Atos 17
Tewa NT (TEW_WBT) vs ACF
1 Paul-á Silas-á nä́ˀin wíje búˀ Amphipolis-á Apollonia-á i̖ˀge daphaḏe, ihayḏáháˀ Thessalonica búˀ dapówá. Iwe wí Huḏíyoví méesateˀay dínkꞌóe.
1 E passando por Anfípolis e Apolônia, chegaram a Tessalônica, onde havia uma sinagoga de judeus.
2 Heḏi Paul iˀ Huḏíyoví méesate eepiye namää, ihayḏa̖ˀ iˀo waabá wä̖́hä̖̂ä̖ namää wänboˀ. Eewá poje jâaḏi kaykhanwówá thaa eeje Jôesi Táḏáví taˀnin ovâytundoˀ, heḏi i-áḏí indáḏí dívíhéeˀan itunnan niˀgeḏi.
2 E Paulo, como tinha por costume, foi ter com eles; e por três sábados disputou com eles sobre as Escrituras,
3 Háa Jôesi Táḏáví taˀnin natundaˀin ovâythayyan, heḏá ovâykeeyan nä́ˀin taˀnin taˀgendi natû̖ˀnin iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí itꞌôephaḏekhâymáaḏáháˀ nachuwagíˀo, hebo wíyá nawáywówápuwagíˀo. Heḏá ovâytu̖ˀan wáˀ, “Nä́ˀi Jesus, iví̖ˀgeḏi naaḏi wâytu̖máaˀiˀ, i-ân iˀ namuu Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí.”
3 Expondo e demonstrando que convinha que o Cristo padecesse e ressuscitasse dentre os mortos. E este Jesus, que vos anuncio, dizia ele, é o Cristo.
4 Wên Huḏíyo iwe dijiˀindá heḏá báyékí Huḏíyo dimuupíˀin Jôesi Táḏá dâyˀaˀginmäˀindá, heḏá báyékí pꞌóˀḏéḏíˀin kwiyä̖ˀ wáˀ, indá dívíwä̖yu̖ taˀgen namuuˀin háa Paul natû̖ˀnin, heḏi Paul-áḏí Silas-áḏí dívíwón.
4 E alguns deles creram, e ajuntaram-se com Paulo e Silas; e também uma grande multidão de gregos religiosos, e não poucas mulheres principais.
5 Hewänbo in wéˀgen Huḏíyo-á dithúupóe báyékí tꞌowa dívíwä̖yu̖ḏi, heḏiho wên senäˀ dichä̖ˀmuupíˀin hä̖̂ä̖ḏi waa ee búˀ pinge dívíkwi̖numáaˀin ovâyhógiḏáháˀ báyékí wây-á tꞌowa ovâywéˀgeˀan, heḏi ovâytꞌeˀyaˀnandi ee búˀ tꞌä̖hkí dínwänpitú̖. Ihayḏáháˀ in Huḏíyo-áḏí in senäˀdáḏí wí sen Jason gin nakhá̖wä̖́ˀiví tewhá eepiye dimää, i-á Jesus-víˀpiye iwä̖yundeˀi namuu, heḏi in phóḏi ônthâaníˀin dívíkhä̖ä̖ḏeˀ. Paul-á Silas-á ovä̂ntu̖wä̖máa oe jáˀwé ovä̂npeeyé-íḏí in tꞌowaví páaḏépiye.
5 Mas os judeus desobedientes, movidos de inveja, tomaram consigo alguns homens perversos, dentre os vadios e, ajuntando o povo, alvoroçaram a cidade, e assaltando a casa de Jasom, procuravam trazê-los para junto do povo.
6 Hebo in wíje wíˀovä̂nshaapí, heḏiho in senäˀdi ovâypiye Jason-dá heḏá in wéˀgen Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀindáḏí. Khóhkayḏi in búˀ tsonninbíˀpiye ovâyhoˀ, heḏi dívítu̖wí̖núndeḏi ditû̖ˀ, “Nä́ˀin senäˀdi wä̖́hä̖̂ä̖ dimää wänbo tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀ, heḏi nää-á nä̂äwá dipówá.
6 E, não os achando, trouxeram Jasom e alguns irmãos à presença dos magistrados da cidade, clamando: Estes que têm alvoroçado o mundo, chegaram também aqui;
7 Heḏi nä́ˀi Jason-dá ovâysígíhógi. Tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowa iˀ tsondi Caesar-ví tsontun dâyˀaˀginhá̖núndeˀ. Ditû̖ˀ wí toˀwí Jesus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ iˀ koḏi tsondi namuu.”
