Lucas 10
Tewa NT (TEW_WBT) vs NTLH
1 Nä́ˀi naphaḏe ihayḏi Nanbí Sedó Jesus-di wây-á tségíntä̖ˀḏi wíje (72) senäˀdá ovâydeˀman, heḏá wíˀjengin ovâysan iví páaḏé dimú-íḏí, iˀ búˀây eeje heḏá ówînge eejá wáy namän deepiye tꞌä̖hkí.
1 Depois disso o Senhor escolheu mais setenta e dois dos seus seguidores e os enviou de dois em dois a fim de que fossem adiante dele para cada cidade e lugar aonde ele tinha de ir.
2 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Báyékí tꞌowa dijiˀ Jôesi Táḏágîˀ ovâywéˀgeˀa̖míḏí, tꞌowa dâyhä̖ä̖wéˀgeˀoˀ waabá, hebo tꞌôeˀindá hä̖́yú̖ wänbo wíḏijihpí. In tꞌowa-á Jôesi Táḏávíˀin ûnmuu, heḏiho ivíˀpiyeˀ úvíjûusuˀa̖mí wây-á tꞌôeˀin ovâysaaníḏí heḏânho báyékí nä́ˀin tꞌowa ônwéˀgeˀa̖míḏí.
2 Antes de os enviar, ele disse:
3 Jaho bípûn, nää wên kꞌúwáˀây ímuu waaginbá naaḏi wâysandeˀ in toˀwên khunjó waaginbá dimuuˀin dijiˀ iwepiye.
3 Vão! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos.
4 Wívînchä̖ˀhûuwípí, wí múu bînhä̖ä̖wíkuu-ígîˀ wänbo-á joe, in íˀantomuuˀinda̖ˀdibo ímú-í. Wíˀúvíhayjêeˀa̖mípí hä̖ä̖ pꞌóegé tꞌowa bînjayˀin thaa tꞌä̖hkí bînhéeˀa̖míḏí.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias. E não parem no caminho para cumprimentar ninguém.
5 Heḏi wáy wí tewhá ítsꞌú̖ˀ deewá, páaḏé in tꞌowa bînsengitu̖ˀâ̖a̖míḏí ginnân ítú̖u̖ní, ‘Jôesi Táaḏáho wovâykhä̖geˀnamí heḏânho nä́ä tewhá íthaaˀin ánshaaginpíḏíboˀ íkwoní.’
5 Quando entrarem numa casa, façam primeiro esta saudação: “Que a paz esteja nesta casa!”
6 Wí toˀwí háa bîntu̖ˀan waa isígíˀi naˀä́ndáhoˀ, unbí sengitun i-áḏí ûnjoekandee-í, hewänbo toˀwí iwe naˀä́ndiˀ ha̖ˀbi namuupíḏá, unbí híˀ wíˀûnchä̖ˀpúuwípí.
6 Se um homem de paz morar ali, deixem a saudação com ele; mas, se o homem não for de paz, retirem a saudação.
7 Iˀ tewhá eebo úvíwóyí̖ˀní heḏá indáḏá úvíhú̖u̖ya̖mí, gá wí tꞌôeˀi-á iví wáˀâaho itꞌandân. Nä̂äwá hä̖ä̖wá oe-á wíyá tewhá eeje wíˀímú-ípí wovâyˀá̖yîngiˀa̖míḏí.
7 Fiquem na mesma casa e comam e bebam o que lhes oferecerem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de uma casa para outra.
8 Heḏi wí búˀ iwe ítsꞌûndi wovâysígíˀandi, hä̖ä̖wí wovâysaaˀi bînkꞌoˀí.
8 — Quando entrarem numa cidade e forem bem-recebidos, comam a comida que derem a vocês.
9 In dihayˀin iˀ búˀ ee dikwꞌóˀnin bînhehkháamä̂äní, heḏi ovâytu̖ˀâ̖a̖mí, ‘Nää-á Jôesi Táḏáḏí wovâytu̖máa iví tꞌowa ímúuníḏí.’
9 Curem os doentes daquela cidade e digam ao povo dali: “O
10 Hebo wí búˀ ee ítsꞌûndi wovâysígíˀanpíḏá, ee búˀwi pꞌóegé i̖ˀge ímú-í heḏi ovâytu̖ˀâ̖a̖mí,
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, vão pelas ruas, dizendo:
11 ‘Iˀ naˀjee unbí búˀwi nanbí anto eeje dîntsîndi wänbo ívípêeḏi-í wâykeeya̖míḏí híwó wíˀúvíˀohpíˀin ídaˀpíḏí Jôesi Táḏáví tꞌowa ímúuníḏí.’
