Lucas 24

Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Wíyá tháwä́ndá Dumîngu naná, heḏi nathamupuwaˀä̖ˀ ihayḏi in kwiyä̖ˀ i penípho iwepiye diwáymää i saˀwó nasundi woe dâykhâyˀandi wóegé.
1 No primeiro dia da semana, bem cedo, as mulheres foram ao túmulo, levando as especiarias que haviam preparado,
2 Iwe iˀ kꞌuu iˀ tꞌowápho iweḏi ho nahângemuuḏi dâymûˀ,
2 e viram que a pedra tinha sido afastada da entrada.
3 heḏiho ee ditsꞌú̖, hebo Nanbí Sedó Jesus natꞌahándi wíḏâyshaapí.
3 Quando entraram no túmulo, não encontraram o corpo do Senhor Jesus.
4 Iwe diwänpiwindi wíḏínhanginnáhpí háa dívíˀánshaaˀa̖míˀin. Ihayḏi tsíkhagipí wíje senäˀ waabá dä́ncha̖a̖ˀin inbí núˀ dakwi̖nuḏee, hânho otsꞌáˀiḏa̖ˀ daˀaˀwennin.
4 Enquanto estavam ali, perplexas, dois homens apareceram, vestidos com mantos resplandecentes.
5 In kwiyä̖ˀ hânho dikhunwôedaˀḏi dívíwänpipꞌóˀtꞌá̖ä̖, heḏi in senäˀdi ovâytu̖ˀan, “Heháaḏan wí nawówájiˀiˀ in pení ovâykhä̖ˀkwꞌóeˀó ee bîntu̖wä̖máa?
5 As mulheres ficaram amedrontadas e se curvaram com o rosto em terra. Então os homens perguntaram: “Por que vocês procuram entre os mortos aquele que vive?
6 Jesus-á nä́we wínakꞌóepí, i-á nawáywówápóe-á. Ti wíˀúnˀánshaapíˀan háa wovâytu̖ˀannin waˀ oe Galilee najiˀ ihayḏi?
6 Ele não está aqui. Ressuscitou! Lembrem-se do que ele lhes disse na Galileia:
7 Ginnân natú̖: ‘Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi-á in yä̖ˀḏâapíˀin tꞌowaví mange díkáaní. Heḏá phéˀwin deeḏá díkheˀkhâymáa, hewänbo iweḏi iˀ powageˀi thaa iwe owáywówápuwagíˀo.’ ”
7 ‘É necessário que o Filho do Homem seja traído e entregue nas mãos de pecadores, seja crucificado e ressuscite no terceiro dia’”.
8 Ihayḏi in kwiyä̖ˀ dínˀánpówá háa Jesus-di ovâytu̖ˀannin,
8 Então lembraram-se dessas palavras de Jesus
9 heḏi iweḏi dimääḏi in tä̖ˀḏi wêe Jesus-ví khä̖geˀnindá heḏá wây-á iví kꞌemaˀindá háa napóeˀin ovâytꞌôeˀan.
9 e, voltando do túmulo, foram contar aos onze discípulos e a todos os outros o que havia acontecido.
10 Nä́ˀinnân dimuu in kwiyä̖ˀ: Mary Magdalene-dá heḏá Joanna-á, heḏá wíyá Mary-á, James-ví jíyá ûnmuuˀiˀ, heḏá wây-á kwiyä̖ˀdá wáˀ indáḏí dijiˀ.
10 Maria Madalena, Joana, Maria, mãe de Tiago, e as outras mulheres que as acompanhavam relataram tudo aos apóstolos.
11 Hewänbo Jesus-ví khä̖geˀnin diˀân háa in kwiyä̖ˀdi ovâytu̖ˀan waa wä̖yu̖pîˀ híˀḏa̖ˀmân namuuˀin, heḏiho háa ditú̖ˀin wíḏívíwä̖yu̖pí.
11 Para eles, porém, a história pareceu absurda, e não acreditaram nelas.
12 Hewänbo Peter-á napeeḏi iˀ penípho iwepiye iˀä̖ä̖, heḏi itꞌä̖́ä̖ḏí itsíhkíḏi, heḏi wí aaḏa̖ˀ Jesus naˀánmúˀdeˀiˀ imûˀ, heḏi ivíˀpiye nawáymääḏi naˀándeˀ, “Hân hîn napóe?”
12 Mas Pedro se levantou e correu até o túmulo. Abaixando-se, olhou atentamente para dentro e viu os panos de linho vazios; então voltou para casa, admirado com o que havia acontecido.
13 Iˀ thaabá-á wíje Jesus-ví kꞌemaˀin wí búˀaypiye damän, iwá Emmaus gin dâytu̖ˀoˀ, i-á maḏi tsé ihay míya-á Jerusalem-di naná.
