Lucas 12
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVI
1 Ihayḏi báyékí maapaasôn (1,000’s) tꞌowa diwéˀgejiˀ, heḏi hânho dibáˀyendi dívíḏachä̖nuˀoˀ. Jesus-di in tꞌowa ovâyhéeˀan, hebo iví khä̖geˀnin páaḏé itu̖ˀan, “Úvíˀá̖yîngiˀa̖mí hä̖ˀin Pharisees waaginbá wíˀípúuwípíḏí, indá paa dívíjánúmáaˀin waaginbá dimuu. Iˀ híwóhpîˀ dívíˀoˀi-áho dínsôe-í oewáasee nä́ˀi oewáa iwe natoˀondi nasôˀ waagibá. Heḏi hanbá tꞌä̖hkí nää nakumukꞌóe wänbo nakumukhuuḏee-í, heḏá tꞌä̖hkí nää nakaakꞌóe wänbo óepeeyé-í napu̖ˀwä̖ä̖níḏí.
1 Nesse meio tempo, tendo-se juntado uma multidão de milhares de pessoas, a ponto de se atropelarem umas às outras, Jesus começou a falar primeiramente aos seus discípulos, dizendo: "Tenham cuidado com o fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 — ausente —
2 Não há nada escondido que não venha a ser descoberto, ou oculto que não venha a ser conhecido.
3 Heḏiho wên háawên phahkhun dee ítú̖ˀindáhoˀ, thaaḏi ditꞌoe-í, heḏi wên háawên toˀwíví oje phóge bînsänhéeˀandi in phóḏi natiˀḏindi, indáho whaˀkꞌayḏi dívítu̖wé̖e̖nú-í, tꞌä̖hkí ditꞌoe-íḏí.”
3 O que vocês disseram nas trevas será ouvido à luz do dia, e o que vocês sussurraram aos ouvidos dentro de casa, será proclamado dos telhados.
4 “Naví kꞌemaˀin, wâytu̖ˀâ̖a̖mí, wívînkhunwôedaˀípí in toˀwên unbí túˀ dâyhá̖a̖nú-íḏí dínkoḏi wänbo shánkí wovâyˀa̖míḏí wíḏínkoḏipí.
4 "Eu lhes digo, meus amigos: não tenham medo dos que matam o corpo e depois nada mais podem fazer.
5 Naaḏi wâythayya̖mí toˀwí namuuˀin iˀ bînkhunwôedaˀíˀiˀ: Jôesi Táḏá-ânho bînkhunwôedaˀí. I-á ûnkoḏi wovâyhá̖a̖nú-íḏí heḏá wáˀ ûnkꞌóe péyégépiye wovâysaaníḏí.
5 Mas eu lhes mostrarei a quem vocês devem temer: temam aquele que, depois de matar o corpo, tem poder para lançar no inferno. Sim, eu lhes digo, esse vocês devem temer.
6 Pꞌánú tsꞌí̖ˀ tsíḏéˀây wíje thígí̖ˀdiḏibo ovâyku̖ˀchꞌáaḏepíˀan. Hewänbo tobá wä̖hphaḏe dichä̖ˀmuupí wänbo Jôesi Táḏáḏá wêe wänbo in diweḏi wíˀóeˀóḏéndepí.
6 Não se vendem cinco pardais por duas moedinhas? Contudo, nenhum deles é esquecido por Deus.
7 Hewänbo undá Jôesi Táḏágîˀ báyékí tsíḏéví shánkí íchä̖ˀmuu. I-á ûnhanginná hä̖́yú̖ phó unbí pꞌóˀḏé únsaaˀin wänboˀ, heḏiho wíˀíkhunwôedaˀípí.”
7 Até os cabelos da cabeça de vocês estão todos contados. Não tenham medo; vocês valem mais do que muitos pardais!
8 “Naaḏi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, toˀwên in tꞌowaví páaḏépiye navíˀin dimuuˀin ditú̖ˀin, naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi wáˀ in Jôesi Táḏáví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbí páaḏépiye otú̖u̖ní innân navíˀin dînmuuˀin.