11 “Até a poeira desta cidade que grudou nos nossos pés nós sacudimos contra vocês! Mas lembrem disto: o Reino de Deus chegou até vocês.”
12 Naaḏi wâytu̖máa, owáy iˀ thaa Jôesi Táḏáḏí tꞌowa háa híwó háa híwóhpí dívíˀannin ovâytu̖ˀan dihayḏi, giˀbi búˀwin tꞌowa shánkí dâytꞌôephaḏekhâymáa in Sodom búˀwin tꞌowavíˀweḏi.”
12 E Jesus disse mais isto:
13 Heḏi Jesus nä́ˀin wáˀ natú̖, “In tꞌowa iˀ búˀay Chorazin gin dâytu̖ˀoˀ iweˀin tꞌôephaḏe dínpúuwí. In tꞌowa iˀ búˀay Bethsaida gin dâytu̖ˀoˀ iweˀindá wáˀ tꞌôephaḏe dínpúuwí. Pínnán tꞌôe-áho inbí jâa ovâyˀan, hebo inbí tꞌaywóˀdi wíḏívíjâaˀanpí. Nä́ˀi pínnán tꞌôebá in búˀ Tyre-áḏí Sidon-dáḏí gin dâytu̖ˀoˀ eeje hä́nˀoe ovâyˀandáhoˀ, in Tyre-ˀindá in Sidon-ˀindá wíḏívíhayjêeˀamípíwän kꞌoeˀi aa dívíˀaawé-íḏí, heḏá nûu ee-á dívíkwꞌôeníwän, dâykeeya̖míḏí inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀannin.
13 Jesus continuou:
14 Heḏânho in Chorazin-windá in Bethsaida-windá shánká dâytꞌôephaḏekhâymáa in Tyre-windá heḏá Sidon-windá inbíˀweḏi owáy Jôesi Táḏáḏí tꞌowa háa híwó háa híwóhpí dívíˀannin ovâykeekwꞌóeˀó ihayḏi.
14 No Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida!
15 Maḏi in tꞌowa Capernaum búˀaywin diˀándeˀ oe makówápiye ovâytegekhâymáaˀin, hewänbo indá oe péyégépiyânho diwha̖vemän.”
15 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
16 Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Toˀwên wovâytꞌôeyandeˀindáho naa wáˀ dîntꞌôeyande waagibá dívíˀoˀ. Heḏi toˀwên un wovâyjoegiˀannindáho naa wáˀ díjoegiˀoˀ, heḏi toˀwêndi naa díjoegiˀoḏá gindiḏi iˀ toˀwí naa dísandi wáˀ óejoegiˀoˀ.”
16 Então disse aos discípulos:
17 Tíˀúugéḏí in tségíntä̖ˀḏi wíje (72) senäˀ híhchangiḏi diwáyˀä̖ä̖, heḏi ditú̖, “Nanbí Sedó, in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wänbo naˀin díˀaˀgin, uví khä̖́wä̖́ wînkhá̖yä̖́ˀdi.”
17 Os setenta e dois voltaram muito alegres e disseram a Jesus: — Até os demônios nos obedeciam quando, pelo poder do nome do senhor, nós mandávamos que saíssem das pessoas!
18 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi wáˀ dómûˀ Satan iˀ Penísendi oe makówáḏí tsíkhagipí nakeˀtꞌândi, tsígówä̖́nú nawândi waabá.
18 Jesus respondeu:
19 Bítꞌôeyan, naaḏi wâykꞌûˀ yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ bîntꞌaaníḏí, wí pä̖́ä̖yu̖ háa wí tsꞌeˀkꞌâ̖a̖vîˀḏi úvíˀa̖hsaa waagibá, heḏá shánkí kay-á wâymä́gi in kay iˀ Penísendi unbí hä́nbiˀ únmuu imáaˀivíˀweḏi, heḏiho háˀto hä̖ä̖wíḏí wänbo wovâywa̖ˀa̖mí.
19 Escutem! Eu dei a vocês poder para pisar cobras e escorpiões e para, sem sofrer nenhum mal, vencer a força do inimigo.
20 Hewänbo tobá in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wovâyˀaˀginnandi íhíhchan wänboˀ, únkhâyˀä̖ˀ shánkí íhíhcha̖a̖-íˀin unbí khá̖wä̖́ oe makówá úntaˀmuuḏi.”
20 Porém não fiquem alegres porque os espíritos maus lhes obedecem, mas sim porque o nome de cada um de vocês está escrito no céu.
