Lucas 12
Tewa NT (TEW_WBT) vs VC
1 Ihayḏi báyékí maapaasôn (1,000’s) tꞌowa diwéˀgejiˀ, heḏi hânho dibáˀyendi dívíḏachä̖nuˀoˀ. Jesus-di in tꞌowa ovâyhéeˀan, hebo iví khä̖geˀnin páaḏé itu̖ˀan, “Úvíˀá̖yîngiˀa̖mí hä̖ˀin Pharisees waaginbá wíˀípúuwípíḏí, indá paa dívíjánúmáaˀin waaginbá dimuu. Iˀ híwóhpîˀ dívíˀoˀi-áho dínsôe-í oewáasee nä́ˀi oewáa iwe natoˀondi nasôˀ waagibá. Heḏi hanbá tꞌä̖hkí nää nakumukꞌóe wänbo nakumukhuuḏee-í, heḏá tꞌä̖hkí nää nakaakꞌóe wänbo óepeeyé-í napu̖ˀwä̖ä̖níḏí.
1 Enquanto isso, os homens se tinham reunido aos milhares em torno de Jesus, de modo que se atropelavam uns aos outros. Jesus começou a dizer a seus discípulos: Guardai-vos do fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 — ausente —
2 Porque não há nada oculto que não venha a descobrir-se, e nada há escondido que não venha a ser conhecido.
3 Heḏiho wên háawên phahkhun dee ítú̖ˀindáhoˀ, thaaḏi ditꞌoe-í, heḏi wên háawên toˀwíví oje phóge bînsänhéeˀandi in phóḏi natiˀḏindi, indáho whaˀkꞌayḏi dívítu̖wé̖e̖nú-í, tꞌä̖hkí ditꞌoe-íḏí.”
3 Pois o que dissestes às escuras será dito à luz; e o que falastes ao ouvido, nos quartos, será publicado de cima dos telhados.
4 “Naví kꞌemaˀin, wâytu̖ˀâ̖a̖mí, wívînkhunwôedaˀípí in toˀwên unbí túˀ dâyhá̖a̖nú-íḏí dínkoḏi wänbo shánkí wovâyˀa̖míḏí wíḏínkoḏipí.
4 Digo-vos a vós, meus amigos: não tenhais medo daqueles que matam o corpo e depois disto nada mais podem fazer.
5 Naaḏi wâythayya̖mí toˀwí namuuˀin iˀ bînkhunwôedaˀíˀiˀ: Jôesi Táḏá-ânho bînkhunwôedaˀí. I-á ûnkoḏi wovâyhá̖a̖nú-íḏí heḏá wáˀ ûnkꞌóe péyégépiye wovâysaaníḏí.
5 Mostrar-vos-ei a quem deveis temer: temei àquele que, depois de matar, tem poder de lançar no inferno; sim, eu vo-lo digo: temei a este.
6 Pꞌánú tsꞌí̖ˀ tsíḏéˀây wíje thígí̖ˀdiḏibo ovâyku̖ˀchꞌáaḏepíˀan. Hewänbo tobá wä̖hphaḏe dichä̖ˀmuupí wänbo Jôesi Táḏáḏá wêe wänbo in diweḏi wíˀóeˀóḏéndepí.
6 Não se vendem cinco pardais por dois asses? E, entretanto, nem um só deles passa despercebido diante de Deus.
7 Hewänbo undá Jôesi Táḏágîˀ báyékí tsíḏéví shánkí íchä̖ˀmuu. I-á ûnhanginná hä̖́yú̖ phó unbí pꞌóˀḏé únsaaˀin wänboˀ, heḏiho wíˀíkhunwôedaˀípí.”
7 Até os cabelos da vossa cabeça estão todos contados. Não temais, pois. Mais valor tendes vós do que numerosos pardais.
8 “Naaḏi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, toˀwên in tꞌowaví páaḏépiye navíˀin dimuuˀin ditú̖ˀin, naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi wáˀ in Jôesi Táḏáví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbí páaḏépiye otú̖u̖ní innân navíˀin dînmuuˀin.
