Lucas 5

Tewa NT (TEW_WBT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Wí thaa Jesus iˀ pꞌoekwîn Genessaret gin dâytu̖ˀoˀ iwe tsowa wáy nawin, heḏi báyékí in tꞌowa dívíchä̖numáa shánkí iví núˀpiye dívíhâ̖a̖ḏi-íḏí heḏânho shánkí híwó Jôesi Táḏáví híˀ ditꞌoe-íḏí.
1 Certo dia Jesus estava na praia do lago da Galileia, e a multidão se apertava em volta dele para ouvir a mensagem de Deus.
2 Wíje kophé owáy pꞌoˀ kꞌáygé wáy daˀä́ndí imûˀ. In paawóˀindá wíyá wáygé dijiˀ inbí paˀakanuˀi dâyˀowêeḏi-íḏí.
2 Ele viu dois barcos no lago, perto da praia. Os pescadores tinham saído deles e estavam lavando as redes.
3 Wí kophé-á Simon-bîˀ ûnmuu. Jesus iwe itógiḏi Simon óedaaˀan hây pꞌoe iwepiye ônhâ̖a̖ḏi-íḏí, heḏi iwáygé isógeḏi in tꞌowa ovâyhá̖ˀan.
3 Jesus entrou num dos barcos, o de Simão, e pediu que ele o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se e começou a ensinar a multidão.
4 Heḏi ovâyhíˀbowa ihayḏi Simon óetu̖ˀan, “Uví kophé oe shánkí nawä̖ˀän diwepiye mänha̖ḏi, heḏi unbí paˀakanuˀi binwhájé heḏânho bînpaawhahóeníḏí.”
4 Quando acabou de falar, Jesus disse a Simão:
5 Simon-di óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, khun tꞌä̖hkí hânho ívítꞌôeˀan, heḏi wêe wänbo paa wíˀâywhahkêˀpí. Hewänbo nää-á gin u̖ˀ untú̖ḏího iˀ paˀakanuˀi dówhaajé-í.”
5 Simão respondeu: — Mestre, nós trabalhamos a noite toda e não pescamos nada. Mas, já que o senhor está mandando jogar as redes, eu vou obedecer.
6 Heḏi han dívíˀan dihayḏi báyékí paa dâywhahógi, heḏi inbí paˀakanuˀi dínsivekhâypóe.
6 Quando eles jogaram as redes na água, pescaram tanto peixe, que as redes estavam se rebentando.
7 Heḏiho dívímanwáḏáˀan inbí kꞌemaˀin iˀ wêe kophé iwe ditoˀonnin diˀä̖ä̖-íḏí ovâykhä̖geˀnamíḏí, heḏi indá dipówá ihayḏi in wíje kophé tꞌä̖hkí dínpꞌídepóeḏí báyékí dínpaakuˀundi ovâyˀu̖gekhâyˀan.
7 Então fizeram um sinal para os companheiros que estavam no outro barco a fim de que viessem ajudá-los. Eles foram e encheram os dois barcos com tanto peixe, que os barcos quase afundaram.
8 Simon Peter háa napóeˀin imûˀ ihayḏi Jesus-ví páaḏépiye idégeˀdisóge heḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, navíˀweḏi óha̖ḏi, naa-á tꞌaywóhkandiḏa̖ˀ omuu.”
8 Quando Simão Pedro viu o que havia acontecido, ajoelhou-se diante de Jesus e disse: — Senhor, afaste-se de mim, pois eu sou um pecador!
9 Haˀwâa Peter natú̖ gá óeháaˀandân báyékí paa dâywhahógiḏi, heḏi tꞌä̖hkí in diho dívímanwáḏáˀan inbí kꞌemaˀin iˀ wêe kophé iwe ditoˀonnin diˀä̖ä̖-íḏí ovâykhä̖geˀnamíḏí, heḏi indá dipówá ihayḏi in wíje kophé tꞌä̖hkí dínpꞌídepóeḏí báyékí dínpaakuˀundi ovâyi-áḏí dijiˀin wáˀ ovâyháaˀan.
