Romanos 2
Cõãmacʉ̃ mecʉ̃ã wedesei (TUE) vs ACF
1 Mʉ́ãcã basocára niipacara, ãpẽrãrẽ́ “cʉ̃́ã ñañarã́ niiĩya” jĩĩ ĩñabeserijãña. “Cʉ̃́ã wapa cʉoóya” jĩĩrã, mʉ́ã basiropecã wapa cʉoádarara niirã tiia. Mʉ́ãcã cʉ̃́ã tiiróbirora tiicú. Teero tiirá, Cõãmacʉ̃rẽ deero jĩĩ netõnʉcã́masĩricu; mʉ́ãcã wapa cʉorára niicu.
1 Portanto, és inescusável quando julgas, ó homem, quem quer que sejas, porque te condenas a ti mesmo naquilo em que julgas a outro; pois tu, que julgas, fazes o mesmo.
2 Ateré marĩ masĩã: Cõãmacʉ̃jã ñañaré tiiráre diamacʉ̃́rã wapa tiigʉ́, diamacʉ̃́rã tiigʉ́ tiiquí.
2 E bem sabemos que o juízo de Deus é segundo a verdade sobre os que tais coisas fazem.
3 Mʉ́ã ãpẽrãrẽ́ “cʉ̃́ã ñañarã́ niiĩya” jĩĩpacara, cʉ̃́ã tiiróbirora tiijã́ã. Teero tiirá, “Cõãmacʉ̃ ʉ̃sãpereja ‘mʉ́ã ñañarã́ niiã’ jĩĩriqui” jĩĩ wãcũrijãña. “Mʉ́ãcã ñañarã́rã niiã”, jĩĩgʉ̃daqui.
3 E tu, ó homem, que julgas os que fazem tais coisas, cuidas que, fazendo-as tu, escaparás ao juízo de Deus?
4 Cõãmacʉ̃ mʉ́ãrẽ bóaneõ ĩñagʉ̃́ máata ñañarõ tiiríqui ména. Cʉ̃ʉ̃ mʉ́ãrẽ bóaneõ ĩñapacari, mʉ́ã cʉ̃ʉ̃rẽ teero ĩñajãã. Ateré mʉ́ã tʉomasĩ́ricu: Cõãmacʉ̃ mʉ́ã ñañaré tiirére wãcũpati, wasoáro jĩĩgʉ̃, ãñugʉ̃́ niijĩgʉ̃, máata ñañarõ tiiríqui ména.
4 Ou desprezas tu as riquezas da sua benignidade, e paciência e longanimidade, ignorando que a benignidade de Deus te leva ao arrependimento?
5 Cʉ̃ʉ̃ teero tiipacári, mʉ́ã ñañaré tiirére wãcũpati, wasodʉgáricu. Mʉ́ã jõõpemena ñañarére tiinemósãjãjĩrã, Cõãmacʉ̃rẽ cúarosãrĩ tiirá tiia. Too síro basocáre wapa tiiádari bʉreco jeari, Cõãmacʉ̃ bayiró cúagʉ mʉ́ãrẽ wapa tiiádarere ẽñogʉ̃́daqui.
5 Mas, segundo a tua dureza e teu coração impenitente, entesouras ira para ti no dia da ira e da manifestação do juízo de Deus;
6 Basocácõrõ tiiríguepʉre ĩñaco, wapa tiigʉ́daqui.
6 O qual recompensará cada um segundo as suas obras; a saber:
7 Ãñuré tiirucúranopere cʉ̃ʉ̃ pʉtopʉ catiré petihére ticogʉdaqui. Cʉ̃́ã Cõãmacʉ̃mena niirucujãrere boocúa. Cõãmacʉ̃ cʉ̃́ãrẽ “ãñurõ tiiáwʉ̃” jĩĩrére tʉodʉgácua.
7 A vida eterna aos que, com perseverança em fazer bem, procuram glória, honra e incorrupção;
8 Ãpẽrãménapere Cõãmacʉ̃ bayiró cúagʉdaqui. Cʉ̃́ã Cõãmacʉ̃rẽ netõnʉcã́rã, cʉ̃́ã booré dícʉre tiidʉgácua. Diamacʉ̃́ maquẽrẽ boohéra, ñañarépere tiinʉnʉ́secua.
8 Mas a indignação e a ira aos que são contenciosos, desobedientes à verdade e obedientes à iniqüidade;
9 Niipetira ñañaré tiirécʉtirano ñañarõ netõã́dacua; teero biiri ñañarõ tʉgueñarucujããdacua. Judíoare teero wáaadacu; judíoa niihẽrãcãrẽ teerora wáaadacu.
