João 13
Tewa NT (TEW_WBT) vs NTLH
1 Wîˀ thaa waˀ natáy i Passover shánkîˀḏi thaagîˀ. Jesus ûnhanginná i thaa napowaˀä̖ˀin nä́ä oepáa kꞌayḏi iweḏi iví Táḏávíˀpiyeˀ namú-íḏí. Hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí in ivíˀin ûnmuuˀin ovâyséegí waˀ nä́äḏí nayiˀ ihayḏi, heḏi nää ovâykeekankhâymáa hânho ovâyséegíˀin.
1 Faltava somente um dia para a Festa da Páscoa . Jesus sabia que tinha chegado a hora de deixar este mundo e ir para o Pai. Ele sempre havia amado os seus que estavam neste mundo e os amou até o fim.
2 Wé̖ˀge dívíkindihúuyoˀ ihayḏi, Penísendiḏi Simon-bí ay Judas Iscariot i ánshaa ho óemä́gi Jesus óeku̖ˀpꞌâyníḏí.
2 Jesus e os seus discípulos estavam jantando. O Diabo já havia posto na cabeça de Judas, filho de Simão Iscariotes, a ideia de trair Jesus.
3 Jesus ûnhanginná iví Táḏáḏí tꞌä̖hkí kay óemä́giˀin, heḏá ûnhanginná Yôesi Táḏávíˀweḏi naˀä̖ä̖ˀin heḏi ivíˀpiyeˀbá nawáymännin,
3 Jesus sabia que o Pai lhe tinha dado todo o poder. E sabia também que tinha vindo de Deus e ia para Deus.
4 heḏihoˀ ee nahúuˀä́n diweḏi iwí̖núḏí iví kꞌéwéˀin to ipꞌä̖́ḏi, heḏi wên pꞌoepiḏiˀin aaḏi iseebaˀáaˀan.
4 Então se levantou, tirou a sua capa , pegou uma toalha e amarrou na cintura.
5 Heḏáháˀ wên oewä̖́ä̖bay iwe ipꞌoesaaḏi iví khä̖ge̖ˀnin iˀânˀowíḏíhon heḏá in pꞌoepiḏiˀin aa naseebaˀáamuuˀindiḏá ovâyˀânpíḏi.
5 Em seguida pôs água numa bacia e começou a lavar os pés dos discípulos e a enxugá-los com a toalha.
6 Peter-víˀwe napówá ihayḏi Peter-di óetsikáyin, “Naˀinbí Sedó, ti u̖ḏi naa díˀânˀowíḏíkhâymáa?”
6 Quando chegou perto de Simão Pedro, este lhe perguntou: — Vai lavar os meus pés, Senhor?
7 Jesus-di óetu̖ˀan, “Nää wíˀunhanginnáhpí háaḏí kin dáyˀoˀin, hewänbo wáy wí thaa ú̖hanginpúwí.”
7 Jesus respondeu:
8 Peter-di óetu̖ˀan, “Háˀto díˀânˀowíḏi-íˀin wímä̂äní.” Jesus-di óetu̖ˀan, “Naaḏi wíˀowíḏipíḏá navîˀ wú̖ˀmuupíhoˀ.”
8 — O senhor nunca lavará os meus pés! — disse Pedro.
9 Simon Peter-di óetu̖ˀan, “Heḏáhoˀ, Naˀinbí Sedó, naví man dînˀowiḏi heḏá naví pꞌôndá, naví ânda̖ˀbá yoe.”
9 — Então, Senhor, não lave somente os meus pés; lave também as minhas mãos e a minha cabeça! — pediu Simão Pedro.
10 Jesus-di óetu̖ˀan, “Toˀwí iˀoeˀiví túuˀú tꞌä̖hkí khá̖a̖pîˀ ûnmuu, iví ânda̖ˀ ûnˀowíḏítáy. Heḏi undá khá̖a̖píˀin ímuu, hewänbo un tꞌä̖hkíḏíbo-á yoe.”
10 Aí Jesus disse:
11 Jesus ûnhanginná toˀwíḏí óeku̖hpegítꞌóeˀi namuuˀin, heḏânho natú̖, “Tꞌä̖hkíḏíbo khá̖a̖píˀin wíˀímuupí” gin.
11 Jesus sabia quem era o traidor. Foi por isso que disse: “Todos menos um.”
12 Tꞌä̖hkí inbí ân ovâyˀowíḏíbowa ihayḏi iví kꞌéwéˀin to iwáytógi, heḏi indáḏí iwáysóge. Ihayḏi ovâytsikáyin, “Ti únhanginná háaḏí kin wâyˀannin?
