Marcos 7
Tewa NT (TEW_WBT) vs VC
1 In Pharisee tꞌowa-á heḏá wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá Jerusalem-di diˀä̖ä̖ḏi Jesus-víˀwe dívíwéˀgeˀan.
1 Os fariseus e alguns dos escribas vindos de Jerusalém tinham sereunido em torno dele.
2 Heḏi indi ovâymûˀ Jesus-ví khä̖geˀnin dívíhúujoḏi dívímanˀowíḏipíḏíboˀ in Huḏíyoví khuu waa.
2 E perceberam que alguns dos seus discípulos comiam o pão com as mãos impuras, isto é, sem as lavar.
3 Nä́ˀin Pharisees-á heḏá tꞌä̖hkí in wéˀgen Huḏíyo-á wíḏívíhúujopí páaḏé dívímanˀowíḏipíḏíboˀ, háa in hä́nˀoeˀin Huḏíyoví khuu dínmuu waagi.
3 {Com efeito, os fariseus e todos os judeus, apegando-se à tradição dos antigos, não comem sem lavar cuidadosamente as mãos;
4 Heḏi wáy dâyhä̖ä̖wíku̖ˀchꞌáaḏeˀ iweḏi diˀä̖ä̖ḏi wíḏívíhúujopí páaḏé gin dívímanˀowíḏipíḏíboˀ; heḏá báyékí ha̖ˀbi khuu-á dâyˀaˀgindoˀ. Inbí kꞌéḏé-á pꞌonbay-á sänbáy-á dâyˀowíḏínde háa namúuní waagi. Gin dínmuu inbí khuu.
4 e, quando voltam do mercado, não comem sem ter feito abluções. E há muitos outros costumes que observam por tradição, como lavar os copos, os jarros e os pratos de metal.}
5 Heḏi nä́ˀin Pharisees-á nä́ˀin Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá indi Jesus óetsikaˀyan, “Háaḏan uví khä̖geˀnin in hä́nˀoeˀin seˀdaaví khuu dâyˀaˀginnamívíˀweḏi, inbí húugîˀ dâykꞌoˀ waˀ dívímanˀowíḏipíḏíbo háa nakhâyˀä̖ˀ waagi?”
5 Os fariseus e os escribas perguntaram-lhe: Por que não andam os teus discípulos conforme a tradição dos antigos, mas comem o pão com as mãos impuras?
6 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Un paa waaginbá úvíjánúmáaˀin ímuuˀin, hä́nˀoe híwó Isaiah-ḏi unbí̖ˀgeḏi itaˀnan háawin tꞌowa ímúuníˀin. Ginnân háa Jôesi Táḏá natú̖ˀin itaˀnan:
6 Jesus disse-lhes: Isaías com muita razão profetizou de vós, hipócritas, quando escreveu: Este povo honra-me com os lábios, mas o seu coração está longe de mim.
7 — ausente —
7 Em vão, pois, me cultuam, porque ensinam doutrinas e preceitos humanos {29,13}.
8 Háa Jôesi Táḏá natsonpóeˀin bînjoegiˀoˀ, heḏi tꞌowaví khuu-á bînhóndeˀ.
8 Deixando o mandamento de Deus, vos apegais à tradição dos homens.
9 “Íchanpóe hânho únhanginnân waa, háa Jôesi Táḏá natsonpóeˀin bînhângeˀoḏi unbí khuu bînˀaˀginnamíḏí.
9 E Jesus acrescentou: Na realidade, invalidais o mandamento de Deus para estabelecer a vossa tradição.
10 Moses natú̖hpíˀan,Heḏá wáˀ natú̖,
10 Pois Moisés disse: Honra teu pai e tua mãe; e: Todo aquele que amaldiçoar pai ou mãe seja morto.
11 Hewänbo undá ginnân ítû̖ˀ: Wí toˀwí ûnˀä̖ˀ iví táḏá háa iví jíyá itu̖ˀâ̖a̖míˀin, ‘Naví hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi otû̖ˀ Korban gin.’ (Huḏíyoví tundá Korban natundaˀ, ‘Nä́ˀi hä̖ä̖wí-áho Jôesi Táḏá dómä́gi’ gin.) Heḏi tobá iˀ hä̖ä̖wíḏí iˀ táḏá háa iˀ jíyá óekhä̖geˀnamí wänboˀ, nä́ˀi toˀwí gin natú̖ˀi hä̖ä̖wí wänbo ingîˀ wívînkanmä̂änípí.
11 Vós, porém, dizeis: Se alguém disser ao pai ou à mãe: Qualquer coisa que de minha parte te pudesse ser útil é corban, isto é, oferta,
12 — ausente —
12 e já não lhe deixais fazer coisa alguma a favor de seu pai ou de sua mãe,
13 Báyékí hä̖ä̖wí haˀwâagi bînˀoˀ, heḏiho unbí khuu bînhá̖ˀoḏi Jôesi Táḏáví híˀ wíˀûnchä̖ˀmuupí waa bînkanmáa.”
13 anulando a palavra de Deus por vossa tradição que vós vos transmitistes. E fazeis ainda muitas coisas semelhantes.
