Lucas 16
MÖNÖ KÖMÖ (TMD) vs ARC
1 Jisas nöbö nuŋ akuyöbö ñɨgö yadöŋa, “Nöbö dib ap mɨga mɨjön i, nöbö ap nuŋ piaku nugwidɨx mɨdɨb nöbö i yad nɨgaŋ, ap nuŋ bla nugwidɨx mɨjöna. Makwam nöbö dib aku, mönö i nugwöna, nöbö ap nuŋ nugwidɨx mɨjön aku, ap nuŋ bla amnör cöna.
1 E dizia também aos seus discípulos: Havia um certo homem rico, o qual tinha um mordomo; e este foi acusado perante ele de dissipar os seus bens.
2 Nöbö diba mönö aku nugwön, nugwo wö raŋ hömɨdaŋ yajöna, ‘Ap nɨ bla nugwidɨx mɨd ri aböiö aku, nɨ yad nölmɨn nugula. Makwam, nagö duön, ap nɨ pödiöm mɨd akuyöbö magalɨg iŋ wöd nugw ri abön, nöbö mö piaku ñɨgö ap rɨb na pödiöm mɨd akuyöbö magalɨg iŋ wöd nugw ri abön, hö nɨ yad nölön, mabö na rɨmɨdlö aku mai röinaŋö,’ cöna.
2 E ele, chamando-o, disse-lhe: Que é isso que ouço de ti? Presta contas da tua mordomia, porque já não poderás ser mais meu mordomo.
3 Aliö rɨmɨdaŋ, nöbö ap nuŋ bla nugwidɨx mɨjön nöbö aku, rɨb nuŋ akwör yöx nugwön yajöna, ‘Nöbö diba nɨ yad abɨba rɨmɨd aku, jɨ nɨ pödpöd cɨn? Nɨ nöbö gö mɨdöi aku, mögö pɨn wödɨb maga nɨgöl. Nöbö mö bli ap ñɨŋ aku sö rɨ wököi nɨmmɨjɨn aku, nɨ möigw yöxnö,’ cöna.
3 E o mordomo disse consigo: Que farei, pois que o meu senhor me tira a mordomia? Cavar não posso; de mendigar tenho vergonha.
4 Makwam mai rɨbyöx nugw ri abön yajöna, ‘Nɨ agapɨm cɨn aku wopik nugula. Adaku rɨmön, mai nöbö dib na nɨ yad abön wop aku, nöbö mö bli nɨ pɨŋ, ram ñɨŋa hölɨmön mɨjɨnö,’ cöna.
4 Eu sei o que hei de fazer, para que, quando for desapossado da mordomia, me recebam em suas casas.
5 Aliö rön, nöbö mö bli ñɨgö nöbö dib nuŋwa ap rɨb mɨjön akuyöbö wö cöna. Wö raŋ, nöbö höd hön aku nugwo yajöna, ‘Nagö nöbö dib na ap rɨb pödiöm mɨd?’ cöna.
5 E, chamando a
6 Aliö raŋ, yajöna, ‘Wel nɨmɨb ap yöja akuyöbö padokwo padök mös mös höuöiliö hö wölu amñaxɨb sö (100),’ me cöna. Aliö raŋ, yajöna, ‘Köp meg pɨ, rɨmgör römɨdön ap yöj akuyöbö padokwo padök mös höuöiliö igwö sö (50) kai kɨtö,’ cöna. Aliö raŋ, rɨg yajön mag akwör cöna.
6 E ele respondeu: Cem medidas de azeite. E disse-lhe: Toma a tua conta e, assentando-te já, escreve cinquenta.
7 Mai, nöbö i hömɨdaŋ, yajöna, ‘Nagö nöbö dib na ap rɨb pödiöm mɨd?’ cöna. Aliö raŋ, yajöna, ‘Wit yogw akuyöbö padokwo padök mös mös höuöiliö hö wölu amñaxɨb sö (100),’ me cöna. Aliö raŋ, yajöna, ‘Köp meg pɨ, rɨmgör römɨdön yogw akuyöbö padokwo padök mös paŋ höuöiliö hö wölu agɨp sö (80) kai kɨtö,’ cöna. Aliö raŋ, rɨg yajön mag akwör cöna.
