Lucas 7

Tewa NT (TEW_WBT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Nä́ˀi tꞌä̖hkí Jesus-di in tꞌowa ûntꞌôeyanjiˀin ovâyhíˀbowa ihayḏiho iwáygéḏí oe Capernaum búˀaypiye namää.
1 Tendo Jesus concluído todos os seus discursos ao povo que o escutava, entrou em Cafarnaum.
2 Iwe wí sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ najiˀ, i-á wí tꞌôeˀi ûnˀä́n hânho idaˀiˀ, heḏi nä́ˀi tꞌôeˀi-á nahayḏi chuwa kꞌáygé nakꞌóe.
2 Havia lá um centurião que tinha um servo a quem muito estimava e que estava à morte.
3 Iˀ sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ Jesus-ví̖ˀgeḏi natꞌoe ihayḏi wên Huḏíyo tsonnin ovâysan Jesus óedaaˀa̖míḏí naˀä̖ä̖-íḏí iví tꞌôeˀiˀ óehehkháamä̂äníḏí.
3 Tendo ouvido falar de Jesus, enviou-lhe alguns anciãos dos judeus, rogando-lhe que o viesse curar.
4 Jesus najiˀ iwe dipówá ihayḏi pín taˀgeḏi óekhä̖geˀdaaˀan. Óetu̖ˀan, “Nä́ˀi sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ-á ihay híwóˀdi namuu nä́ˀi iˀgîˀ mânˀa̖míḏí,
4 Aproximando-se eles de Jesus, rogavam-lhe encarecidamente: Ele bem merece que lhe faças este favor,
5 gá iˀḏá tꞌä̖hkí nanbí tꞌowa dînsígíḏân, heḏá nanbí búˀwi méesateˀay dînkûˀ.”
5 pois é amigo da nossa nação e foi ele mesmo quem nos edificou uma sinagoga.
6 Heḏiho Jesus indáḏí namää. Owáy iˀ sundaḏoví tewhá tsowa wáy dipowamän dihayhä̖̂ä̖ iˀḏi ivíˀweḏi wên kꞌemaˀin ovâysan Jesus óejay-íḏí, heḏi indi Jesus óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, wíyá á̖yîngi wíˀúyê̖e̖nípí, naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí naví kꞌaygi untsꞌú̖u̖níḏí,
6 Jesus então foi com eles. E já não estava longe da casa, quando o centurião lhe mandou dizer por amigos seus: Senhor, não te incomodes tanto assim, porque não sou digno de que entres em minha casa;
7 heḏá wáˀ ochanpóe naa ihay híwóˀdi wóˀmuupíˀin uvíˀpiye wänbo omú-íḏí. Naví tꞌôeˀi dînhehkháapúuwí gin untú̖ḏí, nahehkháapúuwí-ákun.
7 por isso nem me achei digno de chegar-me a ti, mas dize somente uma palavra e o meu servo será curado.
8 Nä́ˀindá naa dînhanginná, gá naa wáˀ hä̖ä̖wí díjôndi dóˀaˀgindoḏân, heḏi naaḏi wây-á sundaḏo dovâytsonmáa, heḏi dâyˀaˀgindoˀ. Wí sundaḏo ‘Ópûn’ gin dótu̖ˀandi, i-á namääˀä̖, heḏi wíyá wêe ‘Ókä̖ˀve’ gin dótu̖ˀandá, i-á naˀä̖ä̖ˀä̖. Naví pantꞌôeˀi ‘Haˀwâa óˀan’ gin dótu̖ˀandi, háa otú̖ waa iˀoˀ.”
8 Pois também eu, simples subalterno, tenho soldados às minhas ordens; e digo a um: Vai ali! E ele vai; e a outro: Vem cá! E ele vem; e ao meu servo: Faze isto! E ele o faz.
