Marcos 14
Tewa NT (TEW_WBT) vs NTLH
1 Waˀ wíje thaa ûntáy in Huḏíyoví shánkíˀeeḏi Passover gin dâytu̖ˀoˀi dínpóewíḏí, ihayḏi iˀ pává oewáaseepîˀ dâykꞌoˀ. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá dâytu̖wä̖máa háḏíḏí kaaḏibo Jesus óekáyjíˀin óeháyjíḏí.
1 Faltavam dois dias para a Festa da Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento . Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 Ditú̖, “Nää-á waˀḏi nä́ˀin shánkíˀeeḏi napoeˀoḏi wíˀívíˀa̖mípí. Haˀwâa ívíˀandá, wáy nä́ˀin tꞌowaḏi naˀin díyâ̖a̖-í.”
2 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
3 Ihayhä̖̂ä̖ḏibá Jesus oe Bethany búˀay najiˀ, heḏi wí sen Simon gin nakhá̖wä̖́ˀivîˀ ihúuhoˀ, nä́ˀi sendá naphéetaymuuwän. Jesus nahúuˀä́n dihayḏi wí kwee wên pꞌonbayˀay imáaḏí natsꞌú̖, indá kꞌuu tsꞌä̖ˀiˀḏi ûnpaˀan heḏi wí ka̖ˀpꞌoe “nard” gin dâytu̖ˀoˀiˀ ûnkuˀun. Nä́ˀi ka̖ˀpꞌoe-á saˀwóˀgí nasun heḏá hânho-á nachä̖ˀmuu. Heḏi iˀ kwee in pꞌonbayˀay kꞌáy iháve, heḏi nä́ˀi ka̖ˀpꞌoe-á Jesus-ví pꞌóˀḏé ônˀewe.
3 Jesus estava no povoado de Betânia, sentado à mesa na casa de Simão, o Leproso. Então uma mulher chegou com um frasco feito de alabastro , cheio de perfume de nardo puro, muito caro. Ela quebrou o gargalo do frasco e derramou o perfume na cabeça de Jesus.
4 Wên tꞌowa iwe dikwꞌóˀnin dâymûˀḏi ditꞌayjiˀ, heḏi wíˀnä́ táye dívítu̖máa, “Háaḏan nä́ˀi ka̖ˀpꞌoe-á ipeḏeeˀan?
4 Alguns que estavam ali ficaram zangados e disseram uns aos outros: — Que desperdício!
5 Powin tä̖gintä̖ (300) thaa tꞌôe dívíˀandi wáˀâaḏi naku̖hchaḏee-íwän, háa maḏi shánkí wänboˀ, heḏi iˀ chä̖ˀ in sehkanäwó diwówájiˀin ovâymä̂äníwän.” Heḏi iˀ kwee-á hânho óetunsúuˀan.
5 Esse perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentas moedas de prata , que poderiam ser dadas aos pobres. Eles criticavam a mulher com dureza,
6 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Iˀ kwee ánpí binˀan. Háaḏan bîntꞌaymáa? Híwóho saˀwóˀgí naa díˀan.
6 mas Jesus disse:
7 Hä̖̂ä̖ḏi wänbo in sehkanäwó diwówájiˀin tꞌowa undáḏí únkwoˀní, heḏiho hä̖̂ä̖ḏi wänbo nä́we hä̖ä̖wí híwó bînˀa̖míˀin ídaˀḏá, únkoḏi bînˀa̖míḏí. Hewänbo naa-á nä́we hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí undáḏí wíˀochangíˀopí.
7 Pois os pobres estarão sempre com vocês, e, em qualquer ocasião que vocês quiserem, poderão ajudá-los. Mas eu não estarei sempre com vocês.
8 Nä́ˀi kwee hä̖́yú̖ ûnkoḏi ihay iˀan. Waˀḏi in pení ovâykhä̖ˀkwꞌóḏipíḏíboˀ inbîˀḏi dâyka̖ˀpꞌoeˀewendeˀ, heḏi hanbá iˀḏi naa díˀan waˀḏi ochuupíḏíboˀ.
8 Ela fez tudo o que pôde, pois antes da minha morte veio perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
9 Taˀgendi wâytu̖máa, wä̖́hä̖̂ä̖ wänbo nä́ˀin Jôesi Táḏáví híwóˀdi tun ônphaḏendeˀ eeje nä́ä oepáa kꞌayḏi tꞌä̖hkí, háa nä́ˀi kwee iˀannin ovâytꞌôeˀa̖mí, iví̖ˀgeḏi dívíˀánshaaˀâ̖a̖míḏí.”