7 Os quais Jasom recolheu; e todos estes procedem contra os decretos de César, dizendo que há outro rei, Jesus.
8 Heḏiho in tꞌowa tꞌä̖hkí heḏá in búˀwin tsonnindá ditꞌoe ihayḏi ditꞌayyaapóe.
8 E alvoroçaram a multidão e os principais da cidade, que ouviram estas coisas.
9 Ihayḏiho in tsonnindi Jason-dá in i-áḏí dijiˀindáḏí ovâychä̖ˀwáˀâakannan ovâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí.
9 Tendo, porém, recebido satisfação de Jasom e dos demais, os soltaram.
10 Wesebo iˀ khun in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀindi Paul-á Barnabas-á wíyá búˀpiye ovä̂nsan, Berea gin dâytu̖ˀoˀiˀ. Iwe dapówá ihayḏi iˀ Huḏíyoví méesateˀay eepiye damää.
10 E logo os irmãos enviaram de noite Paulo e Silas a Beréia; e eles, chegando lá, foram à sinagoga dos judeus.
11 In tꞌowa iweˀindá in Thessalonica-winbí shánkí dikhâymuu ovä̂ntꞌôeyaaníḏí. Háa datú̖ˀin ditꞌôeyandaˀ, heḏi thamuwaagi Jôesi Táḏáví taˀnin dâytundoˀ dínhanginpúuwíḏí tigúba háa ovâytu̖ˀan waa taˀgen namuuˀin.
11 Ora, estes foram mais nobres do que os que estavam em Tessalônica, porque de bom grado receberam a palavra, examinando cada dia nas Escrituras se estas coisas eram assim.
12 Báyékí tꞌowa inbí híˀ ovä̂nwä̖yu̖, in diweḏi wên pꞌóˀḏéḏíˀin Greek senäˀdá kwiyä̖ˀdá dijiˀ.
12 De sorte que creram muitos deles, e também mulheres gregas da classe nobre, e não poucos homens.
13 Hewänbo wên Thessalonica-win Huḏíyo dínhanginpóe Paul-dá Jôesi Táḏáví híˀ oe Berea wáˀ ovâytꞌôeˀoˀ, heḏiho iwepiye dimääḏi báyékí tꞌowa hânho ovâytꞌeˀyaˀnan.
13 Mas, logo que os judeus de Tessalônica souberam que a palavra de Deus também era anunciada por Paulo em Beréia, foram lá, e excitaram as multidões.
14 Wesebo in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀindi Paul oe mâapꞌoe kꞌáygépiye óesan, hebo Silas-á Timothy-á Berea-bo dänwóyí̖ˀ.
14 No mesmo instante os irmãos mandaram a Paulo que fosse até ao mar, mas Silas e Timóteo ficaram ali.
15 Wên tꞌowa-áḏí Paul namää, heḏi indi Athens búˀpiye óehoˀ. Iwe iˀḏi ovâytu̖ˀan oe Berea-piye diwáymú-íˀin, Silas-á Timothy-áḏí ovä̂ntu̖ˀâ̖a̖míḏí hä̖̂ä̖ḏi dä́nkoḏi ihayḏi ivíˀpiye daˀä̖ä̖-íˀin. Heḏiho han dívíˀan.
15 E os que acompanhavam Paulo o levaram até Atenas, e, recebendo ordem para que Silas e Timóteo fossem ter com ele o mais depressa possível, partiram.
16 Waˀḏi Paul-di Silas-á Timothy-á oe Athens ovä̂ntsíkhaˀmáaḏíbo koḏi wínachanpóepí imúndeḏi báyékí hä̖ä̖wí dínkwꞌóˀdiˀ in tꞌowa dâykhíjéḏí inbí jôesi dínmuu waa dâycha̖a̖ˀiˀ.
16 E, enquanto Paulo os esperava em Atenas, o seu espírito se comovia em si mesmo, vendo a cidade tão entregue à idolatria.
17 Heḏiho in Huḏíyoví méesateˀay ee báyékí ovâyhéeˀan Huḏíyo-á Huḏíyo dimuupíˀindá, toˀwên Jôesi Táḏá dâyˀaˀginmäˀin. Heḏá wáˀ thamuwaa-á búˀ pinge dâyhä̖ä̖wíku̖ˀchꞌáaḏeˀ iwe in toˀwên diphaḏemännindá ovâyhéeˀoˀ.
