Atos 10
Tlachichilco Tepehua NT (TPT_WBT) vs NVT
1 Ni laka putaulan Cesarea ixvilchal qayntaun lapanaki yu ixjunkan Cornelio. Yucha va qayntaun kapitan yu ixlhichimoꞌoy cien tropas yu taminchal Italia.
1 Morava em Cesareia um oficial do exército romano chamado Cornélio, capitão do Regimento Italiano.
2 Ni yucha kun tachun ixlapanakni ayaj ox ixtatoꞌoyay ni Dios. Y ox jalaqꞌaqtayjul ni kilpatanin y lhilhiy ixtatapayniniy Dios.
2 Era um homem devoto e temente a Deus, como era também toda a sua família. Dava aos pobres esmolas generosas e sempre orava ao Senhor.
3 Tauncha julchan va laꞌatꞌutu putoqoxata ixjunita, ex ox tasunil ixmayul ni Dios. Va talakanunil y va junil: —Cornelio.
3 Certa tarde, por volta das três horas, teve uma visão na qual viu um anjo de Deus vir em sua direção e dizer: “Cornélio!”.
4 Chuncha ni Cornelio va ayaj talhanal, va aqtaylcha sniy laqtsꞌin, va naul: —¿Tisun naꞌuncha, kiꞌukxtin? Ex yu ixmayul Dios va naul: —Ni Dios laqaꞌinin tacha taun ox lapaxkan tachun yu mintapayniti kun tachun yu laqxtꞌaqnin ni kilpatanin.
4 Temeroso, Cornélio olhou fixamente para o anjo e perguntou: “Que é, senhor?”. E o anjo respondeu: “Suas orações e esmolas subiram até Deus, e ele as guarda na memória.
5 Chavay kꞌalaqmalaꞌachꞌatꞌi lapanakni laka putaulan Jope para kataꞌal juntaꞌinin qayntaun lapanaki yu junkan Simón yu vachuꞌ junkan Pedro.
5 Agora, envie alguns homens a Jope e mande buscar Simão, também chamado Pedro.
6 Yucha tꞌavilchal qayntaun xalaꞌoxiniꞌ jaxtaꞌan yu vachuꞌ junkan Simón, yu yachal ixchaqaꞌ va ixlhiꞌukstsꞌuniy lakamar. [Yucha kajunan tachun yu maqskꞌiniy kamakꞌatꞌi.]
6 Ele está hospedado com Simão, um homem que trabalha com couro e mora à beira do mar”.
7 Tejkan anchoqolcha ixmayul ni Dios yu tꞌachivinil, ex ni Cornelio jalakjuntaꞌil pumatꞌuy ixꞌoqxtamatin kun qayntaun ixtropa yu ixtoꞌoyay Dios y ixmakay yu ixlhijuniy ni Cornelio.
7 Assim que o anjo foi embora, Cornélio chamou dois servos de sua casa e um soldado devoto de seu grupo de auxiliares.
8 Va aqtayl jalaqputeꞌeniy tachun yu tapasal ex astan jalaqmalaqachalcha kataꞌal laka putaulan Jope.
8 Ele lhes contou o que havia acontecido e os enviou a Jope.
9 Ex yu ataun julchan val tejkan atunkujcha ixjunita, va ixlhiꞌukstsꞌuniycha para katachaꞌal Jope, exnicha taukꞌal ni Pedro la ixꞌukxni laqa chaqaꞌ, aqtayl tapayniniy Dios.
9 No dia seguinte, quando os mensageiros de Cornélio se aproximavam da cidade, Pedro subiu ao terraço para orar. Era cerca de meio-dia,
10 Taval chꞌapachal taun chavan, ixnajuntacha niman kavayl. Pero tejkan ixtꞌaunkan laꞌoxinika ixvayti, va tasunil taun tuꞌuchun.
10 e ele estava com fome. Enquanto a refeição era preparada, entrou num êxtase.
11 Va laqtsꞌil tacha katalaqltiꞌal ni laktꞌiyan. Ancha tasul tacha kamaꞌeltajukal lakatꞌun aqxtaun ay laqchꞌiti yu kankatꞌati chꞌinikanta ixkankatiꞌ.
11 Viu o céu aberto e algo semelhante a um grande lençol ser baixado por suas quatro pontas.
12 Va ixtatajumanal tapuchux talhitsukuti yu maꞌatꞌati ixchꞌajakꞌan ali tsapulin yu alin lakatꞌun ali xatsꞌoꞌon laktꞌiyan.