8 "Eu lhes digo: quem me confessar diante dos homens, também o Filho do homem o confessará diante dos anjos de Deus.
9 Hewänbo toˀwên in tꞌowaví páaḏépiyebo ditú̖ˀin navíˀin wíḏimuupíˀin, naa wáˀ in Jôesi Táḏáví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbí páaḏépiye otú̖u̖ní navíˀin wíḏînmuupíˀin.
9 Mas aquele que me negar diante dos homens será negado diante dos anjos de Deus.
10 Nakoḏi tꞌä̖hkí tꞌowa dínˀowóˀjayníḏí hä̖ä̖wí híwóhpí dívíhéeˀannin naví̖ˀgeḏi, naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ, hewänbo toˀwên jänäkí iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ví̖ˀgeḏi dívíhéeˀannindáho háˀto dínˀowóˀjayní.
10 Todo aquele que disser uma palavra contra o Filho do homem será perdoado, mas quem blasfemar contra o Espírito Santo não será perdoado.
11 “Owáy in méesate eejeˀin pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀpiye háa in nangewin tsonninbíˀpiye wovâytunjóˀnamíḏí wovâyhoˀ ihayḏi, wíˀíˀá̖yîngi-ípí háa ítú̖u̖níˀin úvíˀaywoeníḏí, háa úvíhéeˀa̖míˀin wíwovâyˀá̖yîngimä̂änípí,
11 "Quando vocês forem levados às sinagogas e diante dos governantes e das autoridades, não se preocupem com a forma pela qual se defenderão, ou com o que dirão,
12 gá ihayḏáho iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi iˀ híˀ wovâymä̂äníḏân heḏânho híwó úvíhéeˀa̖míḏí” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
12 pois naquela hora o Espírito Santo lhes ensinará o que devem dizer".
13 Wí sen in tꞌowaví jâa najiˀiˀḏi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, naví páˀḏây dîntu̖ˀan iˀ hä̖ä̖wí nanbí táḏáḏí naˀin dînjoeˀandi naa-áḏí iweejé-í.”
13 Alguém da multidão lhe disse: "Mestre, dize a meu irmão que divida a herança comigo".
14 Hebo Jesus-di iˀ sen óetu̖ˀan, “Toˀwíḏí wänbo naa wíḏînkꞌûˀpí otú̖u̖níḏí háa unbí hä̖ä̖wí dänweejé-íˀin.”
14 Respondeu Jesus: "Homem, quem me designou juiz ou árbitro entre vocês? "
15 Heḏáháˀ Jesus-di tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí úvíˀá̖yîngiˀa̖mí heḏânho ha̖ˀtꞌaaˀinda̖ˀ wíˀímúunípíḏí. Toˀwí wänbo híwóˀnin wówátsi wíˀimáapí báyékí hä̖ä̖wí ûnwänpikwꞌôndiboˀ.”
15 Então lhes disse: "Cuidado! Fiquem de sobreaviso contra todo tipo de ganância; a vida de um homem não consiste na quantidade dos seus bens".
16 Heḏáháˀ nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan, “Wí koḏitꞌowa sen ûnnavakwꞌó, heḏi báyékí ûnpayeḏee.
16 Então lhes contou esta parábola: "A terra de certo homem rico produziu muito bem.
17 Heḏiho ginnân naˀân: “Wä̖́hä̖̂ä̖ naví hä̖ä̖wí dînpaaˀi donkwꞌôení wíḏînnáhpí. Hân hîn dáyˀa̖mí?
17 Ele pensou consigo mesmo: ‘O que vou fazer? Não tenho onde armazenar minha colheita’.
18 Maˀ ginnân dáyˀa̖mí: Naví denkwoˀi tewhá dontsꞌáveḏi wíyá shánkí heˀendi donkwꞌôení, heḏiho ee naví táhtândá naví wéˀgeˀi hä̖ä̖wí-á dondenkwꞌôení.
18 "Então disse: ‘Já sei o que vou fazer. Vou derrubar os meus celeiros e construir outros maiores, e ali guardarei toda a minha safra e todos os meus bens.
