Atos 10
Kayapó NT (TXU_TBL) vs ARIB
1 Pedru Djopekam ar ba nhym krĩraxbê Xedjarekam me'õbê Koneru ar ba. Kubê ne krãkamngônhre krãptĩ: kubê 100 nhõ bẽnjadjwỳr. Me kute krãkamngônh ja'ã memã kum, —Pykabê Itarij kurũm me ja, anhỹro ba.
1 Um homem em Cesaréia, por nome Cornélio, centurião da corte chamada italiana,
2 Koneru katàt Metĩndjwỳnh kabẽn man kôt ar amijo ba. Konerumẽ ũrkwãkam ar krĩja kunĩ ne arkum Metĩndjwỳnh rax pyma. Nãm me õ mỳjja kêtkam õdjànhkumrẽx ne mã Metĩndjwỳnhmã kabẽn ar ba.
2 piedoso e temente a Deus com toda a sua casa, e que fazia muitas esmolas ao povo e de contínuo orava a Deus,
3 Nhym kam arỳm myt akẽxkam, 3 orakam, Metĩndjwỳnh kadjy mrãnh djwỳnh'õ nokrekam amirĩt nhym arỳm omũnho nhỹ. Nhym kum, “Ẽ, Koneru”, ane.
3 cerca da hora nona do dia, viu claramente em visão um anjo de Deus, que se dirigia para ele e lhe dizia: Cornélio!
4 Nhym kute omũnhkam madjà kretin kum, “Bẽnjadjwỳr djwỳnh mỳj nã”? ane. Nhym kum, —Ga Metĩndjwỳnhmã akabẽn nhym arỳm ama. Ga me õ mỳjja kêtkam anhõdjành nhym arỳm apumũ.
4 Este, fitando nele os olhos e atemorizado, perguntou: Que é, Senhor? O anjo respondeu-lhe: As tuas orações e as tuas esmolas têm subido para memória diante de Deus;
5 Jakam dja ga krĩbê Djopemã anhõ me ja kwỳ jano. Kam ne me'õbê Ximão Pedru. Gê ar tẽn kum arẽn awỳr o bôx.
5 agora, pois, envia homens a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro;
6 Imôti mỳrri ne nhỹ. Mrykào mex djwỳnhbê Ximãomẽ ro'ã ne ar nhỹ. Dja ar tẽn kum arẽn amrẽ awỳr o tẽn o bôx nhym arỳm amã arẽ ga kabẽn kôt ã amijo ane. Nãm ã Metĩndjwỳnh kadjy mrãnh djwỳnh Konerumã ane.
6 este se acha hospedado com um certo Simão, curtidor, cuja casa fica à beira-mar. {Ele te dirá o que deves fazer.}
7 Ne kam mã tẽ. Nhym arỳm amiwỳr ar amãnhkrut ne ikjêkêt 'uw. Me kute ar amãnhkrut pa 'amỳnhja ne kum àpênh kajgo ar ba. Nhym pydji ja ne kubê õ krãkamngônh. Adjwỳnhdjwỳ ne katàt Metĩndjwỳnh kabẽn man kôt ar amijo ba. Ne kam Koneru tãri kum àpênh ar ba. Nãm amiwỳr ar ja 'uw nhym ar arỳm bôx.
7 Logo que se retirou o anjo que lhe falava, Cornélio chamou dois dos seus domésticos e um piedoso soldado dos que estavam a seu serviço;
8 Nhym kam prĩne arkum kadjy mrãnh djwỳnh'ã ajarẽn arỳm krĩbê Djopemã ar ano.
8 e, havendo contado tudo, os enviou a Jope.
9 Nhym ar'ã akati nhym ar arỳm 'ỳr tẽ. 'Ỳr tẽ:n arỳm krĩ têpo tẽ. Nhym arkum ajmã Pedru krĩraxkam kikre'ã wabin imõk'ã nhỹ, imõk ngrengrer'ã nhỹ. Mebê idjaer ne me tu õ kikre nhimõk po. 'Ỳr ne wabin nhỹ. Ne kam Metĩndjwỳnhmã kabẽno nhỹ. Kàjkwa nhipôkri myt nhỹrkam.
9 No dia seguinte, indo eles seu caminho e estando já perto da cidade, subiu Pedro ao eirado para orar, cerca de hora sexta.
