Lucas 9
Tewa NT (TEW_WBT) vs NAA
1 Jesus iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin iwéˀgeˀandi pínnán ovâymä́gi heḏá ovâykꞌûˀ in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpeeyé-íḏí, heḏá inbí hay-á ovâyjâaˀa̖míḏá.
1 Tendo Jesus convocado os doze, deu-lhes poder e autoridade sobre todos os demônios e para curar doenças.
2 Heḏáháˀ ovâypunjôn in tꞌowa ovâytu̖ˀa̖míḏí Jôesi Táḏávíˀpiye dívímä̂äníḏí, heḏá ovâyhehkháaˀa̖míḏí.
2 Também os enviou a pregar o Reino de Deus e a curar os enfermos.
3 Ovâytu̖ˀan, “Hä̖ä̖wí wänbo wívînhûuwípí ímändi, wên uḏuphé wänbo joe, háa wí múu bînhä̖ä̖wíkuu-ígîˀ, háa wí koegîˀ, háa wí chä̖ˀ, háa wây-á wéhpêe to wänbo wívînhûuwípí.
3 E disse-lhes:
4 Wí tewhá iwe wovâysígíˀan deebo úvíwóyí̖ˀní, wíyá wáypiye ímää píhay.
4 Na casa em que vocês entrarem, fiquem ali até saírem daquele lugar.
5 Hewänbo wáygé wíwovâysígíˀanpíˀwe, iweḏi ípeemän dihayḏi unbí anto iweḏi bînnaˀjeepêeḏi-í in tꞌowa dínhanginnáaníḏí híwó wíḏívíˀanpíˀin” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
5 E onde quer que não receberem vocês, ao saírem daquela cidade sacudam o pó dos pés em testemunho contra eles.
6 Heḏiho iví khä̖geˀnin iweḏi dímääḏi iˀ búˀây i̖ˀge tꞌä̖hkí dívítsiˀhon. Jôesi Táḏáví híwó̖ˀdi tun in tꞌowa ovâytꞌôekanhon, heḏá in dihaymuuˀindá hehkháa ovâypä̖hon.
6 Então, saindo, percorriam todas as aldeias, anunciando o evangelho e fazendo curas por toda parte.
7 Herod iˀ Galilee nangewi tsondi namuuˀi háa napuwamännin ûnhanginpóe, heḏi wíˀûnhanginnáhpí háa nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi iˀánshaaˀa̖míˀin, gá wáy wên tꞌowa Jesus-ví̖ˀgeḏi ditû̖ˀdân i-á John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi namuu nawáywówápóeˀiˀ,
7 Ora, o tetrarca Herodes soube de tudo o que se passava e ficou perplexo, porque alguns diziam: “João ressuscitou dentre os mortos.”
8 heḏá wây-á ditû̖ˀ Elijah nawáykeepóeˀin, heḏá wáˀ wây-á ditû̖ˀ wénä wí in Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukheˀmin nawáywówápóeˀin.
8 Outros diziam: “Elias apareceu.” E ainda outros diziam: “Um dos antigos profetas ressuscitou.”
9 Herod natú̖, “Naa otsonpóe John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi óekꞌéˀtsꞌâa-íˀin. To-angú nä́ˀi sen namuu, iví̖ˀgeḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí otꞌoeˀoˀiˀ?” Heḏiho ikhä̖ä̖ḏe Jesus óemúuníˀin.
9 Herodes, porém, disse: — Eu mandei decapitar João. Quem, então, é este a respeito do qual tenho ouvido tais coisas? E se esforçava para vê-lo.
10 Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin diwáypówá ihayḏi Jesus óetꞌôeˀan háa dívíˀannin tꞌä̖hkí. Heḏi oe Bethsaida búˀaypiye i-áḏí ovâyhoˀ wíˀbo dikwoníḏí.
10 Ao regressarem, os apóstolos relataram a Jesus tudo o que tinham feito. Ele, levando-os consigo, retirou-se à parte para uma cidade chamada Betsaida.
