João 10

Tewa NT (TEW_WBT) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 “Naaḏi taˀgendi wâytu̖máa, wí toˀwí kwꞌáayéḏí oe kꞌúwá phéhkhaa búge natsꞌû̖ˀdi i phéhkhaa phóḏi i̖ˀgeḏi natsꞌú̖nívíˀweḏi, i-á wí sänbiḏa̖ˀ namuu.
1 Em verdade, em verdade vos digo: quem não entra pela porta no aprisco das ovelhas, mas sobe por outra parte, esse é ladrão e salteador.
2 Hewänbo i toˀwí khaa phóḏi i̖ˀgeḏi natsꞌúya̖ˀdi-á i kꞌúwá á̖yí̖ˀdi namuu.
2 Mas o que entra pela porta é o pastor das ovelhas.
3 I toˀwí in khaa phóḏi iˀá̖yînmáaˀiḏi i kꞌúwá á̖yí̖ˀdigîˀ ônhuuḏeˀ, heḏi i kꞌúwá á̖yí̖ˀdiḏi in kꞌúwá ovâykhá̖yä̖́ˀdeḏi iví tu̖u̖ ditꞌoeḏi in khaa phóḏi i̖ˀgeḏá ovâypahpiyendeˀ.
3 A este o porteiro abre; e as ovelhas ouvem a sua voz; e ele chama pelo nome as suas ovelhas, e as conduz para fora.
4 Tꞌä̖hkí iví kꞌúwá i khaa búgeḏi ovâypiye ihayḏi inbí páaḏépiyeˀ namäˀ, heḏi indá iví tu̖u̖ ôntaaḏi ûnwóemäˀ.
4 Depois de conduzir para fora todas as que lhe pertencem, vai adiante delas, e as ovelhas o seguem, porque conhecem a sua voz;
5 Indá wíyá toˀwí dâytaapîˀvîˀḏi háˀto diwóemu-í, hewänbo ivíˀweḏi dishání, gá wíyá piˀwíví tu̖u̖ wíˀôntaapíḏân.”
5 mas de modo algum seguirão o estranho, antes fugirão dele, porque não conhecem a voz dos estranhos.
6 Kin Jesus-di kꞌúwáví̖ˀgeḏi in Pharisees ovâyhéeˀan hä̖ä̖wí ovâyhá̖ˀa̖míḏí, hewänbo wíḏikaˀpóya̖ˀpí háa natu̖ˀdaˀin.
6 Jesus propôs-lhes esta parábola, mas eles não entenderam o que era que lhes dizia.
7 Heḏiho wíyá ovâyhéeˀandi kinnân ovâythayyan: “Taˀgendi wâytu̖máa, wên phéhkhaa phóḏi waagi omuu in kꞌúwágîˀ.
7 Tornou, pois, Jesus a dizer-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: eu sou a porta das ovelhas.
8 Báyékí in naví páaḏé diˀä̖ä̖ˀin sänmin waagiˀinbá dimuu, hewänbo in tꞌowa naví kꞌúwá waagiˀinbá dimuuˀindi wíˀovâytꞌóyanpí.
8 Todos quantos vieram antes de mim são ladrões e salteadores; mas as ovelhas não os ouviram.
9 Naa wên khaa phóḏi waagiˀinbá omuu, heḏá in navíˀpiyeˀ dívíwhä̖yundeˀin wên kꞌúwá in phéhkhaa búge ditsꞌú̖ˀnin waagiˀinbá-á dimuu. Heḏi kꞌúwá dipiˀ inbí koegîˀ dâysháa-íḏí heḏá wíyá ditsꞌúya̖ˀ waagibá, in navíˀpiyeˀ dívíwhä̖yundeˀin ovâyˀaywoení heḏá hä̖ä̖wí díntáyˀi-á dâymáˀve-í.
9 Eu sou a porta; se alguém entrar a casa; o filho fica entrará e sairá, e achará pastagens.
10 Wí sänbiˀ-á naˀä̖ˀ in kꞌúwá ovâysänhóníḏí heḏá ovâytꞌa̖há̖nú-íḏá, heḏá ovâyháˀḏä̂nnamíḏá. Hewänbo naa-á oˀä̖ä̖ tꞌowa dovâywówátsimä̂äníḏí, heḏi nä́ˀin wówátsi dovâymäˀi-á shánkí híwó̖ˀnin namuu.