10 Ne kam kum prãm ne bit kute õ kwỳ krẽnmã. Nhym ar arỳm kum õmrõo dja. O dja nhym Pedru jaêrbê mỳjja amirĩt nhym omũ.
10 E tendo fome, quis comer; mas enquanto lhe preparavam a comida, sobreveio-lhe um êxtase,
11 Kàjkwa ne abenbê ajkij nhym omũ. Nhym mỳjja kute kubẽkàti pyràk rwỳk mõ. Idja amãnhkrut ne amãnhkrut. Nhym mỳjja idja kunĩ 'amỳn o rwỳko mõ.
11 e via o céu aberto e um objeto descendo, como se fosse um grande lençol, sendo baixado pelas quatro pontas sobre a terra,
12 Kadjwỳnhbê ne apỹnh pykakam mry kunĩ. Apỹnh rop, apỹnh mry ngãngão mrãnh, apỹnh àk, mry kunĩ kubẽkàti kadjwỳnhbê ikwã nhym omũ.
12 no qual havia de todos os quadrúpedes e répteis da terra e aves do céu.
13 Nhym kam arỳm me'õ kum kabẽn nhym kuma. Nhym kum, —Ẽ, Pedru kàjmã djan 'õnh bĩn krẽ, ane.
13 E uma voz lhe disse: Levanta-te, Pedro, mata e come.
14 Nhym Pedru kum, —Kati, Bẽnjadjwỳr djwỳnh. Môjdjê kute me ibê mỳjja kakrit pyma ja ne ije kur kêtkumrẽx, ane.
14 Mas Pedro respondeu: De modo nenhum, Senhor, porque nunca comi coisa alguma comum e imunda.
15 Nhym ajte kum, —Be, Metĩndjwỳnh kute mỳjjao mex kwãrĩk wãnh kum kakrit jarẽnh kêt, ane.
15 Pela segunda vez lhe falou a voz: Não chames tu comum ao que Deus purificou.
16 Be, me'õ kum kabẽn ne ajte kum kabẽn ne ajte kum kabẽn nhym aêrbê mỳjja akubyn kàjkwamã wabi.
16 Sucedeu isto por três vezes; e logo foi o objeto recolhido ao céu.
17 Nhym Pedru amim, —Je, mỳj'ã ne ije mỳjja pumũnhja amijakre? ane. Nãm amim anhỹro dja nhym Koneru kute ar anorja kikre jabej me kukij nhym me arỳm arkum arẽ. Nhym ar 'ỳr tẽn arỳm ajkwa krekre tãri bôx ne dja. Ne arỳm abej me kukij
17 Enquanto Pedro refletia, perplexo, sobre o que seria a visão que tivera, eis que os homens enviados por Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam à porta.
18 ne kàj bê memã kum, —Ximão Pedru, djori kikre wãkam nhỹ? ane.
18 E, chamando, indagavam se ali estava hospedado Simão, que tinha por sobrenome Pedro.
19 Nhym wãnh Pedru kute mỳjja pumũnh'ã arek amikabẽn maro nhỹ nhym Metĩndjwỳnh Karõ arỳm kum, —Ẽ, ar amãnhkrut ne ikjêkêt ne ar ajabej akukij.
19 Estando Pedro ainda a meditar sobre a visão, o Espírito lhe disse: Eis que dois homens te procuram.
20 Kàjmã djan ar'ỳr rwỳn arkôt tẽ. Kwãrĩk wãnh ar kubajtemkam axwe amikam adjumar kêt. Ba ne ba ar ano nhym ar tẽ, ane.
20 Levanta-te, pois, desce e vai com eles, nada duvidando; porque eu tos enviei.
21 Nhym Pedru arỳm ar'ỳr ruw ne ar'ỳr bôx ne arkum, —Ẽ, ba, ba ne gar ijabej. Mỳj ne gar amã kĩnh ne iwỳr tẽ? ane.
21 E descendo Pedro ao encontro desses homens, disse: Sou eu a quem procurais; qual é a causa por que viestes?
22 Nhym ar kum, —Krãkamngônh krãptĩ: kubê 100 nhõ bẽnjadjwỳr'õ ne ar ijano bar awỳr tẽ. Idjibê ne Koneru. Nãm katàt amijo ban kum Metĩndjwỳnh rax pyma. Nhym mebê idjaer kunĩ kum mex jarẽ. Metĩndjwỳnh kadjy mrãnh djwỳnhja ne kum karõn kum, “Pedru'ỳr ar 'õ jano gê amrẽ awỳr tẽn amã kabẽn jarẽ. Dja ga prĩne kabẽn ma”, ane.