19 Heḏáháˀ gindá opitú̖u̖ní: ‘Nää-áho báyékí híwóˀdi hä̖ä̖wí híwó hay pa̖a̖yogîˀ dîndenkwꞌóhoˀ, nää-áho wíyá wíḏáytꞌôeˀa̖mípí. Húukandá su̖wä̖-áḏá dáyˀa̖mí, heḏá naví wówátsi-á híhchandi donhûuwí.’
19 E direi a mim mesmo: Você tem grande quantidade de bens, armazenados para muitos anos. Descanse, coma, beba e alegre-se’.
20 Hewänbo Jôesi Táḏáḏí iˀ sen óetu̖ˀan, ‘U̖ˀ ánshaapîˀ, nää khunbo uví wówátsi wînkekhâymáa. Ihayḏáho to-an hä̖ˀi hä̖ä̖wí u̖gîˀ mändenkwꞌóḏiˀiˀ ikhonkhâymáa?’ ”
20 "Contudo, Deus lhe disse: ‘Insensato! Esta mesma noite a sua vida lhe será exigida. Então, quem ficará com o que você preparou? ’
21 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Haˀwâagiˀinnânkun in tꞌowa dimuu báyékí hä̖ä̖wí dâydenkwꞌóeˀóˀin hewänbo Jôesi Táḏá-á natû̖ˀ taˀgendi koḏitꞌowa wíḏimuupíˀin.”
21 "Assim acontece com quem guarda para si riquezas, mas não é rico para com Deus".
22 Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Heḏânkun wâytu̖máa, wä̖hphaḏe wíˀúvíˀánshaamáˀve-ípí iˀ koegîˀ úntáyḏí íwówáyê̖e̖níḏí, háa iˀ aa úntáyḏí unbí túˀgîˀ.
22 Dirigindo-se aos seus discípulos, Jesus acrescentou: "Portanto eu lhes digo: não se preocupem com suas próprias vidas, quanto ao que comer; nem com seus próprios corpos, quanto ao que vestir.
23 Unbí wówátsi-á shánkí únchä̖ˀmuu koegîˀḏa̖ˀbíˀweḏi, heḏá unbí túˀ-á aaḏa̖ˀbí shánkí únchä̖ˀmuu.
23 A vida é mais importante do que a comida, e o corpo, mais do que as roupas.
24 In odoví̖ˀgeḏi úvíˀánshaaˀa̖mí. Indá wíḏâykoˀjikopí, heḏá wíḏâyhä̖ä̖wéˀgeˀopí, heḏá wä̖́hä̖̂ä̖ dâyhä̖ä̖wídenkwꞌôeníˀi wänbo wíḏínnáhpí, hewänbo Jôesi Táaḏáho ovâyhúujómäˀ. Heḏi undá shánkí íchä̖ˀmuu nä́ˀin tsíḏévíˀweḏi.
24 Observem os corvos: não semeiam nem colhem, não têm armazéns nem celeiros; contudo, Deus os alimenta. E vocês têm muito mais valor do que as aves!
25 Wénä wí wänbo háˀto unbí wówátsi wíyá wêe thaa wänbo bîntä̖ä̖-í íwänpiˀá̖yîngiḏiboˀ.
25 Quem de vocês, por mais que se preocupe, pode acrescentar uma hora que seja à sua vida?
26 Hä̖ä̖wí hí̖yä̖̂ä̖ˀi haˀwâagiˀi wänbo háˀto úvíˀa̖mí, heḏiho háaḏan wíyá hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi úvíˀá̖yîngimäˀ?
26 Visto que vocês não podem sequer fazer uma coisa tão pequena, por que se preocupar com o restante?
27 Úvíˀánshaaˀa̖mí hä̖ˀi ahkónuwi póviˀây háa nakeetꞌóe waa. Wíḏívítꞌôeˀopí wíḏâypa̖ˀpꞌándepí wänboˀ, Jôesi Táḏá saˀwóˀdi aa waagi ovâymäˀ. Solomon-dá hânho hayˀi namúˀde wänboˀ iˀ póvi waabá saˀwó wíˀiˀawepí.