11 Hewänbo in tꞌowa dínhanginpóe wáypiye namääˀin, heḏiho tꞌä̖hkíḏíbo ûnwóemää. Iˀḏá tꞌä̖hkí ovâysígíˀan, heḏi ovâyhéeˀan háa Jôesi Táḏá nakhâymuu waa tꞌowa ovâysígíhóeníḏí i̖ˀgeḏi, heḏá in toˀwên dínhehkháatáyˀindá hehkháa-á ovâymä́gi.
11 Mas as multidões souberam disso e o seguiram. Acolhendo-as, Jesus lhes falava a respeito do Reino de Deus e socorria os que tinham necessidade de cura.
12 Nakinmän dihayḏi iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin ivíˀpiye ûnˀä̖ä̖ḏi óetu̖ˀan, “Nä́ˀin tꞌowa ovâypunjônbe iˀ búˀâypiye heḏá nava hä̖ä̖ tsowa nanân deejepiyá, wáygé dívíwhoˀkwꞌôeníˀin dâynuuwä̖́-íḏí heḏá dâykoegiˀhóeníḏá, gá nä̂äwá ahkonda̖ˀ nanândân.”
12 Mas o dia estava chegando ao fim. Então os doze se aproximaram de Jesus e disseram: — Despeça a multidão, para que, indo às aldeias e campos ao redor, se hospedem e encontrem alimento; pois estamos aqui em lugar deserto.
13 Hewänbo Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undânho bînhúujôení.” Indi óetu̖ˀan, “Naˀindá pꞌánú páváˀâyḏa̖ˀ heḏá wíje paˀâyḏa̖ˀbá âymáa. Tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowagîˀ wígínkoegiˀsaapí, âykoegiˀkumäḏiḏa̖ˀmânhoˀ.” Gin ditú̖ gá in senäˀda̖ˀdibo pꞌánú maapaasôn (5,000) ihay dijiḏân.
13 Jesus, porém, lhes disse: Os discípulos responderam: — Não temos mais que cinco pães e dois peixes, a não ser que nós mesmos vamos e compremos comida para todo este povo.
14 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Bintu̖ˀan in tꞌowa pꞌánä́n tä̖gin (50’s) dívíwéˀgeˀa̖mí heḏá hä̖ä̖ nangá dívíkwꞌôení.”
14 Porque estavam ali cerca de cinco mil homens. Então Jesus disse aos seus discípulos:
15 Heḏiho iví khä̖geˀnin háa ovâytu̖ˀan waagi dívíˀandi tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíkwꞌôení gin ovâytu̖ˀan.
15 Eles atenderam, fazendo com que todos se assentassem.
16 Heḏi Jesus iˀ pꞌánú pává-á heḏá in wíje paa-á ihógi, heḏi makówápiye ibéeḏí ikú̖ˀdaaˀandi iˀ pává-á heḏá in paa-á iháve. Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin ovâyˀan in tꞌowa ovâyphaaḏé-íḏí.
16 E Jesus, pegando os cinco pães e os dois peixes, erguendo os olhos para o céu, os abençoou, partiu e deu aos discípulos para que os distribuíssem entre o povo.
17 Tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíhú̖u̖yandi dívíshu̖ˀan, heḏi in khä̖geˀnin tä̖ˀḏi wíje (12) tꞌún pꞌéeḏí iˀ naphaḏeˀi koegiˀ dâywéˀgeˀan.
17 Todos comeram e se fartaram; e dos pedaços que sobraram foram recolhidos doze cestos.
18 Wí thaa Jesus wíˀbo ijûusoˀoˀ. Iví khä̖geˀnin iwáy tsowa dijiˀ, heḏi ovâytsikaˀyan, “To-an naa omuu gân nä́ˀin tꞌowa ditû̖ˀ?”
18 E aconteceu que, enquanto Jesus estava orando em particular, achavam-se presentes os discípulos, a quem perguntou:
19 Indi óetu̖ˀan, “Wên ditû̖ˀ John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi-ân unmuu. Wây-á wêndá ditû̖ˀ Elijah-ân unmuu, heḏá waˀḏi wáy wêndá ditû̖ˀ wí Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀi tukheˀbi nawáywówápóeˀi-ân unmuu.”
19 Eles responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e ainda outros dizem que um dos antigos profetas ressuscitou.