12 No lençol havia toda espécie de animais, répteis e aves.
13 Ex va qasmaklhi taun chivinti, va junkal: —Kaꞌostꞌaꞌulcha, Pedro. Yu aniy talhitsukuti kꞌamaqnitꞌi y kꞌaꞌutꞌi.
13 Então uma voz lhe disse: “Levante-se, Pedro; mate e coma”.
14 Yu Pedro va naul: —Jalhachimoꞌonuꞌ, jantu lay kꞌuy. Jantu aqtaun kꞌuy yu jantu uyujnajun kꞌaꞌutꞌi la kilhachimoꞌonkꞌan.
14 “De modo nenhum, Senhor!”, respondeu Pedro. “Jamais comi coisa alguma que fosse considerada impura e imprópria.”
15 Ex va qasmakchoqol ataun chivinti, va junkal ni Pedro: —Tachun yu najun Dios lajꞌox para kꞌaꞌutꞌi yucha jantu kꞌaꞌun incha jantu ox kꞌaꞌutꞌi.
15 Mas a voz falou novamente: “Não chame de impuro o que Deus purificou”.
16 Ex chuncha aqtꞌutu chuncha tapasal. Ex yu ay laqchꞌiti nimancha lhaꞌanchoqokal laktꞌiyan.
16 A mesma visão se repetiu três vezes. Então, subitamente, o lençol foi recolhido ao céu.
17 Tejkan Pedro ixtꞌajun pastaknaꞌ suncha naunputun yu laqtsꞌitapasal, va exnicha tachinchal ni lapanakni yu laqmalaqachal ni Cornelio taꞌan ixyal ixchaqaꞌ ni Simón y tatalakxtutayal laka matiꞌ.
17 Pedro ficou perplexo, pensando em qual seria o significado da visão. Nesse momento, os homens que Cornélio tinha enviado encontraram a casa de Simão. Eles se aproximaram do portão
18 Va pꞌaysni tachivinil, talhasakminil incha ancha ixvil ni Simón yu vachuꞌ ixjunkan Pedro.
18 e perguntaram se estava hospedado ali Simão, também chamado Pedro.
19 Ni Pedro vananaj ixtꞌajun pastaknaꞌ yu laqtsꞌitapasal. Ex ni Espíritu Santo va junil: —Simón, talakxkauyan qayntꞌutu lapanakni.
19 Enquanto Pedro ainda refletia sobre a visão, o Espírito lhe disse: “Três homens vieram procurá-lo.
20 Kaꞌostꞌaꞌulcha, kapꞌatꞌaꞌutꞌicha talaktsin. Kalaktꞌapiticha y jantu kapastakꞌun tuꞌuchun, va kitꞌin klaqmalaqachata para katalaqmin.
20 Levante-se, desça e vá encontrar-se com eles. Não hesite em acompanhá-los, pois eu os enviei”.
21 Ex patajul ni Pedro, va lakjunil: —Va kitꞌin ni kilalakxkauyau. ¿Tisuncha kilalhilaqmintau?
21 Pedro desceu e disse aos homens: “Eu sou quem vocês procuram. Por que vieram?”.
22 Ex tanaul: —Kintamalaqachan qayntaun kapitan yu junkan Cornelio. Yucha va qayntaun yu ayaj qalꞌox lapanaki. Ox toꞌoyay Dios y tachun yu israelitas mas va toꞌoxtaycha kaval va si ox talhichiviniy. Qayntaun ixmayul Dios lhinaul kaklalaqmiu para kapiti la ixchaqaꞌ para lay kaqasmaknin yu kꞌaꞌuneꞌe.
22 Eles responderam: “Cornélio, um oficial romano, nos enviou. Ele é um homem devoto e temente a Deus, respeitado por todos os judeus. Um santo anjo o instruiu a chamar o senhor à casa dele para que ele ouça sua mensagem”.
23 Ex ni Pedro jalaklhijunil kataloqojlhi laqa chaqaꞌ. Ex yu ataun julchan val, laktꞌaꞌalcha y vachuꞌ tatꞌaꞌal lati ixtꞌalaqaunin yu ixtavilanal Jope.
23 Então Pedro convidou os homens para se hospedarem ali aquela noite. No dia seguinte, foi com eles, acompanhado de alguns irmãos de Jope.
24 Ex apaqtaun val, tachaꞌal laka putaulan Cesarea. Y yu Cornelio ancha ixlakpakxanꞌita kun alati ixtꞌalapanakni ali ixꞌamigos yu ixjalakjuntaꞌita.
24 Chegaram a Cesareia no dia seguinte. Cornélio os esperava e havia reunido seus parentes e amigos íntimos.
25 Tejkan Pedro va laycha katanuchal laqa chaqaꞌ exnicha ni Cornelio va paxtoqlhi, va taꞌaqtsoqoqtanil la ixchꞌajaꞌ ni Pedro para katoꞌoyal.
