Atos 16
ANWNV GAMLV (TGJ) vs VC
1 Paul Vngtoku Darbe okv Listra lo, ogolo kristan amin Timoti vnamgo doopvdw. Ninyigv anv ka kristan go, Jius gvgo, vbvritola ninyigv abuv Grik go.
1 Chegou a Derbe e depois a Listra. Havia ali um discípulo, chamado Timóteo, filho de uma judia cristã, mas de pai grego,
2 Listra okv Ikonium lokv mvngjwngnv mvnwng ngv Timotinyi alv nvgo vla japnya toku.
2 que gozava de ótima reputação junto dos irmãos de Listra e de Icônio.
3 Paul ninyigv lvkobv Timotinyi vnggv nwngto, vkvlvgabv hv ninyia ayakmvuto. Vkvlvgabv hv ritoku ho mooku gv doonv Jius mvnwng ngv Timoti gv abuv Grik vkv vla chintoku.
3 Paulo quis que ele fosse em sua companhia. Ao tomá-lo consigo, circuncidou-o, por causa dos judeus daqueles lugares, pois todos sabiam que o seu pai era grego.
4 Bunu banggua vngpikla vngrilo, Jerusalem gv Apostol vdwa okv nyigagatv vdwgv pvbv mimpv nama tvvdu ridubv, bunu mvngjwngnv vdwlo japying jito okv ho minam am bunua ridubv mintoku.
4 Nas cidades pelas quais passavam, ensinavam que observassem as decisões que haviam sido tomadas pelos apóstolos e anciãos em Jerusalém.
5 Vkvlvgabv Pwknvyarnvnaam lo gwlwk alvbv mvngjwng toku okv aludwkibv twngtv yaya toku.
5 Assim as igrejas eram confirmadas na fé, e cresciam em número dia a dia.
6 Bunu vngraptoku Prigia okv Galatia gv mooku lo ogulvgavbolo Darwknv Dowv bunua Asia mooku lo doina bunua mimu matoku.
6 Atravessando em seguida a Frígia e a província da Galácia, foram impedidos pelo Espírito Santo de anunciar a palavra de Deus na {província da} Ásia.
7 Bunu vdwlo Maisia gv launglo vngchi pvkudw, bunu gwngkw nyato Bitinya mooku lo vngdubv, vbvritola Jisu gv Dowv bunua vngmumato.
7 Ao chegarem aos confins da Mísia, tencionavam seguir para a Bitínia, mas o Espírito de Jesus não o permitiu.
8 Vbvrikunamv bunu Maisia takbv vngtoku okv Troas lo vnglwk toku.
8 Depois de haverem atravessado rapidamente a Mísia, desceram a Trôade.
9 Ho ayu Paul nyikrwgo kaato ninyia Mesedonia ngv dakto la okv ninyia kodwkrwk la kodubv kaato, “Mesedonia lo aala okv ngonua ringla bvkv vla!”
9 De noite, Paulo teve uma visão: um macedônio, em pé, diante dele, lhe rogava: Passa à Macedônia, e vem em nosso auxílio!
10 Paul so nyikrwa kaanam gola, ngonu mvngrap toku Mesedonia bv vngdu kubv, ogulvgavbolo ngonu Mvngtoku Pwknvyarnv ngonua goklin pvkunv alvnv yunying nga Mesedonia gv nyi vdwa minji dokubv.
10 Assim que teve essa visão, procuramos partir para a Macedônia, certos de que Deus nos chamava a pregar-lhes o Evangelho.
11 Ngonu Troas lokv svpw gvngv vnglin lakula okv sidakala bv vngdavngra la Samotras lo vngpikla, okv logo nvnga Neapolis lo vngchito.
11 Embarcados em Trôade, fomos diretamente à Samotrácia e no outro dia a Neápolis;
12 Ngonu ho mooku gvngv Pilippi lo aalwk toku, ho pamtv vv Mesedonia gv mvtumvke distrik akobv rito; so si ka Roman nyi vdwgv doolwkku bvka ritoku. Ngonu hoka alu meegoka doa pvkunv.
12 e dali a Filipos, que é a cidade principal daquele distrito da Macedônia, uma colônia {romana}. Nesta cidade nos detivemos por alguns dias.
13 Doonu alu lo ngonu Jius vdwgv kumdubv dookum kongv hoka dodubv vla mvnggv rila, pamtv gvngv svko takbv linto. Ho anvnyimv vdwa ngonu dootung tokula okv minrap toku.
13 No sábado, saímos fora da porta para junto do rio, onde pensávamos haver lugar de oração. Aí nos assentamos e falávamos às mulheres que se haviam reunido.
14 Ngonu gvlo tvvnv akonv Laidia Taitira lokv, ho vv yalwng yajinv iji pioknv angv. Nyimv angv Pwknvyarnvnyi kumnv go, okv Ahtu ninyigv tuktum mvngnv nvnvnga mvkoto Paul gv ogugo minpvdw alvbv tvvria dubv.
14 Uma mulher, chamada Lídia, da cidade dos tiatirenos, vendedora de púrpura, temente a Deus, nos escutava. O Senhor abriu-lhe o coração, para atender às coisas que Paulo dizia.