9 Tribulação e angústia sobre toda a alma do homem que faz o mal; primeiramente do judeu e também do grego;
10 Niipetira ãñurõ tiirécʉtirapere Cõãmacʉ̃ “mʉ́ã ãñurõ tiiwʉ́” jĩĩgʉ̃daqui. Niipetira ĩñacoropʉ cʉ̃́ãrẽ ãñurõ tiigʉ́daqui. Cʉ̃́ãrẽ ãñurõ niirecʉtiri tiigʉ́daqui. Judíoare teero tiigʉ́daqui; judíoa niihẽrãcãrẽ teerora tiigʉ́daqui.
10 Glória, porém, e honra e paz a qualquer que pratica o bem; primeiramente ao judeu e também ao grego;
11 Cõãmacʉ̃ sicadita macãrãrẽ “mʉ́ã dícʉ ãñurã́ niiã” jĩĩriqui; niipetire dita macãrãrẽ sĩcãrĩbíro ĩñaqui.
11 Porque, para com Deus, não há acepção de pessoas.
12 Niipetirare Moisére dutiré cṹũriguere cʉorípacari, cʉ̃́ã ñañaré tiirécʉtire wapa pecamepʉ wáarora niijããdacu. Tee dutirére cʉorápecãrẽ netõnʉcã́re wapa diamacʉ̃́rã wapa tiinóãdacua tee dutiré jĩĩrõbirora.
12 Porque todos os que sem lei pecaram, sem lei também perecerão; e todos os que sob a lei pecaram, pela lei serão julgados.
13 Tee dutirére tʉorémena dícʉ Cõãmacʉ̃ ĩñacoropʉre ãñurã́ mee niiĩya. Tee dutirébirora tiirí siro niiãtã, “ãñurã́rã niiĩya” jĩĩgʉ̃daqui Cõãmacʉ̃.
13 Porque os que ouvem a lei não são justos diante de Deus, mas os que praticam a lei hão de ser justificados.
14 Judíoa niihẽrã Moisére dutiré cṹũriguere ticonoripacara, cʉ̃́ã basiro ãñurére tiirá, tee dutirénorẽna tiirá tiicúa. Cʉ̃́ã basiro tiirémena tee dutirére masĩrã́ tiiróbiro niiĩya, tee dutirére cʉorípacara.
14 Porque, quando os gentios, que não têm lei, fazem naturalmente as coisas que são da lei, não tendo eles lei, para si mesmos são lei;
15 Ãñuré tiirémena cʉ̃́ã diamacʉ̃́ wãcũrére ẽñocúa. Tee dutirére masĩrã́ tiiróbiro niicua. Ãñurõ yeeripũnacʉtira niicua. Teero tiirá, ãñurére tiiárira “ãñuniãwʉ̃” jĩĩmasĩcua; ñañarére tiiárira “ñañaniãwʉ̃” jĩĩmasĩcua.
15 Os quais mostram a obra da lei escrita em seus corações, testificando juntamente a sua consciência, e os seus pensamentos, quer acusando-os, quer defendendo-os;
16 Teero tiigʉ́, Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ basocáre wapa tiiádari bʉreco jeari, Jesucristore wapa tiidutígʉdaqui. Tiibʉreco jeari, Jesucristo niipetira cʉ̃́ã ñañaré wãcũré wapa, teero biiri cʉ̃́ã ãpẽrã́ ĩñahẽrõpʉ tiirígue wapacãrẽ cʉ̃́ãrẽ wapa tiigʉ́daqui. Yʉʉ Cõãmacʉ̃ netõnére queti cṹũriguere wedegʉ, teeré wederucua.
16 No dia em que Deus há de julgar os segredos dos homens, por Jesus Cristo, segundo o meu evangelho.
17 Apetó tiirá, mʉ́ã judíoa wãcũbocu: “Ʉ̃sã judíoa niiã; Moisére dutiré cṹũriguere cʉoa; Cõãmacʉ̃ ʉ̃sã judíoayagʉra niiĩ; teero tiirá, ʉ̃sã dícʉ Cõãmacʉ̃ põna niiã”, jĩĩ wãcũmicu.
17 Eis que tu que tens por sobrenome judeu, e repousas na lei, e te glorias em Deus;
18 “Ʉ̃sã Cõãmacʉ̃ boorénorẽ masĩã. Moisére dutiré cṹũriguere masĩrã́ niijĩrã, ʉ̃sã ãñuré petire besemasĩã”, jĩĩ wãcũmicu.
18 E sabes a sua vontade e aprovas as coisas excelentes, sendo instruído por lei;
19 “Capeari bauhérare wéewasʉguera tiiróbiro judíoa niihẽrãrẽ buemasĩjãã. Naĩtĩãrõpʉ niirã́rẽ sĩãwócora tiiróbiro Moisére dutiré cṹũriguere masĩhẽrãrẽ wedemasĩã”, jĩĩ wãcũmicu.
19 E confias que és guia dos cegos, luz dos que estão em trevas,
20 “Ʉ̃sã Moisére dutiré cṹũriguere cʉojĩ́rã, diamacʉ̃́ maquẽrẽ masĩã. Teero tiirá, tʉomasĩ́hẽrãrẽ, sicato buemʉõcorare buemasĩã”, jĩĩ wãcũmicu.