25 Quando Pedro chegou à casa, Cornélio veio ao seu encontro e prostrou-se diante dele, adorando-o.
26 Pero Pedro maꞌostaulnil, va junil: —Katꞌaycha. Kitꞌin vachuꞌ va lapanaki kunita.
26 Mas Pedro o levantou e disse: “Fique de pé! Eu sou apenas um homem como você”.
27 Tejkan vananaj ixtꞌajun tꞌachivin Cornelio ni Pedro ex tanulcha laqa chaqaꞌ y ancha japaxtoqlhi pumalhuu lapanakni yu ixtaꞌaqxtoqnun.
27 Os dois conversaram e depois entraram na casa, onde muitos outros estavam reunidos.
28 Ex yu Pedro lakjunil: —Kꞌatsꞌayatꞌikcha ni kilhachimoꞌonkꞌan yu israelitas kuntau jantu kintaxtaqniyan lakatin para kaktaqxtoqvi chꞌantaun kun uxiknan yu jantu israelitas kꞌaꞌuntꞌik. Pero chavay kimasunil ni Dios ni jantu maqskꞌiniy kajkunil matichun incha jantu ox ixjatsukunti u incha lhitꞌajun laqtaqal.
28 Pedro lhes disse: “Vocês sabem que nossas leis proíbem que um judeu entre num lar gentio como este ou se associe com os gentios. No entanto, Deus me mostrou que não devo mais considerar ninguém impuro ou impróprio.
29 Xlhiyucha tejkan kilajuntaꞌiu, jantu tsij kaknaul, va niman kmil. Chavaycha klalhisakmiyau ¿Valiꞌiycha kilajuntaꞌiucha?
29 Por isso, vim assim que fui chamado, sem levantar objeções. Agora digam por que vocês mandaram me buscar”.
30 Ex yu Cornelio junil: —Laꞌatꞌaticha julchan xajun chuncha tacha chavaycha aniy hora laꞌatꞌutu putoqoxata xaktꞌajun tapaynininiꞌ Dios aniy la kinchaqaꞌ. Ex niman kintasunil qayntaun lapanaki yu ox kꞌuliksnaꞌ ixjunita ixlaqchꞌiti. Va kijunil:
30 Cornélio respondeu: “Quatro dias atrás, eu estava orando em casa por volta deste mesmo horário, às três da tarde. De repente, um homem vestido com roupas resplandecentes apareceu diante de mim.
31 “Cornelio, Dios qasmaknitan mintapayniti y pastakꞌan por yu ox jalaqꞌaqtꞌayꞌuy ni kilpatanin.
31 Ele me disse: ‘Cornélio, Deus ouviu sua oração e se lembrou de suas esmolas.
32 Kꞌamalaꞌachꞌan ixꞌika laka putaulan Jope qayntaun Simón yu junkan Pedro. Yucha vil la ixchaqaꞌ qayntaun xalaꞌoxiniꞌ jaxtaꞌan yu vachuꞌ junkan Simón yu vil ixlhiꞌukstsꞌuniy lakamar. [Yucha katꞌachivinanan tejkan kaminaꞌ.]”
32 Agora, envie mensageiros a Jope e mande buscar Simão, também chamado Pedro. Ele está hospedado na casa de Simão, um homem que trabalha com couro e mora à beira do mar’.
33 Ex niman kmalaqachanal mijuntaꞌika y klhiꞌachantajuy ni aniycha viltꞌi. Chavaycha aniy alintau la ixlakaꞌukxpuꞌ Dios. Knaunau kilajuniu tachun yu lhijunin ni Jalhachimoꞌonuꞌ para kaklaqasmakniu.
33 Assim, mandei buscá-lo de imediato, e foi bom que tenha vindo. Agora estamos todos aqui, esperando diante de Deus para ouvir a mensagem que o Senhor mandou que você nos trouxesse”.
34 Ex yu Pedro aqtayl chiviniy, va naul: —Chavaycha ox kmalaqasiy ni Dios tachun jalaqaꞌiꞌojoy mas va taꞌayucha kaval.
34 Então Pedro respondeu: “Vejo claramente que Deus não mostra nenhum favoritismo.
35 Ox jalaqaꞌiy lapanakni mas va toꞌoxtaycha katataulal incha tatalhauniy ni yucha y tamakay yu lajꞌox yu lhinajun.
35 Em todas as nações ele aceita aqueles que o temem e fazem o que é certo.
36 Yucha laqmalaqachanil ni israelitas yu ox chivinti. Va jalakjunil tacha lay oxamaktaun katapuꞌukxuntayal por yu makal Jesucristo yu xaJalhachimoꞌonuꞌ tachun ni lapanakni.
36 Esta é a mensagem de boas-novas para o povo de Israel: Há paz com Deus por meio de Jesus Cristo, que é Senhor de todos.