9 Jesus óeháaˀan nä́ˀin natꞌoeḏi, heḏi ibéeḏí in tꞌowa ûnwóeˀä̖ˀin ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin wâytu̖ˀa̖mí, hä̂nhay wänbo wí toˀwí báyékí wä̖yu̖ nä́ˀi sen waagi imáaˀi wíḏóshaapí, Israel iweˀin wänbo-á joe.”
9 Ouvindo estas palavras, Jesus ficou admirado. E, voltando-se para o povo que o ia seguindo, disse: Em verdade vos digo: nem mesmo em Israel encontrei tamanha fé.
10 Heḏi iˀ sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀví tewhá iwepiye in iví kꞌaygiˀin diˀä̖ä̖ˀin diwáymää, heḏi iˀ tꞌôeˀi nawówaḏi óeshaa.
10 Voltando para a casa do centurião os que haviam sido enviados, encontraram o servo curado.
11 Wí hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi Jesus wí búˀay Nain gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye namää. Iví khä̖ge̖ˀnindá heḏá wây-á báyékí tꞌowa-á i-áḏíbá dimää.
11 No dia seguinte dirigiu-se Jesus a uma cidade chamada Naim. Iam com ele diversos discípulos e muito povo.
12 Ee búˀ tehpaa phóḏi tsowa dimän dihayhä̖̂ä̖ wí eˀnú nachuuˀiˀ óekhä̖hkugihon. Iˀ eˀnú nachuuˀi-á wí kweeví wêeḏa̖ˀ ay ûnˀä́ndiˀ ûnmuu, heḏi iˀ kweeví sedó wáˀ ho ûnchuu. Báyékí iˀ búˀin tꞌowa iˀ jíyá-áḏí dijiˀ.
12 Ao chegar perto da porta da cidade, eis que levavam um defunto a ser sepultado, filho único de uma viúva; acompanhava-a muita gente da cidade.
13 Nanbí Sedó Jesus-di iˀ kwee óemûˀ ihayḏi ivíˀpiye nasehkanäpóe, heḏi óetu̖ˀan, “Wívisíhtä̖ä̖-ípí.”
13 Vendo-a o Senhor, movido de compaixão para com ela, disse-lhe: Não chores!
14 Heḏi ihá̖ḏiḏi iˀ peníphébay itä̖ge, heḏi in dâyhonnin dívíwóyí̖ˀ, heḏi Jesus natú̖, “Eˀnú, óshaa.”
14 E aproximando-se, tocou no esquife, e os que o levavam pararam. Disse Jesus: Moço, eu te ordeno, levanta-te.
15 Heḏi iˀ nachuuˀiˀ idaygisógeḏi ûnhíˀpaa, heḏi Jesus-di iˀ jíyá óetu̖ˀan, “Nä́ä uví eˀnú úˀä́n.”
15 Sentou-se o que estivera morto e começou a falar, e Jesus entregou-o à sua mãe.
16 Tꞌä̖hkíḏíbo dikhunwôedaˀpóe, heḏi Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáa. Ditú̖, “Wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi hayˀi naˀä̖ä̖ naˀindáḏí nachaníḏí, Jôesi Táḏá-á naˀä̖ä̖ iví tꞌowa ikhä̖geˀnamíḏí.”
16 Apoderou-se de todos o temor, e glorificavam a Deus, dizendo: Um grande profeta surgiu entre nós: Deus voltou os olhos para o seu povo.
17 In Huḏíyoví nange tꞌä̖hkí heḏá iˀ nange bûu kꞌuwakí nakwꞌóˀdi-á in tꞌowa háa Jesus iˀannin ditꞌoe.
17 A notícia deste fato correu por toda a Judéia e por toda a circunvizinhança.
18 John i pꞌóˀpꞌoekandiví khä̖geˀnindi John óetu̖ˀan nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí napóe i̖ˀgeḏi.