21 Ihayḏibá iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi báyékí híhchan Jesus óemä́gi, heḏi Jesus natú̖, “Naví Táḏá, u̖-á oe makówá-áḏí heḏá nä́ä oepáa kꞌayḏá shánkí untsonjiˀiˀ unmuu. Heḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí naví khä̖geˀnin dâymûˀi-á in báyékí dínhanginnáˀninbíˀweḏá in dihá̖ˀinbíˀweḏá nâakaayan heḏânho wíḏâymúunípíḏí, heḏi nä́ˀin namuuḏi naaḏi wíkú̖ˀdaaˀoˀ. Naví Táḏá, gin biˀa̖míḏí wóehíhchanmä́gi.”
21 Naquele momento, pelo poder do Espírito Santo, Jesus ficou muito alegre e disse:
22 Heḏáháˀ in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Naví Táḏáḏí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí naví mange dînjoeˀan. Tóebo taˀgendi wíˀûnhanginnáhpí toˀwí omuuˀin, naví Táḏáḏa̖ˀmân ûnhanginná. Heḏá tóebo-á wáˀ wíˀûntaˀgendihanginnáhpí toˀwí naví Táḏá dînmuuˀin, naa iví ay omuuˀiˀḏa̖ˀmân dînhanginná. Heḏá wáy wêndiḏáho óetaa-í, toˀwí namuuˀin naaḏi dovâykeeyandáhoˀ.”
22 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
23 Heḏi iví khä̖geˀninbíˀpiye ibéeḏí Jesus-di ovâytu̖ˀan inda̖ˀ ditꞌoe-íḏí, “Undá híhchan bînmáˀve-í nä́ˀi hä̖ä̖wí napóeˀi bînmúndeḏi.
23 Então Jesus virou-se para os discípulos e disse só para eles:
24 Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, báyékí in hä́nˀoeˀin tsonnindá in Jôesi Táḏáví tukheˀmindá didaˀ dâymúuníˀin iˀ hä̖ä̖wí nää bînmúndeˀiˀ, hewänbo wíḏâymûˀpí, heḏá iˀ hä̖ä̖wí un ítꞌoeˀoˀindá didaˀ ditꞌoe-íˀin, hewänbo wíḏitꞌoepí.”
24 Eu afirmo a vocês que muitos
25 Wí sen in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin diweḏiˀi namuuˀi Jesus-víˀwe napówá óetayi̖ˀníḏí, heḏi óetsikaˀyan, “Há̖hkandiˀ, hân dáyˀa̖mí in wówátsi nahándepíˀin donkáyjíḏí?”
25 Um mestre da Lei se levantou e, querendo encontrar alguma prova contra Jesus, perguntou: — Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
26 Jesus-di óetsikaˀyan, “Hân natû̖ˀ iˀ tsontun Moses itaˀnandiˀ? Hä̖ä̖-an iwe nâatunnan?”
26 Jesus respondeu:
27 Iˀ sendi Jesus óetu̖ˀan, “Gá ginnân:Heḏá wáˀ natú̖,
27 O homem respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com todas as forças e com toda a mente. E ame o seu próximo como você ama a você mesmo.”
28 Jesus-di óetu̖ˀan, “Híwó bihéeˀan, heḏiho háa untú̖ waa biˀâ̖a̖mí, heḏânho wówátsi wóemä̂äní.”
28 — A sua resposta está certa! — disse Jesus. — Faça isso e você viverá.
29 Hewänbo in Huḏíyoví há̖hkandi nadaˀ ipikeeya̖míˀin híwóˀdi namuu waagibá, heḏiho Jesus óetsikaˀyan, “Wéˀin tꞌowa dovâysígí-í?”
29 Porém o mestre da Lei, querendo se desculpar, perguntou: — Mas quem é o meu próximo?
30 Jesus-di ônthayya̖míḏí ginnân óetu̖ˀan: “Wí sen oe Jerusalem búˀ iweḏi iˀ búˀ Jericho iwepiye namän, heḏi wên sänmindi óeyâ̖ˀḏi iví aa óepꞌä̖́ḏi heḏi hânho óemahpúuḏí chuˀi waagibá óejoeˀan.
30 Jesus respondeu assim:
31 Heḏi ihayḏibá wí Huḏíyo owhaˀ-á ee pꞌóegá namän, heḏi iˀ sen óemûˀ iwe nakꞌóeḏí, heḏi pꞌôe pꞌä̖́näpiye naphaḏeḏi iweḏi namää.
31 Acontece que um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho. Quando viu o homem, tratou de passar pelo outro lado da estrada.
