Mateus 6
Xasasti talacaxlan (TOCNT) vs NTLH
1 ’Luu xli̠ca̠na cuentaj catlahuátit, ni̠tu̠ tilaktzaksayá̠tit mintalakalhamani̠ncán nac xlacati̠ncán xli̠lhu̠hua lacchixcuhuí̠n caj la̠qui̠ chuná huixinín luu lacuán cristianos naca̠li̠pu̠lhca̠caná̠tit caj xpa̠lacata hua̠ntu̠ tlahuayá̠tit. Porque para chuná natlahuayá̠tit, a̠má Mintla̠ticán hua̠nti̠ huilachá nac akapú̠n, cumu xlá hua̠k lakapasa mintalacapa̠stacnicán pus ni̠ catica̠ma̠xquí̠n mintaskahucán.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 ’Por eso acxni̠ huix naca̠makta̠yaya a̠ma̠ko̠lh cristianos hua̠nti̠ xli̠ca̠na tamaclacasquixni̠má̠n pus ni̠ caca̠li̠ta̠chuhuí̠nanti xli̠hua̠k cristianos cumu la̠ tatlahuay hua̠nti̠ caj luu talakati̠y taaksani̠nán y antá xlacán tzucuy tali̠chuhui̠nán nac mimpu̠siculancán la̠qui̠ huixinín nali̠macapiná̠tit luu tla̠n chixcú osuchi nac ca̠tiji̠ní̠n. Huá chuná xlacán tali̠tlahuay la̠qui̠ cristianos natali̠macá̠n cumu la̠ lacuán cristianos, pero chú aquit lacatancs cca̠huaniyá̠n pi̠ caj huá xpa̠lacata hua̠ntu̠ xlacán tatlahuay pus chuná chú aya tamaclani̠t hua̠ntu̠ luu xtaputzamá̠nalh xlacata naca̠cni̠nanicán, pero pacsá ca̠ma̠skahuicani̠t nahuán.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Pus huata acxni̠ huix naca̠makta̠yaya hua̠nti̠ xli̠ca̠na luu tamaclacasquimá̠nalh pus ni̠para cali̠ta̠chuhuí̠nanti hasta ma̠squi hua̠nti̠ luu a̠tzinú tali̠pa̠hu miamigo,
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 huata caj xma̠n huix me̠cstu cali̠catzi hua̠ntu̠ tla̠n lakatze̠k tlahuani̠ta. Pero Quintla̠ticán hua̠nti̠ huilachá nac akapú̠n xlá ucxilhmá̠n y hua̠k catzi̠y hua̠ntu̠ xaya̠ lakatze̠k tlahuápa̠t pus huata xlá luu lhu̠hua nama̠xqui̠yá̠n hua̠ntu̠ nali̠xoko̠nuniyá̠n.
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 ’Y na̠chuna li̠túm acxni̠ huixinín nakalhtahuakaniyá̠tit Dios ni̠ chuná catlahuátit cumu la̠ tatlahuay hua̠nti̠ caj taakskahuimi̠nán. Xlacán talakati̠y takalhtahuakata̠yay nac mimpu̠siculancán xa̠hua nac xca̠cha̠stu̠ní̠n tiji antanícu luu lhu̠hua tzamacán la̠qui̠ a̠ma̠ko̠lh cristianos mat nataucxilha hua̠ntu̠ xlá tlahuama. Huata aquit xli̠ca̠na lacatancs cca̠huaniyá̠n pi̠ caj xpa̠lacata hua̠ntu̠ xlacán tatlahuay pus chuná chú aya tamaclani̠t hua̠ntu̠ xtaputzamá̠nalh xlacata pi̠ naca̠ca̠cni̠nanicán, y aya ca̠ma̠skahuicani̠t nahuán porque niaj tu̠ catitamakamaklhtí̠nalh nac xlacatí̠n Dios.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Pero acxni̠ huix nakalhtahuakaniya Dios huata mejor me̠cstu catanu nac mínchic, li̠huana̠ cama̠lacchuhua mimá̠lacchi, y antá chú cakalhtahuakani Quintla̠ticán Dios porque antá xlá lacxtum ta̠huilán ma̠squi ni̠ tasiyuy. Y cumu Quintla̠ticán ucxilhma pi̠ tla̠n hua̠ntu̠ huix tlahuápa̠t, pus luu xli̠ca̠na pi̠ huá nama̠xqui̠yá̠n mintaskahu hua̠ntu̠ lakcha̠ná̠n.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 ’Pero acxni chú nakalhtahuakaniya Dios ni̠ pi̠hua pi̠huá cahuanti mintachuhuí̠n hua̠ntu̠ ni̠ li̠macuán chuná cumu lá tatlahuay hua̠nti̠ ni̠ talakapasa Dios y xlacán talacpuhuán pi̠ Dios naca̠kaxmatniy porque luu lhu̠hua hua̠ntu̠ taquilhuamá̠nalh.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Pus huixinín ni̠ chuná cali̠catzí̠tit cumu la̠ xlacán, porque Quintla̠ticán xlá aya catzi̠y hua̠ntu̠ huixinín maclacasquimpá̠tit ma̠squi nia̠ squiniyá̠tit.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Acxni̠ huixinín nakalhtahuakaniyá̠tit Dios mejor chiné nahuaniyá̠tit:
9 Portanto, orem assim:
10 Camilh mili̠ma̠peksí̠n uú nac quilaksti̠pa̠ncán.
10 Venha o teu
11 Hua̠ntu̠ la̠nchú cmaclacasquima̠náhu quintahuajcán caquila̠ma̠xquí̠hu.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Caquila̠ma̠tzanke̠naníhu xli̠hua̠k hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n cca̠tlahuanini̠tán,
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Ni̠ caquila̠makxtekui xlacata naquinca̠tzaksayá̠n akskahuiní,
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 ’Pus para huixinín nama̠tzanke̠naniyá̠tit xa̠makapitzí̠n minta̠cristianoscán hua̠nti̠ xca̠ta̠ra̠tlahuani̠tán, na̠chuná Quintla̠ticán hua̠nti̠ huilachá nac akapú̠n na̠ naca̠ma̠tzanke̠naniyá̠n xli̠hua̠k hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n tlahuani̠tátit.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Pero para huixinín ni̠ nama̠tzanke̠naniyá̠tit xa̠makapitzí̠n minta̠cristianujcán hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n ca̠tlahuanini̠tán, pus na̠ chuná Quintla̠ticán hua̠nti̠ huilachá nac akapú̠n ni̠ catica̠ma̠tzanke̠nanín mintala̠kalhi̠ncán.
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 ’Acxni̠ huixinín nakalhxtekniná̠tit xlacata nalakachixcuhui̠yá̠tit Dios, pus ni̠ cali̠ma̠siyútit cumu la̠mpara luu lacali̠puhuampá̠tit caj nac milacancán chuná cumu la̠ tatlahuay hua̠nti̠ caj taakskahuimi̠nán. Huá chuná xlacán tali̠tlahuay la̠qui̠ xli̠hua̠k cristianos natacatzi̠y pi̠ mat takalhxteknimá̠nalh. Aquit xli̠ca̠na cca̠huaniyá̠n pi̠ caj xpa̠lacata hua̠ntu̠ xlacán tatlahuay nac xlacati̠ncán cristianos pus aya tamakamaklhti̠nani̠t xtaskahucán hua̠ntu̠ xtaputzamá̠nalh.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Pero acxni̠ huix nakalhxteknina xlacata nalakachixcuhui̠ya Dios, li̠huana̠ calakachákanti y catácxquitti
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 la̠qui̠ xli̠lhu̠hua cristianos ni̠ natacatzi̠y para huix kalhxteknímpa̠t. Huata caj xma̠n huá Quintla̠ticán hua̠nti̠ hua̠k catzi̠y hua̠ntu̠ huix tlahuápa̠t, y cumu xlá acxtum ta̠lamá̠n pus nama̠xqui̠yá̠n mintaskahu hua̠ntu̠ lakcha̠ná̠n.