18 Os discípulos de João referiram-lhe todas estas coisas.
19 Heḏi John-di wíje iví khä̖geˀnin ovä̂ntu̖hkánnan, heḏi Nanbí Sedó Jesus-víˀpiye ovä̂nsan óetu̖ˀa̖míḏí, “Hä́nˀoe ditû̖ˀ wí toˀwí Jôesi Táḏáḏí dînsankhâymáaˀin. Ti u̖-ân iˀ unmuu, háa wíyá toˀwí âynuuwä̖́-í?”
19 E João chamou dois dos seus discípulos e enviou-os a Jesus, perguntando: És tu o que há de vir ou devemos esperar por outro?
20 Jesus najiˀ iwe dapówá ihayḏi óetu̖ˀan, “John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀḏi naˀin dísan uvíˀpiye wên háawên wítsikaˀya̖míḏí,” heḏáháˀ John-bí tsika óetsikaˀyan.
20 Chegando estes homens a ele, disseram: João Batista enviou-nos a ti, perguntando: És tu o que há de vir ou devemos esperar por outro?
21 Dapówá ihayhä̂äḏibá Jesus-di in tꞌowa tꞌä̖mäge dihayˀin hehkháa ovâymäˀ, heḏá yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á in ovâymáaˀinbíˀweḏi ovâykhehpiyendeˀ, heḏá ditsíˀtꞌaamuuˀindá inbí keetandá ovâymäˀ.
21 Ora, naquele momento Jesus havia curado muitas pessoas de enfermidades, de doenças e de espíritos malignos, e dado a vista a muitos cegos.
22 Heḏiho Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan, “Jaho báwáypûn heḏi John dä̂ntu̖ˀâ̖a̖mí háa dä̂nmûˀ heḏá datꞌoe waagibá. In tsíˀtꞌaaˀin inbí keetan dâywáyhóndeˀ, in ditsiˀḏeeˀipíˀindá ditsiˀḏee, in diphéetaymuuˀindá diwówaˀ, diˀojetꞌaamuuˀindá ditꞌoeˀo, in dichuuˀindá diwáywówápoeˀo, heḏá Jôesi Táḏáví híwóˀdi tundá in sehkanäwó diwówájiˀin ovâytꞌôeˀoˀ.
22 Respondeu-lhes ele: Ide anunciar a João o que tendes visto e ouvido: os cegos vêem, os coxos andam, os leprosos ficam limpos, os surdos ouvem, os mortos ressuscitam, aos pobres é anunciado o Evangelho;
23 Iˀ toˀwí iví wä̖yu̖ navíˀpiyeˀ wíˀûnhándepîˀ-á híhchan imáˀve-í.”
23 e bem-aventurado é aquele para quem eu não for ocasião de queda!
24 In John-bíˀweḏi daˀä̖ä̖ˀin dawáymää ihayḏi Jesus-di in báyékí tꞌowa i-áḏí dijiˀin ovâytsikaˀyan, “Ahkónupiye John ítꞌoe-íḏí ímää ihayḏi, hä̖ä̖-an íˀân bînmúníˀin? Ti wí toˀwí wên poesú waagibá wa̖a̖ḏi óepheḏemáaˀiˀ?
24 Depois que se retiraram os mensageiros de João, ele começou a falar de João ao povo: Que fostes ver no deserto? Um caniço agitado pelo vento?
25 Heḏi hangîˀ wíˀímääpíḏí, hä̖ä̖-an handi bînmúuníḏí ímää? Ti wí toˀwí koḏitꞌowa waagi naˀaamuuˀiˀ? Ti wíˀúnhanginnáhpíˀan iowápoeˀo, heḏá Jôesi Táḏán saˀwóˀgí dívíˀawendeˀindá heḏá hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí dâymáaˀindá tsonninbí tewhá heˀendi eeje dithaa.
25 Mas que fostes ver? Um homem vestido de roupas finas? Mas os que vestem roupas preciosas e vivem no luxo estão nos palácios dos reis.