8 Digo-vos: todo o que me reconhecer diante dos homens, também o Filho do Homem o reconhecerá diante dos anjos de Deus;
9 Hewänbo toˀwên in tꞌowaví páaḏépiyebo ditú̖ˀin navíˀin wíḏimuupíˀin, naa wáˀ in Jôesi Táḏáví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbí páaḏépiye otú̖u̖ní navíˀin wíḏînmuupíˀin.
9 mas quem me negar diante dos homens será negado diante dos anjos de Deus.
10 Nakoḏi tꞌä̖hkí tꞌowa dínˀowóˀjayníḏí hä̖ä̖wí híwóhpí dívíhéeˀannin naví̖ˀgeḏi, naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ, hewänbo toˀwên jänäkí iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ví̖ˀgeḏi dívíhéeˀannindáho háˀto dínˀowóˀjayní.
10 Todo aquele que tiver falado contra o Filho do Homem obterá perdão, mas aquele que tiver blasfemado contra o Espírito Santo não alcançará perdão.
11 “Owáy in méesate eejeˀin pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀpiye háa in nangewin tsonninbíˀpiye wovâytunjóˀnamíḏí wovâyhoˀ ihayḏi, wíˀíˀá̖yîngi-ípí háa ítú̖u̖níˀin úvíˀaywoeníḏí, háa úvíhéeˀa̖míˀin wíwovâyˀá̖yîngimä̂änípí,
11 Quando, porém, vos levarem às sinagogas, perante os magistrados e as autoridades, não vos preocupeis com o que haveis de falar em vossa defesa,
12 gá ihayḏáho iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi iˀ híˀ wovâymä̂äníḏân heḏânho híwó úvíhéeˀa̖míḏí” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
12 porque o Espírito Santo vos inspirará naquela hora o que deveis dizer.
13 Wí sen in tꞌowaví jâa najiˀiˀḏi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, naví páˀḏây dîntu̖ˀan iˀ hä̖ä̖wí nanbí táḏáḏí naˀin dînjoeˀandi naa-áḏí iweejé-í.”
13 Disse-lhe então alguém do meio do povo: Mestre, dize a meu irmão que reparta comigo a herança.
14 Hebo Jesus-di iˀ sen óetu̖ˀan, “Toˀwíḏí wänbo naa wíḏînkꞌûˀpí otú̖u̖níḏí háa unbí hä̖ä̖wí dänweejé-íˀin.”
14 Jesus respondeu-lhe: Meu amigo, quem me constituiu juiz ou árbitro entre vós?
15 Heḏáháˀ Jesus-di tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí úvíˀá̖yîngiˀa̖mí heḏânho ha̖ˀtꞌaaˀinda̖ˀ wíˀímúunípíḏí. Toˀwí wänbo híwóˀnin wówátsi wíˀimáapí báyékí hä̖ä̖wí ûnwänpikwꞌôndiboˀ.”
15 E disse então ao povo: Guardai-vos escrupulosamente de toda a avareza, porque a vida de um homem, ainda que ele esteja na abundância, não depende de suas riquezas.
16 Heḏáháˀ nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan, “Wí koḏitꞌowa sen ûnnavakwꞌó, heḏi báyékí ûnpayeḏee.
16 E propôs-lhe esta parábola: Havia um homem rico cujos campos produziam muito.
17 Heḏiho ginnân naˀân: “Wä̖́hä̖̂ä̖ naví hä̖ä̖wí dînpaaˀi donkwꞌôení wíḏînnáhpí. Hân hîn dáyˀa̖mí?
17 E ele refletia consigo: Que farei? Porque não tenho onde recolher a minha colheita.
18 Maˀ ginnân dáyˀa̖mí: Naví denkwoˀi tewhá dontsꞌáveḏi wíyá shánkí heˀendi donkwꞌôení, heḏiho ee naví táhtândá naví wéˀgeˀi hä̖ä̖wí-á dondenkwꞌôení.
18 Disse então ele: Farei o seguinte: derrubarei os meus celeiros e construirei maiores; neles recolherei toda a minha colheita e os meus bens.
