Atos 10

Kayapó NT (TXU_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Pedru Djopekam ar ba nhym krĩraxbê Xedjarekam me'õbê Koneru ar ba. Kubê ne krãkamngônhre krãptĩ: kubê 100 nhõ bẽnjadjwỳr. Me kute krãkamngônh ja'ã memã kum, —Pykabê Itarij kurũm me ja, anhỹro ba.
1 Em Cesareia morava um homem chamado Cornélio, que era centurião de uma companhia do exército chamada Italiana.
2 Koneru katàt Metĩndjwỳnh kabẽn man kôt ar amijo ba. Konerumẽ ũrkwãkam ar krĩja kunĩ ne arkum Metĩndjwỳnh rax pyma. Nãm me õ mỳjja kêtkam õdjànhkumrẽx ne mã Metĩndjwỳnhmã kabẽn ar ba.
2 Era piedoso e temente a Deus com toda a sua casa, fazendo muitas esmolas ao povo e orando sempre a Deus.
3 Nhym kam arỳm myt akẽxkam, 3 orakam, Metĩndjwỳnh kadjy mrãnh djwỳnh'õ nokrekam amirĩt nhym arỳm omũnho nhỹ. Nhym kum, “Ẽ, Koneru”, ane.
3 Um dia, por volta das três horas da tarde, durante uma visão, esse homem viu claramente um anjo de Deus que se aproximou dele e lhe disse:
4 Nhym kute omũnhkam madjà kretin kum, “Bẽnjadjwỳr djwỳnh mỳj nã”? ane. Nhym kum, —Ga Metĩndjwỳnhmã akabẽn nhym arỳm ama. Ga me õ mỳjja kêtkam anhõdjành nhym arỳm apumũ.
4 — Cornélio! Este, fixando nele os olhos e possuído de temor, perguntou: — O que é, Senhor? E o anjo lhe disse: — As suas orações e as suas esmolas subiram para memória diante de Deus.
5 Jakam dja ga krĩbê Djopemã anhõ me ja kwỳ jano. Kam ne me'õbê Ximão Pedru. Gê ar tẽn kum arẽn awỳr o bôx.
5 Agora envie mensageiros a Jope e mande chamar Simão, que também é chamado de Pedro.
6 Imôti mỳrri ne nhỹ. Mrykào mex djwỳnhbê Ximãomẽ ro'ã ne ar nhỹ. Dja ar tẽn kum arẽn amrẽ awỳr o tẽn o bôx nhym arỳm amã arẽ ga kabẽn kôt ã amijo ane. Nãm ã Metĩndjwỳnh kadjy mrãnh djwỳnh Konerumã ane.
6 Ele está hospedado com Simão, curtidor, cuja residência está situada à beira-mar.
7 Ne kam mã tẽ. Nhym arỳm amiwỳr ar amãnhkrut ne ikjêkêt 'uw. Me kute ar amãnhkrut pa 'amỳnhja ne kum àpênh kajgo ar ba. Nhym pydji ja ne kubê õ krãkamngônh. Adjwỳnhdjwỳ ne katàt Metĩndjwỳnh kabẽn man kôt ar amijo ba. Ne kam Koneru tãri kum àpênh ar ba. Nãm amiwỳr ar ja 'uw nhym ar arỳm bôx.
7 Logo que o anjo que lhe falava se retirou, Cornélio chamou dois dos seus servos e um soldado piedoso dos que estavam a seu serviço
8 Nhym kam prĩne arkum kadjy mrãnh djwỳnh'ã ajarẽn arỳm krĩbê Djopemã ar ano.
8 e, depois de lhes explicar tudo, mandou que fossem a Jope.
9 Nhym ar'ã akati nhym ar arỳm 'ỳr tẽ. 'Ỳr tẽ:n arỳm krĩ têpo tẽ. Nhym arkum ajmã Pedru krĩraxkam kikre'ã wabin imõk'ã nhỹ, imõk ngrengrer'ã nhỹ. Mebê idjaer ne me tu õ kikre nhimõk po. 'Ỳr ne wabin nhỹ. Ne kam Metĩndjwỳnhmã kabẽno nhỹ. Kàjkwa nhipôkri myt nhỹrkam.
9 No dia seguinte, enquanto eles viajavam e já estavam perto da cidade de Jope, Pedro subiu ao terraço, por volta do meio-dia, a fim de orar.