20 Instruidor dos néscios, mestre de crianças, que tens a forma da ciência e da verdade na lei;
21 Mʉ́ã “ãpẽrãrẽ́ buerá niiã” jĩĩrã, mʉ́ã basirope buesʉguero booa ména. Ãpẽrãrẽ́ “yaaríjãña” jĩĩ wedepacara, ãpẽrãyére yaajã́cu.
21 Tu, pois, que ensinas a outro, não te ensinas a ti mesmo? Tu, que pregas que não se deve furtar, furtas?
22 “Mʉ́ã nʉmosã́numiã niihẽrãrẽ, mʉ́ã manʉsʉ̃mʉã niihẽrãrẽ ñeeaperijãña” jĩĩpacara, ñeeapejãcu. Mʉ́ã ãpẽrã́ weerirare, cʉ̃́ã padeoráre doopacára, cʉ̃́ã padeoré wiseripʉ niirére yaajã́cu.
22 Tu, que dizes que não se deve adulterar, adulteras? Tu, que abominas os ídolos, cometes sacrilégio?
23 “Ʉ̃sã Moisére dutiré cṹũriguere cʉojĩ́rã, ãpẽrã́ nemorṍ niiã”, jĩĩ wãcũmicu. Teero wãcũpacara, tee dutirére netõnʉcã́jãcu. Ãpẽrã́ mʉ́ã netõnʉcã́rĩ ĩñajĩrã, Cõãmacʉ̃pere ñañarõ wedesecua.
23 Tu, que te glorias na lei, desonras a Deus pela transgressão da lei?
24 Cõãmacʉ̃ye queti jóaripũpʉ mʉ́ã teero tiirénorẽ biiro jóanowʉ̃: “Mʉ́ã tiibuyére wapa judíoa niihẽrãpe Cõãmacʉ̃rẽ ñañarõ wedesecua”, jĩĩ jóanowʉ̃.
24 Porque, como está escrito, o nome de Deus é blasfemado entre os gentios por causa de vós.
25 Mʉ́ã Moisére dutiré cṹũriguebirora tiiátã, mʉ́ã cõnerígʉ yapa macã caseróre widecõã́recã wapacʉtía. Mʉ́ã tee dutirére netõnʉcã́rã doca, widecõã́noña manirã́ tiiróbiro pʉtʉácu.
25 Porque a circuncisão é, na verdade, proveitosa, se tu guardares a lei; mas, se tu és transgressor da lei, a tua circuncisão se torna em incircuncisão.
26 Apetóre sĩcʉ̃ widecõã́noña manigʉ̃́pe Moisére dutiré cṹũriguere tiiquí. Teeré tiigʉ́, Cõãmacʉ̃ ĩñacoropʉre widecõã́norigʉ tiiróbiro niiqui.
26 Se, pois, a incircuncisão guardar os preceitos da lei, porventura a incircuncisão não será reputada como circuncisão?
27 Mʉ́ã judíoa Moisére dutiré cṹũriguere cʉomíã. Widecõã́norira niipacara, tee dutirére netõnʉcã́jãcu. Ãpĩ widecõã́noña manigʉ̃́ niipacʉ, tee dutirére masĩripacʉ, tee dutiré jĩĩrõbirora tiiquí. Cʉ̃ʉ̃ teero tiirí, niipetira mʉ́ã wapa cʉorére ãñurõ ĩñamasĩjãnoãdacu.
27 E a incircuncisão que por natureza o é, se cumpre a lei, não te julgará porventura a ti, que pela letra e circuncisão és transgressor da lei?
28 “Judíoayʉ peti niiã” jĩĩgʉ̃́no sotoá maquẽ dícʉre tiinórigʉ mee niiqui. Cʉ̃ʉ̃ye õpʉ̃ʉ̃ maquẽ dícʉre widecõã́norigʉ mee niiqui.
28 Porque não é judeu o que o é exteriormente, nem é circuncisão a que o é exteriormente na carne.
29 Judíoayʉ peti niigʉ̃́pe cʉ̃ʉ̃ wãcũrépʉre Cõãmacʉ̃ dutirére ʉseniremena tiiquí. Cʉ̃ʉ̃pe ñañarõ wãcũrére widecõã́norigʉ tiiróbiro niiqui. Espíritu Santo marĩ wãcũrére wasorí tiiquí. Tee dutirére tiirémenape marĩ basiro wasomasĩ́ricu. Basocá teero wasonórirare “ãñurã́rã niiĩya” jĩĩripacari, Cõãmacʉ̃pe teeré jĩĩgʉ̃daqui.
29 Mas é judeu o que o é no interior, e circuncisão a que é do coração, no espírito, não na letra; cujo louvor não provém dos homens, mas de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.