Tiago 2
Toto Thovuye Loi Ghalɨŋae (TGO) vs NVT
1 Lo bodaboda, ghemi kaero hu loŋweghathɨgha Giya Jisas Krais, iye vwenyevwenye gha Giya, na thava hu munjeva hu yavwatata wanaŋgiya thavala e idaidanji na ma hu yavwatata wanaŋgi thavala ma e idaidanji.
1 Meus irmãos, como podem afirmar que têm fé em nosso glorioso Senhor Jesus Cristo se mostram favorecimento a algumas pessoas?
2 Thoŋgo amala regha nɨmae ghavathevathe gol na i njimbo kwama thovuye weiye mbinyembinyeŋgu regha ghakwama mamathethe, thɨ ru e lemi niva tɨne,
2 Se, por exemplo, alguém chegar a uma de suas reuniões vestido com roupas elegantes e usando joias caras, e também entrar um pobre com roupas sujas,
3 na hu yavwatatawana amalako iya ghaghavathako thovuye na hu dagewe huŋa, “U mena u yaku e ghamba yakuke thovuye,” ko hu dage weya mbinyembinyeŋguko huŋa, “U ndeghathɨ ghena,” o “U yaku e vwarana elo ghamba yakuke ghadidiye.”
3 e vocês derem atenção ao que está bem vestido, dizendo-lhe: “Sente-se aqui neste lugar especial”, mas disserem ao pobre: “Fique em pé ali ou sente-se aqui no chão”,
4 Thoŋgo hu vakatha ŋgoreiyako, kaero hu vakatha wabwi i ghanagha e tɨnemina, na lemi mbarona iya hu reŋanawe na hu ghatha lolowe kamwathɨ raitharɨ.
4 essa discriminação não mostrará que agem como juízes guiados por motivos perversos?
5 Lo bodaboda valɨghareghareŋgu, wo hu vandeŋe: Loi kaerova i tuthiŋgiya mbinyembinyeŋgu e yambaneke na thɨ vwenyevwenye e loŋweghathɨ na ne thɨ ru ele ghamba mbaro tɨne, iyava i dagerawe weŋgiya thavala thɨ gharethovuwe.
5 Ouçam, meus amados irmãos: não foi Deus que escolheu os pobres deste mundo para serem ricos na fé? Não são eles os herdeiros do reino prometido àqueles que o amam?
6 Ko iyemaeŋge ghemi hu vakatha mbinyembinyeŋgu na i monjina. Ko ravwenyevwwenyeko mbe thiye eŋge iya thɨ giya vuyowo e ghemi na thɨ vaŋguŋga na thɨ vaŋguraweŋga e kot?
6 Mas vocês desprezam os pobres! Não são os ricos que oprimem vocês e os arrastam aos tribunais?
7 Ko mbe thiye eŋge iya thɨ utuvatharɨ Krais idaeke thovuye? Idake iyake Loi vama i ren na i worawe weŋga, kaiwae ghemi inami weya Krais.
7 Não são eles que difamam aquele cujo nome honroso vocês carregam?
8 Thoŋgo emunjoru hu ghambugha Loi le mbaro ŋgoreiya Buk Boboma i woraŋgiya, iŋa, “U gharethovu weya ghanu ŋgoreiya u gharethovu weŋge ghanɨmbereghana,” iyake hu vakatha kamwathɨ thovuye.
8 Sem dúvida vocês fazem bem quando obedecem à lei do reino conforme dizem as Escrituras: “Ame seu próximo como a si mesmo”.
9 Ko thoŋgo u yavwatata wanaŋgiya gharɨgharɨ ŋgoreiya ghanjiyamoyamo na lenji laghɨlaghɨye kaero hu vakatha tharɨ na mbaro kaero i vaidiŋga ghemi mbaro ghararaka.
9 Mas, se mostram favorecimento a algumas pessoas, cometem pecado e são culpados de transgredir a lei.
10 Kaiwae thoŋgo lolo regha i ghambuŋgiya mbaroke wolaghɨye na i raka regha, iye ŋgoreiya lolo i raka mbaroke wolaghɨye.
10 Pois quem obedece a todas as leis, exceto uma, torna-se culpado de desobedecer a todas as outras.
11 Loi iŋa, “Tha u yathima,” na tembe iŋava, “Tha u gabo.” Thoŋgo ma u yathima ko iyemaeŋge u gabo, ghen kaero u tabona mbaro ghararaka.
11 Pois aquele que disse: “Não cometa adultério”, também disse: “Não mate”. Logo, mesmo que não cometam adultério, se matarem alguém, transgredirão a lei.
12 Toto thovuye iya mbaroniye ne i rakayathuinda. Mbaroke iyake e tɨne Loi ne i tuthindawe, ra ghambu o nandere. Iya kaiwae ghalɨŋanda na la vakatha ra njimbukikiŋgi.
12 Portanto, em tudo que disserem e fizerem, lembrem-se de que serão julgados pela lei que os liberta.
13 Kaiwae thelolo ma i gharevɨrɨ wanaŋgi ghaune, Loi mane i gharevɨrɨwe mbaŋa ne ve kotɨwe na i tuthiya ghathanavu. Ko thelolo i gharevɨrɨ weŋgiya ghaune le kot ne vethovuye weya Loi.
