Lucas 16
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT
1 Jesus-di iví tꞌôeˀin gin wáˀ ovâytu̖ˀan, “Wí koḏitꞌowa sen wí tꞌôeˀiˀ ûnˀä́n, heḏi iˀ sendi hä̖ä̖wí ûnkwꞌóˀdi tꞌä̖hkí iˀ tꞌôeˀiˀ óeˀá̖yînjoeˀan. Heḏi wí toˀwíḏí iˀ sen óetu̖ˀan, ‘Hä̖ˀi tꞌôeˀiˀ úˀä́ndiḏá uví hä̖ä̖wí wônwänpipeḏeeˀoˀ.’
1 Jesus contou a seguinte história a seus discípulos: “Um homem rico tinha um administrador que cuidava de seus negócios. Certo dia, foram-lhe contar que esse administrador estava desperdiçando seu dinheiro.
2 Heḏiho iˀ koḏitꞌowa sen iví tꞌôeˀiˀ itu̖hkánnandi óetu̖ˀan, ‘Háa biˀoˀin naa dînhanginpóe. Nátaˀnan hä̖́yú̖ chä̖ˀ in tꞌowavíˀweḏi nâahógiˀin heḏá hä̖́yú̖-á nâahá̖núˀindá. Nää iweḏi naví hä̖ä̖wí dînˀá̖yînmáaˀi wíyá wúˀmúunípí.’
2 Então mandou chamá-lo e disse: ‘O que é isso que ouço a seu respeito? Preste contas de sua administração, pois não pode mais permanecer nesse cargo’.
3 Iˀ tꞌôeˀi-á ginnân iˀánshaaˀan: ‘Naví tsondiḏá nää naví tꞌôe dínjâakankhâymáa. Hândá naa dáyˀa̖mí? Naa ihay wóˀkaypí nava tꞌôe dáyˀa̖míḏí, heḏá owôedaˀ ohä̖ä̖daˀyê̖e̖níḏí.
3 “O administrador pensou consigo: ‘E agora? Meu patrão vai me demitir. Não tenho força para trabalhar no campo, e sou orgulhoso demais para mendigar.
4 Nää-á dînhanginná háa dáyˀa̖míˀin, heḏânho owáy nä́ˀi tꞌôe dóˀoˀi dînjâaˀan dihayḏi hä̖ˀin tꞌowaḏi inbí kꞌaygi eeje dísígíˀa̖míḏí.’
4 Já sei como garantir que as pessoas me recebam em suas casas quando eu for despedido!’.
5 Heḏiho wíˀín wíˀíngin in tꞌowa iví tsondi ûnphaamuuˀin ovâytu̖hkánnan, heḏi iˀ páaḏéˀi napówáˀiˀ óetsikaˀyan, ‘Hä̖́yú̖-an naví tsondi unphaamuu?’
5 “Então ele convocou todos que deviam dinheiro a seu patrão. Perguntou ao primeiro: ‘Quanto você deve a meu patrão?’.
6 Iˀ sendi óetu̖ˀan, ‘Gá tä̖gintä̖ (100) kwä̖́ä̖bay olive ka̖ˀpꞌoe-ân.’ Iˀ tꞌôeˀiˀḏi óetu̖ˀan, ‘Nä́ä uví phahsan taˀnin. Ówä̖́näkiˀ, ósoge heḏi náˀegóˀan pꞌánä́ntä̖ (50) kwä̖́ä̖bay gin natú̖u̖níḏí.’
6 O homem respondeu: ‘Devo cem tonéis de azeite’. Então o administrador lhe disse: ‘Pegue depressa sua conta e mude-a para cinquenta tonéis’.
7 Wíyá wêe sen napówáˀi-á óetu̖ˀan, ‘Heyâa u̖-á, hä̖́yú̖-á unphaamuu?’ Iˀ sen natú̖, ‘Wêe maapaasôn (1,000) múu táhtân.’ Iˀ tꞌôeˀiˀḏi iˀ sen óetu̖ˀan, ‘Nä́ä uví phahsan taˀnin. Náˀegóˀan khávén tä̖gintä̖ (800) gin natú̖u̖níḏí.’