9 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
10 Heḏi Judas Iscariot, wí in tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin diweḏiˀi namuuˀiˀ, in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀwepiye namää Jesus óeku̖ˀpꞌâyníḏí.
10 Judas Iscariotes, que era um dos doze discípulos, foi falar com os chefes dos sacerdotes para combinar como entregaria Jesus a eles.
11 Heḏi nä́ˀin owhaˀ ditꞌoe ihayḏi tꞌä̖hkí dihíhchanpóe, heḏi inbí tun Judas óemä́gi chä̖ˀ óewáˀâa-íḏí. Heḏiho iweḏi Judas itu̖wä̖máa háḏíḏí Jesus inbí mange óekáaníˀin, hä̖̂ä̖ḏi ûnkoḏi ihayḏi.
11 Quando ouviram o que ele disse, eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele. Assim Judas começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus.
12 In Huḏíyo dínshánkíˀeeḏipoeˀo, iˀ oewáaseepîˀ pává dâykꞌoˀiˀ. Iˀ páaḏéˀi shánkíˀeeḏi thaa in kꞌúwáˀây dâyhá̖núndeˀ, Passover koegîˀ gin dâytu̖ˀoˀi dâykꞌoˀíḏí. Heḏi Jesus-ví khä̖geˀnindi óetsikaˀyan, “Wä̖́hä̖̂ä̖-an naˀin gimú-íˀin undaˀ hä̖ä̖wí âykhâyˀa̖míḏí iˀ Passover koegîˀ âykꞌoˀíḏí?”
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , em que os judeus matavam carneirinhos para comemorarem a Páscoa , os discípulos perguntaram a Jesus: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da Páscoa para o senhor?
13 Heḏi wíjeḏi in khä̖geˀnin ovä̂nsan dä̂nˀa̖míḏí. Ovä̂ntu̖ˀan, “Oe Jerusalem búˀpiye bápûn, heḏi wí sen wên pꞌonbay ihondiˀḏi wovä̂njay-í. I-áḏíbá damú-í.
13 Então Jesus enviou dois discípulos com a seguinte ordem:
14 Heḏi wáy i-á natsꞌûndá iˀ sen iví tewhá ûnmuuˀiˀ dä̂ntu̖ˀâ̖a̖mí, ‘Nanbí há̖hkandiˀḏi dítu̖ˀan wítsikaˀyâ̖a̖míḏí, Wéˀi íve-an naagîˀ dînmuu, eewân naví khä̖geˀnindáḏí nä́ˀi Passover koegîˀ âykꞌoˀí?’
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre manda perguntar: “Onde fica a sala em que eu e os meus discípulos vamos comer o jantar da Páscoa?”
15 Heḏi iˀ sendi wí whaˀkꞌay íve hayˀi wovä̂nkeeya̖mí, hä̖ä̖ tꞌä̖hkí gíntáyˀi nakwꞌôndi. Ee-áho iˀ koegîˀ dä̂nkhâyˀa̖mí.”
15 Então ele mostrará a vocês no andar de cima uma sala grande, mobiliada e arrumada para o jantar. Preparem ali tudo para nós.
16 Heḏiho in khä̖geˀnin damääḏi iˀ búˀ iwe datsꞌú̖, heḏi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí háa Jesus natú̖ waagibá dä̂nshaa, heḏiho iˀ Passover koegîˀ dä̂nkhâyˀan.
16 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
17 Nakin dihayḏi Jesus-á iví khä̖geˀnindáḏí iˀ tewhá eepiye dimää.
17 Quando anoiteceu, Jesus chegou com os doze discípulos.
18 Dihúukwꞌôn dihayḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, wêe un naa-áḏí úvíhúujoˀin diweḏiˀiˀḏi naa díku̖hpekhâymáa.”
18 Enquanto estavam à mesa, no meio do jantar, ele disse:
19 In khä̖geˀnin diháachanpóe, heḏi wíˀínbo óetu̖ˀan, “Ti naa-ân gin dáyˀa̖mí? Naa-á háˀtoˀ.”
19 Eles ficaram tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu, está?
20 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wêe un tä̖ˀḏi wíje iweḏi naa-áḏí iví pává nä́ˀi sä̖ä̖ iwe ipꞌohtôeníˀiˀ, iˀḏân díku̖hpekhâymáa.