20 Heḏi ovâytsikaˀyan, “Heḏi undá, to-á naa-á omuu gân íˀándeˀ?” Peter-di óetu̖ˀan, “Gá iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, i-ân unmuu.”
20 Então Jesus perguntou: Respondendo, Pedro disse: — O Cristo de Deus.
21 Heḏi kayˀindi ovâykhâ̖a̖kꞌûˀ wíyá toˀwí wänbo wíḏâyhanginˀânnamípíḏí toˀwí namuuˀin,
21 Jesus, porém, advertindo-os, mandou que a ninguém declarassem tal coisa,
22 heḏá wáˀ ovâytu̖ˀan, “Naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi taˀgendi báyékí dontꞌôephaḏekhâymáa. In Hudíyo tsonnin heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá naa díjoegikhâymáa. Díkheˀkhâymáa, hewänbo iweḏi poje thaa iwe owáywówápuwagíˀo.”
22 dizendo:
23 Heḏáháˀ tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Toˀwên naa-áḏí dikä̖ˀä̖ä̖daˀindá wíḏínkhâyˀä̖hpí háa diwänpidaˀ waagi dívíˀa̖miˀin, hewänbo hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí inbí phéˀwin dâyhûuwí, heḏá naa-á díyu̖u̖hûuwí.
23 Jesus dizia a todos:
24 Toˀwên inbí wówátsi dâywänpiˀaywoeníˀin didin heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏáˀindá inbí wówátsi dipeḏeegíˀo. Hewänbo toˀwên naagîˀ inbí wówátsi dívímä́giˀin, indá inbí wówátsi ditꞌanpúuwí.
24 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa, esse a salvará.
25 Tobá wí toˀwí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nä́ä oepáa kꞌayḏi nakwꞌóˀdi ihógi wänboˀ, iví wówátsi ipeḏeeˀandi tuhchä̖nu iwân napówáḏá wéˀinnan wên híwó nä́ˀi hä̖ä̖wíḏí óekhâymáa?
25 De que adianta uma pessoa ganhar o mundo inteiro, se vier a perder-se ou causar dano a si mesma?
26 Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi saˀwóˀdi kohthay wóegé owáyˀä̖ˀ. Nä́ˀin kohthay-á navîˀ-áḏí naví Táḏávîˀ-áḏí in yä̖ˀḏâaˀin makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbîˀ-áḏí gínmuu. Heḏi toˀwên nää naa díwôedaˀin heḏá naví há̖hkan dînwôedaˀindá, owáy naa owáyˀä̖ä̖ ihayḏi naaḏi wáˀ in dovâywôedaˀí.
26 Pois quem se envergonhar de mim e das minhas palavras, dele se envergonhará o Filho do Homem, quando vier na sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 Taˀgendi wâytu̖máa, naa tsondi omuuˀin bînpu̖wä̖khâymáa, heḏi nä́ˀin napúuwí waˀḏi wáy wên nä́we íjiˀin íhánpíḏíboˀ.”
27 Em verdade lhes digo que alguns dos que aqui se encontram não passarão pela morte até que vejam o Reino de Deus.
28 Wí jâaḏi naphaḏe ihayḏi, Jesus-di tꞌä̖hkí nä́ˀi ovâytu̖ˀan diweḏi, Peter-á James-á John-dá oe pꞌin kwꞌáyepiye i-áḏí ovâyhoˀ ijûusuˀa̖míḏí.
28 Cerca de oito dias depois de proferidas estas palavras, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago e subiu ao monte com o propósito de orar.
29 Heḏi iwáygé ijûusuˀoˀ ihayḏi iví tsꞌay háa ûncha̖a̖ˀin piháa ûnkeepóe, heḏi iví aa tꞌä̖hkí tsꞌä̖ä̖ otsꞌáˀiˀ ûnpóe.
29 E aconteceu que, enquanto ele orava, a aparência do seu rosto se transfigurou e a roupa dele ficou de um branco brilhante.