13 Naquele mesmo dia, dois dos seguidores de Jesus caminhavam para o povoado de Emaús, a onze quilômetros de Jerusalém.
14 In wíje nä́ˀi háa napóe i̖ˀgeḏi wíˀbo dänhíˀmáa, heḏi däntsikaˀmáa “Háaḏangú nä́ˀi tꞌä̖hkí gin napóe?” Jesus-di ovä̂nkáa, heḏi indáḏíbá namää.
14 No caminho, falavam a respeito de tudo que havia acontecido.
15 — ausente —
15 Enquanto conversavam e discutiam, o próprio Jesus se aproximou e começou a andar com eles.
16 Hewänbo indá wíˀóetaapí, inbí tsée iweḏi dä́nkaapóeḏí.
16 Os olhos deles, porém, estavam como que impedidos de reconhecê-lo.
17 Heḏi Jesus-di ovä̂ntsikaˀyan, “Hä̖ä̖ i̖ˀgeḏan hânho jashawóˀ dänhíˀmáa damändi?” In wíje däntsiˀwóyí̖ˀ heḏi daboˀaatsꞌaymuu,
17 Jesus lhes perguntou: “Sobre o que vocês tanto debatem enquanto caminham?”. Eles pararam, com o rosto entristecido.
18 heḏi iˀ wêe Cleophas gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “U̖ˀḏa̖ˀmân kavêe tꞌä̖hkí in oe Jerusalem diˀáḏâajiˀin diweḏi wíˀúhanginnáhpí háa nä́ˀi phaḏe thaa eeje napoeˀoˀin.”
18 Então um deles, chamado Cleopas, respondeu: “Você deve ser a única pessoa em Jerusalém que não sabe das coisas que aconteceram lá nos últimos dias”.
19 Jesus-di ovä̂ntsikaˀyan, “Hân handi napoeˀo?” Óetu̖ˀan, “Gá Jesus oe Nazareth-wi háa ûnpóeˀinnân. I-á Jôesi Táḏáví tukheˀbi ûnmuu, heḏi Jôesi Táḏá-áḏí heḏá in tꞌowa-áḏí dâymûˀ iví híˀ-á iví tsiyekandá ûnkayˀin.
19 “Que coisas?”, perguntou Jesus. “As coisas que aconteceram com Jesus de Nazaré”, responderam eles. “Ele era um profeta de palavras e ações poderosas aos olhos de Deus e de todo o povo.
20 Nanbí owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá wây-á nanbí tsonnindá in Rome-winbí mange Jesus óekán heḏânho indá óetuhchä̖nuḏi óeháyjíḏí, heḏiho phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ.
20 Mas os principais sacerdotes e outros líderes religiosos o entregaram para que fosse condenado à morte e o crucificaram.
21 Hewänbo naˀindá giˀân i-ân iˀ namuu naˀin Israel-ˀin dímahpä̖ḏikhâymáaˀiˀ. Heḏi nää thaa-á iˀ poje thaa-áho naná han napóe iweḏi.
21 Tínhamos esperança de que ele fosse aquele que resgataria Israel. Isso tudo aconteceu há três dias.
22 Heḏá wáˀ wên kwiyä̖ˀ naˀinbíˀweḏi dimuuˀindi dítu̖ˀan wên háawên naˀin díháaˀannin. Héḏéndí héˀḏibo ee Jesus óekhä̖ˀkꞌûˀ iwáygé dijiˀ,
22 “Algumas mulheres de nosso grupo foram até seu túmulo hoje bem cedo e voltaram contando uma história surpreendente.
23 hewänbo wíˀóeshaapí. Diwáyˀä̖ä̖ḏi ditú̖ wên makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin inbíˀpiye dakeepóeḏí ovâytu̖ˀan Jesus-á nawówájiˀin.
23 Disseram que o corpo havia sumido e que viram anjos que lhes disseram que Jesus está vivo.
24 Wáy wên naˀindáḏí dijiˀin iˀ penípho iwepiye dimää, heḏi háa in kwiyä̖ˀ ditú̖ waa dâymûˀ, hewänbo Jesus-á wíḏâymûˀpí” gin in wíjeḏi Jesus óetu̖ˀan.
24 Alguns homens de nosso grupo correram até lá para ver e, de fato, tudo estava como as mulheres disseram, mas não o viram.”
25 Ihayḏáháˀ Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan, “Undá ánshaapíˀin damuu, heḏá dawä̖yu̖kâymuuḏi tꞌä̖hkí háa in Jôesi Táḏáví tukheˀmin ditú̖ waa wíḏänwä̖yundepí.