7 Disse depois a outro: E tu quanto deves? E ele respondeu: Cem alqueires de trigo. E disse-lhe: Toma a tua conta e escreve oitenta.
8 Aliö akuyöbö almɨdaŋ, mai nöbö dib nuŋ aku nugwön yajöna, ‘Nöbö ap na nugwidɨx mɨdɨb nöbö aku, rɨbyöx nugw ri abön, pödpöd rön mɨd ri abnö, ra aku, nuŋ rɨ ri abön rö,’ cöna. Makwam nugwi. Nöbö mö mögörɨb rol il kɨ rɨbyöx nugwöi bla yadöia, ‘Weik agö magɨm rön mai römɨd gɨ mɨdɨb an aku mɨd ri abnɨŋ owa?’ rön, rɨb aku yöx nugu gɨrön rɨm dumɨda. Makwam mil mag wä nugwöi nöbö mö bla, mag aliö akuyöbö mag akwör rɨm duöx aku waiö.
8 E louvou aquele senhor o injusto mordomo por haver procedido prudentemente, porque os filhos deste mundo são mais prudentes na sua geração do que os filhos da luz.
9 “Rɨg ap mögörɨb il kɨ mɨd bla, nöbö mö piaku bli nölɨŋ mönö, mai ap piaku aŋadö pöcön wop aku, God mögörɨb öim mɨdɨb nuŋ yör sö ñɨgö yad wahax pöna.
9 E eu vos digo: granjeai amigos com as riquezas da injustiça, para que, quando estas vos faltarem, vos recebam eles nos tabernáculos eternos.
10 Rɨg ap ulul bli, nöbö mö i imag rola nɨg gɨŋ, nugwidɨx mɨd ri abön aku, ap dib bla nölɨŋ, paŋ mag akwör cöna. Makwam rɨg ap ulul bli, nöbö mö i imag rola nɨg gɨŋ, nugwidɨx mɨd ri aben aku, ap dib bla nölɨŋ, paŋ mag akwör cöna.
10 Quem é fiel no mínimo também é fiel no muito; quem é injusto no mínimo também é injusto no muito.
11 Makwam ñɨŋ rɨg ap mögörɨb rol il kɨ mɨd aku pön, inakmönö hörön, nugwidɨx mɨd ri abeñ aku, agö nöböm ñɨgö ap wä ödöriö bɨl sebö nöiön?
11 Pois, se nas riquezas injustas não fostes fiéis, quem vos confiará as verdadeiras?
12 Nöbö i rɨg ap nuŋwa pɨ imag rol ñɨgö nɨgön aku, ñɨŋ inakmönö hörön, nugwidɨx mɨd ri abeñ aku, agö nöböm rɨg ap ñɨgö keir nöiön?
12 E, se no alheio não fostes fiéis, quem vos dará o que é vosso?
13 Nöbö paŋyöbö i, nöbö dib mös mabö rɨb maga nɨgöl. Nöbö rama mösör mabö cön aku, jɨ nuŋ nöbö dib i madmag nɨgön, nöbö dib i madmag nɨgen. Owa nöbö dib i madmag nɨgön, nöbö dib i madmag nɨgen. Aiön mag akuyöbö, ñɨŋ rɨg ap bla ap wä ödöriö, me rön, nugumɨjöñ aku, God mabö rɨmɨdöi adaku röböxbä maga rö,” röŋa.
13 Nenhum servo pode servir a dois senhores, porque ou há de aborrecer a um e amar ao outro ou se há de chegar a um e desprezar ao outro. Não podeis servir a Deus e a Mamom.