15 Kochingbv ninyia okv ninyigv naam lo doonv vdwv baptisma naatoku, ninyi ngonua harlwkto, “Aala okv ngoogv naam lo doolaka nonuno nga jvjvbv Ahtu gv mvngjwng bogobv mvngpvlo.” Okv ninyi ngonua gumya yala vnggv toku.
15 Foi batizada juntamente com a sua família e fez-nos este pedido: Se julgais que tenho fé no Senhor, entrai em minha casa e ficai comigo. E obrigou-nos a isso.
16 Alu golo ngonu mvnwng ngv kumku mookulo vngtoku; ngonu mvnwng ngv nyijar paknv go vngrwk sito hvkv gvlo darwkmanv dowv doonvgo ho aajinv singdung nga mincho nyunvgo. Ninyigv atu gvbv hv achialv bv morko nga paanv go alvbv aainvgv lvga mincho jinam lokv.
16 Certo dia, quando íamos à oração, eis que nos veio ao encontro uma moça escrava que tinha o espírito de Pitão, a qual com as suas adivinhações dava muito lucro a seus senhores.
17 Hv Paul okv ngonua vngming gvtoku, gokto “So nyi vdwsi Kairungnv Pwknvyarnv gv pakbu go! Bunu nonua dupwng jidu oguaingbv nonu singnya svngvdw!”
17 Pondo-se a seguir a Paulo e a nós, gritava: Estes homens são servos do Deus Altíssimo, que vos anunciam o caminho da salvação.
18 Ninyia svbv rila alu meego ritoku, Anyungnga Paul achialvbv mvngdwk toku ho ninyi hinkur hirwkla okv dowa mintoku, “Ngo Jisu Kristo gv amin bv nyimv sokv alvmanv dowv liro toku vla orto jidunv!” dowv linda toku vbv ho minda rilo.
18 Repetiu isto por muitos dias. Por fim, Paulo enfadou-se. Voltou-se para ela e disse ao espírito: Ordeno-te em nome de Jesus Cristo que saias dela. E na mesma hora ele saiu.
19 Vdwlo ninyigv atu gv morko nanv nvngv nyeepv kudw bunu mvngdwk toku, bunu Paul okv Silasnyi gakbwng toku okv bunu svvla ikula rigvdoogvnv nyi vnggiachaagia lo svvlwk nyatoku.
19 Vendo seus amos que se lhes esvaecera a esperança do lucro, pegaram Paulo e Silas e levaram-nos ao foro, à presença das autoridades.
20 Bunu bunua Roman nyigam vdwlo boolwk chotola okv mintoku, “So nyi vdwsi Jius vdwgo okv bunu mvnwng ngv ngoogv pamtv so ridwkriku nyadu.
20 Em seguida, apresentaram-nos aos magistrados, acusando: Estes homens são judeus; amotinam a nossa cidade.
21 Bunu akusunv ridungdodung go tamsar la ngonugv pvbv nga rinyingrirudo, ngonu Roman pamtv lokv, okv ngonu mvnggia mare so ridungdoodung sum vmalo bunugv rinama.”
21 E pregam um modo de vida que nós, romanos, não podemos admitir nem seguir.
22 Okv nyipamv lvkin gubv Paul okv Silasnyi naatungto.
22 O povo insurgiu-se contra eles. Os magistrados mandaram arrancar-lhes as vestes para açoitá-los com varas.
23 Koching nga achialv bv dwngto la, bunu vdwv buniya patwk arwng lo tumlwk toku, okv patwk rigv nvngv bunua alvbv itum pvvto vla orto nga jito.
23 Depois de lhes terem feito muitas chagas, meteram-nos na prisão, mandando ao carcereiro que os guardasse com segurança.
24 Oogv orto nga tvvnam gola, patwk rigvnvgv bunua chenyung lo tunglwk to okv bunugv lvpa nga lvpia lwkpium sitola tumpvto.
24 Este, conforme a ordem recebida, meteu-os na prisão inferior e prendeu-lhes os pés ao cepo.
25 Yupra lvpa nga Paul okv Silas bunyiv Pwknvyarnvnyi kumla okv mimin mintoku, okv kvvbi patwk doonv mvnwng ngv bunya tvla dootoku.
25 Pela meia-noite, Paulo e Silas rezavam e cantavam um hino a Deus, e os prisioneiros os escutavam.
26 Dvminmabv hoka kairungnv mobi go hwkto, hogv patwk doogingnvnv vka hvkdin rvpwngto. Vbvrinamv agi mvnwng ngv kokko nyatoku, okv patwk lo doonv mvnwng ngv jaako ngv doksok toku.
26 Subitamente, sentiu-se um terremoto tão grande que se abalaram até os fundamentos do cárcere. Abriram-se logo todas as portas e soltaram-se as algemas de todos.
27 Patwk am kaarianv angv godung toku, okv vdwlo hv patwk gv age ngv kokda namnga kaapa tokula, ho ninyi patwk lo doonv vdwv toosi pvvkuji mvngtoku; vkvlvgabv hv atubongv rioksv nga svvlin laku okv atubongv peeki sitv toku.