27 "Observem como crescem os lírios. Eles não trabalham nem tecem. Contudo, eu lhes digo que nem Salomão, em todo o seu esplendor, vestiu-se como um deles.
28 Jôesi Táa saˀwóˀdi aa waagi iˀ ahkónuwi phéˀyä̖́vigîˀ ônpaa, tobá nä́ˀi phéˀyä̖́vi-á wêe thaaḏa̖ˀ nasaa wänbo heḏá wíyá tháwä́ndáho tꞌowa dâyphaˀkwꞌôení dâyhä̖ä̖háaˀa̖míḏí, heḏiho un wáˀ shánkí híwó wänbo wovâyˀaawé-ípíˀan. Undá únkhâyˀä̖ˀ nä́ˀin úvíwä̖ä̖yú̖-íˀin, hewänbo hí̖yä̖̂ä̖ḏa̖ˀ wä̖yu̖ bînmáaˀin ímuu.
28 Se Deus veste assim a erva do campo, que hoje existe e amanhã é lançada ao fogo, quanto mais vestirá vocês, homens de pequena fé!
29 Ihayḏa̖ˀ wíˀítú̖ˀbe-ípí, ‘Hä̖ä̖-angú âykꞌoˀí, hä̖ä̖-angú âysu̖u̖wä̖́-í?’ Wä̖hphaḏe wíˀúvíˀánshaamáˀve-ípí i̖ˀgeḏi.
29 Não busquem ansiosamente o que hão de comer ou beber; não se preocupem com isso.
30 Tꞌä̖hkí tꞌowa Jôesi Táḏá óetaapíˀindá hânho dívíwänpikhä̖ä̖ḏe nä́ˀi hä̖ä̖wí dâyhóeníḏí, hebo unbí Táḏá oe makówá naˀä́ndi-á ho ûnhanginná undá úntáyˀin.
30 Pois o mundo pagão é que corre atrás dessas coisas; mas o Pai sabe que vocês precisam delas.
31 Undá shánkíḏí únkhâyˀä̖ˀ Jôesi Táḏáví tsonkhuu iˀpiye úvíkhä̖ä̖-íˀin, heḏi gin úvíˀandáho nä́ˀi hä̖ä̖wí úntáyˀi bînhóení.
31 Busquem, pois, o Reino de Deus, e essas coisas lhes serão acrescentadas.
32 “Wíˀíkhunwôedaˀípí tobá hí̖yä̖̂ä̖ḏi wên kꞌúwá waa íji wänboˀ. Unbí Táḏá makówáwi-áho nahíhchan oe makówápiye wovâyhûuwíḏí.
32 "Não tenham medo, pequeno rebanho, pois foi do agrado do Pai dar-lhes o Reino.
33 Hä̖ä̖wí únkwꞌóˀdiˀ bînku̖ˀchꞌâaní, heḏi iˀ chä̖ˀdá in sehkanäwó diwówájiˀindá bînmä̂äní. Gindiḏáho wí chä̖ˀmúu háˀto únwhéepúuwíˀiˀ waagibá bînmáˀve-í, heḏânho iˀ hä̖ä̖wí únchä̖ˀmuuˀi-á oe makówá úndenkwoḏee-í. Iwá hä̖ä̖wí unbîˀ únmuuˀi háˀto únhá̖a̖ní, háa wên sänmin wänbo háˀto dâytä̖ä̖gé-í, háa wên kha̖ˀnin wänbo háˀto dâyha̖ˀní.
33 Vendam o que têm e dêem esmolas. Façam para vocês bolsas que não se gastem com o tempo, um tesouro nos céus que não se acabe, onde ladrão algum chega perto e nenhuma traça destrói.
34 Wä̖́hä̖̂ä̖ unbí hä̖ä̖wí únchä̖ˀmuuˀiˀ únkwꞌôn diwebá unbí píˀnä́ khóˀjé ídaˀí íkwoníˀin.”
34 Pois onde estiver o seu tesouro, ali também estará o seu coração".
35 “Wên tꞌôeˀin waabá únkhâyˀä̖ˀ ímúuníˀin, inbí pꞌóˀḏéḏîˀ wên khóhtsa̖a̖ shánkíˀeeḏi iweḏi iweemáˀíḏí dâytsíkhaˀmáaˀin. Indá dívítꞌôeˀa̖mígîˀ diˀaamuu, inbí phakó-á dínkomuu, heḏânho napówá ihayḏi oe phóḏi ipópóˀandi wese igîˀ dâyhuu-í.