10 Ne kam kum prãm ne bit kute õ kwỳ krẽnmã. Nhym ar arỳm kum õmrõo dja. O dja nhym Pedru jaêrbê mỳjja amirĩt nhym omũ.
10 Estando com fome, quis comer; mas, enquanto lhe preparavam a comida, sobreveio-lhe um êxtase.
11 Kàjkwa ne abenbê ajkij nhym omũ. Nhym mỳjja kute kubẽkàti pyràk rwỳk mõ. Idja amãnhkrut ne amãnhkrut. Nhym mỳjja idja kunĩ 'amỳn o rwỳko mõ.
11 Viu o céu aberto e um objeto como se fosse um grande lençol, que descia do céu e era baixado à terra pelas quatro pontas,
12 Kadjwỳnhbê ne apỹnh pykakam mry kunĩ. Apỹnh rop, apỹnh mry ngãngão mrãnh, apỹnh àk, mry kunĩ kubẽkàti kadjwỳnhbê ikwã nhym omũ.
12 contendo todo tipo de quadrúpedes, répteis da terra e aves do céu.
13 Nhym kam arỳm me'õ kum kabẽn nhym kuma. Nhym kum, —Ẽ, Pedru kàjmã djan 'õnh bĩn krẽ, ane.
13 E ouviu-se uma voz que se dirigia a ele:
14 Nhym Pedru kum, —Kati, Bẽnjadjwỳr djwỳnh. Môjdjê kute me ibê mỳjja kakrit pyma ja ne ije kur kêtkumrẽx, ane.
14 Mas Pedro respondeu: — De modo nenhum, Senhor! Porque nunca comi nada que fosse impuro ou imundo.
15 Nhym ajte kum, —Be, Metĩndjwỳnh kute mỳjjao mex kwãrĩk wãnh kum kakrit jarẽnh kêt, ane.
15 Pela segunda vez, a voz lhe falou:
16 Be, me'õ kum kabẽn ne ajte kum kabẽn ne ajte kum kabẽn nhym aêrbê mỳjja akubyn kàjkwamã wabi.
16 Isso aconteceu três vezes, e, em seguida, aquele objeto foi levado de volta para o céu.
17 Nhym Pedru amim, —Je, mỳj'ã ne ije mỳjja pumũnhja amijakre? ane. Nãm amim anhỹro dja nhym Koneru kute ar anorja kikre jabej me kukij nhym me arỳm arkum arẽ. Nhym ar 'ỳr tẽn arỳm ajkwa krekre tãri bôx ne dja. Ne arỳm abej me kukij
17 Enquanto Pedro estava perplexo sobre qual seria o significado da visão, eis que os homens enviados por Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam junto à porta.
18 ne kàj bê memã kum, —Ximão Pedru, djori kikre wãkam nhỹ? ane.
18 Chamando, perguntaram se ali estava hospedado Simão, que também é chamado de Pedro.
19 Nhym wãnh Pedru kute mỳjja pumũnh'ã arek amikabẽn maro nhỹ nhym Metĩndjwỳnh Karõ arỳm kum, —Ẽ, ar amãnhkrut ne ikjêkêt ne ar ajabej akukij.
19 Enquanto Pedro meditava a respeito da visão, o Espírito lhe disse: — Estão aí três homens à sua procura.
20 Kàjmã djan ar'ỳr rwỳn arkôt tẽ. Kwãrĩk wãnh ar kubajtemkam axwe amikam adjumar kêt. Ba ne ba ar ano nhym ar tẽ, ane.
20 Portanto, levante-se, desça e vá com eles, sem hesitar; porque eu os enviei.
21 Nhym Pedru arỳm ar'ỳr ruw ne ar'ỳr bôx ne arkum, —Ẽ, ba, ba ne gar ijabej. Mỳj ne gar amã kĩnh ne iwỳr tẽ? ane.
21 Então Pedro desceu e disse àqueles homens: — Eu sou a pessoa que vocês estão procurando. O que os traz até aqui?
22 Nhym ar kum, —Krãkamngônh krãptĩ: kubê 100 nhõ bẽnjadjwỳr'õ ne ar ijano bar awỳr tẽ. Idjibê ne Koneru. Nãm katàt amijo ban kum Metĩndjwỳnh rax pyma. Nhym mebê idjaer kunĩ kum mex jarẽ. Metĩndjwỳnh kadjy mrãnh djwỳnhja ne kum karõn kum, “Pedru'ỳr ar 'õ jano gê amrẽ awỳr tẽn amã kabẽn jarẽ. Dja ga prĩne kabẽn ma”, ane.