10 O ladrão não vem senão para roubar, matar e destruir; eu vim para que tenham vida e a tenham em abundância.
11 “Naa-á híwó̖ˀdi kꞌúwá á̖yí̖ˀdi waagiˀbá omuu. Wí híwó̖ˀdi kꞌúwá á̖yí̖ˀdi-á nakhâymuu iví wówátsi iví kꞌúwágíˀin imä̂äníḏí.
11 Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a sua vida pelas ovelhas.
12 Wí toˀwí ikꞌúwáˀá̖yí̖ˀnamíḏí óewáˀándeˀi-á i koḏi̖ˀdi kꞌúwá á̖yí̖ˀdi wínamuupí, heḏi in kꞌúwá-á ivíˀindá wíˀûnmuupí. Heḏiho wí khu̖u̖yó naˀä̖ḏi imúndeḏi nashándeˀ, gá wáˀâaḏiḏa̖ˀ itꞌôeˀoḏân, heḏiho in kꞌúwáḏí taˀgendi wä̖hphaḏe wíˀóeˀá̖yîngimähpí. Heḏiho i khu̖u̖yó naˀä̖ä̖ḏi in kꞌúwá ovâykhugihónde heḏá ovâywaḏeyíyéndeˀ.
12 Mas o que é mercenário, e não pastor, de quem não são as ovelhas, vendo vir o lobo, deixa as ovelhas e foge; e o lobo as arrebata e dispersa.
13 — ausente —
13 Ora, o mercenário foge porque é mercenário, e não se importa com as ovelhas.
14 Naa i híwó̖ˀdi kꞌúwá á̖yí̖ˀdi waagiˀbá omuu. Naví Táḏáḏí naa dítaa, heḏá naaḏá i-á dótaa, heḏi hanbá in navíˀin dînmuuˀin dontaa, heḏá indiḏá naa-á dítaa, heḏi in dimuuḏi naví wówátsi wänbo dáymä̂äní.
14 Eu sou o bom pastor; conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem,
15 — ausente —
15 assim como o Pai me conhece e eu conheço o Pai; e dou a minha vida pelas ovelhas.
16 Wây-á tꞌowa nä́wewin dimuupíˀin diyiˀ, indá wáˀ naví kꞌúwá waagiˀinbá dimuu, heḏi naa dînkhâyˀä̖ˀ in wáˀ dovâywé̖ˀgeˀa̖míˀin. Indá naví tu̖u̖ dîntꞌóyaaní, heḏi in wé̖ˀgeˀindáḏí wîˀḏa̖ˀ dipúwí, heḏá wîˀḏa̖ˀ wí á̖yí̖ˀdi díncha̖ˀní.
16 Tenho ainda outras ovelhas que não são deste aprisco; a essas também me importa conduzir, e elas ouvirão a minha voz; e haverá um rebanho e um pastor.
17 “Naví wówátsi dáymä̂äní heḏá donwáykéyí. Handiḏânkun naví Táḏáḏí naa díséegí.
17 Por isto o Pai me ama, porque dou a minha vida para a retomar.
18 Toˀwíḏí wänbo naví wówátsi wíḏíkwee-ípí. Naví wówátsi-á wíˀbo dáypä̖khâymáa. Naa dînkꞌóe naví wówátsi dáymä̂äníḏí heḏá donwáykéyíḏá, gá naví Táḏáḏí díyôndân kin dáyˀa̖míḏí.”
18 Ninguém ma tira de mim, mas eu de mim mesmo a dou; tenho autoridade para a dar, e tenho autoridade para retomá-la. Este mandamento recebi de meu Pai.
19 Jesus kin natú̖ ihayḏi in Huḏíyo inbí ánshaa iwe wêegeˀin dipóe.
19 Por causa dessas palavras, houve outra dissensão entre os judeus.
20 Báyékí kin ditú̖, “Wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáa heḏá bondoeˀi-á namuu. Heháaḏan bîntꞌóyandeˀ?”