22 Eles responderam: O centurião Cornélio, homem justo e temente a Deus e que tem bom testemunho de toda a nação judaica, foi avisado por um santo anjo para te chamar à sua casa e ouvir as tuas palavras.
23 Nãm ar Pedrumã ane nhym arỳm arkum, “Amrẽ ar ikôt wadjà”, ane. Ne kam arkum aminhũrkwã jarẽ nhym ar arỳm kam nhỹ. Pedru Koneru nhũrkwãkam bôx. Nhym ar'ã akati nhym Pedru arkôt arỳm 'ỳr tẽ. Djopekam Jeju kukwakam me kamy kwỳ ne arkôt tẽ.
23 Pedro, pois, convidando-os a entrar, os hospedou. No dia seguinte levantou-se e partiu com eles, e alguns irmãos, dentre os de Jope, o acompanharam.
24 Amũ Xedjare'ỳr tẽn 'ỳr bôx. Nhym Koneru arỳm arkam amako nhỹ. Nãm arỳm amijã õbikwamẽ kute meo õbikwao akuprõ.
24 No outro dia entrou em Cesaréia. E Cornélio os esperava, tendo reunido os seus parentes e amigos mais íntimos.
25 Nhym ar me'ỳr bôx nhym Pedru kikremã àr tẽ nhym Koneru arỳm kajpa. Ne umaje amijo ngriren parbê tỹm ne ibô.
25 Quando Pedro ia entrar, veio-lhe Cornélio ao encontro e, prostrando-se a seus pés, o adorou.
26 Nhym Pedru pa 'amỳn kàjmã kudjan kum, —E kum, kàjmã dja badjwỳ ibê pykabê me'õ, ane.
26 Mas Pedro o ergueu, dizendo: Levanta-te, que eu também sou homem.
27 Ne kam kum kabẽn tẽn wadjà. Nhym me krãptĩ akuprõ nhym arỳm me omũ.
27 E conversando com ele, entrou e achou muitos reunidos,
28 Ne kam memã kum, —Be, me ba ne ba me me bajtemmẽ ibikprõnh kêtkumrẽx. Me ibê idjaerkam ikukràdjà kôt ba me me bajtem nhũrkwãmã idjàr kêtkumrẽx. Arỳm ga me ama. Nhym kam Metĩndjwỳnh imã ikukràdjà ny jarẽ. Imã me kunĩ kĩnhmã ne imã arẽ. Ne ije me'õmã kakrit jarẽnh kêtmã ne imã arẽ. Ije me'õo me bajtem kêtmã ne imã arẽ.
28 e disse-lhes: Vós bem sabeis que não é lícito a um judeu ajuntar-se ou chegar-se a estrangeiros; mas Deus mostrou-me que a nenhum homem devo chamar comum ou imundo;
29 Kam aje imã ar anorja iwỳr bôx ne ar kute imã akabẽn jarẽnhkam ba aminêje ikabẽn kêt ne tu arkôt awỳr tẽn bôx. Bôx ne arỳm me anhũrkwãmã wadjàn me anhikô'ã nhỹ. Kam ba me amã arẽ. Mỳj kadjy ne ga me ijo bôx? Mỳj ne ga me amã kĩnh? Nãm ã Pedru memã ane.
29 pelo que, sendo chamado, vim sem objeção. Pergunto pois: Por que razão mandastes chamar-me?
30 Nhym Koneru kum, —Amũja'ã, arỳm 'ã arngrobê 4 apêx ba amijajburo nhỹ. Nhym ã myt ibô ane, 3 orakam ba inhũrkwãkam Metĩndjwỳnhmã ikabẽno nhỹ. Nhym ijaêrbê me'õ ikuka kônh dja nhym õ kubẽkà jadjênh ne.
30 Então disse Cornélio: Faz agora quatro dias que eu estava orando em minha casa à hora nona, e eis que diante de mim se apresentou um homem com vestiduras resplandecentes,
31 Nhym imã, “Ẽ Koneru, ga Metĩndjwỳnhmã akabẽn nhym arỳm ama. Ga me õ mỳjja kêtkam anhõdjành nhym arỳm apumũ.
31 e disse: Cornélio, a tua oração foi ouvida, e as tuas esmolas estão em memória diante de Deus.