22 Então disseram: — O centurião Cornélio, homem reto e temente a Deus e tendo bom testemunho de toda a nação judaica, foi instruído por um santo anjo a mandar chamar você para a casa dele e ouvir o que você tem a dizer.
23 Nãm ar Pedrumã ane nhym arỳm arkum, “Amrẽ ar ikôt wadjà”, ane. Ne kam arkum aminhũrkwã jarẽ nhym ar arỳm kam nhỹ. Pedru Koneru nhũrkwãkam bôx. Nhym ar'ã akati nhym Pedru arkôt arỳm 'ỳr tẽ. Djopekam Jeju kukwakam me kamy kwỳ ne arkôt tẽ.
23 Pedro, então, convidando-os a entrar, hospedou-os. No dia seguinte, Pedro se aprontou e foi com eles. Também alguns irmãos dos que moravam em Jope foram com ele.
24 Amũ Xedjare'ỳr tẽn 'ỳr bôx. Nhym Koneru arỳm arkam amako nhỹ. Nãm arỳm amijã õbikwamẽ kute meo õbikwao akuprõ.
24 No dia seguinte, Pedro chegou a Cesareia. Cornélio estava esperando por eles, tendo reunido os seus parentes e os amigos mais íntimos.
25 Nhym ar me'ỳr bôx nhym Pedru kikremã àr tẽ nhym Koneru arỳm kajpa. Ne umaje amijo ngriren parbê tỹm ne ibô.
25 Quando Pedro estava por entrar, Cornélio foi ao seu encontro e, prostrando-se aos pés dele, o adorou.
26 Nhym Pedru pa 'amỳn kàjmã kudjan kum, —E kum, kàjmã dja badjwỳ ibê pykabê me'õ, ane.
26 Mas Pedro o levantou, dizendo: — Levante-se, porque eu também sou apenas um homem.
27 Ne kam kum kabẽn tẽn wadjà. Nhym me krãptĩ akuprõ nhym arỳm me omũ.
27 Falando com ele, Pedro entrou, encontrando muitos reunidos ali,
28 Ne kam memã kum, —Be, me ba ne ba me me bajtemmẽ ibikprõnh kêtkumrẽx. Me ibê idjaerkam ikukràdjà kôt ba me me bajtem nhũrkwãmã idjàr kêtkumrẽx. Arỳm ga me ama. Nhym kam Metĩndjwỳnh imã ikukràdjà ny jarẽ. Imã me kunĩ kĩnhmã ne imã arẽ. Ne ije me'õmã kakrit jarẽnh kêtmã ne imã arẽ. Ije me'õo me bajtem kêtmã ne imã arẽ.
28 a quem se dirigiu, dizendo: — Vocês bem sabem que um judeu está proibido de se juntar a um gentio ou de entrar na casa dele. Mas Deus me mostrou que não devo considerar ninguém impuro ou imundo.
29 Kam aje imã ar anorja iwỳr bôx ne ar kute imã akabẽn jarẽnhkam ba aminêje ikabẽn kêt ne tu arkôt awỳr tẽn bôx. Bôx ne arỳm me anhũrkwãmã wadjàn me anhikô'ã nhỹ. Kam ba me amã arẽ. Mỳj kadjy ne ga me ijo bôx? Mỳj ne ga me amã kĩnh? Nãm ã Pedru memã ane.
29 Por isso, uma vez chamado, vim sem vacilar. E agora pergunto: Por que motivo vocês mandaram me chamar?
30 Nhym Koneru kum, —Amũja'ã, arỳm 'ã arngrobê 4 apêx ba amijajburo nhỹ. Nhym ã myt ibô ane, 3 orakam ba inhũrkwãkam Metĩndjwỳnhmã ikabẽno nhỹ. Nhym ijaêrbê me'õ ikuka kônh dja nhym õ kubẽkà jadjênh ne.
30 Cornélio respondeu: — Faz hoje quatro dias que, mais ou menos por esta hora, às três da tarde, eu estava orando em minha casa. De repente, se apresentou diante de mim um homem vestido com roupas resplandecentes
31 Nhym imã, “Ẽ Koneru, ga Metĩndjwỳnhmã akabẽn nhym arỳm ama. Ga me õ mỳjja kêtkam anhõdjành nhym arỳm apumũ.
31 que disse: “Cornélio, a sua oração foi ouvida e as suas esmolas foram lembradas na presença de Deus.