35 "Estejam prontos para servir, e conservem acesas as suas candeias,
36 — ausente —
36 como aqueles que esperam seu senhor voltar de um banquete de casamento; para que, quando ele chegar e bater, possam abrir-lhe a porta imediatamente.
37 Nä́ˀin tꞌôeˀin inbí pꞌóˀḏéḏîˀ dínpówá ihayḏi á̖yîngiḏi dikwꞌóˀnin ovâyshaaḏá híhchan dâymáˀve-í. Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, i-á ipiˀaawé-í ovâyhúukhâysaa-íḏí, heḏi ovâytu̖ˀâ̖a̖mí dívíkwꞌôení dívíhú̖u̖ya̖míḏí, heḏi hä̖ä̖wí ovâysaa-í.
37 Felizes os servos cujo senhor os encontrar vigiando, quando voltar. Eu lhes afirmo que ele se vestirá para servir, fará que se reclinem à mesa, e virá servi-los.
38 Tobá khun pinuḏi háa shánkí hä̖̂ä̖ḏanho nanân wänbo naˀä̖ä̖ ihayḏi, dikhâymuuḏi ovâyshaaḏáho híhchan dâymáˀve-í.
38 Mesmo que ele chegue de noite ou de madrugada, felizes os servos que o senhor encontrar preparados.
39 Nä́ˀin taˀgendi únhanginnáaní: Wí toˀwí ûntewhákꞌóeˀi hä̖̂ä̖ḏi wí sänbiˀ iˀ tewhá eepiye naˀä̖ˀin ûnhanginnândáhoˀ, háˀto óemä̂äní in phóḏi ithâaníˀin háa wháphóḏi ihâave-íˀin natsꞌú̖u̖níḏí.
39 Entendam, porém, isto: se o dono da casa soubesse a que hora viria o ladrão, não permitiria que a sua casa fosse arrombada.
40 Heḏi un wáˀ íkhâymúuní, gá naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wáˀ hä̖̂ä̖ḏi nanân wänboˀ owáyˀä̖ḏân, dítsíkhaˀmáapí ihayḏi oˀä̖ˀ.”
40 Estejam também vocês preparados, porque o Filho do homem virá numa hora em que não o esperam".
41 Peter-di Jesus óetsikaˀyan, “Nanbí Sedó, ti naˀinda̖ˀmân nä́ˀi híˀ dítu̖máa, háa tꞌä̖hkí in wéˀgen tꞌowa wáˀ ovâytu̖máa?”
41 Pedro perguntou: "Senhor, estás contando esta parábola para nós ou para todos? "
42 Jesus-di óetu̖ˀan, “Wí tꞌôeˀi hä̖ä̖wí nawóˀnáˀdiˀ híwó iˀoˀi heḏá híwóˀdi hangintan imáaˀi-á waaginbá únkhâyˀä̖ˀ ímúuníˀin. Giˀbi tꞌôeˀi-ânho iví pꞌóˀḏéḏîˀḏi óesôege-í iˀ tewhá ee in wéˀgen tꞌôeˀinbí tsondi dínmúuníḏí, heḏi inbí koegîˀ hä̖ä̖wí ovâymâ̖ḏân, dítsíkhaˀmáaääníḏí hä̖̂ä̖ḏi ihayḏi napóe ihayḏi.
42 O Senhor respondeu: "Quem é, pois, o administrador fiel e sensato, a quem seu senhor encarrega dos seus servos, para lhes dar sua porção de alimento no tempo devido?
43 Híhchan iˀ tꞌôeˀi imáˀve-í iví pꞌóˀḏéḏîˀḏi gin iˀoḏi óeshaaḏi ivîˀ iweemaa ihayḏi.
43 Feliz o servo a quem o seu senhor encontrar fazendo assim quando voltar.
44 Taˀgendi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, iˀ tewhá pꞌóˀḏéḏîˀḏi giˀbi tꞌôeˀi óesôege-í tꞌä̖hkí iví hä̖ä̖wí ônˀá̖yînmáˀve-íḏí.