20 Jesus respondeu:
21 Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ ochuwagíˀo, Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nataˀmuu waagi. Hewänbo nä́ˀi toˀwí díku̖hpekhâymáaˀi-á tꞌôephaḏe ûnpúuwí. Shánkí híwó iˀ sen ûnpúuwíwän naˀaypu̖yä̖píḏí.”
21 Pois o
22 Dívíhúujoˀ ihayḏi Jesus wí pává ikêˀḏi Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀan, heḏáháˀ iháveḏá iví khä̖geˀnin ovâymä́gi, heḏi ovâytu̖ˀan, “Binhóˀgí, nä́ˀi-á naví túˀ dînmuu.”
22 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
23 Heḏáháˀ wên kꞌéḏé ikêˀḏi wíyá Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀandi ovâymä́gi, heḏi tꞌä̖hkíḏíbo wí dâysu̖wä̖.
23 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, e todos beberam do vinho.
24 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi-á naví ûnpꞌoe dînmuu. Naví ûnpꞌoe-á tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ donchaˀgíˀo, heḏi owáy gin naa dáyˀandiho Jôesi Táḏáví tun imä́giˀi ho ûnpúuwí.
24 Então Jesus disse:
25 Taˀgendi wâytu̖máa, háˀto wíyá dóméenasu̖u̖wä̖́-í owáy Jôesi Táḏáḏí naa dítsondisóge píhay, heḏi ihayḏá wíyá piˀwí méena waagibá dósu̖wä̖khâymáa.”
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
26 Heḏi dâyjûusukhaˀwandi iˀ tewhá iweḏi dipee, heḏi oe Olive Okú gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye dimää.
26 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
27 Dimändi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ûntaˀmuu háa iˀ natú̖ˀin, ginnân:Haˀwâabá un únpuwagíˀo. Naa díkheˀkhâymáaḏáháˀ undá tꞌä̖hkíḏí díjoeˀandi úvíwaḏekhâymáa.
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 Heḏi owáy owáywówápóe ihayḏá Galilee nangepiye unbí páaḏé omän.”
28 Mas, depois que eu for ressuscitado, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Peter-di óetu̖ˀan, “Tobá tꞌä̖hkíḏí wóejoeˀan wänboˀ, naaḏá háˀtoˀ.”
29 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem!
30 Hewänbo Jesus-di óetu̖ˀan, “Nä́ˀin taˀgendi wítu̖ˀâ̖a̖mí: Nääaví taˀnin diwe ûntaˀmuu háa iˀ natú̖ˀin, ginnân:Haˀwâabá un únpuwagíˀo. Naa díkheˀkhâymáaḏáháˀ undá tꞌä̖hkíḏí nä́ˀi khunboˀ, wí dee sen waˀḏi wáygín ikinpíḏíboˀ u̖-á powin untú̖u̖ní naa wíḏítaapíˀin.”
30 Mas Jesus lhe disse:
31 Hewänbo Peter-di shánkí kayˀindi óetu̖ˀan, “Tobá u̖-áḏí naa díhay wänboˀ, naa háˀto hä̂nhay wänbo otú̖u̖ní wíwítaapí gin.” Heḏi tꞌä̖hkí in wéˀgen khä̖geˀnin hanbá ditú̖.
31 Mas Pedro repetia com insistência: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
32 Nä́ˀi tay jâa iwe dipówá, Gethsemane gin dâytu̖ˀoˀ, heḏi Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Nä́we bíkwꞌoˀ. Naaáaḏáháˀ undá tꞌä̖hkíḏí oˀä̖ä̖mú-í dáyjûusuˀa̖míḏí.”
32 Jesus e os discípulos foram a um lugar chamado Getsêmani. E Jesus lhes disse:
33 Hewänbo Peter-á James-á heḏá John-dá i-áḏí ovâyhoˀ. Ihayḏi khunwôedaˀḏi óemáa heḏá iví píˀnä́ ûnkháapóe.
33 Então Jesus foi, levando consigo Pedro, Tiago e João. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
34 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Naví píˀnä́ khóˀjé hânho otaachanpoeˀoḏi hä̖ä̖wí ochuu-í waa ocha̖a̖. Nä́webo úvítsíkhakwꞌôení heḏá á̖yîngiḏi bíkwoˀbe.”