19 Heḏáháˀ gindá opitú̖u̖ní: ‘Nää-áho báyékí híwóˀdi hä̖ä̖wí híwó hay pa̖a̖yogîˀ dîndenkwꞌóhoˀ, nää-áho wíyá wíḏáytꞌôeˀa̖mípí. Húukandá su̖wä̖-áḏá dáyˀa̖mí, heḏá naví wówátsi-á híhchandi donhûuwí.’
19 E direi à minha alma: ó minha alma, tens muitos bens em depósito para muitíssimos anos; descansa, come, bebe e regala-te.
20 Hewänbo Jôesi Táḏáḏí iˀ sen óetu̖ˀan, ‘U̖ˀ ánshaapîˀ, nää khunbo uví wówátsi wînkekhâymáa. Ihayḏáho to-an hä̖ˀi hä̖ä̖wí u̖gîˀ mändenkwꞌóḏiˀiˀ ikhonkhâymáa?’ ”
20 Deus, porém, lhe disse: Insensato! Nesta noite ainda exigirão de ti a tua alma. E as coisas, que ajuntaste, de quem serão?
21 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Haˀwâagiˀinnânkun in tꞌowa dimuu báyékí hä̖ä̖wí dâydenkwꞌóeˀóˀin hewänbo Jôesi Táḏá-á natû̖ˀ taˀgendi koḏitꞌowa wíḏimuupíˀin.”
21 Assim acontece ao homem que entesoura para si mesmo e não é rico para Deus.
22 Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Heḏânkun wâytu̖máa, wä̖hphaḏe wíˀúvíˀánshaamáˀve-ípí iˀ koegîˀ úntáyḏí íwówáyê̖e̖níḏí, háa iˀ aa úntáyḏí unbí túˀgîˀ.
22 Jesus voltou-se então para seus discípulos: Portanto vos digo: não andeis preocupados com a vossa vida, pelo que haveis de comer; nem com o vosso corpo, pelo que haveis de vestir.
23 Unbí wówátsi-á shánkí únchä̖ˀmuu koegîˀḏa̖ˀbíˀweḏi, heḏá unbí túˀ-á aaḏa̖ˀbí shánkí únchä̖ˀmuu.
23 A vida vale mais do que o sustento e o corpo mais do que as vestes.
24 In odoví̖ˀgeḏi úvíˀánshaaˀa̖mí. Indá wíḏâykoˀjikopí, heḏá wíḏâyhä̖ä̖wéˀgeˀopí, heḏá wä̖́hä̖̂ä̖ dâyhä̖ä̖wídenkwꞌôeníˀi wänbo wíḏínnáhpí, hewänbo Jôesi Táaḏáho ovâyhúujómäˀ. Heḏi undá shánkí íchä̖ˀmuu nä́ˀin tsíḏévíˀweḏi.
24 Considerai os corvos: eles não semeiam, nem ceifam, nem têm despensa, nem celeiro; entretanto, Deus os sustenta. Quanto mais valeis vós do que eles?
25 Wénä wí wänbo háˀto unbí wówátsi wíyá wêe thaa wänbo bîntä̖ä̖-í íwänpiˀá̖yîngiḏiboˀ.
25 Mas qual de vós, por mais que se preocupe, pode acrescentar um só côvado à duração de sua vida?
26 Hä̖ä̖wí hí̖yä̖̂ä̖ˀi haˀwâagiˀi wänbo háˀto úvíˀa̖mí, heḏiho háaḏan wíyá hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi úvíˀá̖yîngimäˀ?
26 Se vós, pois, não podeis fazer nem as mínimas coisas, por que estais preocupados com as outras?
27 Úvíˀánshaaˀa̖mí hä̖ˀi ahkónuwi póviˀây háa nakeetꞌóe waa. Wíḏívítꞌôeˀopí wíḏâypa̖ˀpꞌándepí wänboˀ, Jôesi Táḏá saˀwóˀdi aa waagi ovâymäˀ. Solomon-dá hânho hayˀi namúˀde wänboˀ iˀ póvi waabá saˀwó wíˀiˀawepí.
27 Considerai os lírios, como crescem; não fiam, nem tecem. Contudo, digo-vos: nem Salomão em toda a sua glória jamais se vestiu como um deles.