27 Acordou o carcereiro e, vendo abertas as portas do cárcere, supôs que os presos haviam fugido. Tirou da espada e queria matar-se.
28 Vbvritola Paul ho lokv gvngv ninyigv gaam bv gokbub lotoku, “No atubongv mvki suma bvka! Ngonu mvnwng ngv si dopvnv!”
28 Mas Paulo bradou em alta voz: Não te faças nenhum mal, pois estamos todos aqui.
29 Patwk am rigv nvngv mvru bvngla ikula, arwngbv chaplwk toku, okv jinjin rumrum laku Paul okv Silas gv lvpa lvkwnglo aalwk toku.
29 Então o carcereiro pediu luz, entrou e lançou-se trêmulo aos pés de Paulo e Silas.
30 Vbvrikunamv hv bunua agumbv linggv toku okv tvuto, “Tamsarbo vdw, ngo oguaingbv rila ringdubv?”
30 Depois os conduziu para fora e perguntou-lhes: Senhores, que devo fazer para me salvar?
31 Bunu mvrwkto, “Ahtu Jisunyi mvngjwng laka, okv nonua ringya tvvrikunv—nam okv noogv ogu nyi haka.”
31 Disseram-lhe: Crê no Senhor Jesus e serás salvo, tu e tua família.
32 Vbvrikunamv bunu Ahtu gv gaam nga japji toku okv ninyigv naam lo doonv kvvbi vdwaka.
32 Anunciaram-lhe a palavra de Deus, a ele e a todos os que estavam em sua casa.
33 Hogv ayulo patwk kaaria nvngv bunua vnggv toku okv bunugv ungv nga harkak toku; okv hv okv ninyigv ogu nyi mvnwng ngv lvkin gubv baptisma naatoku.
33 Então, naquela mesma hora da noite, ele cuidou deles e lavou-lhes as chagas. Imediatamente foi batizado, ele e toda a sua família.
34 Vbvrikunamv hv Paul okv Silasnyi naambv chaagv toku okv bunua dvnam go meego jitola dvmu tvku. Hv okv ninyigv ogumvnwng ngv achialv bv himpu toku, vkvlvgabv bunu Pwknvyarnvnyi vjv mvngjwng nyatoku.
34 Em seguida, ele os fez subir para sua casa, pôs-lhes a mesa e alegrou-se com toda a sua casa por haver crido em Deus.
35 Aru gunv nga Roman rigvnv vdwv polis nyigam vdwa orto nga jilinla vngmuto, “Hogv nyi vdwa vngmu laku kv vla.”
35 Quando amanheceu, os magistrados mandaram os lictores dizer: Solta esses homens.
36 Vkvlvgabv patwk kaarianv Paulnyi minto, “Nyigam vdwv nam okv Silasnyi orto go jilwkpv topu dukubv. Vbvribolo, nonu vngla riku, vngnyi kuka okv nyanyak alvbvku.”
36 O carcereiro transmitiu essa mensagem a Paulo: Os magistrados mandaram-me dizer que vos ponha em liberdade. Saí, pois, e ide em paz.
37 Vbvritola Paul polis nyigam vdwa mintoku, “Ngonu mvnwng lo ogu rimur goka kaapama, bunu ngonu mvnwng nga nyi gv apam lo mvritmvkato—okv ngonu mvnwng vka Roman nyi to! Vbvrinamv bunu ngonu mvnwng nga patwk arwnglo tumlwkto. Okv vjv ngonua chinpa madubv vngmu kuso mvngduku. Vmabv! Roman nyigam vdwv atubongv soka aasu la okv ngonua naalin motoka.”
37 Mas Paulo replicou: Sem nenhum julgamento nos açoitaram publicamente, a nós que somos cidadãos romanos, e meteram-nos no cárcere, e agora nos lançam fora ocultamente... Não há de ser assim! Mas venham e soltem-nos pessoalmente!
38 Polis nyigam vdwv mirwk toku soogv gaam am Roman nyigam vdwlo minpa toku; okv vdwlo bunu Paul okv Silasnyi Roman nyi go vla tvvpa kunamv, bunu mvnwng ngv busu nyatoku.
38 Os lictores deram parte dessas palavras aos magistrados. Estes temeram, ao ouvir dizer que eram romanos.
39 Vkvlvgabv bunu aalaku okv bunua minggu lwktoku; Vbvrikunamv bunu patwk gvngv bunua linggv toku okv bunua pamtv nga kayu tokukv vla tvvkato.
39 Foram e lhes falaram brandamente. Pedindo desculpas, rogavam-lhes que se retirassem da cidade.
40 Paul okv Silas patwk gvngv linlaku okv Laidia gv naam bv aatoku. Bunu hoka mvngjwngnv vdwa kaarwk sito kula, okv bunua gaam mintvmiru pikula okv vngtoku.
40 Saindo do cárcere, entraram em casa de Lídia, onde reviram e consolaram os irmãos. Depois partiram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.