7 “‘E quanto você deve a meu patrão?’, perguntou ao segundo. “Devo cem cestos grandes de trigo’, respondeu ele. E o administrador disse: ‘Tome sua conta e mude-a para oitenta cestos’.
8 Iˀ tꞌôeˀiví tsondi natú̖ nä́ˀi hójoˀi tꞌôeˀi híwóˀnin napꞌônbaymuu, gá híwó ipiˀá̖yîngiˀandân. Taˀgendi wâytu̖máa, in toˀwên Jôesi Táḏá dâytaapíˀin ívíwo dihá̖ in wéˀgen tꞌowa in waaginbá dimuuˀindáḏí híwó dívíkanhûuwíḏí heḏânho híwó dívípiˀá̖yîngiˀa̖míḏí, hebo Jôesi Táḏáví ây ûnmuuˀindá wáyjéḏí ihay wíḏihá̖hpí.
8 “O patrão elogiou o administrador desonesto por sua astúcia. E é verdade que os filhos deste mundo são mais astutos ao lidar com o mundo ao redor que os filhos da luz.
9 “Heḏiho unho naaḏi wâytu̖máa, tobá wáy wên tꞌowa híwóhpîˀḏi dâychä̖ˀhónde wänboˀ, undá únkhâyˀä̖ˀ tꞌowa bînkhä̖ˀgeˀnandi unbí chä̖ˀdibo bînkꞌemahóeníˀin, heḏânho owáy iˀ chä̖ˀ wíyá wínachä̖ˀmuupí ihayḏá, wí wháagé nahándepí iwe oe makówá wovâysígíhóení.
9 Esta é a lição: usem a riqueza deste mundo para fazer amigos. Assim, quando suas posses se extinguirem, eles os receberão num lar eterno.
10 Wí toˀwí chä̖̂ä̖ḏa̖ˀ ônjoeˀandi híwó iˀá̖yîngikanhondi-á hä̖ä̖wí hehä̖́yú̖ˀi wáˀ híwó iˀá̖yîngikhâymáa, heḏi wí toˀwí chä̖̂ä̖ḏa̖ˀ ônjoeˀandi isä̖boˀi-á hä̖ä̖wí shánkí hehä̖́yú̖ˀi wáˀ isä̖ˀmamí.
10 “Se forem fiéis nas pequenas coisas, também o serão nas grandes. Mas, se forem desonestos nas pequenas coisas, também o serão nas maiores.
11 Heḏiho nä́ˀi chä̖ˀ nä́ä oepáa kꞌayḏiwi nawänpimuuˀi híwó wívînˀá̖yîngiˀanpíḏá, háˀto iˀ hä̖ä̖wí taˀgendi nachä̖ˀmuuˀiˀ unbí mange wovâyjoeˀa̖mí.
11 E, se vocês não são confiáveis ao lidar com a riqueza injusta deste mundo, quem lhes confiará a verdadeira riqueza?
12 Heḏi híwó iˀ hä̖ä̖wí wíyá toˀwívîˀ únmuuˀi bînˀá̖yîngiˀanpíḏá, háˀto wovâymä̂äní iˀ hä̖ä̖wí wovâypä̖khâymáawän.
12 E, se não são fiéis com os bens dos outros, por que alguém lhes confiaria o que é de vocês?
13 “Wí tꞌôeˀi-á wíˀûnkoḏipí wíje tsonningîˀ híwó itꞌôemáˀve-íḏí. Iˀ wêe óetꞌay-í heḏá óejoegiˀa̖mí, iˀ wêe-á óesígí-í heḏá óeˀaˀgeení. Chä̖ˀgîˀḏa̖ˀ úvítꞌôemáaḏáhoˀ wíˀúnkoḏipí Jôesi Táḏágîˀ-á wáˀ úvítꞌôeˀa̖míḏí.”
13 “Ninguém pode servir a dois senhores, pois odiará um e amará o outro; será dedicado a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e ao dinheiro”.
