Lucas 18
Tewa NT (TEW_WBT) vs ARC
1 Jesus-di wên há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovaytu̖ˀan ovâyhá̖ˀa̖míḏí dínkhâyˀä̖ˀ hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dívíjûusuˀâ̖a̖míˀin heḏi wíḏívíjûusuwóyí̖ˀnípí.
1 E contou-lhes também uma parábola sobre o dever de orar sempre e nunca desfalecer,
2 Ginnân ovâytu̖ˀan: “Wí sen tson diwe naˀä́ndiˀ wí búˀ iwe nathaa, hewänbo Jôesi Táḏá wíˀóeˀaˀginmähpí, in tꞌowa wänbo-á wíˀovâyˀaˀginpí.
2 dizendo: Havia numa cidade
3 Iwáy búˀ iwáygébá wí kwee iví sen ûnchuuˀi nathaa, heḏi ihayḏa̖ˀ nä́ˀi tsondivíˀpiye nakhä̖geˀdaˀmääˀäḏi óetu̖ˀoˀ, ‘Díkhä̖geˀnan heḏânho iˀ toˀwí naa díhä̖ä̖wíkweeḏeˀi wíḏítꞌaanípíḏí.’
3 Havia também naquela mesma cidade
4 Thamuwaagi iˀ tsondivíˀwepiye nakhä̖geˀdaˀmääˀä̖, hewänbo wíˀôntꞌôeyandepí. Tꞌôeḏiwän iˀ sen natú̖, ‘Tobáháa Jôesi Táḏá dóˀaˀginmähpí wänboˀ, heḏá tꞌowa wáˀ dovâyˀaˀginpí wänboˀ, nä́ˀi kwee dókhä̖geˀnamí, gá dókhä̖geˀnanpíḏá ihayḏa̖ˀ naˀä̖ä̖ˀä̖ḏi naa báyékí díkayhá̖a̖nú-íḏân.’ ”
4 E, por algum tempo, não quis; mas, depois, disse consigo: Ainda que não temo a Deus, nem respeito os homens,
5 — ausente —
5 todavia, como esta viúva me molesta, hei de fazer-lhe justiça, para que enfim não volte e me importune muito.
6 Ihayḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Ítꞌoe háa nä́ˀi híwóhpîˀ tsondi natú̖ˀin. Tobá híwóhpí namuu wänbo iˀ kwee óekhä̖geˀnan.
6 E disse o Senhor: Ouvi o que diz o injusto juiz.
7 Hewänbo Jôesi Táaḏí shánkí wänbo in toˀwên ûndeˀmuuˀin ovâykhä̖geˀnamípíˀan, khu̖u̖-á thaa-á pín taˀgeḏi ivíˀpiye dívíjûusuˀoḏi. Ti thaa tꞌä̖hkí iˀḏi ovâytsíkhakannamí? Joe, háˀtoˀ.
7 E Deus não fará justiça aos seus escolhidos, que clamam a ele de dia e de noite, ainda que tardio para com eles?
8 Naaḏi wâytu̖máa, iˀḏá wesebo ovâykhä̖geˀnamí. Hewänbo owáy naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi omuuˀi nä́ä oepáa kꞌayḏipiye owáyˀä̖ä̖ ihayḏá, ti tꞌowa dovâyshaa-í waˀ navíˀpiye dívíwä̖yundeˀin?”
8 Digo-vos que, depressa, lhes fará justiça. Quando, porém, vier o Filho do Homem, porventura, achará fé na terra?
9 Wên tꞌowa diˀándeˀ inbí wówátsi taˀge dâyhonnin heḏiho wéˀgen tꞌowaví shánkí híwóˀnin dimuu. Heḏiho Jesus-di nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan:
9 E disse também esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, crendo que eram justos, e desprezavam os outros:
10 “Wíje senäˀ iˀ méesate hayˀi ee datsꞌú̖ dänjûusuˀa̖míḏí, wí wêe sen Pharisee namuu, heḏá iˀ wêe-á tax phahsandi-á.