28 Jôesi Táa saˀwóˀdi aa waagi iˀ ahkónuwi phéˀyä̖́vigîˀ ônpaa, tobá nä́ˀi phéˀyä̖́vi-á wêe thaaḏa̖ˀ nasaa wänbo heḏá wíyá tháwä́ndáho tꞌowa dâyphaˀkwꞌôení dâyhä̖ä̖háaˀa̖míḏí, heḏiho un wáˀ shánkí híwó wänbo wovâyˀaawé-ípíˀan. Undá únkhâyˀä̖ˀ nä́ˀin úvíwä̖ä̖yú̖-íˀin, hewänbo hí̖yä̖̂ä̖ḏa̖ˀ wä̖yu̖ bînmáaˀin ímuu.
28 Se Deus, portanto, veste assim a erva que hoje está no campo e amanhã se lança ao fogo, quanto mais a vós, homens de fé pequenina!
29 Ihayḏa̖ˀ wíˀítú̖ˀbe-ípí, ‘Hä̖ä̖-angú âykꞌoˀí, hä̖ä̖-angú âysu̖u̖wä̖́-í?’ Wä̖hphaḏe wíˀúvíˀánshaamáˀve-ípí i̖ˀgeḏi.
29 Não vos inquieteis com o que haveis de comer ou beber; e não andeis com vãs preocupações.
30 Tꞌä̖hkí tꞌowa Jôesi Táḏá óetaapíˀindá hânho dívíwänpikhä̖ä̖ḏe nä́ˀi hä̖ä̖wí dâyhóeníḏí, hebo unbí Táḏá oe makówá naˀä́ndi-á ho ûnhanginná undá úntáyˀin.
30 Porque os homens do mundo é que se preocupam com todas estas coisas. Mas vosso Pai bem sabe que precisais de tudo isso.
31 Undá shánkíḏí únkhâyˀä̖ˀ Jôesi Táḏáví tsonkhuu iˀpiye úvíkhä̖ä̖-íˀin, heḏi gin úvíˀandáho nä́ˀi hä̖ä̖wí úntáyˀi bînhóení.
31 Buscai antes o Reino de Deus e a sua justiça e todas estas coisas vos serão dadas por acréscimo.
32 “Wíˀíkhunwôedaˀípí tobá hí̖yä̖̂ä̖ḏi wên kꞌúwá waa íji wänboˀ. Unbí Táḏá makówáwi-áho nahíhchan oe makówápiye wovâyhûuwíḏí.
32 Não temais, pequeno rebanho, porque foi do agrado de vosso Pai dar-vos o Reino.
33 Hä̖ä̖wí únkwꞌóˀdiˀ bînku̖ˀchꞌâaní, heḏi iˀ chä̖ˀdá in sehkanäwó diwówájiˀindá bînmä̂äní. Gindiḏáho wí chä̖ˀmúu háˀto únwhéepúuwíˀiˀ waagibá bînmáˀve-í, heḏânho iˀ hä̖ä̖wí únchä̖ˀmuuˀi-á oe makówá úndenkwoḏee-í. Iwá hä̖ä̖wí unbîˀ únmuuˀi háˀto únhá̖a̖ní, háa wên sänmin wänbo háˀto dâytä̖ä̖gé-í, háa wên kha̖ˀnin wänbo háˀto dâyha̖ˀní.
33 Vendei o que possuís e dai esmolas; fazei para vós bolsas que não se gastam, um tesouro inesgotável nos céus, aonde não chega o ladrão e a traça não o destrói.
34 Wä̖́hä̖̂ä̖ unbí hä̖ä̖wí únchä̖ˀmuuˀiˀ únkwꞌôn diwebá unbí píˀnä́ khóˀjé ídaˀí íkwoníˀin.”
34 Pois onde estiver o vosso tesouro, ali estará também o vosso coração.
35 “Wên tꞌôeˀin waabá únkhâyˀä̖ˀ ímúuníˀin, inbí pꞌóˀḏéḏîˀ wên khóhtsa̖a̖ shánkíˀeeḏi iweḏi iweemáˀíḏí dâytsíkhaˀmáaˀin. Indá dívítꞌôeˀa̖mígîˀ diˀaamuu, inbí phakó-á dínkomuu, heḏânho napówá ihayḏi oe phóḏi ipópóˀandi wese igîˀ dâyhuu-í.