9 Simão e os outros que estavam com ele ficaram admirados com a quantidade de peixes que haviam apanhado.
10 James-áḏí John-dáḏí hanbá dachanpóe. Nä́ˀin wíje senäˀdá Zebedee-ví ây damuu, heḏi indáḏí Simon-dáḏí wéˀge dä̂npaawóˀoˀ. Hebo Jesus-di Simon óetu̖ˀan, “Wíˀunkhunwôedaˀípí. Nää-á paa mänhóndeˀ, hewänbo nää iweḏi páaḏépiyá tꞌowa-ân naagîˀ dînkhonkhâymáa.”
10 Tiago e João, filhos de Zebedeu, que eram companheiros de Simão, também ficaram muito admirados. Então Jesus disse a Simão:
11 Inbí kophé oe pꞌo kíngépiye dâywáyhá̖ḏiḏi hä̖ä̖wí dínkwꞌóˀdi tꞌä̖hkí dâyjoeˀan, heḏi Jesus óeyu̖u̖hoˀ.
11 Eles arrastaram os barcos para a praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Wí thaa ee nangebá wí búˀay iwe Jesus najiˀ, heḏi wí sen iví túˀ tꞌä̖hkí naphéetaymuuˀi Jesus-ví páaḏépiye idégeˀdisógeḏi ipꞌóˀtꞌä̖́ä̖, heḏi óekhä̖geˀdaaˀandi óetu̖ˀan, “Dînhanginná u̖-á úkoḏiˀin nä́ˀi phéetay dînjâaˀa̖míḏí, undaˀḏi.”
12 Certa vez Jesus estava numa cidade onde havia um homem que tinha o corpo todo coberto de lepra. Quando viu Jesus, o leproso se ajoelhou diante dele, encostou o rosto no chão e pediu: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser!
13 Heḏi Jesus ikhóhtä̖ä̖ḏi iví mandi iˀ sen óetä̖geḏi óetu̖ˀan, “Odaˀ-ákun wíhehkháamä̂äníḏí. Unhehkháapúuwí.” Wesebo iˀ senbí phéetay ûnhán.
13 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: No mesmo instante a lepra desapareceu.
14 Heḏi Jesus-di kayˀindi óetu̖ˀan, “Toˀwí wänbo háa úpóeˀin wínâatꞌôeˀa̖mípí. Moses-di wovâyjôn wí hä̖ä̖wí iˀ owhaˀvíˀpiye bînhûuwíˀin Jôesi Táḏá óemä̂äníḏí, heḏânho in tꞌowa ovâyhanginˀânnamíḏí íwówaˀin. Nää ópûn, haˀwâa óˀan.”
14 Então Jesus lhe deu esta ordem:
15 Hewänbo nää-á shánká báyékí tꞌowa Jesus-ví̖ˀgeḏi dínhanginpóe, heḏi báyékí tꞌowa tꞌä̖mäpha̖ˀgeḏi diˀä̖ä̖ḏi dívíwéˀgeˀan ôntꞌôeyaaníḏí heḏá iˀḏi ovâyhehkháamä̂äníḏá.
15 Mas as notícias a respeito de Jesus se espalhavam ainda mais, e muita gente vinha para ouvi-lo e para ser curada das suas doenças.
16 Hewänbo iˀḏi ovâyjoeˀandi oe ahkónupiye namää ijûusuˀa̖míḏí.
16 Porém Jesus ia para lugares desertos e orava.
17 Wí thaa wí tewhá iwe Jesus-di in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ, heḏi wên Pharisees-áḏí heḏá wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí iví tsowa wáy dikwꞌó. Nä́ˀindá diˀä̖ä̖ iˀ búˀây eejeḏi oe Galilee nange Judea nangá nakwꞌóˀdiˀ, heḏá Jerusalem búˀ iweḏá. Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí Jesus báyékí kay óemä́gi in tꞌowa hehkháa ovâymä̂äníḏí.
17 Um dia Jesus estava ensinando, e alguns fariseus e alguns mestres da Lei estavam sentados perto dele. Eles tinham vindo de todas as cidades da Galileia e da Judeia e também de Jerusalém. O poder do Senhor estava com Jesus para que ele curasse os doentes.
18 Ihayḏibá wên senäˀ dipówá, indá wí sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ wên whohpa̖ˀay eeḏi nakꞌóeḏí óekán, heḏi dívíkhä̖ä̖ ívepiye óetsꞌûuḏe-íḏí heḏânho Jesus-ví páaḏépiye óekꞌúuwíḏí.