44 Garanto-lhes que ele o encarregará de todos os seus bens.
45 Hebo iˀ tꞌôeˀi híwó iˀa̖mívíˀweḏi wíˀbo natú̖ḏáhoˀ, ‘Naví tsondi-á nahayjêepóe naˀä̖ä̖-íḏí,’ heḏiho in wéˀgen tꞌôeˀin kwiyä̖ˀdá senäˀdá ovâymahpúovâymâ̖ḏân, dítsíkhaˀmáauchä̖numáaḏá, heḏi i-á húukangîˀ-á su̖wä̖gîˀ-áḏíḏa̖ˀbá-á namuuḏá, heḏá naháapoeˀoḏá,
45 Mas suponham que esse servo diga a si mesmo: ‘Meu senhor se demora a voltar’, e então comece a bater nos servos e nas servas, a comer, a beber e a embriagar-se.
46 gin iˀandáhoˀ iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûnwáyˀä̖ä̖-í óetsíkhaˀmáapíḏí, hä̖̂ä̖ḏi iˀ tꞌôeˀiˀ ûnhanginnáhpí ihayḏi, heḏi iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ-á natsonpúuwí iˀ tꞌôeˀi hânho óetuhchä̖ä̖nú-íˀin, heḏá óesaaní in wéˀgen tꞌowa tꞌôeyanpíˀinda̖ˀ dimuuˀin dikwꞌôn diwepiye.
46 O senhor daquele servo virá num dia em que ele não o espera e numa hora que não sabe, e o punirá severamente e lhe dará um lugar com os infiéis.
47 Wí tꞌôeˀi-á háa iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûndaˀ waa ûnhanginnân wänbo hä̖́ä̖bo wíˀiˀanpíḏí, i-áho báyékí whä̖ḏiḏi óetuhchä̖ä̖nú-í.
47 "Aquele servo que conhece a vontade de seu senhor e não prepara o que ele deseja, nem o realiza, receberá muitos açoites.
48 Hewänbo wí tꞌôeˀi híwóhpí iˀandi gindiḏi ûnkhâyˀä̖ˀ whä̖ḏiḏi ótuhchä̖ä̖nú-íˀin, hewänbo háa iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûndaˀin taˀgendi wíˀûnhanginnáhpíḏí, i-áho wä̖hphaḏe wíˀóetuhchä̖ä̖nú-ípí. Toˀwên tꞌä̖hkí báyékí ovâymä́giˀindáho báyékíbá dínkhâyˀä̖ˀ dâywáymä̂äníˀin, heḏi toˀwên inbí mange báyékí ovâykwꞌóḏiˀindáho báyékíbá dínkhâyˀä̖ˀ iweḏi dívíˀa̖míˀin.”
48 Mas aquele que não a conhece e pratica coisas merecedoras de castigo, receberá poucos açoites. A quem muito foi dado, muito será exigido; e a quem muito foi confiado, muito mais será pedido".
49 “Naa nä́ä oepáa kꞌayḏipiye oˀä̖ä̖ wí phaa waabá namuuˀi dómáˀíḏí, heḏi hânho odaˀ ho nakojeˀníˀin.
49 "Vim trazer fogo à terra, e como gostaria que já estivesse aceso!
50 Naa dînkhâyˀä̖ˀ dontꞌôephaaḏé-íˀin, heḏi naví píˀnä́ khóˀjé hânho ochanpúuwí gin dînpóe píhay.
50 Mas tenho que passar por um batismo, e como estou angustiado até que ele se realize!
51 Hân íˀándeˀ? Ti tꞌowa dívíwóení naa nä́ä oepáa kꞌayḏipiye oˀä̖ä̖ḏiboˀ? Joe, tꞌowa-á dívíweejé-í.
51 Vocês pensam que vim trazer paz à terra? Não, eu lhes digo. Pelo contrário, vim trazer divisão!
52 Nää iweḏáho gin waagi namúuní: Maḏi pꞌánú tꞌowa wêe tewhá iwe dithaa, heḏi diwijeḏeeḏi wêegeˀin dipúuwí, wíjeḏiho wéˀge, pojeḏá wéˀgá, heḏi in wíjeḏiho in pojevíˀpiye háa dicha̖a̖-í, heḏá in pojeḏá in wíjevíˀpiyá.