35 Estejam cingidos os vossos rins e acesas as vossas lâmpadas.
36 — ausente —
36 Sede semelhantes a homens que esperam o seu senhor, ao voltar de uma festa, para que, quando vier e bater à porta, logo lha abram.
37 Nä́ˀin tꞌôeˀin inbí pꞌóˀḏéḏîˀ dínpówá ihayḏi á̖yîngiḏi dikwꞌóˀnin ovâyshaaḏá híhchan dâymáˀve-í. Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, i-á ipiˀaawé-í ovâyhúukhâysaa-íḏí, heḏi ovâytu̖ˀâ̖a̖mí dívíkwꞌôení dívíhú̖u̖ya̖míḏí, heḏi hä̖ä̖wí ovâysaa-í.
37 Bem-aventurados os servos a quem o senhor achar vigiando, quando vier! Em verdade vos digo: cingir-se-á, fá-los-á sentar à mesa e servi-los-á.
38 Tobá khun pinuḏi háa shánkí hä̖̂ä̖ḏanho nanân wänbo naˀä̖ä̖ ihayḏi, dikhâymuuḏi ovâyshaaḏáho híhchan dâymáˀve-í.
38 Se vier na segunda ou se vier na terceira vigília e os achar vigilantes, felizes daqueles servos!
39 Nä́ˀin taˀgendi únhanginnáaní: Wí toˀwí ûntewhákꞌóeˀi hä̖̂ä̖ḏi wí sänbiˀ iˀ tewhá eepiye naˀä̖ˀin ûnhanginnândáhoˀ, háˀto óemä̂äní in phóḏi ithâaníˀin háa wháphóḏi ihâave-íˀin natsꞌú̖u̖níḏí.
39 Sabei, porém, isto: se o senhor soubesse a que hora viria o ladrão, vigiaria sem dúvida e não deixaria forçar a sua casa.
40 Heḏi un wáˀ íkhâymúuní, gá naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wáˀ hä̖̂ä̖ḏi nanân wänboˀ owáyˀä̖ḏân, dítsíkhaˀmáapí ihayḏi oˀä̖ˀ.”
40 Estai, pois, preparados, porque, à hora em que não pensais, virá o Filho do Homem.
41 Peter-di Jesus óetsikaˀyan, “Nanbí Sedó, ti naˀinda̖ˀmân nä́ˀi híˀ dítu̖máa, háa tꞌä̖hkí in wéˀgen tꞌowa wáˀ ovâytu̖máa?”
41 Disse-lhe Pedro: Senhor, propões esta parábola só a nós ou também a todos?
42 Jesus-di óetu̖ˀan, “Wí tꞌôeˀi hä̖ä̖wí nawóˀnáˀdiˀ híwó iˀoˀi heḏá híwóˀdi hangintan imáaˀi-á waaginbá únkhâyˀä̖ˀ ímúuníˀin. Giˀbi tꞌôeˀi-ânho iví pꞌóˀḏéḏîˀḏi óesôege-í iˀ tewhá ee in wéˀgen tꞌôeˀinbí tsondi dínmúuníḏí, heḏi inbí koegîˀ hä̖ä̖wí ovâymâ̖ḏân, dítsíkhaˀmáaääníḏí hä̖̂ä̖ḏi ihayḏi napóe ihayḏi.
42 O Senhor replicou: Qual é o administrador sábio e fiel que o senhor estabelecerá sobre os seus operários para lhes dar a seu tempo a sua medida de trigo?
43 Híhchan iˀ tꞌôeˀi imáˀve-í iví pꞌóˀḏéḏîˀḏi gin iˀoḏi óeshaaḏi ivîˀ iweemaa ihayḏi.
43 Feliz daquele servo que o senhor achar procedendo assim, quando vier!
44 Taˀgendi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, iˀ tewhá pꞌóˀḏéḏîˀḏi giˀbi tꞌôeˀi óesôege-í tꞌä̖hkí iví hä̖ä̖wí ônˀá̖yînmáˀve-íḏí.