26 Heḏi wí toˀwí giˀbiˀ ípu̖wä̖määpíḏí hä̖ä̖-an handi ípu̖wä̖mää? Ti wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi gáhân? Naaḏi wâytu̖ˀâ̖a̖mí John-dá wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi namuu-ákun, hewänbo shánkí wänbo namuu.
26 Mas, enfim, que fostes ver? Um profeta? Sim, digo-vos, e mais do que profeta.
27 John-nânkun namuu iˀ tꞌôekhuwaˀi Jôesi Táḏáví taˀnin diwe iví̖ˀgeḏi nataˀmuuˀiˀ. Jôesi Táḏáḏí iˀ toˀwí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí óehíˀmáaḏí óetu̖ˀan,
27 Este é aquele de quem está escrito: Eis que envio o meu mensageiro ante a tua face; ele preparará o teu caminho diante de ti {Ml 3,1}.
28 Heḏáháˀ Jesus natú̖, “Naaḏi wâytu̖máa, toˀwí wänbo nä́ä oepáa kꞌayḏi nää puwahay naˀaypu̖yä̖ˀi John-bí shánkí kwꞌáye wínamuupí. Hewänbo nää pha̖a̖piyeḏi in toˀwên Jôesi Táḏáví tun tꞌowa ovâytꞌôeˀoˀindáho John-bí shánkí kwꞌáye dimuu, tobá kwꞌáye dimuupíˀin waagin dimuu.
28 Pois vos digo: entre os nascidos de mulher não há maior que João. Entretanto, o menor no Reino de Deus é maior do que ele.
29 “Heḏi in tax phahsannindáḏí heḏá wây-á báyékí tꞌowa-áḏí John ôntꞌôeyan, heḏi John-di ovâypꞌóˀpꞌoeˀan. Gin dívíˀandá dâykeeyan dívíwä̖yundeˀin Jôesi Táḏá-á híwó iˀoˀin.
29 Ouvindo-o todo o povo, e mesmo os publicanos, deram razão a Deus, fazendo-se batizar com o batismo de João.
30 Hewänbo in Pharisees-á heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá wíḏihíjepí John-di ovâypꞌóˀpꞌoeˀa̖míḏí, heḏiho gindiḏi dâykeeyan dâyjoegiˀannin háa Jôesi Táḏá nadaˀ waa ingîˀ ovâyˀa̖míˀin.
30 Os fariseus, porém, e os doutores da lei, recusando o seu batismo, frustraram o desígnio de Deus a seu respeito.
31 “Hânnan otú̖u̖ní nä́ˀin nää diwówájiˀin tꞌowaví̖ˀgeḏi? Háawin tꞌowa-an dimuu? Hä̖ä̖ waagiˀinnan dimuu?
31 A quem compararei os homens desta geração? Com quem se assemelham?
32 Gá áyyä̖̂ä̖ dimuu bûu pinge dikwꞌóˀnin waagiˀinnân dimuu, wáy wêndi in wéˀgen ovâytu̖wí̖núndeḏi, ‘Wâykhóhtsa̖a̖khaˀpúwhä̖ä̖ˀandi wíˀúvíjáḏéndepí, heḏá wâypeníkhaˀwandá wíˀúvísíhtä̖ä̖ḏepí.’
32 São semelhantes a meninos que, sentados na praça, falam uns com os outros, dizendo: Tocamos a flauta e não dançastes; entoamos lamentações e não chorastes.
33 Ginnân otundaˀ: John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi napówá ihayḏi iha̖a̖ḏä́ˀan heḏá wíˀiméenasu̖wä̖pí, heḏiho un ítú̖, ‘Wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáa.’