32 Jakam dja ga krĩraxbê Djopemã anhõ me ja kwỳ jano. Kam ne me'õbê Ximão Pedru. Gê ar tẽn kum arẽn awỳr o bôx. Imôti mỳrri ne me'õ mrykào mex djwỳnhbê Ximão nhũrkwã. Kam ne ro'ã nhỹ. Pedru dja awỳr bôx ne amã arẽ.” Nãm ã me'õ imã ane.
32 Envia, pois, a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro; ele está hospedado em casa de Simão, curtidor, à beira-mar.
33 Ba kam amikrà kêt ne awỳr ar ano. Be, arỳm ga bôx ba me ikĩnhkumrẽx ne. Ne jakam ba me ikunĩ Metĩndjwỳnh parbê nhỹ. Metĩndjwỳnh kute kabẽn'ã amã karõ kunĩ me ije mar kadjy ne ba me nhỹ. Nãm ã Koneru Pedrumã ane.
33 Portanto mandei logo chamar-te, e bem fizeste em vir. Agora pois estamos todos aqui presentes diante de Deus, para ouvir tudo quanto te foi ordenado pelo Senhor.
34 Nhym kam Pedru kum, —Mrãmri ne Metĩndjwỳnh kum me kunĩ kĩnho aben pyràk. Ja arỳm imã amirĩtkumrẽx ne.
34 Então Pedro, tomando a palavra, disse: Na verdade reconheço que Deus não faz acepção de pessoas;
35 Be, mebê idjaer nàr me bajtem. Apỹnh me ba djà kunĩkôt me kunĩ. Me apỹnh kum Metĩndjwỳnh rax pyman katàt kute amijo baja, Metĩndjwỳnh kum me ja kunĩ kĩnh.
35 mas que lhe é aceitável aquele que, em qualquer nação, o teme e pratica o que é justo.
36 Ba me amã kabẽn jarẽ ga me ama. Be, Metĩndjwỳnh ne mebê idjaermã me umar mex jarẽ. Dja me tu amim Jeju Kritu markumrẽx ne arỳm umar mex. Kubê ne me kunĩ nhõ Bẽnjadjwỳr djwỳnh. Metĩndjwỳnh ne mebê idjaermã ujarẽnh ny ja jano.
36 A palavra que ele enviou aos filhos de Israel, anunciando a paz por Jesus Cristo {este é o Senhor de todos}.
37 Me ga ne ga me arỳm 'ã ujarẽnh ma. Djuão kute 'ã memã ujarẽnhkam ngômã me angjênhkam ne me Garrêjakam Jeju'ã ujarẽnhmo krax. Ne kam Djudêja kunĩkôt me 'ã ujarẽnh ar ba ga me arỳm ama.
37 esta palavra, vós bem sabeis, foi proclamada por toda a Judéia, começando pela Galiléia, depois do batismo que João pregou,
38 Be, Metĩndjwỳnh ne Nadjarekam Jejumã ta Karõ jano nhym arỳm raxo kadjwỳnhbê nhỹn ar o ba nhym arỳm kukwakam tỳx ne. Ne kam àpênh mex ar ba. Nhym Xatanaj meo ba nhym me umar punu:re nhym Jeju arỳm me kunĩo mex. Metĩndjwỳnh kute kumẽ amijo kajkepkam ne mã meo mex ar o ba.
38 concernente a Jesus de Nazaré, como Deus o ungiu com o Espírito Santo e com poder; o qual andou por toda parte, fazendo o bem e curando a todos os oprimidos do Diabo, porque Deus era com ele.
39 Kute mỳjja kunĩ nhipêxkôt ne bar omũ. Mebê idjaer nhõ pykakam bar omũn krĩraxbê Djeruxarẽkam omũn arỳm 'ã memã idjujarẽnh ar iba. Nãm me pĩte'y'ã kunhôn kubĩ.
39 Nós somos testemunhas de tudo quanto fez, tanto na terra dos judeus como em Jerusalém; ao qual mataram, pendurando-o num madeiro.