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 ’Ni̠ ca̠ta catu̠huá cama̠akstokuilí̠tit hua̠ntu̠ xtapalh tumi̠n hua̠ntu̠ anán uú nac ca̠quilhtamacú, porque antá uú catu̠huá hua̠k ma̠laksputuy xalu̠hua y hua̠k laktzanka̠ko̠y, xa̠huachí uú tzamay kalha̠naní̠n hua̠nti̠ tla̠n natakalhán.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Huata mejor luu xatlá̠n pi̠ caj luu lhu̠hua hua̠ntu̠ lacuán tascújut caca̠tlahuátit y luu xta̠chuná cumu la̠ a̠ cama̠akstokuili̠pi mintumi̠n nac akapú̠n antanícu ni̠lay ne̠cxni pasay xalu̠hua, y ni̠tu̠cu ma̠laktzanke̠y, xa̠huachí na̠ ni̠para kalha̠ná antá ni̠lay lakchá̠n xlacata nakalhán.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Porque antanícu huixinín nama̠akstokuili̠yá̠tit mintascujutcán pus na̠ antá huilachá nahuán mili̠stacnicán.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 ’Milakastapu xta̠chuná cumu la̠ li̠maksko hua̠ntu̠ makskolé̠n xli̠hua̠k mintantumi̠nica, pus para huá tla̠n milakastapu xli̠lanca nac mintantumi̠nica nakalhi̠ya taxkáket.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Pero para huá milakastapu ni̠tlá̠n li̠lacahua̠nana, pus xli̠ca̠lanca mintantumi̠nica xalakaca̠pucsua lamaj nahuán. Pus para hua̠ntu̠ li̠lacahua̠nana ni̠ kalhi̠y hua̠ntu̠ tla̠n taxkáket xli̠ca̠na pi̠ xalaktzanká̠n lápa̠t nahuán nac milatáma̠t.
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 ’Ni̠para cha̠tum chixcú tla̠n ca̠ta̠scuja cha̠tiy patrón aktumá quilhtamacú, porque acxni̠ nata̠scuja y nakalhakaxmata cha̠tum pus huá chú cha̠tumli̠tum juerza nakalhakaxmatmakán y nasi̠tzi̠niy; xa̠huachí ni̠lay catitá̠scujli porque ni̠ catitláhualh hua̠ntu̠ nali̠ma̠peksi̠cán. Pus aquit clacasquín pi̠ luu li̠huana̠ caakatá̠kstit hua̠ntu̠ cuaniputún: Cha̠tum chixcú ni̠lay li̠pa̠huán Dios cumu lá xpu̠chiná y natlahuay hua̠ntu̠ li̠ma̠peksi̠y, y para na̠ huatiyá a̠má quilhtamacú nali̠pa̠huamparay xtumi̠n cumu lá xpu̠chiná hua̠nti̠ nakalhakaxmata hua̠ntu̠ nali̠ma̠peksi̠y.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 ’Pus na̠chuna li̠túm luu clacasquín pi̠ caakatá̠kstit hua̠ntu̠ camá̠n ca̠huaniyá̠n: Ni̠ picutá luu akatiyuj cali̠latapá̠tit hua̠ntu̠ nali̠hua̠yaná̠tit cha̠li cha̠lí la̠qui̠ tla̠n nalatapa̠yá̠tit, y na̠ ni̠para huá xpa̠lacata milhaka̠tcán hua̠ntu̠ nali̠lhaka̠naná̠tit cali̠taakatzanké̠tit. ¿Lácu pi̠ ni̠ catzi̠yá̠tit pi̠ a̠tzinú li̠macuán quilatama̠tcán porque huá Dios quinca̠ma̠xqui̠ni̠tán, ni̠xachuná quintahuajcán; y na̠chuna li̠túm quimacnicán luu li̠macuán ni̠ xachuná quilhaka̠tcán?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Caj luu cacatzí̠tit, a̠ma̠ko̠lh lactzu spu̠n hua̠ntu̠ takosa nac ca̠u̠ní̠n xlacán ni̠ tachana̠nán, ni̠ tamakalana̠nán y ni̠para tatlahuay xpu̠cuxicán antanícu natama̠qui̠y para xcuxicán osuchi hua̠ntu̠ natamaclacasquín. Pero huata huá Quintla̠ticán hua̠nti̠ huilachá nac akapú̠n xlá cha̠li cha̠lí ca̠ma̠xqui̠y xtahuajcán hua̠ntu̠ tla̠n natali̠latama̠y, y stalanca catzi̠yá̠tit pi̠ huixinín a̠tzinú luu lactali̠pa̠hu ni̠ xachuná cumu la̠ a̠ma̠ko̠lh lactzu spu̠n.