32 Hây napóe ihayḏá hanbá napóe. Wíyá wêe sendá naˀä̖ä̖, i-á iˀ méesate hayˀiwi khä̖geˀdi namuu, hewänbo iˀ wáˀ pꞌôe pꞌä̖́näpiye naphaḏeḏi iweḏi namää.
32 Também um
33 Heḏi wí sen oe Samaria nangewi namuuˀiˀ oe pꞌóegé namän, heḏi iˀ sen nakꞌóe iwe núˀ napówá, heḏi óemûˀḏi ivíˀpiye nasehkanäpóe.
33 Mas um
34 Heḏiho ee nakꞌóe iwepiye namääḏi iví tsaa eeje olive ka̖ˀpꞌoe-áḏí méena-áḏí ônˀeweḏi aaˀâyḏi ônwhiˀan, heḏáháˀ iví búdu eeḏi óeˀíˀkꞌûˀḏi wí whohkwo tewhá iwepiye óehoˀ, heḏi iwe óeˀá̖yîngiˀan.
34 Então chegou perto dele, limpou os seus ferimentos com azeite e vinho e em seguida os enfaixou. Depois disso, o samaritano colocou-o no seu próprio animal e o levou para uma pensão, onde cuidou dele.
35 Iˀ tháwä́ndá wíje thaa tꞌôeˀi chä̖ˀ iví chä̖ˀ múu iweḏi iwhahógiḏi iˀ whohkwo tewháwi pꞌóˀḏéḏîˀ ônˀandi óetu̖ˀan, ‘Nä́ˀi sen nâaˀá̖yîngiˀa̖mí, heḏi wíyá shánkí úchä̖ˀmuuḏáhoˀ owáy owáyˀä̖ä̖ ihayḏi wíwáˀâa-í.’ ”
35 No dia seguinte, entregou duas moedas de prata ao dono da pensão, dizendo:
36 Heḏi Jesus-di iˀ há̖hkandi óetsikaˀyan, “Hân unˀân, wéˀiḏan in poje iweḏi iˀ sen in sänmindi óeyâ̖ˀiˀ taˀgendi óeseegí?”
36 Então Jesus perguntou ao mestre da Lei:
37 Iˀ há̖hkandiˀḏi Jesus óetu̖ˀan, “Gá iˀ nasehkanäpóeˀiˀḏân.” Jesus-di óetu̖ˀan, “Jaˀ ópûn, háa iˀan waa óˀan.”
37 — Aquele que o socorreu! — respondeu o mestre da Lei. E Jesus disse:
38 Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí iweḏi dimääḏi wí búˀay iwe dipówá, heḏi wí kwee Martha gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi ovâysígíˀandi iví tewhá eepiye ovâytsꞌúḏe.
38 Jesus e os seus discípulos continuaram a sua viagem e chegaram a um povoado. Ali uma mulher chamada Marta o recebeu na casa dela.
39 Martha-á wí tíˀûu Mary gin nakhá̖wä̖́ˀi-á ûnˀä́n, heḏi i-á ee nange Jesus-ví ân núˀ isóge iví há̖hkan ôntꞌôeyaaníḏí.
39 Maria, a sua irmã, sentou-se aos pés do Senhor e ficou ouvindo o que ele ensinava.
40 Martha hânho najashapoeˀo báyékí tꞌôe ûnjiḏi ovâyhúujôeníḏí, heḏiho Jesus-víˀpiye namääḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, ti á̖yîngi wíwóemähpíˀan naví tíˀûuḏi wíˀbo díjoeˀandi iˀ koegîˀ dókhâyˀa̖míḏí? Nátu̖ˀan díkhä̖geˀnamíˀin.”
40 Marta estava ocupada com todo o trabalho da casa. Então chegou perto de Jesus e perguntou: — O senhor não se importa que a minha irmã me deixe sozinha com todo este trabalho? Mande que ela venha me ajudar.
41 Jesus-di óetu̖ˀan, “Sehkanä Martha, u̖-á hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí i̖ˀgeḏi báyékí á̖yîngiḏi wóemáa,
41 Aí o Senhor respondeu:
42 hebo wí hä̖ä̖wíḏa̖ˀmânho taˀgendi natáy, heḏi Mary-áho iˀ ideˀman. Heḏi nä́ˀi shánkí híwóˀdi namuuˀiˀ ideˀmandi-á ivíˀweḏi háˀto óekwee-í.”
42 mas apenas uma é necessária! Maria escolheu a melhor de todas, e esta ninguém vai tomar dela.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.