10 Dois homens subiram ao templo, a orar; um, fariseu, e o outro, publicano.
11 Iˀ Pharisee wíˀbo nawindi ginnân ijûusuˀan: ‘Jôesi Táa, naaḏi wíkú̖ˀdaaˀoˀ naa tꞌaywóhkandiˀ wóˀmuupíḏí wáy wên tꞌowa dimuu waagibá. Indá dihójo, heḏá sänmindá dimuu, inbí wówátsi-á taˀgeˀindá wíḏínmuupí, heḏá piˀwênbí kwiyä̖ˀdáḏá dívíwhohkwomáa. Heḏá wíkú̖ˀdaaˀo wáˀ hä̖ˀi tax phahsandiˀ owe nawindi waagiˀbá wänbo wóˀmuupíˀin.
11 O fariseu, estando em pé, orava consigo desta maneira: Ó Deus, graças te dou, porque não sou como os demais homens, roubadores, injustos e adúlteros; nem ainda como este publicano.
12 Jâaḏi waa wáygín dáyha̖a̖ḏä́ˀoˀ, heḏá tꞌä̖hkí tä̖ hä̖ä̖wí dontꞌan diweḏá wêe-á wímäˀ.’
12 Jejuo duas vezes na semana
13 Hewänbo iˀ tax phahsandi-á hây kayi̖ˀ diwe wíˀbo nawindi nawôedaˀ makówápiye ibée-íḏí. Ipí̖hkhú̖mahpúuḏe nataachanpóeḏí itꞌaywóˀnandi, heḏi natú̖, ‘Jôesi Táa, navíˀpiye ósehkanäpuwave. Naa wí tꞌaywóhkandiḏa̖ˀmân omuu.’
13 O publicano, porém, estando em pé, de longe, nem ainda queria levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, tem misericórdia de mim, pecador!
14 Heḏi wíˀgín dänweehoˀ. Naaḏi wâytu̖ˀa̖mí, Jôesi Táḏáḏí nä́ˀi tax phahsandiví tꞌaywóˀdi ônˀowójé, iˀ Pharisee-vîˀ-á joe. Toˀwên tꞌä̖hkí heˀennin dívípipaˀindáho hí̖ˀínninda̖ˀbá ovâypaˀí, heḏá toˀwên hí̖ˀínnin dívípipaˀindáho heˀennindá ovâypaˀí.”
14 Digo-vos que este desceu justificado para sua casa, e não aquele; porque qualquer que a si mesmo se exalta será humilhado, e qualquer que a si mesmo se humilha será exaltado.
15 Wên tꞌowa inbí hí̖ˀínnin áyyä̖̂ä̖ Jesus-víˀwe dâykán iˀḏi ovâytä̖ä̖gé-íḏí. Iví khä̖geˀnindi gin dâymûˀḏi in tꞌowa-á ovâytꞌeˀyandi ovâytu̖ˀan haˀwâa wíḏívíˀa̖mípí.
15 E traziam-lhe também crianças, para que ele as tocasse; e os discípulos, vendo isso, repreendiam-nos.
16 Hebo Jesus-di in táḏáˀin jíyáˀin ovâytu̖ˀan inbí áyyä̖̂ä̖ iví núˀpiye dâymáˀí, heḏi iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “In áyyä̖̂ä̖ navíˀpiye binkä̖ˀä̖ä̖mä́ä, wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí. Toˀwên nä́ˀin áyyä̖̂ä̖ waaginbá dimuuˀindá Jôesi Táḏávíˀin ûnmuu.
16 Mas Jesus, chamando-as para si, disse: Deixai vir a mim os pequeninos e não os impeçais, porque dos tais é o Reino de Deus.
17 Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwí Jôesi Táḏávîˀ wínapúuwípí wí hínchä̖̂ä̖ˀiˀ ay waagibá iwä̖yu̖píḏí.”
17 Em verdade vos digo que qualquer que não receber o Reino de Deus como uma criança não entrará nele.
18 Wí kwꞌáyewi sen namuuˀiˀḏi Jesus óetsikaˀyan, “Híwóˀdi há̖hkandiˀ, hân dáyˀa̖mí heḏânho in wówátsi nahándepíˀin donkáyjíḏí?”
18 E perguntou-lhe um certo príncipe, dizendo: Bom Mestre, que hei de fazer para herdar a vida eterna?
19 Jesus-di óetsikaˀyan, “Ti úhanginná háa untû̖ˀnin naa híwóˀdi gin dítu̖ˀoḏi? Jôesiḏa̖ˀmân híwóˀdi namuu, wíyá toˀwí-á joe.