30 Tsíkhagipí wíje senäˀ kohthay jâaḏiḏi dakeepóe, indá Moses-á Elijah-á damuu, heḏi Jesus-áḏí dänhíˀmáa háa Jesus oe Jerusalem nachuwagíˀo i̖ˀgeḏi, Jôesi Táḏá iˀánshaamä́gi waagi.
30 E eis que dois homens falavam com ele: eram Moisés e Elias,
31 — ausente —
31 que apareceram em glória e falavam da morte de Jesus, que ele estava para cumprir em Jerusalém.
32 Peter-áḏí in wéˀgendáḏá té̖e̖gîndi dijókha̖wä̖kwꞌó, hewänbo dijósaˀwo, heḏi Jesus iˀ kohthay jâaḏiḏi dâymûˀ, in wíje senäˀ i-áḏí dawinnindáḏí.
32 Pedro e seus companheiros estavam caindo de sono; mas, conservando-se acordados, viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 In wíje senäˀ Jesus-víˀweḏi dänjâakhâymáawän, heḏi Peter-di óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, híwó namuu nä́we gijiˀin. Jaho poje óhkhunteˀây âykwꞌôení, wêe u̖gîˀ, wíyá Moses-gîˀ-á, heḏá wíyá Elijah-gîˀ-á.” Hewänbo iˀánshaaˀanpíḏíbo natu̖hpee.
33 Quando estes começaram a se afastar de Jesus, Pedro lhe disse: — Mestre, bom é estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias. Porém, Pedro não sabia o que estava dizendo.
34 Gin natú̖ ihayḏibo wí okhúwá napówáḏí ovâyˀóhkhunnan, heḏi iˀ okhúwáḏí ovâyˀánhógiḏi dikhunwôedaˀpóe.
34 Enquanto assim falava, veio uma nuvem e os envolveu. E ficaram com medo ao entrar na nuvem.
35 Heḏi nä́ˀi tun okhúwá jâaḏiḏi napee: “Nä́ˀi-ân naví ay dînmuu, i-ân dódeˀman. Iˀ bîntꞌôeyaaní.”
35 E dela veio uma voz que dizia: — Este é o meu Filho, o meu eleito; escutem o que ele diz!
36 Iˀ tun nahán dihayḏi, Jesus wíˀbo najiˀ iví khä̖geˀnindáḏí. Nä́ˀin napóeˀin iví khä̖geˀnin inbí píˀnä́bo dâymáa, heḏi ihayḏi toˀwí wänbo wíḏâytꞌôeˀanpí háa iˀ thaa dâymûˀin, tíˀúugéḏânho dâyhanginˀânnan.
36 Depois daquela voz, perceberam que Jesus estava sozinho. Eles ficaram calados e, naqueles dias, não contaram nada a ninguém a respeito do que tinham visto.
37 Wíyá tháwä́n oe pꞌin kwꞌáyeḏi diwáywá̖ˀ dihayḏi báyékí tꞌowa Jesus ûnˀayjaymää,
37 No dia seguinte, quando eles desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 heḏi in tꞌowa jâageḏi wí sendi kaygi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, kaygindi wídaˀmáa unˀä̖ä̖-íḏí naví eˀnú dînmúuníḏí. Iˀḏa̖ˀ dînˀeˀnúˀä́n.
38 E eis que, do meio da multidão, surgiu um homem, dizendo em alta voz: — Mestre, peço que o senhor olhe o meu filho, porque é o único que tenho.
39 Ginnân nä́ˀi ûnpoeˀo: Wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óekéndeḏáháˀ tsíkhagipí óetu̖hkwínkandoˀ, heḏi túˀ tꞌä̖hká natha̖tha̖poeˀoḏi sóphogeḏi nasóˀokhópeeˀi, heḏi óechä̖nundeḏi óeteetsá̖wä̖́ˀoˀ túˀ tꞌä̖hkí. Hây tä̖hkí wänbo nä́ˀi yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wíˀóejoeˀohpí.
39 Um espírito se apodera dele, e, de repente, o menino grita, e o espírito o convulsiona até espumar; e dificilmente o deixa, depois de o ter maltratado.
40 Naaḏi uví khä̖geˀnin kaygindi dovâydaaˀan nä́ˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óekhehpeeyé-íḏí, hewänbo wíḏínkoḏipí.”