14 In tꞌowa wíyá ovâywéˀgeˀan dihayḏi, Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Tꞌä̖hkíḏíbo bítꞌôeyan, heḏânho íkaˀpóewí.
14 Tendo chamado de novo a turba, dizia-lhes: Ouvi-me todos, e entendei.
15 Háawi wí hä̖ä̖wí namuu wänbo tꞌowa dâykꞌoˀiˀḏá yä̖ˀḏâapíˀin wíḏipoeˀopí. Hewänbo hä̖ä̖wí híwóhpîˀ inbí píˀnä́ khóˀjé iweḏi dínpeeˀiˀḏáho yä̖ˀḏâapíˀin dipoeˀo.
15 Nada há fora do homem que, entrando nele, o possa manchar; mas o que sai do homem, isso é que mancha o homem.
16 Toˀwí nakaˀpowadaˀi-á ûnkhâyˀä̖ˀ itꞌôeyaaníˀin.”
16 {bom entendedor meia palavra basta.}
17 In tꞌowa ovâyjoeˀan dihayḏi iví tewhá ee natsꞌú̖, heḏi iví khä̖geˀnindi óetsikaˀyan nä́ˀi híˀ hânnan natundaˀin.
17 Quando deixou o povo e entrou em casa, os seus discípulos perguntaram-lhe acerca da parábola.
18 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Ti un wáˀ kaˀpowapíˀin ímuu? Ti wíˀúnhanginnáhpíˀan wí toˀwí yä̖ˀḏâapîˀ wínapoeˀopí wí hä̖ä̖wí iví jáˀwéḏí ûntsˀûndiḏi,
18 Respondeu-lhes: Sois também vós assim ignorantes? Não compreendeis que tudo o que de fora entra no homem não o pode tornar impuro,
19 gá nä́ˀi hä̖ä̖wí wíˀûntsꞌúyaˀpíḏân iví píˀnä́ khóˀjé, hewänbo iví see iwáhoˀ, heḏi iví túˀ iweḏi ûnwänpiphaḏeˀ.” (Nä́ˀi ovâytu̖ˀandi Jesus-di ovâyhá̖ˀan tꞌä̖hkí koegîˀ-á híwóˀdi namuu óekꞌoˀígîˀ).
19 porque não lhe entra no coração, mas vai ao ventre e dali segue sua lei natural? Assim ele declarava puros todos os alimentos. E acrescentava:
20 Heḏáháˀ ovâytu̖ˀan, “Hä̖ä̖wí wí toˀwíví píˀnä́ḏí ûnpeeˀiˀḏibâa yä̖ˀḏâapîˀ napoeˀo.
20 Ora, o que sai do homem, isso é que mancha o homem.
21 Híwóhpí ánshaa wí toˀwí iví píˀnä́ khóˀjé imáaḏí i-á nasändaˀ; natꞌowatꞌakha̖nudaˀ; wínakhóhtsa̖a̖ˀä́npí wänbo toˀwí-áḏí iwhohkumáa; háa tobá nakhóhtsa̖a̖ˀä́n wänboˀ, wíyá toˀwíví kwee-áḏí háa sendáḏí iwhohkumáa; hä̖ä̖wí wéˀgen tꞌowa dâymáaˀi-á nadaˀ; jänäkíkandi namuu; nahójo; háa nawänpidaˀ waagi iˀoˀ; nathúutꞌóe; tꞌowaví̖ˀgeḏi híwóhpí ihéeˀoˀ; icha̖a̖ˀoˀ; tꞌôeyanpîˀ namuu.
21 Porque é do interior do coração dos homens que procedem os maus pensamentos: devassidões, roubos, assassinatos,
22 — ausente —
22 adultérios, cobiças, perversidades, fraudes, desonestidade, inveja, difamação, orgulho e insensatez.
23 Nä́ˀi yä̖ˀḏâapîˀ hä̖ä̖wí wí toˀwíví píˀnä́ khóˀjé iweḏi ûnpeeḏi, iˀḏibâa yä̖ˀḏâapîˀ óepaˀ.”
23 Todos estes vícios procedem de dentro e tornam impuro o homem.
24 Jesus iˀ nange ijoeˀandi Tyre búˀ tsowapiye namää, heḏi wí tewhá ee natsꞌú̖. Wínadaˀpí toˀwí wänbo ûnhanginnáaníˀin ee naˀä́nnin, hewänbo wíˀûnkoḏipí ikaaya̖míˀin.
24 Em seguida, deixando aquele lugar, foi para a terra de Tiro e de Sidônia. E tendo entrado numa casa, não quis que ninguém o soubesse. Mas não pôde ficar oculto,
25 Heḏi wí kwee Jesus-ví̖ˀgeḏi natꞌoeḏi wesebo ee naˀä́n deepiye namää. Nä́ˀi kwee-á Syrophoenicia-wi namuu, heḏiho koḏi Huḏíyo wínamuupí. Iví ayú̖káy wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ônmáa, heḏi Jesus-ví páaḏépiye idégeˀdisógeḏi kaygindi óedaaˀan iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ iví aˀyú̖víˀweḏi ônkhehpeeyé-íḏí.