19 Jesus lhe disse: Por que me chamas bom? Ninguém há bom, senão um,
20 Jôesi Táḏáví tsontun ho mântaa. I-á natú̖ wíyá toˀwíví kwee-áḏí háa sendáḏí wíˀúvíwhohkwomáˀve-ípí, wívîntꞌowatꞌahá̖a̖nú-ípí, wíˀúvísä̖ˀmamípí, tꞌowaví̖ˀgeḏi wíˀúvíhójoˀa̖mípí, unbí táḏá-á jíyá-á bînˀaˀginmáˀve-í.”
20 Sabes os mandamentos: Não adulterarás, não matarás, não furtarás, não dirás falso testemunho, honra a teu pai e a tua mãe.
21 Iˀ sendi Jesus óetu̖ˀan, “Nä́ˀi tsontun tꞌä̖hkí dóˀaˀgin enúkáy omuuḏiboˀ.”
21 E disse ele: Todas essas coisas tenho observado desde a minha mocidade.
22 Jesus nä́ˀin natꞌoe ihayḏá iˀ sen óetu̖ˀan, “Waˀḏi wây-á háawên biˀa̖míˀin útáy. Hä̖́yú̖ úkwꞌóˀdi tꞌä̖hkí mänku̖ˀchꞌâaní, heḏi iˀ chä̖ˀ mänhógiˀiˀ in tꞌowa sehkanäwó diwówájiˀin ovâymä̂äní, heḏânho koḏitꞌowa unmúuní oe makówá. Heḏi nâaku̖ˀchꞌáaḏá ovâymä́giḏá naa-áḏí ókä̖ˀve.”
22 E, quando Jesus ouviu isso, disse-lhe: Ainda te falta uma coisa: vende tudo quanto tens, reparte-
23 Nä́ˀin natꞌoe ihayḏi iˀ sen iví píˀnä́ khóˀjé báyékí nataachanpóe, gá báyékí hä̖ä̖wí ûnkwꞌôndân, heḏi wínaku̖chadaˀpí.
23 Mas, ouvindo ele isso, ficou muito triste, porque era muito rico.
24 Jesus-di iˀ sen háa nacha̖a̖ waagi óemúndeḏi natú̖, “Báyékí kâyˀin namuu wí toˀwí nakoḏitꞌowamuuˀi háa Jôesi Táḏá natú̖ waa iˀa̖míḏí heḏânho ônˀaywoeníḏí.
24 E, vendo Jesus que ele ficara muito triste, disse: Quão dificilmente entrarão no Reino de Deus os que têm riquezas!
25 Nabâapuˀwan wí kamä́yo wên agúusa tsípho i̖ˀge natsꞌú̖u̖níḏí, hewänbo shánkí nabâapuˀwan wí toˀwí koḏitꞌowa namuuˀi háa Jôesi Táḏá natú̖ waa iˀa̖míḏí heḏânho ônˀaywoeníḏí.”
25 Porque é mais fácil entrar um camelo pelo fundo de uma agulha do que entrar um rico no Reino de Deus.
26 In toˀwên nä́ˀi híˀ ditꞌoeˀindá ditsikapóe, “Gin namuuḏá to-an ûnkoḏi ûnˀaywondee-íḏí?”
26 E os que ouviram isso disseram: Logo, quem pode salvar-se?
27 Heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Háa tꞌowa dínkoḏipíˀindá Jôesi Táḏá-áho ûnkoḏi.”
27 Mas ele respondeu: As
28 Peter-di Jesus óetu̖ˀan, “Naˀindá hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí gínkwꞌóˀdiˀ âyjoeˀan u̖-áḏí gimú-íḏí.”
28 E disse Pedro: Eis que nós deixamos tudo e te seguimos.
29 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi taˀgendi wâytu̖máa, háa Jôesi Táḏá natú̖ waa ônˀaˀginnamíḏí wí toˀwí iví tewhá ijoeˀandi, háa iví kwee, háa iví tíˀûuwindá páˀḏâyˀindá, iví jíyá-á táḏá-á, háa iví ây-á ijoeˀandá,
29 E ele lhes disse: Na verdade vos digo que ninguém há, que tenha deixado casa, ou pais, ou irmãos, ou mulher, ou filhos pelo Reino de Deus
30 i-á taˀgendi báyékí shánkí maˀkwꞌanukí ihóení waˀ nä́ä oepáa kꞌayḏi najiˀ ihayḏi, heḏá iví wówátsi nä́ä oepáa kꞌayḏi ûnboˀwan diˀan, “Naˀindá hä̖ä̖wí tꞌä̖hayḏá in wówátsi nahándepíˀindá imáˀve-í.”