20 E muitos deles diziam: Tem demônio, e perdeu o juízo; por que o escutais?
21 Hewänbo wây-á wêndá ditú̖, “Wí toˀwí wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaˀi háˀto ihéeˀa̖mí nä́ˀi sen ihéeˀo waagi. Heḏá wáˀ ti wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ûnkoeḏi wí natsíˀtꞌaamuuˀiví keetan óewáymä̂äníḏí? Heḏân yoe.”
21 Diziam outros: Essas palavras não são de quem está endemoninhado; pode porventura um demônio abrir os olhos aos cegos?
22 Teˀnúḏí nanáˀ dihayḏi oe Jerusalem búuˀú dínshánkîˀḏipóe, háa i méesate hayˀi hä́nˀoe dâywáytege waa dínˀánshaa-íḏí.
22 Celebrava-se então em Jerusalém a festa da dedicação. E era inverno.
23 Jesus nä́ˀi méesate iwe nayiˀ, ee Solomon-bí pohtâa gin dâytu̖ˀoˀ i̖ˀge.
23 Andava Jesus passeando no templo, no pórtico de Salomão.
24 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi óebûukêˀḏi óetu̖ˀan, “Hä̖̂ä̖ḏi puˀwahay-an naˀin dítsíkhakankhâymáa dítu̖ˀâ̖a̖míḏí toˀwí unmuuˀin? I toˀwí Yôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí unmuuḏáhoˀ, nääbo thayˀeeḏi dítu̖ˀan.”
24 Rodearam-no, pois, os judeus e lhe perguntavam: Até quando nos deixarás perplexos? Se tu és o Cristo, dize-no-lo abertamente.
25 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi wâytu̖ˀanhoˀ, hewänbo wíˀúvíwhä̖yundepí. Tꞌä̖hkí pínnán tꞌôe dókanhondi-á naa dáyˀoˀ gá naví Táḏáḏí dînkꞌûˀḏân, heḏiho háa naa dáyˀoˀindibo wovâykeeyoˀ toˀwí omuuˀin.
25 Respondeu-lhes Jesus: Já vo-lo disse, e não credes. As obras que eu faço em nome de meu Pai, essas dão testemunho de mim.
26 Hewänbo naví kꞌúwá waagiˀinbá wíˀímuupíḏího wíˀúvíwhä̖yundepí.
26 Mas vós não credes, porque não sois das minhas ovelhas.
27 In toˀwên naví kꞌúwá waagiˀinbá dimuuˀindi naví tu̖u̖ dîntꞌóyandeˀ, heḏi naaḏá in dovâytaa, heḏi naa díyu̖u̖máˀ,
27 As minhas ovelhas ouvem a minha voz, e eu as conheço, e elas me seguem;
28 heḏi wówátsi nahándepíˀin dovâymäˀ, heḏi háˀto hä̂nhay wänbo dihá̖a̖ní, heḏá háˀto-á toˀwíḏí wänbo naví mangeḏi ovâyhóní.
28 eu lhes dou a vida eterna, e jamais perecerão; e ninguém as arrebatará da minha mão.
29 Naví Táḏáḏí in dímä́gi, heḏi i-á tꞌä̖hkíví shánkí hayˀi-ân namuu, heḏi toˀwí wänbo wíˀûnkoeḏipí naví Táḏáví mangeḏi ovâyhóníḏí.
29 Meu Pai, que mas deu, é maior do que todos; e ninguém pode arrebatá-las da mão de meu Pai.
30 Naa-áḏí naví Táḏá-áḏí wîˀḏa̖ˀ gamuu.”
30 Eu e o Pai somos um.
31 Wíyá in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin dâykꞌuuwóehógi óekꞌusä̖yu̖héyíḏí.
31 Os judeus pegaram então outra vez em pedras para o apedrejar.
32 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Báyékí híwó̖ˀdi hä̖ä̖wí bînmúnígîˀ naa dóˀan, naví Táḏáḏí dítu̖ˀan waagi. Heḏi wéˀin hä̖ä̖wên dáyˀannin namuuḏan nää naa díkꞌusä̖yu̖khâymáa?”