44 Em verdade vos digo: confiar-lhe-á todos os seus bens.
45 Hebo iˀ tꞌôeˀi híwó iˀa̖mívíˀweḏi wíˀbo natú̖ḏáhoˀ, ‘Naví tsondi-á nahayjêepóe naˀä̖ä̖-íḏí,’ heḏiho in wéˀgen tꞌôeˀin kwiyä̖ˀdá senäˀdá ovâymahpúovâymâ̖ḏân, dítsíkhaˀmáauchä̖numáaḏá, heḏi i-á húukangîˀ-á su̖wä̖gîˀ-áḏíḏa̖ˀbá-á namuuḏá, heḏá naháapoeˀoḏá,
45 Mas, se o tal administrador imaginar consigo: Meu senhor tardará a vir, e começar a espancar os servos e as servas, a comer, a beber e a embriagar-se,
46 gin iˀandáhoˀ iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûnwáyˀä̖ä̖-í óetsíkhaˀmáapíḏí, hä̖̂ä̖ḏi iˀ tꞌôeˀiˀ ûnhanginnáhpí ihayḏi, heḏi iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ-á natsonpúuwí iˀ tꞌôeˀi hânho óetuhchä̖ä̖nú-íˀin, heḏá óesaaní in wéˀgen tꞌowa tꞌôeyanpíˀinda̖ˀ dimuuˀin dikwꞌôn diwepiye.
46 o senhor daquele servo virá no dia em que não o esperar e na hora em que ele não pensar, e o despedirá e o mandará ao destino dos infiéis.
47 Wí tꞌôeˀi-á háa iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûndaˀ waa ûnhanginnân wänbo hä̖́ä̖bo wíˀiˀanpíḏí, i-áho báyékí whä̖ḏiḏi óetuhchä̖ä̖nú-í.
47 O servo que, apesar de conhecer a vontade de seu senhor, nada preparou e lhe desobedeceu será açoitado com numerosos golpes.
48 Hewänbo wí tꞌôeˀi híwóhpí iˀandi gindiḏi ûnkhâyˀä̖ˀ whä̖ḏiḏi ótuhchä̖ä̖nú-íˀin, hewänbo háa iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûndaˀin taˀgendi wíˀûnhanginnáhpíḏí, i-áho wä̖hphaḏe wíˀóetuhchä̖ä̖nú-ípí. Toˀwên tꞌä̖hkí báyékí ovâymä́giˀindáho báyékíbá dínkhâyˀä̖ˀ dâywáymä̂äníˀin, heḏi toˀwên inbí mange báyékí ovâykwꞌóḏiˀindáho báyékíbá dínkhâyˀä̖ˀ iweḏi dívíˀa̖míˀin.”
48 Mas aquele que, ignorando a vontade de seu senhor, fizer coisas repreensíveis será açoitado com poucos golpes. Porque, a quem muito se deu, muito se exigirá. Quanto mais se confiar a alguém, dele mais se há de exigir.
49 “Naa nä́ä oepáa kꞌayḏipiye oˀä̖ä̖ wí phaa waabá namuuˀi dómáˀíḏí, heḏi hânho odaˀ ho nakojeˀníˀin.
49 Eu vim lançar fogo à terra, e que tenho eu a desejar se ele já está aceso?
50 Naa dînkhâyˀä̖ˀ dontꞌôephaaḏé-íˀin, heḏi naví píˀnä́ khóˀjé hânho ochanpúuwí gin dînpóe píhay.
50 Mas devo ser batizado num batismo; e quanto anseio até que ele se cumpra!
51 Hân íˀándeˀ? Ti tꞌowa dívíwóení naa nä́ä oepáa kꞌayḏipiye oˀä̖ä̖ḏiboˀ? Joe, tꞌowa-á dívíweejé-í.
51 Julgais que vim trazer paz à terra? Não, digo-vos, mas separação.
52 Nää iweḏáho gin waagi namúuní: Maḏi pꞌánú tꞌowa wêe tewhá iwe dithaa, heḏi diwijeḏeeḏi wêegeˀin dipúuwí, wíjeḏiho wéˀge, pojeḏá wéˀgá, heḏi in wíjeḏiho in pojevíˀpiye háa dicha̖a̖-í, heḏá in pojeḏá in wíjevíˀpiyá.