25 Então Jesus lhes disse: “Como vocês são tolos! Como custam a entender o que os profetas registraram nas Escrituras!
26 Ditú̖hpíˀan iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí taˀgendi nä́ˀi hä̖ä̖wí itꞌôephaḏekhâymáaˀin, heḏáháˀ ên naˀin díháaˀannin. Héḏéshánkí tsondi hayˀi-á óepaˀí.”
26 Não percebem que era necessário que o Cristo sofresse essas coisas antes de entrar em sua glória?”.
27 Heḏi Jesus-di háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe iví̖ˀgeḏi natû̖ˀnin tꞌä̖hkí ovä̂nthayyan. Háa Moses natú̖ˀin páaḏé ovä̂ntu̖ˀan, iweḏáháˀ in Jôesi Táḏáví tukheˀmindá in wéˀgen taˀkannindá háa ditú̖ˀindá.
27 Então Jesus os conduziu por todos os escritos de Moisés e dos profetas, explicando o que as Escrituras diziam a respeito dele.
28 Iˀ búˀay dimän diwe tsowa dipowamän, heḏi Jesus-á waˀḏi wíyá wáypiye namän waagibá iˀan.
28 Aproximando-se de Emaús, o destino deles, Jesus fez como quem seguiria viagem,
29 Hewänbo óepunmä̂äníˀin wíḏadaˀpí, heḏihoˀ óetu̖ˀan, “Naˀindáḏí ówóyí̖ˀ. Hä̖̂ä̖ḏanho napuwamän, nathaaphaḏemänhoˀ.” Heḏiho indáḏí iˀ tewhá ee natsꞌûndi iwóyí̖ˀ.
29 mas eles insistiram: “Fique conosco esta noite, pois já é tarde”. E Jesus foi para casa com eles.
30 Indáḏí nahúuˀä́n dihayḏi iˀ pává ikêˀḏi ikú̖ˀdaaˀan, heḏá iháve, heḏá ovä̂nmä́gi.
30 Quando estavam à mesa, ele tomou o pão e o abençoou. Depois, partiu-o e lhes deu.
31 Ihayḏibá datsíwaaḏee waa dapóe, heḏiho toˀwí namuuˀin dä̂ntaa, hewänbo wesebo wíyá wínakeepóepí.
31 Então os olhos deles foram abertos e o reconheceram. Nesse momento, ele desapareceu.
32 Heḏi däntu̖máa, “Oe pꞌóegé gimän dihayḏi, Jôesi Táḏáví híˀ i̖ˀgeḏá dînthayjoḏi, nanbí pín kaygi gä́nˀa̖ˀyä̖póepíˀan.”
32 Disseram um ao outro: “Não ardia o nosso coração quando ele falava conosco no caminho e nos explicava as Escrituras?”.
33 Wesebo oe Jerusalem-piye dawáymää, heḏi Jesus-ví tä̖ˀḏi wêe khä̖geˀnindáḏí heḏá wây-á wên diwéˀgekwꞌôndáḏí dä̂nshaa.
33 E, na mesma hora, levantaram-se e voltaram para Jerusalém. Ali, encontraram os onze discípulos e os outros que estavam reunidos com eles,
34 Nä́ˀin diwéˀgekwꞌóˀnindi ovä̂ntu̖ˀan, “Nanbí Sedó Jesus-á taˀgendi nawáywówápóe, heḏi Simon Peter-bíˀpiye nakeepóe.”
34 que lhes disseram: “É verdade que o Senhor ressuscitou! Ele apareceu a Pedro!”.
35 Ihayḏáháˀ in wíjeḏi ovâytu̖ˀan háa napóeˀin ee pꞌóegé damän dihayḏi, heḏá háḏíḏí Nanbí Sedó Jesus dä̂ntaaˀindá iˀ pává iháve ihayḏi.
35 Então os dois contaram como Jesus tinha aparecido enquanto andavam pelo caminho, e como o haviam reconhecido quando ele partiu o pão.
36 Waˀḏi dänhíˀmáa ihayḏibo Jesus-á inbí páaḏépiyá nakwi̖nuḏee, heḏi ovâytu̖ˀan, “Ánshaaginpíḏíboˀ íkwoní.”
36 Enquanto contavam isso, o próprio Jesus apareceu entre eles e lhes disse: “Paz seja com vocês!”.
37 Hânho ovâypíhä̖ä̖ḏi diˀân wí pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-ân dínkeepóeˀin.
37 Eles se assustaram e ficaram amedrontados, pensando que viam um fantasma.
38 Hewänbo Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Heháaḏan íkhunwôedaˀ? Háaḏan íˀándeˀ maḏi naa taˀgendi wóˀmuupíˀin?
38 “Por que estão perturbados?”, perguntou ele. “Por que seu coração está cheio de dúvida?