12 Depois de lavar os pés dos seus discípulos, Jesus vestiu de novo a capa, sentou-se outra vez à mesa e perguntou:
13 Undi naa dítu̖ˀo há̖hkandi-áḏí pꞌóˀḏéḏîˀ-áḏí, heḏi híwó̖ˀ kin ítû̖ˀ, ha̖ˀbi-ânkun omuuḏi.
13 Vocês me chamam de “Mestre” e de “Senhor” e têm razão, pois eu sou mesmo.
14 Heḏihoˀ undá únkhâyˀä̖ˀ wíˀnä́ táye bînˀânˀowíḏi-íˀin, gá naa unbí há̖hkandiˀ heḏá pꞌóˀḏéḏîˀ omuuˀiḏi wâyˀânˀowíḏiḏân.
14 Se eu, o Senhor e o Mestre, lavei os pés de vocês, então vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 Nä́ˀi háa dáyˀannin naaḏi wâykeeyan heḏânho háa naaḏi wâyˀan waagibá un wáˀ wíˀnä́ táye úvíkanhûuwí.
15 Pois eu dei o exemplo para que vocês façam o que eu fiz.
16 Taˀgendi wâytu̖máa, wí tꞌôeˀi-á iví tsondiví shánkí hayˀi wínamuupí, heḏá wí tꞌôekhuwaˀi-á i óeyôndiví shánkí hayˀi wínamuupí.
16 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o empregado não é mais importante do que o patrão, e o mensageiro não é mais importante do que aquele que o enviou.
17 Háa wâytu̖ˀan waa íkaˀpóya̖ˀdáhoˀ, naví híˀ bînˀaˀginnamí heḏiho íhíhcha̖a̖-í.
17 Já que vocês conhecem esta verdade, serão felizes se a praticarem.
18 “Hewänbo naa wóˀtû̖ˀpí un tꞌä̖hkíḏíbo háa wâytu̖ˀan waa úvíkhâymáaˀin. Naa dînhanginná toˀwên in dovâyde̖ˀmannin dimuuˀin. Hewänbo nä́ˀin háa Yôesi Táḏáví ta̖ˀnin diwe natû̖ˀ waa ûnkhâyˀä̖ˀ napúwíˀin:
18 — Não estou falando de vocês todos; eu conheço aqueles que escolhi. Pois tem de se cumprir o que as
19 Nää wâytu̖máa háa napuwagítꞌóeˀin waˀ napóepíḏíboˀ, heḏânho napóe ihayḏá úvíwhä̖yú̖-í naa i omuu hä́nˀoeḏiboˀ oyiˀiˀ.
19 Digo isso a vocês agora, antes que aconteça, para que, quando acontecer, vocês creiam que “
20 Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwêndi wí naaḏi dósandiˀ óeséegíˀoḏi, indi naa wáˀ díséegíˀo waagibá dívíˀoˀ, heḏi toˀwêndi naa díséegíˀoḏá, i naa dísandiˀ wáˀ óeséegíˀo waagibá dívíˀoˀ.”
20 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem receber aquele que eu enviar estará também me recebendo; e quem me recebe recebe aquele que me enviou.
21 Jesus-di nä́ˀin ovâytu̖ˀan dihayḏihoˀ iví píˀnä́ ûnkháapóe, heḏi thayˀeeḏi ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, un diweḏi wîˀḏi naa díku̖hpekhâymáa.”
21 Depois de dizer isso, Jesus ficou muito aflito e declarou abertamente aos discípulos:
22 Iví khä̖ge̖ˀnin dívíwänpipu̖wä̖ˀoˀ, toˀwíví̖ˀgeḏi ihíˀmáaˀin wíḏínhanginnáhpíḏí.
22 Então eles olharam uns para os outros, sem saber de quem ele estava falando.
23 I khä̖ge̖ˀdi Jesus-di óeséegíˀiˀ iví núˀbá naˀä́n.
23 Ao lado de Jesus estava sentado um deles, a quem Jesus amava.
24 Heḏiho Simon Peter imannan nä́ˀi khä̖ge̖ˀdiḏi óemúníḏí, heḏi óetu̖ˀan, “Jesus nátsikáyin toví̖ˀgeḏan ihíˀmáaˀin.”
24 Simão Pedro fez um sinal para ele e disse: — Pergunte de quem o Mestre está falando.
25 Heḏihoˀ i khä̖ge̖ˀdi Jesus-ví shánkí núˀ ihá̖ḏiḏi óetsikáyin, “Naˀinbí Sedó, to-an i namuu wóeku̖hpekhâymáaˀiˀ?”
25 Então aquele discípulo chegou mais perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quem é ele?
26 Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa wí pává i sä̖ä̖ iwe dópꞌohtôení, heḏi wí toˀwí dópä̖gítꞌóe. Iví̖ˀgeḏân dáyhíˀmáa.” Heḏi wí pává ikêˀḏi ipꞌohtógiḏi Judas óemä́gi, i-á Simon Iscariot-ví ay namuu.