18 Alguns homens trouxeram um paralítico deitado numa cama e estavam querendo entrar na casa e colocá-lo diante de Jesus.
19 Hewänbo oe íve in tꞌowa dibáˀyendi háḏíḏí óetsꞌûuḏe-íˀin wíḏâyshaapí, heḏiho oe whaˀkꞌaypiye óepiye. I tekumu wáy wí dâyhá̖ḏiḏi dâykhóˀjéphohkíḏi, heḏi iˀ sen iví whohpa̖ˀay wóegé in tꞌowaví jâaḏi óewhaje Jesus-ví páaḏépiye.
19 Porém, por causa da multidão, não conseguiram entrar com o paralítico. Então o carregaram para cima do telhado. Fizeram uma abertura nas telhas e o desceram na sua cama em frente de Jesus, no meio das pessoas que estavam ali.
20 Dâywä̖yu̖máaˀin Jesus-di ovâymûˀ ihayḏi iˀ sen óetu̖ˀan, “Kꞌema, uví tꞌaywóˀdi-á úˀowóˀjen.”
20 Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
21 In Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí in Pharisees-áḏí dívítu̖máa, “To-an nä́ˀi namuu gân naˀándeˀ? Jôesi Táḏáḏa̖ˀmân ûnkoḏi tꞌaywóˀdi iˀowóejé-íḏí, wíyá toˀwí wänbo-á joe. Heḏiho nä́ˀi sen gin ihíˀmáaḏí Jôesi Táḏá óeˀaˀginhá̖núndeˀ.”
21 Os mestres da Lei e os fariseus começaram a pensar: — Quem é este homem que
22 Jesus ûnhanginná háa diˀánshaamuuˀin, heḏi ovâytsikaˀyan, “Heháaḏan giˀbi ánshaa bînmáa?
22 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
23 Naa otú̖ḏá, ‘Uví tꞌaywóˀdi úˀowóˀjen,’ háa otú̖ḏá, ‘Ówí̖núḏá ójíyé,’ wéˀi-an shánkí wínabâapuˀwanpí heḏânho bînmúuníḏí háa taˀgendi dînkoḏiˀin háa joe?
23 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
24 Nää hä̖ä̖wí dókhâymáa wâykeeya̖míḏí naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ dînkꞌóeˀin nä́ä oepáa kꞌayḏi tꞌaywóˀdi dovâyˀowóejé-íḏí wáˀ.” Heḏáháˀ iˀ sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ-á óetu̖ˀan, “Naaḏi wítu̖máa, ówí̖nú, uví whohpa̖ˀay mänkeˀḏi uvíˀpiye unmú-í.”
24 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
25 Wesebo iˀ sen in tꞌowaví páaḏépiyeboˀ iwí̖nú, heḏi iví pa̖ˀay iwe ûnkꞌóeˀiˀ ikêˀḏi ivíˀpiye iweehoˀ, Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáaḏí namää.
25 No mesmo instante o homem se levantou diante de todos, pegou a cama e foi para casa, louvando a Deus.
26 In tꞌowa hânho ovâyháaˀan heḏá dikhunwôedaˀpóe. Heḏi indi wáˀ Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáaḏí ditú̖, “Nää thaa âymûˀ wí hä̖ä̖wí hä̂nhay wänbo âymûˀpîˀ.”
26 Todos ficaram muito admirados; e, cheios de medo, louvaram a Deus, dizendo: — Que coisa maravilhosa nós vimos hoje!
27 Nä́ˀi tꞌä̖hkí napóe ihayḏi Jesus iˀ búˀay iweḏi namääḏi wí tax phahsandi Levi gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ óemûˀ iˀ phahsan chä̖ˀ dâywéˀgeˀoˀiˀ tehwáˀay ee naˀä́ndí. Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa-áḏí ókä̖ˀve.”
27 Depois disso Jesus saiu e viu um cobrador de impostos, chamado Levi , sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse:
28 Levi iwí̖núḏí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí ûnkwꞌóˀdi ijoeˀandi Jesus-áḏí namää.
28 Levi se levantou, deixou tudo e seguiu Jesus.
29 Heḏi Levi-ḏi Jesus iví kꞌaygipiye óehoˀḏi ônshánkíˀeeḏipaa. Wây-á báyékí tax phahsannindá heḏá wây-á tꞌowa-á dikwꞌó indáḏí dívíhúujoḏi.