32 Jakam dja ga krĩraxbê Djopemã anhõ me ja kwỳ jano. Kam ne me'õbê Ximão Pedru. Gê ar tẽn kum arẽn awỳr o bôx. Imôti mỳrri ne me'õ mrykào mex djwỳnhbê Ximão nhũrkwã. Kam ne ro'ã nhỹ. Pedru dja awỳr bôx ne amã arẽ.” Nãm ã me'õ imã ane.
32 Envie, pois, alguém a Jope e mande chamar Simão, que também é chamado de Pedro; ele está hospedado na casa de Simão, curtidor, à beira-mar.”
33 Ba kam amikrà kêt ne awỳr ar ano. Be, arỳm ga bôx ba me ikĩnhkumrẽx ne. Ne jakam ba me ikunĩ Metĩndjwỳnh parbê nhỹ. Metĩndjwỳnh kute kabẽn'ã amã karõ kunĩ me ije mar kadjy ne ba me nhỹ. Nãm ã Koneru Pedrumã ane.
33 Portanto, sem demora, mandei chamá-lo, e você fez muito bem em vir. Agora estamos todos aqui, na presença de Deus, prontos para ouvir tudo o que o Senhor ordenou a você.
34 Nhym kam Pedru kum, —Mrãmri ne Metĩndjwỳnh kum me kunĩ kĩnho aben pyràk. Ja arỳm imã amirĩtkumrẽx ne.
34 Então Pedro começou a falar. Ele disse: — Reconheço por verdade que Deus não trata as pessoas com parcialidade;
35 Be, mebê idjaer nàr me bajtem. Apỹnh me ba djà kunĩkôt me kunĩ. Me apỹnh kum Metĩndjwỳnh rax pyman katàt kute amijo baja, Metĩndjwỳnh kum me ja kunĩ kĩnh.
35 pelo contrário, em qualquer nação, aquele que o teme e faz o que é justo lhe é aceitável.
36 Ba me amã kabẽn jarẽ ga me ama. Be, Metĩndjwỳnh ne mebê idjaermã me umar mex jarẽ. Dja me tu amim Jeju Kritu markumrẽx ne arỳm umar mex. Kubê ne me kunĩ nhõ Bẽnjadjwỳr djwỳnh. Metĩndjwỳnh ne mebê idjaermã ujarẽnh ny ja jano.
36 Esta é a palavra que Deus enviou aos filhos de Israel, anunciando-lhes o evangelho da paz, por meio de Jesus Cristo. Este é o Senhor de todos.
37 Me ga ne ga me arỳm 'ã ujarẽnh ma. Djuão kute 'ã memã ujarẽnhkam ngômã me angjênhkam ne me Garrêjakam Jeju'ã ujarẽnhmo krax. Ne kam Djudêja kunĩkôt me 'ã ujarẽnh ar ba ga me arỳm ama.
37 Vocês sabem o que aconteceu em toda a Judeia, tendo começado na Galileia depois do batismo que João pregou,
38 Be, Metĩndjwỳnh ne Nadjarekam Jejumã ta Karõ jano nhym arỳm raxo kadjwỳnhbê nhỹn ar o ba nhym arỳm kukwakam tỳx ne. Ne kam àpênh mex ar ba. Nhym Xatanaj meo ba nhym me umar punu:re nhym Jeju arỳm me kunĩo mex. Metĩndjwỳnh kute kumẽ amijo kajkepkam ne mã meo mex ar o ba.
38 como Deus ungiu a Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com poder. Jesus andou por toda parte, fazendo o bem e curando todos os oprimidos do diabo, porque Deus estava com ele.
39 Kute mỳjja kunĩ nhipêxkôt ne bar omũ. Mebê idjaer nhõ pykakam bar omũn krĩraxbê Djeruxarẽkam omũn arỳm 'ã memã idjujarẽnh ar iba. Nãm me pĩte'y'ã kunhôn kubĩ.
39 E nós somos testemunhas de tudo o que ele fez na terra dos judeus e em Jerusalém. Depois eles o mataram, pendurando-o num madeiro.