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Pus luu caj caquila̠huaníhu, ¿tícu la̠ huixinín para ma̠rí liakatiyuncán y li̠taakatzanke̠cán hua̠ntu̠ caj sacstu xlacata, pi̠ tla̠n cahuá chú nama̠li̠huaqui̠y ca̠na̠ caj aktum hora xlatáma̠t para aya amajá ni̠y?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 ’Pus cumu para chuná, ¿túcu xpa̠lacata huixinín picuta ma̠rí li̠ta̠katzanke̠tapa̠yá̠tit xpa̠lacata milhaka̠tcán hua̠ntu̠ nali̠lhaka̠naná̠tit? Huata luu cuentaj caca̠tlahuátit a̠ma̠ko̠lh lactzu xánat hua̠ntu̠ sacstucán tastactapu̠li̠y nac ca̠tuhuá̠n, xlacán ni̠ tascuja y ni̠para tatlahuay hua̠ntu̠ xlacán natali̠lhaka̠nán.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Pero aquit lacatancs cca̠huaniyá̠n pi̠ ni̠para huá a̠má chixcú hua̠nti̠ xamaká̠n quilhtamacú rey xuani̠t hua̠nti̠ xuanicán Salomón, ma̠squi xli̠ca̠na pi̠ luu lhu̠hua ca̠ta lacli̠pe̠cuánit xalacuán lháka̠t hua̠ntu̠ xlá xca̠lhaka̠y, ne̠cxnicú lay macatá̠xtucli xlacata chuná nalhaka̠nán luu li̠lakáti̠t cumu la̠ a̠ma̠ko̠lh lactzu xánat.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Cumu para huá Dios chuná lakli̠lakáti̠t li̠huana̠ ca̠ca̠xya̠huay a̠ma̠ko̠lh lactzu li̠cúxtut hua̠ntu̠ la̠nchú li̠lakáti̠t tayá̠nalh nac ca̠tuhuá̠n, pero caj cha̠lí o tu̠xama naxnekko̠y, naca̠cán y natamacpu̠cán nac ca̠lhcuya̠tni, ¿lacpuhuaná̠tit chú pi̠ huata huixinín ni̠ luu catica̠li̠ta̠katzanké̠n? ¡Xli̠ca̠na luu lani̠tátit porque ni̠lay aksti̠tum li̠pa̠huaná̠tit!
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Huá xpa̠lacata cca̠li̠huaniyá̠n, ni̠ luu akatiyuj cali̠látit xa̠huachí ni̠ luu cali̠taakatzanké̠tit hua̠ntu̠ tla̠n nali̠hua̠yaná̠tit osuchí hua̠ntu̠ nali̠lhaka̠naná̠tit cha̠li tu̠xama.
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Porque lhu̠hua cristianos hua̠nti̠ ni̠ talakapasa Dios caj luu xma̠nhuá tali̠taakatzanke̠tama̠má̠nalh hua̠ntu̠ tamaclacasquín, pero ni̠chuná caca̠macasta̠látit hua̠ntu̠ xlacán tatlahuamá̠nalh, porque huixinín kalhi̠yá̠tit cha̠tum Mintla̠ticán hua̠nti̠ huilachá nac akapú̠n hua̠nti̠ naca̠maktakalhá̠n, xlá aya catzi̠y hua̠ntu̠ huixinín maclacasquimpá̠tit cha̠li cha̠lí.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Pus huata huixinín mejor huá calakpuhualacapítit la̠ta huí xli̠ma̠peksí̠n Dios xa̠huachí calaktzaksátit hua̠ntu̠ xlá lakati̠y; para chuná natlahuayá̠tit acali̠stá̠n xlá naca̠ma̠xqui̠yá̠n la̠ta túcua huixinín maclacasquimpá̠tit.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Ni̠ huá caucxilhlacachipítit hua̠ntu̠ namaclacasquiná̠tit xala cha̠li quilhtamacú o xala tu̠xama, porque la̠ta cha̠liyá̠n xkakati̠lhay acxnicú tasiyuy xatúcuya̠ taaklhú̠hui̠t li̠mín eé quilhtamacú.
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.