14 Perisi nöbö bla, rɨb dib ñɨŋa paŋ rɨg akwör rɨbyöx nugumɨdöi makwam, Jisas mönö yadöŋ aku nugwön imöuön yad höimöumä.
14 E os fariseus, que eram avarentos, ouviam todas essas coisas e zombavam dele.
15 Yad höimöumɨdmɨn, Jisas ñɨgö yadöŋa, “Ñɨŋ nöbö mö mämäg il rol aku, an nöbö mö wä mɨdöla, röi aku, jɨ God höbwab rɨb madmag yuö ñɨgö kwo nugwa. Ap nöbö mö nugumɨn wä rɨ bla, God nugumɨn ap gwogwo röxa.
15 E disse-lhes: Vós sois os que vos justificais a vós mesmos diante dos homens, mas Deus conhece o vosso coração, porque o que entre os homens é elevado perante Deus é abominação.
16 “Röbö pal nölɨb nöbö Jon hölöŋ wop aku, lo mönö kai kɨtim aku aipam, God mönö yadɨb nöbö mönö kai kɨtim aku aipam yadmɨn, nöbö mö nugwön, mag aku rɨm dumɨda. Makwam Jon höŋ wop aku ila nɨgön, God nöbö mö pön nugwidɨx mɨdɨb mönö wä aku yadmɨn, nöbö mö nugwön ñɨŋ magalɨg paŋ adakwör duŋö, rön, usus rön rɨm dumɨda.
16 A Lei e os Profetas
17 Adöx sö mögörɨb mɨgrö kɨ pɨsaŋ hölögɨpɨbä maga ra, jɨ lo mönö aku rɨb ul mɨŋi hölögɨpen.
17 E é mais fácil passar o céu e a terra do que cair um til da Lei.
18 “Makwam, nöbö i mö pön röböxön, du mö hör i pön aku, mö kib pöna. Makwam nöbö i öbɨlön, nöbö pön röböxön mö aku pön aku, nuŋ algör ör mö kib pöna.
18 Qualquer que deixa sua mulher e casa com outra adultera; e aquele que casa com a repudiada pelo marido adultera
19 “Nöbö i rɨg ap nuŋwa mɨga mɨdmɨda. Nuŋ wölɨj wä wä akwör yömön, ap mag wä wä akwör nɨmmɨda.
19 Ora, havia um homem rico, e vestia-se de púrpura e de linho finíssimo, e vivia todos os dias regalada e esplendidamente.
20 Makwam ram nuŋwa ubalɨj il yöra, nöbö uj kap ap mɨdmɨdöl nöbö i pön hö nɨgɨm mɨdmɨda. Ib nuŋwa Lasaras.Makwam ram nuŋwa ubalɨj il yöra, nöbö uj kap ap mɨdmɨdöl nöbö i pön hö nɨgɨm mɨdmɨda. Ib nuŋwa Lasaras.|alt="rich man & Lazarus" src="IB04148.tif" size="col" ref="16:20"
20 Havia também
21 Rɨb nuŋwa yöx nugwön, ‘Nöbö ap mɨga mɨd kɨ ap nɨmaŋ, ap rɨb rɨb bla äbäñ mo kɨyöbö pɨñön aku, nɨ nɨmɨmön kiö pɨlenɨŋö,’ rön, nugumɨdöŋa. Makwam wöñö bla hön, uj nuŋ bla pai nɨmmɨdmä.
21 E desejava alimentar-se com as migalhas que caíam da mesa do rico; e os próprios cães vinham lamber-lhe as chagas.
22 Mai nöbö ij aku wöröxöŋa. Nuŋ wöröxɨm, ejol bla hön nugwo pön du mögörɨb adöx yöd röul adö kau sö duön, Ebraham nuŋ adö nɨgmɨn ap diba nɨmöŋa. Makwam ap kap nöbö rɨb aku aipam wöröxɨm hogw pɨlmä.
22 E aconteceu que o mendigo morreu e foi levado pelos anjos para o seio de Abraão; e morreu também o rico e foi sepultado.
23 Nöbö rɨb aku wöröxön, du rɨn hör yönmɨd möl bö du mɨdɨm, nugwo ölɨŋ gwogwo pɨlmɨn nugugɨrön mɨdmɨdöŋa. Makwam mɨdön laxiö pisö nugwöŋa, Ebraham Lasaras pɨsaŋ hör hör yör sö mɨdmä.