40 Nhym kam 'ã akatin akatin akati nhym Metĩndjwỳnh akubyn o tĩn. Ne irãri o amirĩt bar omũ.
40 A este ressuscitou Deus ao terceiro dia e lhe concedeu que se manifestasse,
41 Me kunĩmã ne o amirĩt kêt. Metĩndjwỳnh ta kute amrẽbê amijo me utàr jamã ne o amirĩt ne. Me kute omũnhkôt memã 'ã ujarẽnh kadjy ne memã o amirĩt. Ar imã ne arỳm o amirĩt ne. Ar ba ne bar akubyn tĩnkam ro'ã inhõ kwỳ krẽn kôt ikõ.
41 não a todo povo, mas às testemunhas que Deus antes ordenara; a nós, que comemos e bebemos juntamente com ele depois que ressurgiu dentre os mortos.
42 Nhym ta ar imã karõn ar imã, “Mrãmri ne Metĩndjwỳnh arỳm amijo ipytà. Dja ba memã axwe pãnh jarẽ. Me tĩn ne ar bajamã axwe pãnh jarẽ. Me tykjamã axwe pãnh jarẽ. Ja kadjy ne amijo ipytà. Tãm dja gar kàj bê memã arẽnho aba. Arỳm ar aje ipumũnhkôt memã 'ã adjujarẽnh ar aba.” Nãm ã ar imã ane.
42 Este nos mandou pregar ao povo, e testificar que ele é o que por Deus foi constituído juiz dos vivos e dos mortos.
43 Be, Metĩndjwỳnh kukwakam kabẽn jarẽnh djwỳnh kunĩ ne me amrẽbê: me bakukãmãremã kum, “Jeju arỳm tyk ne akubyn tĩnkam dja me kwỳ ĩ pỹnhkôt tu amim markumrẽx nhym Metĩndjwỳnh arỳm me axwe maro aknon mekam ngryk kêt.” Nãm me ã me bakukãmãremã ane, ane.
43 A ele todos os profetas dão testemunho de que todo o que nele crê receberá a remissão dos pecados pelo seu nome.
44 Pedru memã ja jarẽnho dja nhym Metĩndjwỳnh Karõ arỳm me kunĩkam ruw ne ar meo ba. Me kute kabẽn maro ỹrja kunĩkam ruw ne ar meo ba
44 Enquanto Pedro ainda dizia estas coisas, desceu o Espírito Santo sobre todos os que ouviam a palavra.
45 nhym me arỳm apỹnh me ba djàkam me kabẽnkam kabẽno kumex. Me kute me kabẽn mar kêtjakam ne me kabẽno kumex. Ne apỹnh me kabẽnkam Metĩndjwỳnh rax jarẽnho kumex. Nhym Pedrukôt ar bôxja arỳm kuma. Kôt ar bôx jamã ne me kum me my kà rênhne jarẽ. Ar ja ne ar amrẽbê tu amim Jeju markumrẽx. Nãm ar me kabẽn man arỳm mekam no tyn djan abenmã kum, —Je, amrẽbê me babê idjaermãbit ne Metĩndjwỳnh kute Karõ janor. Ne kam arỳm jakam tu me bajtemmã Karõ jano, ane. Nhym Pedru arkum,
45 Os crentes que eram de circuncisão, todos quantos tinham vindo com Pedro, maravilharam-se de que também sobre os gentios se derramasse o dom do Espírito Santo;
46 — ausente —
46 porque os ouviam falar línguas e magnificar a Deus.
47 —Be, amrẽbê Metĩndjwỳnh kute me bamã Karõ janorkôt ne arỳm jakam ã me bajtemmã anoro ane. Me babê idjaer ren amrẽbê abenmã, “Kwãrĩk wãnh ngômã me bajtemja jangjênh kêt”, ane. Nhym be, jakam Metĩndjwỳnh kute memã Karõ janorkam me baje ngômã me angjênh kadjy amimar, ane.
47 Respondeu então Pedro: Pode alguém porventura recusar a água para que não sejam batizados estes que também, como nós, receberam o Espírito Santo?
48 Ne kam arkum, —Arỳm ne me tu amim Bẽnjadjwỳr djwỳnh markumrẽx. Ar Metĩndjwỳnhmã ngômã me angij, ane. Nhym ar arỳm ã meo ane. Nhym kam me amijã Pedru nên kum, —Dja ga arek me ikam ar aba gê ajã akati kwỳ apêx ga kam ajte tẽ, ane.
48 Mandou, pois, que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Então lhe rogaram que ficasse com eles por alguns dias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.