52 De agora em diante haverá cinco numa família divididos uns contra os outros: três contra dois e dois contra três.
53 Iˀ táḏá-áho iví eˀnúvíˀpiye háa nacha̖a̖-í heḏi iˀ eˀnú-áho iví táḏávíˀpiyá. Iˀ jíyá-áho iví aˀyú̖víˀpiye háa nacha̖a̖-í, heḏi iˀ aˀyú̖-á iví jíyávíˀpiyá. Iˀ jahkwíjo iví sâaˀivíˀpiye háa nacha̖a̖-í, heḏi iˀ sâaˀi-á iví jahkwíjovíˀpiyá.”
53 Estarão divididos pai contra filho e filho contra pai, mãe contra filha e filha contra mãe, sogra contra nora e nora contra sogra".
54 Heḏáháˀ in báyékí tꞌowa iwe dikwꞌóˀnin ovâytu̖ˀan, “Wí okhúwá oe tsânpiyeḏi naˀä̖ḏi bînmûˀḏi, wese ítû̖ˀ ikwa̖hkhâymáaˀin, heḏi híwó ítû̖ˀ gá han napúuwíḏân.
54 Dizia ele à multidão: "Quando vocês vêem uma nuvem se levantando no ocidente, logo dizem: ‘Vai chover’, e assim acontece.
55 Heḏi oe aakonpha̖ˀgeḏi wovâywa̖a̖námäˀdi, ítû̖ˀ hânho itsá̖wä̖khâymáaˀin, heḏi híwó ítû̖ˀ, gá han napúuwíḏân.
55 E quando sopra o vento sul, vocês dizem: ‘Vai fazer calor’, e assim ocorre.
56 Undá paa dívíjánúmáaˀin waaginbá ímuu. Nä́ä oepáa kꞌayḏá heḏá makówá-á háa iˀ okhúwá-á wa̖a̖-á nakeetꞌóe waa bînmúndeḏi únhanginná háa nanáaníˀin, heḏi háaḏan handi wíˀúnkeepoeˀopí háa natundaˀin iˀ wéˀgeˀi hä̖ä̖wí nää nä́ˀi thaa eeje Jôesi Táḏá iˀoˀiˀ?
56 Hipócritas! Vocês sabem interpretar o aspecto da terra e do céu. Como não sabem interpretar o tempo presente?
57 “Heḏi háaḏan unbo wíˀúvípiˀánshaaˀohpí únhanginnáaníḏí wéˀi wí hä̖ä̖wí híwóˀdi namuuˀin úvíˀa̖míḏí?
57 "Por que vocês não julgam por si mesmos o que é justo?
58 Heyâagú wí toˀwíḏí háawên wovâychä̖nundeḏi heḏá wovâytunjóˀdiwehondá, waˀ ímändiboˀ i-áḏí úvíkoḏiˀa̖mí heḏânho iˀḏi wovâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí heḏá iˀ tsondiví páaḏépiye wíwovâyhûuwípí. Eepiye wovâyhoˀḏáho maḏi iˀ tsondiḏáho iˀ pan á̖yí̖ˀdiví mangá wovâyjoeˀa̖mí heḏá iˀḏáho wovâypanhûuwí.
58 Quando algum de vocês estiver indo com seu adversário para o magistrado, faça tudo para se reconciliar com ele no caminho; para que ele não o arraste ao juiz, o juiz o entregue ao oficial de justiça, e o oficial de justiça o jogue na prisão.
59 Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, gin únpóeḏáho háˀto wovâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í hä̖́yú̖ íphaamuu tꞌä̖hkí úvíwáˀâa píhay” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
59 Eu lhe digo que você não sairá de lá enquanto não pagar o último centavo".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.