26 — É aquele a quem vou dar um pedaço de pão passado no molho! — respondeu Jesus. Em seguida pegou um pedaço de pão, passou no molho e deu a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Judas i pává ikêˀ ihayḏi weseboˀ i Penísendi iví píˀnä́ ûntsꞌú̖, heḏi Jesus-di óetu̖ˀan, “Hä̖ä̖wí háa bikhâymáaˀi wesebo náˀan.”
27 E assim que Judas recebeu o pão, Satanás entrou nele. Então Jesus disse a Judas:
28 Hewänbo toˀwí wänboˀ in dihúukwꞌó̖ˀnin diweḏi wíˀûnhanginnáhpí háaḏí Jesus-di kin óetu̖ˀannin.
28 Nenhum dos que estavam à mesa entendeu por que Jesus disse isso.
29 Judas-á i chä̖ˀ múu imáa, heḏiho wên diˀân Jesus-di óetu̖ˀan hä̖ä̖wí i shánkîˀḏigîˀ díntáyˀiˀ iku̖mä́-íˀin, heḏá wây-á wêndá diˀân in sehkanäwó̖ˀ diwówáyiˀin wí hä̖ä̖wí ovâymä̂äní gân óetu̖ˀan.
29 Como era Judas que tomava conta da bolsa do dinheiro, alguns pensaram que Jesus tinha mandado que ele comprasse alguma coisa para a festa ou desse alguma ajuda aos pobres.
30 Heḏiho Judas i pává ikêˀḏi wesebo napee. Ihayḏiho nakhu̖u̖ná.
30 Judas recebeu o pão e saiu logo. E era noite.
31 Judas napee ihayḏi Jesus natú̖, “Ihayḏi nanânho tꞌowa dínhanginpúwíḏí naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ hayˀiˀ omuuˀin, heḏá háa naa dînpuwagítꞌóeˀin namuuḏi dínhanginpúwí Yôesi Táḏá wáˀ hayˀi namuuˀin.
31 Quando Judas saiu, Jesus disse:
32 Heḏiho Yôesi Táḏáḏí hayˀi naa dípaa-í iví haybá omúníḏí, heḏá nä́ˀin ikhâymáa weseboˀ.
32 E, se por meio dele a natureza gloriosa de Deus for revelada, então Deus revelará em si mesmo a natureza divina do Filho do Homem. E Deus fará isso agora mesmo.
33 Naví áyyä̖̂ä̖, wí hä̖́yú̖ thaaḏa̖ˀ undáḏí ochangítꞌóe, heḏi nää in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin dovâytu̖ˀan waagibá un wáˀ wâytu̖máa, undi dítu̖wä̖khâymáa, hewänbo wáy omän diwepiyeˀ wíˀúnkoeḏí-ípí nää ímu-íˀin.
33 Meus filhos, não vou ficar com vocês por muito tempo. Vocês vão me procurar, mas eu digo agora o que já disse aos líderes judeus: vocês não podem ir para onde eu vou.
34 Naaḏi wên tsꞌa̖a̖min tsontu̖u̖ nää wâypä̖khâymáa, heḏi kinnân namuu: Wíˀnä́ táye úvíséegíhûuwí. Naaḏi wâyséegí waagibá, hanbá wíˀnä́ táye úvíséegíhûuwí.
34 Eu lhes dou este novo mandamento: amem uns aos outros. Assim como eu os amei, amem também uns aos outros.
35 Úvíséegíhondáho toˀwên tꞌä̖hkí dínhanginnání naví khä̖ge̖ˀnin ímuuˀin.”
35 Se tiverem amor uns pelos outros, todos saberão que vocês são meus discípulos.
36 Simon Peter-di óetsikáyin, “Naˀinbí Sedó, wépiyan unmän?” Jesus-di óetu̖ˀan, “Nää-á wíˀú̖koeḏipí wáy omän deepiyeˀ díyu̖u̖hûuwíḏí, hewänbo wáy wí thaa wáy omän diwepiyeˀbá unmú-í.”
36 Simão Pedro perguntou a Jesus: — Senhor, para onde é que o senhor vai? Jesus respondeu:
37 Simon Peter-di óetsikáyin, “Naˀinbí Sedó, háaḏan wíḏînkoeḏipí wíyu̖u̖hûuwíḏí nää? Naa okhâymuu naví wówátsi u̖gîˀ dáymä̂äníḏí.”
37 Pedro tornou a perguntar: — Senhor, por que eu não posso segui-lo agora? Eu estou pronto para morrer pelo senhor!
38 Jesus-di óetu̖ˀan, “Ti naa omuuḏi unkhâymuu uví wówátsi bimä̂äníḏí? Nä́ˀin taˀgendi wítu̖ˀâ̖a̖mí: Wí dee sen waˀ ikinpíḏíboˀ u̖-á poewin untú̖ní wíḏítaapíˀin.”
38 — Está mesmo? — perguntou Jesus. — Pois eu afirmo a você que isto é verdade: antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.