40 Pedi aos seus discípulos que o expulsassem, mas eles não puderam.
41 Jesus natú̖, “Un nääwin tꞌowa-á wä̖yu̖píˀin ímuu heḏá piˀwên pꞌôe i̖ˀge ímän. Ti undáḏí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dáyyä̖́ä̖ˀa̖mí gáhân?” Heḏáháˀ iˀ táḏá óetu̖ˀan, “Uví enúkáy nä́äpiye mänmáˀ.”
41 Jesus exclamou:
42 Waˀ iˀ eˀnú naˀä̖ˀ ihayḏi iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óekanu heḏá óetha̖tha̖kannan. Jesus-di iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óetꞌeˀyan heḏi iˀ eˀnú óehehkháamä́gi, heḏi iˀ eˀnúví táḏá óetu̖ˀan, “Nä́we uví eˀnú úˀä́n.”
42 Quando o menino estava se aproximando, o demônio o atirou no chão e o convulsionou; mas Jesus repreendeu o espírito imundo, curou o menino e o entregou ao pai.
43 Toˀwên tꞌä̖hkí nä́ˀi Jôesi Táḏáví pínnán dâymûˀḏi ovâyháaˀandi ditû̖ˀ, “Tꞌä̖hkí Jesus ikanhondi-á wä̖yu̖píwóˀdi namuu.” Waˀḏi kin dívíhíˀmáaḏí Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan,
43 E todos ficaram maravilhados com a majestade de Deus. Como todos estavam admirados com tudo o que Jesus fazia, ele disse aos seus discípulos:
44 “Nä́ˀin wâytu̖hkankhâymáaˀin híwó bítꞌôeyan: Naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wây-á tꞌowaví mangepiye díkáaní.”
44 — Prestem bem atenção nas seguintes palavras: o Filho do Homem está para ser entregue nas mãos dos homens.
45 Iví khä̖geˀnin wíḏínhanginnáhpí háa nä́ˀi tun natundaˀin. Inbíˀweḏi waˀḏi in tun nakaamuu, heḏânho wíḏikaˀpówápí. Hewänbo diwôedaˀ óetsikaˀyâ̖a̖míḏí i̖ˀgeḏi.
45 Eles, porém, não entendiam isso, e lhes foi encoberto para que não o compreendessem. E temiam fazer perguntas a Jesus a respeito deste assunto.
46 Jesus-ví khä̖geˀnin dívítu̖hkanmáa wénä wí in diweḏi shánkí hayˀi namuu i̖ˀgeḏi.
46 Surgiu entre os discípulos uma discussão sobre qual deles seria o maior.
47 Hewänbo Jesus ûnhanginná háa diˀánshaamuuˀin, heḏiho wí ay óekêˀḏi iví hângeḏi óewí̖nú,
47 Mas Jesus, sabendo o que se passava no coração deles, pegou uma criança, colocou-a junto de si
48 heḏi ovâytu̖ˀan, “Toˀwíḏí naa dídaˀḏi nä́ˀi ay óesígíkéndeḏi, naa wáˀ dísígíkénde waabá iˀoˀ. Heḏi toˀwí naa dísígíkêˀiˀḏi iˀ toˀwí naa dísandi wáˀ óesígíkéndeˀ. Wí toˀwí un diweḏi shánkí hí̖yä̖̂ä̖ˀiˀ ipipaˀi-á taˀgendi hayˀi namuu.”
48 e lhes disse:
49 John-di Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, toéwí sen âymûˀ yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpiyendeḏi uví khá̖wä̖́ natû̖ˀdi, hewänbo âykhâ̖a̖ˀa̖míˀin gidaˀ, naˀin diweḏiˀi wínamuupíḏí.”
49 João tomou a palavra e disse: — Mestre, vimos certo homem que expulsava demônios em seu nome, mas nós o proibimos de fazer isso, porque não segue conosco.
50 Hewänbo Jesus natú̖ “Toˀwí giˀbi wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí. Toˀwí unbíˀpiye háa nacha̖a̖pîˀ-á unbíˀnäpiyeˀiˀbá napoeˀo.”