14 In Pharisees nä́ˀi híˀ tꞌä̖hkí ditꞌoeˀo, heḏi indi Jesus tꞌä̖mäge óetu̖máa, gá indá dichä̖ˀha̖ˀtꞌaaḏân.
14 Os fariseus, que tinham grande amor ao dinheiro, ouviam isso tudo e zombavam de Jesus.
15 Heḏiho Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undá ídaˀ tꞌowa diˀâ̖a̖níˀin unbí wówátsi taˀge bînhonnin, hewänbo Jôesi Táḏá-á ûnhanginná háa unbí píˀnä́ khóˀjé bînmáaˀin. Wáy wí hä̖ä̖wí in tꞌowa diˀánde shánkí híwóˀdi namuu, inbí ánshaa piháa dínmuuḏi, hebo Jôesi Táḏágîˀ-á nä́ˀi hä̖ä̖wí-á wíˀûnchä̖ˀmuupí.
15 Então ele disse: “Vocês gostam de parecer justos em público, mas Deus conhece o seu coração. Aquilo que este mundo valoriza é detestável aos olhos de Deus.
16 “John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi napówá píhay iˀ tsontun Moses itaˀnandáḏí heḏá iˀ hä̖ä̖wí Jôesi Táḏáví tukheˀmin dâytaˀnandaḏí únkwꞌó wovâyhá̖ˀa̖míḏí. Hewänbo John napówá iweḏi iˀ híwóˀdi tun makówá i̖ˀgeḏi tꞌowa ovâytꞌôeˀoˀ, heḏi hânho báyékí tꞌowa iˀpiye dívíkhä̖ä̖ḏeˀ.
16 “Até a chegada de João, a lei de Moisés e a mensagem dos profetas eram seus guias. Agora, porém, as boas-novas do reino de Deus estão sendo anunciadas, e todos estão ansiosos para entrar.
17 Shánkí wínabâapuˀwanpí makówá-á nä́ˀi oepáa kꞌayḏá nahá̖a̖níḏí, in shánkí hínchä̖̂ä̖ˀin híˀay Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nakꞌóeˀin nahá̖a̖nívíˀweḏi.
17 É mais fácil o céu e a terra desaparecerem que ser anulado até o menor traço da lei de Deus.
18 Gá ginnân: Wí sen iví kwee ijoeˀandi wíyá kwee-áḏí ikhóˀyâ̖ˀḏá itꞌaywóˀdoˀ, heḏi wí sen wáˀ iˀ kwee óejoeˀandi-áḏí ikhóˀyâ̖ˀḏá itꞌaywóˀdoˀ.”
18 “Assim, o homem que se divorcia de sua esposa e se casa com outra mulher comete adultério. E o homem que se casa com uma mulher divorciada também comete adultério”.
19 “Wí koḏitꞌowa sen saˀwó iˀawendeˀ aa báyékí nachä̖ˀmuuˀiˀḏi, heḏá thamu waagá hânho híwóˀdá ihúujoˀ.
19 Jesus disse: “Havia um homem rico que se vestia de púrpura e linho fino e vivia sempre cercado de luxos.
20 Iví tewháwin phóḏi wáy wí sen sehkanäwó nawówájiˀi naha̖a̖peˀkꞌóe, i-á Lazarus gin nakhá̖wä̖́. Nadaˀ iˀ koegîˀtä̖́ iˀ koḏitꞌowa senbí mä́äsa iweḏi najemuˀiˀḏi iha̖wówáˀa̖míˀin. Túˀ tꞌä̖hkí naphéemuuḏi in tséḏí iˀ phée ônhä̖ˀtꞌaaḏeˀ.
20 À sua porta ficava um mendigo coberto de feridas chamado Lázaro.
21 — ausente —
21 Ele ansiava comer o que caía da mesa do homem rico, e os cachorros vinham lamber suas feridas abertas.
22 Nä́ˀi sen sehkanäwó nawówájiˀi-á nachuu heḏi in makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀindi makówápiye óepiye, heḏi Abraham-bí hângebá óesóge. Iˀ koḏitꞌowa sen wáˀ nachuu, heḏi óekhä̖ˀkꞌûˀ.
22 “Por fim, o mendigo morreu, e os anjos o levaram para junto de Abraão. O rico também morreu e foi sepultado,
23 Iˀ koḏitꞌowa sendá oe péyégé naˀä́ndí itꞌôephaḏendeˀ, heḏi ibéeḏí kayi̖ˀ diwe Abraham naˀä́ndí óemûˀ heḏá Lazarus-á wáˀ Abraham-bí hângebá naˀä́n.
23 e foi para o lugar dos mortos. Ali, em tormento, ele viu Abraão de longe, com Lázaro ao seu lado.