34 e disse a eles:
35 Wíyá hây namääḏi iwe nange iseewhaaḏikꞌûˀ, heḏi ijûusuˀan nä́ˀin natsꞌanpuwagíˀoˀin wíˀûnpúuwípí, nakoḏiḏáhoˀ.
35 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e pediu a Deus que, se possível, afastasse dele aquela hora de sofrimento.
36 Ginnân ijûusuˀan: “Naví Táḏá, u̖-á hä̖ä̖ tꞌä̖hkí úkoḏi biˀa̖míḏí. In tꞌôephaḏe donkhâymáaˀin naa odaˀ dînjâaˀa̖míˀin. Hewänbo tobá napúuwí háa u̖-á undaˀ waa, háa naa odaˀ waagá joe.”
36 Ele orava assim:
37 Heḏi in poje khä̖geˀnin dikwꞌôn diwepiye nawáymääḏi dijókha̖wä̖kwꞌôndi ovâymûˀ, heḏi ovâyjóhsandi Peter óetu̖ˀan, “Simon, háaḏan unjókhá̖? Ti wí hây tä̖hkí wänbo wíˀúkoḏipíˀan á̖yîngiḏi unchaníḏí?
37 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
38 Á̖yîngiḏḏi bíkwoˀbe heḏá bíjûusuˀan, heḏânho wovâytayindeˀ ihayḏi híwóhpí wíˀúvíˀa̖mípí. Pín taˀgeḏi híwó úvíˀa̖míˀin ídaˀ, hewänbo unbí túˀḏá wíˀíkaypí.”
38 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
39 Heḏáháˀ nawáymääḏi háa hä̂nhay ijûusuˀan waagibá wíyá ijûusuˀan.
39 Jesus foi outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 Heḏi iví khä̖geˀninbíˀwepiye nawáyˀä̖ä̖ḏi wíyá ovâyjóhshaa, hânho dikayhándí, heḏi wíḏínhanginnáhpí háa óetu̖ˀa̖míˀin.
40 Em seguida, voltou ao lugar onde os discípulos estavam e os encontrou de novo dormindo. Eles estavam com muito sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos. E não sabiam o que responder a Jesus.
41 Heḏi powingîˀ ijûusuˀandi nawáyˀä̖ä̖ḏi ovâytu̖ˀan, “Ti waˀḏi íjóˀkwꞌó heḏá úvíkaykhanwówáˀoˀ? Hä̖hayḏa̖ˀdiboˀꞌꞌ Ihayḏiho naná. Nää-á toˀwíḏí in tꞌaywóhkanninbí mange díkáaní naa, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ.
41 Quando voltou pela terceira vez, Jesus perguntou:
42 Bíwí̖nú, gimú-íhoˀ. Binmúˀḏí, iˀ díku̖ˀpꞌégiˀi ho napówá.”
42 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
43 Waˀḏi ihíˀmáa ihayḏi Judas napówá, i-á wêe in tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin diweḏiˀiˀbá namuu. Báyékí wây-á tꞌowa i-áḏí dijiˀ. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá in Huḏíyoví tsonnindá nä́ˀin tꞌowa ovâysan tsijó pháˀ-á phé-á wóegé.
43 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes, pelos mestres da Lei e pelos líderes judeus.
44 Dipówápíḏíbo Judas, iˀ Jesus óeku̖ˀpꞌégiˀiˀḏi ho ovâytu̖ˀan in tꞌowa, “Iˀ sen dópꞌohtsä̖ä̖khâymáaˀi-áho iˀ namuu. Bînpankáyjí heḏi á̖yîngiḏi bînhûuwí.”
44 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam e levem bem seguro o homem que eu beijar, pois é ele.”
45 Heḏi Judas wesebo Jesus-víˀpiye namääḏi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ,” heḏi óepꞌohtsä̖ä̖,
45 Logo que chegou perto de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 heḏi in tꞌowaḏi Jesus óeyâ̖ˀḏi óepanhoˀ.
46 Então eles pegaram Jesus e o prenderam.
47 Wí Jesus-ví khä̖geˀdiˀ iwe núˀ nawindi iví tsijó pháˀ iwhahkêˀḏi iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀiˀ pꞌóˀḏé óewhä̖́ḏi, heḏi iví oje heˀyinbo ôntꞌó̖ˀtsꞌâˀ.
47 Mas um dos que estavam ali tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
48 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Háaḏan tsijó pháˀ-áḏí phé-áḏí íkhehpówá dípankáyjíḏí wí jänäkíkandiˀ omuu waabá?