23 E, no Hades, ergueu os olhos, estando em tormentos, e viu ao longe Abraão e Lázaro, no seu seio.
24 Nugwön, wö rön yadön yadöŋa, ‘Acö Ebraham, nɨ ögwö yöxön, Lasaras nugwo yadaŋ, imag igwö nuŋwa röbö pɨlön, hö albeñ nɨ aku pɨ nugwaŋ, nɨ höx raŋ. Bɨ yuö kɨ nɨ yönmɨn, nɨ mɨ ölɨŋ höb diba pɨmɨdlö,’ röŋa.
24 E, clamando, disse: Abraão, meu pai, tem misericórdia de mim e manda a Lázaro que molhe na água a ponta do seu dedo e me refresque a língua, porque estou atormentado nesta chama.
25 Aliö rɨmɨn, Ebraham yadöŋa, ‘Ha na nugwö! Mögörɨb il bö mɨdmɨdlö wop aku, nagö ap wä wä nagö pɨmɨdlö, jɨ Lasaras ap gwogwo gwogwo akwör pɨmɨda. Makwam weik mögörɨb kɨ, nuŋ wä mɨdmɨn nugugɨrön, nagör ölɨŋ höb diba pɨlmɨda.
25 Disse, porém, Abraão: Filho, lembra-te de que recebeste os teus bens em tua vida, e Lázaro, somente males; e, agora, este é consolado, e tu, atormentado.
26 God nuŋ möl diba ödöriö mibɨl kɨ rɨ nɨgöŋ makwam, an nöbö mö pö adök rala rön pö ub maga nɨgöl; jɨ ñɨŋ pö adaku rala rön adök höb maga nɨgölö,’ röŋa.
26 E, além disso, está posto um grande abismo entre nós e vós, de sorte que os que quisessem passar daqui para vós não poderiam, nem tampouco os de lá, passar para cá.
27 Aliö rɨmɨn, nöbö aku yadöŋa, ‘Aliö yadlö aku, Lasaras nugwo yadaŋ, nuŋ acö na rama duön,
27 E disse ele: Rogo-te, pois, ó pai, que o mandes à casa de meu pai,
28 haul nöbö na akuyöbö mömɨd sö piaku ñɨgö mönö ölɨsö yadaŋ, mögörɨb ölɨŋ höb keiryöbö gwogwo öim pɨl yörɨk hölɨŋ,’ me röŋa.
28 pois tenho cinco irmãos, para que lhes dê testemunho, a fim de que não venham também para este lugar de tormento.
29 Aliö rɨmɨn, Ebraham yadöŋa, ‘Mosɨs aipam, God mönö yadɨb nöbö bla aipam, mönö kai kɨtim aku nugwɨŋ,’ me röŋa.
29 Disse-lhe Abraão: Eles têm Moisés e os Profetas; ouçam-nos.
30 Aliö rɨmɨn, yadöŋa, ‘Acö, akuyöbö aleñ; jɨ nöbö mö i wöröxön öbɨlön, du yadmɨdaŋ aku, mi yadö, rön, ap kib mag gwogwo röi aku, pödpöd rɨmɨn aliö alölɨŋö, rön, röböxöñɨŋö,’ röŋa.
30 E disse ele: Não, Abraão, meu pai; mas, se algum dos mortos fosse ter com eles, arrepender-se-iam.
31 Aliö rɨmɨn, Ebraham yadöŋa, ‘Ñɨŋ Mosɨs aipam, God mönö yadɨb nöbö bla aipam, mönö kai kɨtim mönö aku nugwölöi aku, nöbö i wöröxön öbiön aku, ñɨŋ algör ör nugweñɨŋö,’ rö,” röŋa.
31 Porém Abraão lhe disse: Se não ouvem a Moisés e aos Profetas, tampouco acreditarão, ainda que algum dos mortos ressuscite.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.