52 Pois de ora em diante haverá numa mesma casa cinco pessoas divididas, três contra duas, e duas contra três;
53 Iˀ táḏá-áho iví eˀnúvíˀpiye háa nacha̖a̖-í heḏi iˀ eˀnú-áho iví táḏávíˀpiyá. Iˀ jíyá-áho iví aˀyú̖víˀpiye háa nacha̖a̖-í, heḏi iˀ aˀyú̖-á iví jíyávíˀpiyá. Iˀ jahkwíjo iví sâaˀivíˀpiye háa nacha̖a̖-í, heḏi iˀ sâaˀi-á iví jahkwíjovíˀpiyá.”
53 estarão divididos: o pai contra o filho, e o filho contra o pai; a mãe contra a filha, e a filha contra a mãe; a sogra contra a nora, e a nora contra a sogra.
54 Heḏáháˀ in báyékí tꞌowa iwe dikwꞌóˀnin ovâytu̖ˀan, “Wí okhúwá oe tsânpiyeḏi naˀä̖ḏi bînmûˀḏi, wese ítû̖ˀ ikwa̖hkhâymáaˀin, heḏi híwó ítû̖ˀ gá han napúuwíḏân.
54 Dizia ainda ao povo: Quando vedes levantar-se uma nuvem no poente, logo dizeis: Aí vem chuva. E assim sucede.
55 Heḏi oe aakonpha̖ˀgeḏi wovâywa̖a̖námäˀdi, ítû̖ˀ hânho itsá̖wä̖khâymáaˀin, heḏi híwó ítû̖ˀ, gá han napúuwíḏân.
55 Quando vedes soprar o vento do sul, dizeis: Haverá calor. E assim acontece.
56 Undá paa dívíjánúmáaˀin waaginbá ímuu. Nä́ä oepáa kꞌayḏá heḏá makówá-á háa iˀ okhúwá-á wa̖a̖-á nakeetꞌóe waa bînmúndeḏi únhanginná háa nanáaníˀin, heḏi háaḏan handi wíˀúnkeepoeˀopí háa natundaˀin iˀ wéˀgeˀi hä̖ä̖wí nää nä́ˀi thaa eeje Jôesi Táḏá iˀoˀiˀ?
56 Hipócritas! Sabeis distinguir os aspectos do céu e da terra; como, pois, não sabeis reconhecer o tempo presente?
57 “Heḏi háaḏan unbo wíˀúvípiˀánshaaˀohpí únhanginnáaníḏí wéˀi wí hä̖ä̖wí híwóˀdi namuuˀin úvíˀa̖míḏí?
57 Por que também não julgais por vós mesmos o que é justo?
58 Heyâagú wí toˀwíḏí háawên wovâychä̖nundeḏi heḏá wovâytunjóˀdiwehondá, waˀ ímändiboˀ i-áḏí úvíkoḏiˀa̖mí heḏânho iˀḏi wovâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí heḏá iˀ tsondiví páaḏépiye wíwovâyhûuwípí. Eepiye wovâyhoˀḏáho maḏi iˀ tsondiḏáho iˀ pan á̖yí̖ˀdiví mangá wovâyjoeˀa̖mí heḏá iˀḏáho wovâypanhûuwí.
58 Ora, quando fores com o teu adversário ao magistrado, faze o possível para entrar em acordo com ele pelo caminho, a fim de que ele te não arraste ao juiz, e o juiz te entregue ao executor, e o executor te ponha na prisão.
59 Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, gin únpóeḏáho háˀto wovâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í hä̖́yú̖ íphaamuu tꞌä̖hkí úvíwáˀâa píhay” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
59 Digo-te: não sairás dali, até pagares o último centavo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.