48 Então Jesus disse para aquela gente:
49 Thamuwaagi iˀ méesate hayˀi ee naa undáḏí ojiˀ wâyhá̖ˀoḏi, heḏi wíḏípankêˀpí. Hewänbo nää-á gin úvíˀoˀ, háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ûntû̖ˀ waa napúuwíḏí.”
49 Eu estava com vocês todos os dias, ensinando no pátio do Templo, e vocês não me prenderam. Mas isso está acontecendo para se cumprir o que as
50 Heḏi tꞌä̖hkí iví khä̖geˀnindi óejoeˀandi dijân.
50 Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
51 Wí eˀnú wáˀ wên aa tsꞌä̖ˀinda̖ˀ naˀaamuuḏi Jesus ûnwóejiˀ, heḏi in tꞌowaḏi óeyâ̖ˀ, hewänbo najândi in aaḏa̖ˀ dínjoepóe.
51 Um jovem, enrolado num lençol, seguia Jesus. Alguns tentaram prendê-lo,
52 — ausente —
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Jesus iˀ owhaˀ shánkí pꞌóˀḏéḏîˀvíˀpiye óehoˀ. Eebá in wéˀgen pꞌóˀḏéḏíˀin owhaˀ-á, in tsonnindá, in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá dívíwéˀgeˀan.
53 Em seguida, levaram Jesus até a casa do Grande Sacerdote , onde estavam reunidos os chefes dos sacerdotes, alguns líderes dos judeus e alguns mestres da Lei.
54 Jesus óehon dihayḏi Peter-á tíˀúugá kayi̖ˀdiḏibo-á nawóemän, heḏi iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ owhaˀví tewhá tehpaa búge natsꞌú̖, heḏi in sundaḏo á̖yí̖ˀnindáḏí isóge isúwáˀa̖míḏí ee naphaa iwe.
54 Pedro seguiu Jesus de longe e entrou no pátio da casa do Grande Sacerdote. Ele sentou-se perto do fogo, com os guardas, para se esquentar.
55 Oe íve in owhaˀ-áḏí heḏá in tunjowaˀ dimuuˀindáḏí dâytu̖wä̖máa wí toˀwí híwóhpí Jesus-ví̖ˀgeḏi ihéeˀa̖míḏí, heḏânho Jesus óeháyjíḏí, hewänbo wíḏâyshaapí.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando encontrar alguma acusação contra Jesus a fim de o condenarem à morte. Mas não conseguiram nenhuma.
56 Báyékí tꞌowa iví̖ˀgeḏi dívíhójoˀan, hewänbo handa̖ˀ wíḏitú̖hpí.
56 Muitos diziam mentiras contra ele, mas as suas histórias não combinavam umas com as outras.
57 Ihayḏi wên hójoˀin dívíwí̖núḏí ginnân ditú̖: “Gitꞌoe natú̖ḏí, ‘Nä́ˀi méesate hayˀi tꞌowa dâytegeˀi dónayu̖khâymáa, heḏi poje thaa iwe wíyá méesate tꞌowa dâykꞌûˀpîˀ naa dótegegíˀo.’ ”
57 Alguns se levantaram e acusaram Jesus com mentiras. Eles diziam:
58 — ausente —
58 — Nós ouvimos quando ele disse: “Vou destruir este Templo que foi construído por seres humanos e, em três dias, levantarei outro que não será construído por seres humanos.”
59 Hewänbo nä́ˀin tꞌowa wänbo wíˀínbo handa̖ˀ wíḏitû̖ˀpí.
59 Mesmo assim as suas histórias não combinavam umas com as outras.
60 Heḏáháˀ iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ in tꞌowa tꞌä̖hkíví páaḏépiye iwí̖núḏí Jesus óetsikaˀyan, “Ti háabo wíˀuntú̖u̖nípíˀan nä́ˀi hä̖ä̖wí indi wônchä̖nundeˀ i̖ˀgeḏi?”
60 Aí o Grande Sacerdote se levantou no meio de todos e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender dessa acusação?
61 Hebo Jesus-á tunginpí nawindi háabo wíˀóetu̖ˀanpí. Wíyá iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀḏi óetsikaˀyan, “Ti u̖-ân unmuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí? Ti u̖-ân iˀ âyˀaˀginmäˀiví ay unmuu?”