29 Então Levi fez para Jesus uma grande festa na sua casa. Havia ali muitos cobradores de impostos, e outras pessoas estavam sentadas com eles.
30 In Pharisees-áḏí heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí wíˀovâyhí̖ˀanpí Jesus-á nä́ˀin tꞌowa-áḏí ihúujoˀin, heḏiho Jesus-ví khä̖geˀnin ovâytsikaˀyan, “Heháaḏan nä́ˀin tax phahsannindáḏí heḏá nä́ˀin wéˀgen tꞌôeyanpíˀin dimuuˀindáḏí úvíhúujoˀ?”
30 Os fariseus e os mestres da Lei, que eram do partido dos fariseus, ficaram zangados com os discípulos de Jesus e perguntaram: — Por que vocês comem e bebem com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
31 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “In dihayˀinda̖ˀmân wí woekandi díntáy, in dihaypíˀindá joe.
31 Jesus respondeu:
32 Naa oˀä̖ä̖ in toˀwên tꞌaywóhkannin dimuuˀin dínhanginnáˀnin dovâytu̖ˀâ̖a̖míḏí inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖míḏí, in toˀwên inbí wówátsi taˀge dâyhon gin diˀándeˀindá joe.”
32 Eu não vim para
33 Wên tꞌowaḏi Jesus óetu̖ˀan, “John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví khä̖geˀnin ihayḏa̖ˀ dívíha̖a̖ḏä́ˀo heḏá báyékí dívíjûusuˀoˀ, in Pharisees-ví khä̖geˀnin wáˀ hanbá dívíˀoˀ. Heháaḏan uví khä̖geˀnin húukandáḏí su̖wä̖-áḏíḏa̖ˀ dívíˀoˀ?”
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: — Os discípulos de João Batista jejuam muitas vezes e fazem orações, e os discípulos dos
34 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Dínkhóhtsa̖a̖shánkíˀeeḏináˀ dihayḏi ti únkoḏi iˀ soyingiví kꞌemaˀin bînha̖a̖ḏä́kannamíˀin waˀḏi iˀ soyingi indáḏí najiḏiboˀ? Heḏân joe.
34 Jesus respondeu:
35 Hewänbo owáy hä̖̂ä̖ḏi iˀ soyingi inbíˀweḏi óekhuwakhâymáa, ihayḏânho dívíha̖a̖ḏä́ˀa̖mí.”
35 Mas chegará o tempo em que o noivo será tirado do meio deles; então sim eles vão jejuar!
36 Jesus-di nä́ˀi há̖hkangîˀ híˀ wáˀ ovâytu̖ˀan: “Toˀwí wänbo wên to tsꞌa̖a̖min diweḏi wíˀisívéndepí wây-á to naphohcháˀnin diwe itꞌiˀkꞌúuwíḏí. Han waagi iˀandá, in to tsꞌa̖a̖min wí pho ûnchaní, heḏá in to tsꞌa̖a̖min diweḏiˀin tꞌihku-á wáˀ háˀto in to khannin deeḏi híwó nakeetꞌôení.
36 Jesus fez também esta comparação:
37 Heḏá wáˀ toˀwí wänbo wí méena tsꞌa̖a̖biˀ kꞌúwá khowa múu kayjee eeje wíˀikuuḏepí. Gin waagi iˀandá, iˀ méenaḏi iˀ múu óephuuḏi óepâave-í, heḏá iˀ méena nachaˀḏee-í heḏi iˀ múu-á óepeḏeeˀa̖mí.
37 Ninguém põe vinho novo em
38 Nakhâyˀä̖ˀ méena tsꞌa̖a̖bi-á wí kꞌúwá khowa múu tsꞌa̖a̖biˀ eeje óekuu-íˀin.
38 Não. Vinho novo deve ser posto em odres novos.
39 Heḏá tꞌowa-á páaḏé méena kayjee dâysu̖wä̖ḏá háˀto méena tsꞌa̖a̖bi-á disu̖wä̖daˀí. Ditú̖u̖ní, ‘Nä́ˀi méena kayjee-á shánkí híwóˀdi namuu’.”
39 E ninguém quer vinho novo depois de beber vinho velho, pois diz: “O vinho velho é melhor.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.