13 Não haverá misericórdia para quem não tiver demonstrado misericórdia. Mas, se forem misericordiosos, haverá misericórdia quando forem julgados.
14 Ŋgoroŋga ghathovuye, lo bodaboda, thoŋgo lolo regha iŋa i loŋweghathɨgha Jisas Krais, ko iyemaeŋge le vakathako ma i vamboromboro le loŋweghathɨko? Loŋweghathɨ ŋgoreiyako valɨkaiwae ne i vamora yawaliye?
14 De que adianta, meus irmãos, dizerem que têm fé se não a demonstram por meio de suas ações? Acaso esse tipo de fé pode salvar alguém?
15 Thoŋgo ghaghanda o lounda regha ma e ghakwama na ma e ghae,
15 Se um irmão ou uma irmã necessitar de alimento ou de roupa,
16 na ghemi regha i dagewe iŋa, “E-eu! Weimi Loi! U njimbo kwama na riwana i dayagha, na u ghanɨŋga na ŋgamoina i riyevanjara.” Ŋgoroŋga ghathovuyako, thoŋgo ma u ndegiyawe mun riwaeko ghathalavu kaiwae?
16 e vocês disserem: “Até logo e tenha um bom dia; aqueça-se e coma bem”, mas não lhe derem alimento nem roupa, em que isso ajuda?
17 Iyake ŋgoreiya thoŋgo lolo regha i loŋweghathɨ na ma weiye le vakatha thovuye, kaiwae mbe ghamberegha eŋge le loŋweghathɨko iyako maremareniye.
17 Como veem, a fé por si mesma, a menos que produza boas obras, está morta.
18 Ko mbwata lolo regha ne i dage weŋgo iŋa, “Ghen, mbe e len loŋweghathɨ, na ghino mbe elo vakatha thovuye.” Ne ya gonjoghawe na yaŋa, “U vatomwe e ghino len loŋweghathɨ ma weiye len vakatha thovuye. Ma valɨkaiwae u vaemunjoruŋa len loŋweghathɨna. Ko ghino, lo loŋweghathɨ ya vaemunjoruŋa e ghen weiye lo vakatha thovuye.”
18 Mas alguém pode argumentar: “Uns têm fé; outros têm obras”. Mostre-me sua fé sem obras e eu, pelas minhas obras, lhe mostrarei minha fé!
19 Ŋgoreiye, u loŋweghathɨ Loi iye ghamberegha moli. I thovuye! Ko u renuwaŋakiki, othembe nyao raraitharɨ tembe thɨ loŋweghathɨva — i vakathaŋgi thɨ gharelaghɨlaghɨ na thɨ mararu na riwanji i vindo.
19 Você diz crer que há um único Deus. Muito bem! Até os demônios creem nisso e tremem de medo.
20 Unouna ghen. Thare nuwaniya ya vaemunjoruŋa e ghen, loŋweghathɨ ma weiye ghavakatha ma e ghathovuye?
20 Quanta insensatez! Vocês não entendem que a fé sem as obras é inútil?
21 Buda kaiwae Loi va i wovarumwarumwaruŋa rumbunda Eibraham? Le vakatha kaiwae! Mbaŋa va i wo nariye Aisake na i worawe e ghamba vowo na i munje i vowo weya Loi.
21 Não lembram que nosso antepassado Abraão foi declarado justo por suas ações quando ofereceu seu filho Isaque sobre o altar?
22 Kaero hu ghareghare! Le loŋweghathɨ weiye le vakatha thɨ kaiwo na regha na le vakathako i vaemunjoruŋa le loŋweghathɨko.
22 Como veem, sua fé e suas ações atuaram juntas e, assim, as ações tornaram a fé completa.
23 Iyake i vamboromboroŋa Buk Boboma le utu, iŋa, “Eibraham i loŋweghathɨgha Loi na le loŋweghathɨko kaiwae Loi i wovarumwarumwaruŋa na iŋa ghavaŋgavaŋga.”
23 E aconteceu exatamente como as Escrituras dizem: “Abraão creu em Deus, e assim foi considerado justo”. Ele até foi chamado amigo de Deus!
24 Kaero hu ghareghare, Loi i wovarumwarumwaruŋa lolo ma mbe le loŋweghathɨ eŋge kaiwae, nandere, ko kaiwae i vakaiwoŋa le loŋweghathɨko.
24 Vejam que somos declarados justos pelo que fazemos, e não apenas pela fé.
25 Vambe ŋgoreiyeva Reihab, elaghɨniye rayathiyathima. Loi va i wovarumwarumwaruŋa le vakatha kaiwae, kaiwae Josuwa va i variyeŋgiya rakelakela na elaghɨniye i vaŋguthuweleŋgi ele ŋgolo. Vama i variyeŋgi na thɨ reŋava e kamwathɨ regha.
25 Raabe, a prostituta, é outro exemplo. Ela foi declarada justa por causa de suas ações quando escondeu os mensageiros e os fez sair em segurança por um caminho diferente.
26 Kaero ra ghareghare thoŋgo riwandake ma yawalɨ inawe i mare. Iyake ŋgoreiya, thoŋgo mbema loŋweghathɨ eŋge na ma weiye vakatha thovuye, iyake maremareniye.
26 Assim como o corpo sem fôlego está morto, também a fé sem obras está morta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.