kutã õ àpênho mõn kam ajte amikam ajkam aman te kurê djwỳnh'ã õ àpênh jakren kam amim, “Ije, mỳj dja ba nẽ? Ije ba me'ỳr inhõ àpênh jano, nĩjar me mõr rã'ãri gê ikàxã mekmã ijã aprã. Bar arek apỹnh nhỹn idjumar mex”, ane. Nãm me ja bit kute me ja'ỳr prõtmãn kam te amikabin amikam ajkam aman tu akubyn akẽx ne.
31 “Ou que rei iria à guerra sem antes avaliar se seu exército de dez mil poderia derrotar os vinte mil que vêm contra ele?
32 — ausente —
32 E, se concluir que não, o rei enviará uma delegação para negociar um acordo de paz enquanto o inimigo está longe.
33 Be, dja ga ã amim ijã karõ kumrẽxo ane. Aje arek o atẽm ne aje inomã mẽnh kadjy, katẽri krã'yr kêt kadjy. Dja ga amikabi kumrẽx ne kam anhõ nêkrêx, anhõ mỳjja kunĩ'ã ano tỳx kêt ne tu amibê kanga ne kam mrãmri ikôt aba djwỳnhkumrẽx. Nhym bep kati, dja ga anhõ nêkrêx 'amỳnh tỳx ne kam arỳm ikôt aba djwỳnh kêtkumrẽx.
33 Da mesma forma, ninguém pode se tornar meu discípulo sem abrir mão de tudo que possui.
34 Ẽ, kadjwanhĩ. Kadjwanhĩ ne mexri ànhkumrẽx, akrykumrẽx. Nhym bep arỳm tũmkam ành kêt, akry kêt nhym me kute ajte o mex kêtkumrẽx. Me te o ane. Mrãmri tu akry kêt. Mỳj kadjy ne ga ar o aba kajgo? Kajgo mexi.
34 “O sal é bom para temperar, mas, se perder o sabor, como torná-lo salgado outra vez?
35 O me kute djwỳ kane kêt ne kute mry nhĩnmẽ o bikàr ne kute o pidjôjadjwỳ kane kêt. Nãm me tu o ban mũm kurẽ. Arỳm mrãmri akry kêt. Kajgo mexi. Gop me ajamakkre jabej, gop on ama, ane. Nãm ã me'õ kute amijo Jeju pytàr ne kôt tẽm ne katẽri kubê akẽxkam ã kajgo ane, kum õ nêkrêx kĩnhkam kute kubê akẽxkam ã kajgo ane. Djã nãm mrãmri mã Jejukôt ajkamẽ got? Kati, nãm 'êx ne kôt ar ba kajgo.
35 O sal sem sabor não serve nem para o solo nem para adubo; é jogado fora. Quem é capaz de ouvir, ouça com atenção!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.