25 pois uma mulher, cuja filha possuía um espírito imundo, logo que soube que ele estava ali, entrou e caiu a seus pés.
26 — ausente —
26 {Essa mulher era pagã, de origem siro-fenícia.} Ora, ela suplicava-lhe que expelisse de sua filha o demônio.
27 Jesus-di iˀ kwee óetu̖ˀan, “Naa wíḏînkhâyˀä̖hpí in wéˀgen tꞌowa dovâykhä̖geˀnamíˀin, in Huḏíyo tꞌowa dovâykhä̖geˀnanpíḏíboˀ. U̖ˀ páaḏé wíkhä̖geˀnandá, in áyyä̖̂ä̖ví húugîˀ in tséˀây dovâymäˀ waagibá namúuní.”
27 Disse-lhe Jesus: Deixa primeiro que se fartem os filhos, porque não fica bem tomar o pão dos filhos e lançá-lo aos cães.
28 Iˀ kweeḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, háa untú̖ waa taˀgen namuu. Hewänbo iˀ pávátä̖́ mä́äsa phoˀ in áyyä̖̂ä̖ dínjemuˀiˀ in tséˀây wänbo dâykꞌoˀ.”
28 Mas ela respondeu: É verdade, Senhor; mas também os cachorrinhos debaixo da mesa comem das migalhas dos filhos.
29 Jesus-di óetu̖ˀan iˀ kwee, “Híwó untú̖ḏího naaḏi iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ uví ayú̖káyvíˀweḏi dônkhehpiye. Jaho uvíˀpiye ópûn.”
29 Jesus respondeu-lhe: Por causa desta palavra, vai-te, que saiu o demônio de tua filha.
30 Heḏi iˀ kwee ivîˀ napówá ihayḏi, iˀ aˀyú̖ whohte eeḏi nakꞌóeḏí óemûˀ, heḏi iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ho ûnpee.
30 Voltou ela para casa e achou a menina deitada na cama. O demônio havia saído.
31 Tyre búˀḏí Jesus napeeḏi Sidon búˀ i̖ˀge naphaḏe, heḏá iweḏá Galilee pꞌoekwíngépiye nawáymää, iˀ nange Tä̖ Búˀ Nange gin dâytu̖ˀoˀ iwe.
31 Ele deixou de novo as fronteiras de Tiro e foi por Sidônia ao mar da Galiléia, no meio do território da Decápole.
32 Heḏi wí sen ojetꞌaaˀi namuuˀi heḏá tunpîˀ-á ônkán, heḏi pín taˀgeḏi óedaaˀan iˀ sen óetä̖ä̖gé-íḏí ônhehkháaˀa̖míḏí.
32 Ora, apresentaram-lhe um surdo-mudo, rogando-lhe que lhe impusesse a mão.
33 Jesus-di iˀ sen in tꞌowavíˀweḏi wíˀboˀ óejâaˀan, heḏi iví mankhú̖ iˀ senbí oje phóge itógi, heḏáháˀ imankhú̖sópꞌoˀandi iˀ senbí hän ôntä̖ge.
33 Jesus tomou-o à parte dentre o povo, pôs-lhe os dedos nos ouvidos e tocou-lhe a língua com saliva.
34 Heḏi makówápiye ibéeḏí kaygi ihâ̖a̖ˀan, heḏi iˀ sen óetu̖ˀan, “Ephatha” gin. (Nä́ˀi tun Ephatha-á “nakhuuḏee-í” gân natundaˀ Huḏíyoví tundi.)
34 E levantou os olhos ao céu, deu um suspiro e disse-lhe: Éfeta!, que quer dizer abre-te!
35 Wesebo iˀ senbí ojepho ûnkhuuḏee, iví händá ûnjuḏeḏee, heḏi thayˀeeḏi ihéeˀan.
35 No mesmo instante os ouvidos se lhe abriram, a prisão da língua se lhe desfez e ele falava perfeitamente.
36 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâykhâ̖a̖ˀan toˀwí wänbo wíḏâytꞌôeˀa̖mípíḏí, hewänbo indá shánkí ovâykhâ̖a̖ˀandá shánká dâytꞌôeˀan.
36 Proibiu-lhes que o dissessem a alguém. Mas quanto mais lhes proibia, tanto mais o publicavam.
37 In tꞌowa ditꞌoeḏi hânho ovâyháaˀan, heḏi ditú̖, “Hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí híwó iˀoˀ. In ojetꞌaaˀin wänbo ditꞌoeˀo, in tunpíˀindá dívíhéeˀoˀ.”
37 E tanto mais se admiravam, dizendo: Ele fez bem todas as coisas. Fez ouvir os surdos e falar os mudos!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.