30 e não haja de receber muito mais neste mundo e, na idade vindoura, a vida eterna.
31 Jesus iví tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin wéhánäpiye ihoˀ, heḏi ovâytu̖ˀan, “Bítꞌôeyan, nää-á Jerusalem-piye gimän, heḏi eewá naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi dînpúuwí háa in Jôesi Táḏáví tukheˀmin naví̖ˀgeḏi dâytaˀnan waa.
31 E, tomando consigo os doze, disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém, e se cumprirá no Filho do Homem tudo o que pelos profetas foi escrito.
32 Tꞌowaḏi in Huḏíyo dimuupíˀinbí mange díkáaní, heḏá indá dînpꞌáhkaakhâymáa, heḏá díjänäkíkhâymáa, heḏá díˀohphaykhâymáa.
32 Pois há de ser entregue aos gentios e escarnecido, injuriado e cuspido;
33 Púwhí̖ˀdí díwhä̖ḏikhâymáa, heḏá díkheˀkhâymáa. Hewänbo iweḏi iˀ powageˀi thaa iwe owáywówápúuwí.”
33 e, havendo-
34 Hewänbo Jesus-ví khä̖geˀnin nä́ˀi natú̖ˀi hä̖́ä̖bo wíḏikaˀpówápí. Háa ovâytu̖ˀandi-á wíḏínthaypóepí, heḏiho hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi ihíˀmáaˀin wíḏikaˀpówápí.
34 E eles nada disso entendiam, e esta palavra lhes era encoberta, não percebendo o que se lhes dizia.
35 Jericho búˀ tsowa Jesus napowamän dihayhä̖̂ä̖, wí sen tsíˀtꞌaaˀi namuuˀiˀ owáy pꞌôe hángé wáy nahä̖ä̖daˀä́n.
35 E aconteceu que, chegando ele perto de Jericó, estava um cego assentado junto do caminho, mendigando.
36 Iˀ sen in báyékí tꞌowa diphaḏemännin natꞌoe, heḏi natsikapóe, “Hân napoeˀo?”
36 E, ouvindo passar a multidão, perguntou que era aquilo.
37 Indi óetu̖ˀan, “Jesus Nazareth-wi-ân naˀä̖ˀ.”
37 E disseram-lhe que Jesus, o Nazareno, passava.
38 Heḏi iˀ sen itu̖wí̖nú, “Jesus, u̖ David-ví ây iweḏiˀiˀ unmuuˀiˀ, navíˀpiye ósehkanäpuwave.”
38 Então, clamou, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim!
39 In ton Jesus-ví páaḏé dimännindá iˀ sen óetꞌeˀyandi óetu̖ˀan, “Hânda̖ˀdiboˀ.” Hewänbo iˀ sendá shánkí kaygá itu̖wí̖nú, “U̖ David-ví ây iweḏiˀiˀ unmuuˀiˀ, navíˀpiye ósehkanäpuwave.”
39 E os que iam passando repreendiam-no para que se calasse; mas ele clamava ainda mais: Filho de Davi, tem misericórdia de mim!
40 Jesus iwóyí̖ˀ, heḏi ovâytu̖ˀan iˀ sen ivíˀpiye óemáˀíˀin, heḏi Jesus-víˀwe napówá ihayḏi Jesus-di óetsikaˀyan,
40 Então, Jesus, parando, mandou que lho trouxessem; e, chegando ele, perguntou-lhe,
41 “Hânnan wînˀa̖míˀinnan undaˀ?” Iˀ sendi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, naa odaˀ dînkeepúuwíˀin.”
41 dizendo: Que queres que te faça? E ele disse: Senhor, que eu veja.
42 Jesus-di óetu̖ˀan, “Uví keetan mänkeˀ. Uví wä̖yu̖ úmuuḏân unwówa.”
42 E Jesus lhe disse: Vê; a tua fé te salvou.
43 Wesebo iˀ sen ûnkeepóe, heḏi Jesus-áḏí namändi Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáa. Heḏi tꞌä̖hkí in tꞌowa dâymûˀin ditû̖ˀ Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin.
43 E logo viu e seguia-o, glorificando a Deus. E todo o povo, vendo isso, dava louvores a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.