61 Mas Jesus ficou calado e não respondeu nada. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Você é o
62 Jesus natú̖, “Naa-ânkun omuu, heḏi un tꞌä̖hkíḏí dípu̖wä̖khâymáa naa, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ oˀä́ndí iˀ toˀwí tꞌä̖hkí kay imáaˀiví koˀḏíngéḏí. Heḏá makówáḏí okhúwá jâaḏi oˀä̖ḏi dípu̖wä̖khâymáa.”
62 Jesus respondeu:
63 Haˀwâagi Jesus natú̖ḏí iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ iví kꞌéwéˀin to isíve, in tꞌowaḏi óemúuníḏí natꞌayˀin, heḏi natú̖, “Wây-á toˀwên wígíntáypí iví̖ˀgeḏi dívíhéeˀa̖míḏí.
63 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Não precisamos mais de testemunhas!
64 Háa natú̖ˀin ítꞌoepíˀan. Natú̖ i-á Nanbí Sedó Jôesi Táḏá waagiˀbá namuu. Hânnan ídaˀ âyˀa̖míˀin?” Tꞌä̖hkíḏíbo ditú̖, “Gá óeháyjí-ân, híwóhpí âyshaaḏi.”
64 Vocês ouviram esta blasfêmia contra Deus! Então, o que resolvem? Todos estavam contra Jesus e aí o condenaram à morte.
65 Heḏi wêndi Jesus óeˀohphay, heḏi óetsíwhiˀandi óemahpúuḏí óetu̖ˀan, “Dítu̖ˀan toˀḏan wóemahpúuˀin.” Heḏi in méesatewin sundaḏoḏi óeyâ̖ˀḏi hä̖́yä́nbo óemapháve.
65 Então alguns começaram a cuspir nele. Cobriam o rosto dele, davam bofetadas nele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe! E também os guardas o pegaram e lhe deram bofetadas.
66 Peter oe áagé iˀ tewhá tehpaa búgebo waˀḏi najiˀ, heḏi wí aˀyú̖ iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀi namuuˀi Peter-víˀwe napówáḏí óemûˀ isúwáˀoḏi, heḏi óeḏamúndeḏi óetu̖ˀan, “U̖ˀ wáˀ Jesus Nazareth-wi-áḏí unjiwän.”
66 Pedro ainda estava lá embaixo no pátio, quando apareceu uma das empregadas do Grande Sacerdote .
67 — ausente —
67 Ela viu Pedro se esquentando perto do fogo, olhou bem para ele e disse: — Você também estava com Jesus de Nazaré.
68 Hewänbo Peter natú̖, “Joe, naa-á joe. Naa wíˀokaˀpóyaˀpí hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi bihíˀmáaˀin.” Heḏi iweḏi napeeḏi in tehpaa phóḏi núˀpiye namää.
68 Mas ele negou, dizendo: — Eu não o conheço. Não sei do que é que você está falando. E saiu para o corredor. Naquele momento, o galo cantou.
69 Iˀ aˀyú̖ḏí wíyá óemûˀ, heḏi in iwe diwinnin ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi sen in Jesus-víˀin diweḏiˀiˀbá namuu.”
69 Quando a empregada viu Pedro ali, começou a dizer aos que estavam perto: — Este homem é um deles.
70 Hebo Peter wíyá natú̖, “Naa-á joe.” Hây napóe ihayḏi in diwin diweḏi wí toˀwíḏí Peter óetu̖ˀan, “Taˀgendi u̖-á Galilee-wibá unmuuḏibo Jesus-áḏíbá unjiwän.”
70 Mas ele negou outra vez. Pouco depois, as pessoas que estavam ali disseram de novo a Pedro: — Não há dúvida de que você é um deles, pois você também é da Galileia.
71 Peter natú̖, “Jôesi Táḏáḏí dítuhchä̖ä̖nú-í taˀge dáyhíˀmáapíḏí. Hä̖ˀi sen iví̖ˀgeḏi úvíhíˀmáaˀi-á wíḏótaapí.”
71 Aí Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem de quem vocês estão falando! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade!
72 Ihayḏibá wesebo wí dee sen ikin. Heḏi Peter ûnˀánpówá háa Jesus-di hä́nwaa óetu̖ˀannin: “Waˀ iˀ dee sen wáygín ikinpíḏíboˀ, u̖-á powin untú̖u̖ní naa wíḏítaapíˀin.” Heḏi Peter hânho isíhtä̖ä̖.
72 Naquele instante o galo cantou pela segunda vez, e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro caiu em si e começou a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.