39 Naví mandá naví ândá dînmúˀḏí. Naa-ânkun omuu. Dítä̖ä̖gé-í, heḏânho únhanginnáaní wí pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wóˀmuupíˀin. Naa tûu-á phéhkhú̖-á omuu. Wí pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á haˀwâaˀi wínamuupí.”
39 Vejam minhas mãos e meus pés. Sou eu mesmo! Toquem-me e vejam que não sou um fantasma, pois fantasmas não têm carne nem ossos e, como veem, eu tenho.”
40 Heḏi haˀwâa natú̖ ihayḏá iví mandá iví ândá ovâykeeyan.
40 Enquanto falava, mostrou-lhes as mãos e os pés.
41 Hânho dihíhchan wänbo ovâyháaˀan, heḏá kâyˀindá dínpoeˀo dívíwä̖ä̖yú̖-íḏí háa natú̖ˀin. Iˀḏi ovâytsikaˀyan, “Ti koegîˀ hä̖ä̖wí nä́ä únsaa?”
41 Eles continuaram sem acreditar, cheios de alegria e espanto. Então Jesus perguntou: “Vocês têm aqui alguma coisa para comer?”.
42 Heḏiho wí paa natseemuuˀiˀ óemä́gi, heḏi inbí páaḏépiyebo ikꞌoe.
42 Eles lhe deram um pedaço de peixe assado,
43 — ausente —
43 e ele comeu diante de todos.
44 Ihayḏáháˀ ovâytu̖ˀan, “Undáḏíbo waˀ ojiˀ ihayḏi naaḏi wâytu̖ˀan hä̖ä̖wí Jôesi Táḏáví taˀnin diwe natû̖ˀdi-áho nakhâyˀä̖ˀ napúuwíˀin, tꞌä̖hkí háa Moses itaˀnandi-á, Jôesi Táḏáví tukheˀmin ditú̖ˀi-á, heḏá iˀ Psalms gin dâytu̖ˀoˀ iwe nataˀmuuˀi-á.”
44 Em seguida, disse: “Enquanto ainda estava com vocês, eu lhes falei que devia se cumprir tudo que a lei de Moisés, os profetas e os salmos diziam a meu respeito”.
45 Heḏi ovâykhä̖geˀnan híwó dikaˀpóewíḏí háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nataˀmuuˀin.
45 Então ele lhes abriu a mente para que entendessem as Escrituras,
46 Ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi tundáho nataˀmuu: Iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí itꞌôephaaḏé-í nachuu píhay, hedi iweḏá iˀ powageˀi thaa iwá nawáywówápúuwí,
46 e disse: “Sim, está escrito que o Cristo haveria de sofrer, morrer e ressuscitar no terceiro dia,
47 heḏi i-á natsonpúuwí páaḏé in Jerusalem-win heḏá iweḏá wéngé tꞌä̖hkíˀin tꞌowa-á ovâytu̖ˀâ̖a̖mí inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖mí heḏânho ovâyˀowóejé-íḏí, gin nataˀmuu.
47 e que a mensagem de arrependimento para o perdão dos pecados seria proclamada com a autoridade de seu nome a todas as nações, começando por Jerusalém.
48 Heḏi undá nä́ˀi hä̖ä̖wí bînmûˀ i̖ˀgeḏi tꞌowa bîntꞌôeˀa̖mí.
48 Vocês são testemunhas dessas coisas.
49 Heḏi nää iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ unbíˀpiye wâysaaní, i-á naví Táḏáḏí wovâytu̖ˀan wovâymä̂äníˀin. Hewänbo nä́ä Jerusalem-bo úvíwóyí̖ˀní unbí kay oe makówáḏí wovâymä́gi píhay.”
49 “Agora, envio a vocês a promessa de meu Pai. Mas fiquem na cidade até que sejam revestidos do poder do céu”.
50 Heḏáháˀ Jerusalem diweḏi ovâypiyeḏi iˀ búˀay Bethany gin dâytu̖ˀoˀ iwehay ovâyhoˀ, heḏi ikhóhtegeḏi Jôesi Táḏá óedaaˀan híwó ovâyˀa̖míḏí.
50 Depois Jesus os levou a Betânia e, levantando as mãos para o céu, os abençoou.
51 Waˀ gin iˀoḏiboˀ inbíˀweḏi iwijeḏi oe makówápiye napee.
51 Enquanto ainda os abençoava, deixou-os e foi elevado ao céu.
52 Indá dívídégeˀdikwꞌóḏi óeˀaˀginmä̂äníḏí, heḏáháˀ oe Jerusalem-piyá hânho híhchandi diwáymää.
52 Então eles o adoraram e voltaram para Jerusalém cheios de grande alegria.
53 Oe méesate hayˀi eebo ihayḏa̖ˀ dimääˀä̖ heḏá ditû̖ˀ Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin.
53 E estavam sempre no templo, louvando a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.