40 Nhym kam 'ã akatin akatin akati nhym Metĩndjwỳnh akubyn o tĩn. Ne irãri o amirĩt bar omũ.
40 Mas Deus o ressuscitou no terceiro dia e concedeu que fosse manifesto,
41 Me kunĩmã ne o amirĩt kêt. Metĩndjwỳnh ta kute amrẽbê amijo me utàr jamã ne o amirĩt ne. Me kute omũnhkôt memã 'ã ujarẽnh kadjy ne memã o amirĩt. Ar imã ne arỳm o amirĩt ne. Ar ba ne bar akubyn tĩnkam ro'ã inhõ kwỳ krẽn kôt ikõ.
41 não a todo o povo, mas às testemunhas que foram anteriormente escolhidas por Deus, isto é, a nós que comemos e bebemos com ele, depois que ressurgiu dentre os mortos.
42 Nhym ta ar imã karõn ar imã, “Mrãmri ne Metĩndjwỳnh arỳm amijo ipytà. Dja ba memã axwe pãnh jarẽ. Me tĩn ne ar bajamã axwe pãnh jarẽ. Me tykjamã axwe pãnh jarẽ. Ja kadjy ne amijo ipytà. Tãm dja gar kàj bê memã arẽnho aba. Arỳm ar aje ipumũnhkôt memã 'ã adjujarẽnh ar aba.” Nãm ã ar imã ane.
42 Jesus nos mandou pregar ao povo e testemunhar que ele foi constituído por Deus como Juiz de vivos e de mortos.
43 Be, Metĩndjwỳnh kukwakam kabẽn jarẽnh djwỳnh kunĩ ne me amrẽbê: me bakukãmãremã kum, “Jeju arỳm tyk ne akubyn tĩnkam dja me kwỳ ĩ pỹnhkôt tu amim markumrẽx nhym Metĩndjwỳnh arỳm me axwe maro aknon mekam ngryk kêt.” Nãm me ã me bakukãmãremã ane, ane.
43 Dele todos os profetas dão testemunho de que, por meio do seu nome, todo o que nele crê recebe remissão dos pecados.
44 Pedru memã ja jarẽnho dja nhym Metĩndjwỳnh Karõ arỳm me kunĩkam ruw ne ar meo ba. Me kute kabẽn maro ỹrja kunĩkam ruw ne ar meo ba
44 Enquanto Pedro falava estas palavras, o Espírito Santo caiu sobre todos os que ouviam a mensagem.
45 nhym me arỳm apỹnh me ba djàkam me kabẽnkam kabẽno kumex. Me kute me kabẽn mar kêtjakam ne me kabẽno kumex. Ne apỹnh me kabẽnkam Metĩndjwỳnh rax jarẽnho kumex. Nhym Pedrukôt ar bôxja arỳm kuma. Kôt ar bôx jamã ne me kum me my kà rênhne jarẽ. Ar ja ne ar amrẽbê tu amim Jeju markumrẽx. Nãm ar me kabẽn man arỳm mekam no tyn djan abenmã kum, —Je, amrẽbê me babê idjaermãbit ne Metĩndjwỳnh kute Karõ janor. Ne kam arỳm jakam tu me bajtemmã Karõ jano, ane. Nhym Pedru arkum,
45 E os fiéis que eram da circuncisão, que tinham vindo com Pedro, admiraram-se, porque também sobre os gentios foi derramado o dom do Espírito Santo.
46 — ausente —
46 Pois eles os ouviam falando em línguas e engrandecendo a Deus. Então Pedro disse:
47 —Be, amrẽbê Metĩndjwỳnh kute me bamã Karõ janorkôt ne arỳm jakam ã me bajtemmã anoro ane. Me babê idjaer ren amrẽbê abenmã, “Kwãrĩk wãnh ngômã me bajtemja jangjênh kêt”, ane. Nhym be, jakam Metĩndjwỳnh kute memã Karõ janorkam me baje ngômã me angjênh kadjy amimar, ane.
47 — Será que alguém poderia recusar a água e impedir que sejam batizados estes que, assim como nós, receberam o Espírito Santo?
48 Ne kam arkum, —Arỳm ne me tu amim Bẽnjadjwỳr djwỳnh markumrẽx. Ar Metĩndjwỳnhmã ngômã me angij, ane. Nhym ar arỳm ã meo ane. Nhym kam me amijã Pedru nên kum, —Dja ga arek me ikam ar aba gê ajã akati kwỳ apêx ga kam ajte tẽ, ane.
48 E ordenou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Então lhe pediram que permanecesse com eles por alguns dias.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.