33 Pois veio João Batista, que nem comia pão nem bebia vinho, e dizeis: Ele está possuído do demônio.
34 Hewänbo naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ wéˀgen tꞌowa-áḏí dáyhúujo heḏá dósu̖wändeˀ, heḏiho ítú̖, ‘Binmúˀḏí, i-á naha̖ˀtꞌaa, heḏá su̖wä̖toˀi-ân namuu, heḏá hä̖ˀin tax phahsannindáḏí in wéˀgen tꞌaywóhkannindáḏí inbí kꞌema dínmuu.’
34 Veio o Filho do Homem, que come e bebe, e dizeis: Eis um comilão e beberrão, amigo dos publicanos e libertinos.
35 Hebo tobá gin ítû̖ˀ wänboˀ, in toˀwên Jôesi Táḏáḏí hangintan ovâymä́giˀindá ditû̖ˀ, ‘Taˀgendi Jôesi Táḏá báyékí ihangintanmáa’.”
35 Mas a sabedoria foi justificada por todos os seus filhos.
36 Wí Pharisee Simon gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi Jesus óehúutu̖ˀan, heḏiho iˀ Pharisee-ví tewhá iwepiye namääḏi ihúusóge.
36 Um fariseu convidou Jesus a ir comer com ele. Jesus entrou na casa dele e pôs-se à mesa.
37 Ee búˀbá wí kwee tꞌaywóhkandi namuuˀi nathaa. Nä́ˀi kwee-á Jesus iˀ Pharisee-víˀwe ihúujoˀin ûnhanginpóe ihayḏi iwepiye namää. Wên tsꞌä̖ˀin pꞌonbayˀay saˀwó nasundi ka̖ˀpꞌoe ûnkuˀunnin i-áḏí ihoˀ.
37 Uma mulher pecadora da cidade, quando soube que estava à mesa em casa do fariseu, trouxe um vaso de alabastro cheio de perfume;
38 Jesus-ví ân núˀ idégeˀdisóge, heḏi isíhtä̖ä̖ḏeˀ. Iví tsíˀpꞌoe Jesus-ví ân deeḏi ûnjemuḏi iví whä̂ndi ôntꞌawe, heḏi óeˀânpꞌohtsä̖ˀ, heḏi iˀ ka̖ˀpꞌoe saˀwó nasundiḏá ân deeḏá ônˀeweḏáháˀ óeˀä̖yu̖.
38 e, estando a seus pés, por detrás dele, começou a chorar. Pouco depois suas lágrimas banhavam os pés do Senhor e ela os enxugava com os cabelos, beijava-os e os ungia com o perfume.
39 Iˀ Pharisee Jesus óehúutu̖ˀandiˀ nä́ˀi imûˀ ihayḏi iˀánshaamáa, “Nä́ˀi sen taˀgendi Jôesi Táḏáví tukheˀbi namuuḏáhoˀ, ûnhanginnáaníwän nä́ˀi kwee óetä̖gendeˀiví̖ˀgeḏi toˀwí heḏá háawi namuuˀin, i-á tꞌaywóhkandi namuuḏi.”
39 Ao presenciar isto, o fariseu, que o tinha convidado, dizia consigo mesmo: Se este homem fosse profeta, bem saberia quem e qual é a mulher que o toca, pois é pecadora.
40 Jesus-di Simon óetu̖ˀan, “Naa u̖-áḏí ohíˀdaˀ.” Simon-di Jesus óetu̖ˀan, “Heḏáho há̖hkandiˀ, hä̖ä̖-an naa dítu̖ˀa̖míˀin undaˀ?”
40 Então Jesus lhe disse: Simão, tenho uma coisa a dizer-te. Fala, Mestre, disse ele.
41 Jesus-di ginnân óetu̖ˀan: “Wíje senäˀ wí chä̖ˀ píyépä̖ˀi sen dachä̖ˀphaamuu. Iˀ wêe pꞌánä́n tä̖gintä̖ (500) kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀi naphaamuu, heḏi iˀ wêe-á pꞌánä́ntä̖-á (50).