32 Disse-lhes Jesus: Muitas obras boas da parte de meu Pai vos tenho mostrado; por qual destas obras ides apedrejar-me?
33 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi óetu̖ˀan, “Naˀindá wên háawên híwó̖ˀnin biˀannin namuuḏi wíwíkꞌusä̖yu̖khâymáapí, hewänbo aˀginhá̖hpíwó̖ˀdi Yôesiví̖ˀgeḏi bihíˀmáaḏânho wíkꞌusä̖yu̖khâymáa. U̖-á tꞌowaḏa̖ˀmân unmuu, hewänboänbo untú̖ Yôesi unmuu gin.”
33 Responderam-lhe os judeus: Não é por nenhuma obra boa que vamos apedrejar-te, mas por blasfêmia; e porque, sendo tu homem, te fazes Deus.
34 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “In ta̖ˀnin ungîˀ wovâyta̖ˀnannin diwe natû̖ˀpíˀan, Yôesiḏi in tsonnin ovâytu̖ˀan i waagiˀinbá dimuu. Hä̖ˀin tꞌowa Yôesiḏi hä́nˀoe iví tu̖u̖ ovâymä́giˀin han ovâytu̖ˀan, heḏi iví híˀ hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí taˀgen ûnmuu,
34 Tornou-lhes Jesus: Não está escrito na vossa lei: Eu disse: Vós sois deuses?
35 — ausente —
35 Se a lei chamou deuses àqueles a quem a palavra de Deus foi dirigida {e a Escritura não pode ser anulada},
36 heḏi háaḏan handi nää ítû̖ˀ naaḏi Yôesi Táḏá dóˀaˀginhá̖núndeˀin iví ay omuuˀin otú̖ḏí? Naa-ânkun naví Táḏáḏí díde̖ˀman iví tꞌôe dônˀa̖míḏí, heḏá nä́ä oepáa kꞌayḏipiyá dísan.
36 àquele a quem o Pai santificou, e enviou ao mundo, dizeis vós: Blasfemas; porque eu disse: Sou Filho de Deus?
37 Naa naví Táḏáví tꞌôe dáyˀopíḏáhoˀ, wíḏînwhä̖yú̖-ípí.
37 Se não faço as obras de meu Pai, não me acrediteis.
38 Hewänbo naa iví tꞌôe dáyˀo-ákun, heḏiho in dáyˀoˀin namuuḏi únkhâyˀä̖ˀ navíˀpiye úvíwhä̖yú̖-íˀin, tobáháa in otû̖ˀnin bînwhä̖yundepí wänboˀ. Handiḏânho taˀgendi únhanginpúwí naví Táḏá naa-áḏí namuuˀin heḏá naa-á naví Táḏá-áḏá omuuˀindá” kin Jesus-di ovâytu̖ˀan.
38 Mas se as faço, embora não me creiais a mim, crede nas obras; para que entendais e saibais que o Pai está em mim e eu no Pai.
39 Ihayḏi wíyá óepankéyíˀin didaˀ, hewänbo inbíˀweḏi namapꞌä̖́.
39 Outra vez, pois, procuravam prendê-lo; mas ele lhes escapou das mãos.
40 Jesus oe Jordan pꞌoˀpꞌä̖́näpiyeˀ nawáymää, John-di páaḏéḏí in tꞌowa ovâypꞌóˀpꞌoeˀan diwepiyeˀbá, heḏi iwebo iwóyí̖ˀ.
40 E retirou-se de novo para além do Jordão, para o lugar onde João batizava no princípio; e ali ficou.
41 Báyékí tꞌowa ivíˀpiyeˀ dimää. Ditú̖, “John hä̖ä̖wí wänbo pínnán wíˀikeeyanpí, hewänbo hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nä́ˀi senbí̖ˀgeḏi natú̖ˀi taˀgen namuu.”
41 Muitos foram ter com ele, e diziam: João, na verdade, não fez sinal algum, mas tudo quanto disse deste homem era verdadeiro.
42 Heḏi iwáygé báyékí tꞌowa ivíˀpiyeˀ dívíwhä̖yu̖.
42 E muitos ali creram nele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.