24 Heḏi kaygi natú̖, ‘Táḏá Abraham, navíˀpiye ósehkanäpuwave. Lazarus nátu̖ˀan imankhú̖pꞌohtógikíḏí navíˀpiye naˀä̖ä̖-í, heḏi naví hän dînpꞌoeˀa̖mí dînˀoetꞌêepúuwíḏí. Naa nä́ä phaa iwe hânho dontꞌôephaḏendeˀ.’
24 “O rico gritou: ‘Pai Abraão, tenha compaixão de mim! Mande Lázaro aqui para que molhe a ponta do dedo em água e refresque minha língua. Estou em agonia nestas chamas!’.
25 Hewänbo Abraham-di óetu̖ˀan, ‘Naví ay, ti wíˀúˀánshaapíˀan waˀ unwówájiˀ ihayḏi hânho híwóˀdi hä̖ä̖wí úkwꞌóˀnin, hewänbo Lazarus-á híwóhpîˀ-á ûnkwꞌó. Hewänbo nää-á nä́we híwó iphaḏendeˀ, heḏi u̖-á mäntꞌôephaḏendeˀ.
25 “Abraão, porém, respondeu: ‘Filho, lembre-se de que durante a vida você teve tudo que queria e Lázaro não teve coisa alguma. Agora, ele está aqui sendo consolado, e você está em agonia.
26 Heḏá wáˀ wên heˀyin kôndá hä̖ä̖ pinuḏi nakꞌóe, in toˀwên nä́we dikwꞌóˀnin wíḏínkoḏipíḏí nä́näḏi hä̖näpiye diphaaḏé-íḏí, tobá didaˀ wänboˀ, heḏá wáˀ wínakoḏipí hä̖näḏi nä́näpiye diphaaḏé-íḏí.’
26 Além do mais, há entre nós um grande abismo. Ninguém daqui pode atravessar para o seu lado, e ninguém daí pode atravessar para o nosso’.
27 Iˀ koḏitꞌowa sen natú̖, ‘Heḏá nää kayˀindi wídaˀmáa táḏá Abraham, Lazarus nâasaaní naví táḏáví tewhá iwepiye.
27 “Então o rico disse: ‘Por favor, Pai Abraão, pelo menos mande Lázaro à casa de meu pai,
28 Pꞌánú tíˀûuwin naa dînkwꞌó, heḏi Lazarus-di ovâytu̖ˀâ̖a̖mí naa dáyˀan waagi wíḏívíˀa̖mípí, heḏânho nä́we naa dontꞌôephaḏendeˀ iwebá wíḏipóewípíḏí.’
28 pois tenho cinco irmãos e quero avisá-los para que não terminem neste lugar de tormento’.
29 Hewänbo Abraham-di óetu̖ˀan, ‘Moses itaˀnannindáḏí in Jôesi Táḏáví tukheˀmin dâytaˀnannindáḏí dínkwꞌó. Háa hä̖ˀin dâytaˀnan waa uví tíˀûuwin dínkhâyˀä̖ˀ dâyˀaˀginnamíˀin.’
29 “‘Moisés e os profetas já os avisaram’, respondeu Abraão. ‘Seus irmãos podem ouvir o que eles disseram.’
30 Iˀ koḏitꞌowa sen natú̖, ‘Joe, Táḏá Abraham, háˀto han dívíˀa̖mí. Hewänbo wí toˀwí dichuˀkwꞌóˀ diweḏi inbíˀpiye namääḏáhoˀ, indá dívíwä̖yu̖ḏi inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖mí.’
30 “Então o rico disse: ‘Não, Pai Abraão! Mas, se alguém dentre os mortos lhes fosse enviado, eles se arrependeriam!’.
31 Abraham-di óetu̖ˀan, ‘Moses-áḏí in Jôesi Táḏáví tukheˀmindáḏí ovâytꞌôeyanpíḏá, háˀto toˀwíḏí wänbo ovâywä̖yu̖kannamí, tobá chuwa iweḏi nawáywówápóe wänboˀ.’ ”
31 “Abraão, porém, disse: ‘Se eles não ouvem Moisés e os profetas, não se convencerão, mesmo que alguém ressuscite dos mortos’”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.