37 Uxiknankꞌan ox kꞌatsꞌayatꞌik yu tapasal la xalakatꞌun Judea. Aqtaynichal xaꞌestado Galilea tejkan Juan laqxaqalal ni lapanakni para kataꞌaqchajꞌaul.
37 Vocês sabem o que aconteceu em toda a Judeia, começando na Galileia, depois do batismo que João proclamou.
38 Kꞌatsꞌayatꞌik ni Dios xtaqnil palhachimoꞌon ni Jesús yu machaqaꞌ Nazaret y chuncha laqtanul ni Espíritu Santo kun tapꞌasta. Chuncha ni Jesús ixꞌukxuyal makanaꞌ yu lajꞌox y palay ixjalakmakachoqoy tachun ni lapanakni yu ixjalaqmamaqanlqajnivay ni aqmoqxnuꞌ porke Dios ixꞌalinta chꞌantaun kun yucha.
38 Sabem também que Deus ungiu Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com poder. Então Jesus foi por toda parte fazendo o bem e curando todos os oprimidos pelo diabo, porque Deus estava com ele.
39 ’Ni kijnankꞌan klaqtsꞌinꞌojoo tachun yu makal mas la ixtꞌunkꞌan ni israelitas y vachuꞌ yu ay ixputaulankꞌan Jerusalén, tus tejkan tamaqnil y tamakxtꞌukmukꞌal laka kurus.
39 “E nós somos testemunhas de tudo que ele fez em toda a Judeia e em Jerusalém, onde o mataram. Penduraram-no numa cruz,
40 Pero tejkan paqtꞌutu val, ex ni Dios va majkujuchoqol y kintamasunin.
40 mas Deus o ressuscitou no terceiro dia e permitiu que ele fosse visto,
41 Jantu kalaktasuniꞌol tachun ni lapanakni. Vamun kijnan kintatasunin yu Dios ixkintalaksaktan. Tejkan kujchoqolcha, ex xaktꞌavaynau y xaktꞌaꞌoqyau yu oqkan.
41 não por todo o povo, mas por nós que fomos escolhidos por Deus de antemão para sermos suas testemunhas. Nós fomos os que comemos e bebemos com ele depois que ele ressuscitou dos mortos.
42 Jesús kintamalaqachan kajkꞌau jalaqputeꞌeninin ni lapanakni ni Dios xtaqnil ixpalhachimoꞌon para kapuxkaulaqtsꞌinil ixlaqtaqalkꞌan tachun ni lapanakni mas yu takujta y mas yu tanitacha.
42 E ele nos mandou anunciar sua mensagem em toda parte e testemunhar que Deus o designou juiz dos vivos e dos mortos.
43 Ni Jesús va yucha yu ixtalhichiviniy tachun yu maqancha ixtalaqputeꞌey ixchivinti Dios tejkan tanaul ni va por ixtaqaꞌuti ni yucha kalaqmalaqmixinikanaꞌ ixlaqtaqalkꞌan tachun ni lapanakni yu talhakapuꞌan.
43 É a respeito dele que todos os profetas dão testemunho, dizendo que todo o que nele crer receberá o perdão de seus pecados por meio de seu nome”.
44 Tejkan vananaj ixtꞌajun chivin ni Pedro, ex ni Espíritu Santo talaqtanuꞌol tachun yu ancha ixtatꞌajun qasmakninin ixchivinti.
44 Enquanto Pedro ainda falava, o Espírito Santo desceu sobre todos que ouviam a mensagem.
45 Ni israelitas yu ixtalhakapuꞌan yu tatꞌamil ni Pedro va tus vak takꞌatsal tejkan talaqtsꞌil jalaqxtaqnikal vachuꞌ ni Espíritu Santo yu jantu israelitas ixtajunita.
45 Os discípulos judeus que acompanhavam Pedro ficaram admirados de que o dom do Espírito Santo também fosse derramado sobre os gentios,
46 Taqasmaklhi ni va ixtatꞌajun chivinin kun alati lhichivin yu jantu ixtamalaqasiy y ay ixtamakay ni Dios.
46 pois os ouviram falar em outras línguas e louvar a Deus. Pedro perguntou:
47 Ex yu Pedro va naul: —Jantu matichun lay laktanchay para jantu kataꞌaqchajꞌaul ni aniy lapanakni. Vachuꞌ talaqaꞌil ni Espíritu Santo tacha kijnankꞌan klaqaꞌiu.
47 “Pode alguém se opor a que eles sejam batizados agora que, como nós, também receberam o Espírito Santo?”.
48 Ex astan ni Pedro lhinaul kataꞌaqchajꞌaul la ixtaqaꞌuti ni Jesucristo. Ex talhijunil kalaktꞌatamakaul lati julchan ni Pedro.
48 Então ordenou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Depois, pediram que Pedro ficasse com eles alguns dias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.