50 Mas Jesus lhe disse:
51 Iˀ thaa tsowa napowaˀä̖ˀ Jesus wíyá oe makówápiye napee-íḏí, heḏi kaygindi iˀánshaamä́gi oe Jerusalem-piye nawáymú-íḏí.
51 E aconteceu que, ao se completarem os dias em que seria elevado ao céu, Jesus manifestou, no semblante, a firme resolução de ir para Jerusalém.
52 Heḏi wên senäˀ iví páaḏé ovâysan wáygé nachangíˀoˀin dâykhâyˀa̖míḏí. Wí Samaria-wi búˀay iwe dipówá,
52 E enviou mensageiros que fossem na frente. Indo eles, entraram numa aldeia de samaritanos para lhe preparar pousada.
53 hewänbo in tꞌowa wíḏidaˀpí óesígíkáyjíˀin, gá oe Jerusalem-piye naˀa̖hchândân.
53 Mas não o receberam, porque o aspecto dele era de quem, decisivamente, ia para Jerusalém.
54 Wíje iví khä̖geˀnin James-áḏí John-dáḏí damuuˀin háa óeˀan niˀgeḏi datꞌoe, heḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, ti undaˀ wí phaa ä́ntu̖hkánnamí makówáḏí nawa̖a̖níḏí tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowa ovâyphahá̖a̖nú-íḏí?”
54 Vendo isto, os discípulos Tiago e João perguntaram: — Senhor, quer que mandemos descer fogo do céu para os consumir?
55 Hewänbo Jesus inbíˀpiye ibéeḏí ovä̂ntu̖ˀan, “Haˀwâagi wíḏänhéeˀa̖mípí.”
55 Mas Jesus, voltando-se, os repreendeu.
56 Iweḏi wíyá búˀaypiye dimää.
56 E seguiram para outra aldeia.
57 Pꞌóegé dimän dihayḏi wí sendi Jesus óetu̖ˀan, “Wáy unmää eeje wänboˀ, naa eejepiyebá u̖-áḏí omú-í.”
57 Enquanto seguiam pelo caminho, alguém disse a Jesus: — Vou segui-lo para onde quer que o senhor for.
58 Jesus-di óetu̖ˀan, “In déˀây nan deeḏi dínphohsaa dívíthaayé-íḏí, heḏá in tsíḏé-á dínyä̖́hsaa, hewänbo naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wáygé dáykaykhanwówáˀa̖mígîˀ wíḏînnáhpí.”
58 Mas Jesus lhe respondeu:
59 Jesus-di wíyá sen óetu̖ˀan, “Naa díyu̖u̖máˀí.” Hebo iˀ sendi óetu̖ˀan, “U̖-áḏí omääpíḏíbo díwáypunmä́ä naví táḏá dînchuu píhay heḏânho donkhä̖ˀkꞌúuwíḏí.”
59 A outro Jesus disse: Mas ele respondeu: — Senhor, deixe-me ir primeiro sepultar o meu pai.
60 Jesus-di óetu̖ˀan, “In dichumuuˀin waagin dimuuˀindá inbí tꞌowa dínchuuˀin ovâykhä̖ˀkwꞌôení. U̖-áho ópûn tꞌowa ovâytu̖ˀa̖míḏí Jôesi Táḏávíˀpiye dívímä̂äníˀin.”
60 Mas Jesus insistiu:
61 Wíyá toˀwíḏí óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, naa odaˀ u̖-áḏí omú-íˀin. Hebo u̖-áḏí omääpíḏíbo dípunmä́ä naví kꞌaygiˀin dovâysengitu̖ˀâ̖a̖míḏí.”
61 Outro lhe disse: — Senhor, quero segui-lo, mas permita que antes disso eu me despeça das pessoas da minha casa.
62 Jesus-di óetu̖ˀan, “Han biˀandáho wíˀunchä̖ˀmuupí Jôesi Táḏágîˀ bitꞌôeˀa̖míḏí. Wí toˀwí iwhä̖ä̖ḏeḏi ihayḏa̖ˀ tíˀûupiye ibéeḏeˀi waagiˀbá unmuu.”
62 Mas Jesus lhe respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.