41 Um credor tinha dois devedores: um lhe devia quinhentos denários e o outro, cinqüenta.
42 Hewänbo wíḏä́nkoḏipí dänwáˀâa-íḏí, heḏiho wíˀgíndí iˀ daphaamuuˀiˀḏi ovä̂nˀowójé. Wéˀiḏan in wíje senäˀ diweḏi shánkí óesígí? Hân u̖-á unˀándeˀ?”
42 Não tendo eles com que pagar, perdoou a ambos a sua dívida. Qual deles o amará mais?
43 Simon-di Jesus óetu̖ˀan, “Gá iˀ shánkí báyékí ônˀowójéˀiˀḏân shánkí óesígí, gin naa oˀándeˀ.” “Taˀge untú̖” gin Jesus-di óetu̖ˀan.
43 Simão respondeu: A meu ver, aquele a quem ele mais perdoou. Jesus replicou-lhe: Julgaste bem.
44 Heḏi Jesus ibéeḏí iˀ kwee óemúndeˀ, heḏi Simon óetu̖ˀan, “Ti nä́ˀi kwee nâamúndeˀ? Naa uví kꞌaygi otsꞌûndi u̖ˀḏá wí pꞌoe wänbo wíḏímä́gipí naa dáyˀânˀowêeḏi-íḏí, hewänbo iˀḏá iví tsíˀpꞌoeḏi díˀânpꞌoeˀan, heḏá iví whä̂ndá dípꞌoepíḏi.
44 E voltando-se para a mulher, disse a Simão: Vês esta mulher? Entrei em tua casa e não me deste água para lavar os pés; mas esta, com as suas lágrimas, regou-me os pés e enxugou-os com os seus cabelos.
45 U̖ˀḏá wíḏípꞌohtsä̖ä̖pí uví kꞌaygi dísígíˀa̖míḏí, hewänbo iˀḏá otsꞌûn waagibo díˀânpꞌohtsä̖ḏi wíˀiwóyí̖ˀpí.
45 Não me deste o ósculo; mas esta, desde que entrou, não cessou de beijar-me os pés.
46 U̖ˀḏá wíḏípꞌóhka̖ˀanpí dînkeeya̖míḏí uví kꞌaygi díhéegíˀannin, hewänbo iˀḏá hä̖ˀi ka̖ˀpꞌoe saˀwó nasundiˀ naví ân deeḏi díˀä̖yu̖.
46 Não me ungiste a cabeça com óleo; mas esta, com perfume, ungiu-me os pés.
47 Heḏiho wítu̖ˀâ̖a̖mí, nä́ˀi kwee-á iví báyékí sígí ûnmuuḏi ikeejoˀ báyékí tꞌaywóˀdi ûnˀowóˀjennin, hewänbo wí toˀwí naˀándeḏi hínchä̖̂ä̖ḏa̖ˀ ûnˀowóˀjennin, i-á hínchä̖̂ä̖ḏa̖ˀ sígí imáa.”
47 Por isso te digo: seus numerosos pecados lhe foram perdoados, porque ela tem demonstrado muito amor. Mas ao que pouco se perdoa, pouco ama.
48 Heḏáháˀ Jesus-di iˀ kwee óetu̖ˀan, “Uví tꞌaywóˀdi-á úˀowóˀjen.”
48 E disse a ela: Perdoados te são os pecados.
49 Wây-á i-áḏí dívíhúujoˀin dívíˀánshaamáa, “Háawi sennan nä́ˀi namuu? Natû̖ˀ tꞌaywóˀdi iˀowójénde wáˀ.”
49 Os que estavam com ele à mesa começaram a dizer, então: Quem é este homem que até perdoa pecados?
50 Hewänbo Jesus-di iˀ kwee óetu̖ˀan, “Uví wä̖yu̖ úmuuḏiho wônˀowójé. Ánshaaginpíḏíboˀ ópûn.”
50 Mas Jesus, dirigindo-se à mulher, disse-lhe: Tua fé te salvou; vai em paz.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.