17 De sorte que disputava na sinagoga com os judeus e religiosos, e todos os dias na praça com os que se apresentavam.
18 Heḏá wêndá senäˀ wáˀ iwe dijiˀ, indá in Epicurean tꞌowa-á Stoic tꞌowa-á inbí há̖hkan dínmuuˀin dívíhá̖ˀoˀ.Nä́ˀin senäˀ Paul-áḏí dívítu̖hkandoḏi wên ditsikapóe, “Hânnan nä́ˀi hä̖hsóˀyó natunjiˀ?” Heḏá wêndá ditú̖, “Háḏéewáy piˀwên tꞌowaví jôesiví̖ˀgeḏi ihíˀmáa.” Gin ditû̖ˀ gá Paul-di Jesus-ví̖ˀgeḏi ovâytꞌôeˀoḏân, heḏi ovâytu̖máa nachuuˀin heḏá nawáywówápóeˀindá.
18 E alguns dos filósofos epicureus e estóicos contendiam com ele; e uns diziam: Que quer dizer este paroleiro? E outros: Parece que é pregador de deuses estranhos; porque lhes anunciava a Jesus e a ressurreição.
19 Heḏiho in tunjowaˀvíˀpiye óehoˀ, ee okú eeḏi Areopagus gin dâytu̖ˀoˀiˀ, heḏi óetu̖ˀan, “Naˀindá gihanginˀândaˀ nä́ˀi tsꞌa̖a̖biˀ hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi u̖ˀḏi tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀiˀ. Ti naˀin dítꞌôeˀa̖mí i̖ˀgeḏi?
19 E tomando-o, o levaram ao Areópago, dizendo: Poderemos nós saber que nova doutrina é essa de que falas?
20 Báyékí hä̖ä̖wí nä́we bihéeˀandi wémûu wänbo wígitꞌoepí, heḏânho háa natundaˀin gínhanginnáaníˀin gidaˀ.”
20 Pois coisas estranhas nos trazes aos ouvidos; queremos pois saber o que vem a ser isto
21 (In Athens-windáḏí heḏá in jáˀwéˀin tꞌowa iwe dithaaˀindáḏí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí hä̖ä̖wí wänbo tsꞌa̖a̖biˀ namuu i̖ˀgeḏiḏa̖ˀ dívíhíˀmáa heḏá ditꞌoeˀo. Heḏânkun han óetu̖ˀan Paul.)
21 (Pois todos os atenienses e estrangeiros residentes, de nenhuma outra coisa se ocupavam, senão de dizer e ouvir alguma novidade).
22 Heḏiho Paul in tunjowaˀví páaḏépiye iwí̖nú heḏi ovâytu̖ˀan, “Un Athens-ˀin tꞌowa, naaḏi wâymúndeˀ un báyékí únhä̖ä̖wíkwꞌóˀnin bînˀaˀginmäˀin.
22 E, estando Paulo no meio do Areópago, disse: Homens atenienses, em tudo vos vejo um tanto supersticiosos;
23 Unbí búˀ i̖ˀge ojiḏi wáyjé unbí jôesi bînˀaˀginmäˀi dómûˀ, heḏá wáˀ wí antâa-á dómûˀ, iwe bînhä̖ä̖wíkwꞌóeˀó iˀ bînˀaˀginmäˀigîˀ, heḏi eeḏi gin nataˀmuu: Wí jôesigîˀ nä́ˀi antâa âypaa, tobá iˀ âytaapí wänboˀ.’ Nä́ˀi maḏi bînˀaˀginmäˀ tobá bîntaapí wänboˀ, heḏiho nää-á iví̖ˀgeḏá naaḏá wâytꞌôekankhâymáa.
23 Porque, passando eu e vendo os vossos santuários, achei também um altar em que estava escrito: AO DEUS DESCONHECIDO. Esse, pois, que vós honrais, não o conhecendo, é o que eu vos anuncio.
24 “I-á Jôesi Táḏá namuu, i-á nä́ˀi nan oepáa-á heḏá iˀ hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí iwe nakwꞌóˀdi-á ikhíjé, heḏi i-á oe makówá-á nä́ä nangá shánkí natsonjiˀ. Heḏânkun iˀ méesate tꞌowa dâykwꞌóḏi eejeḏa̖ˀmân wínathaapí.
24 O Deus que fez o mundo e tudo que nele há, sendo Senhor do céu e da terra, não habita em templos feitos por mãos de homens;
25 Heḏiho tꞌowavíˀweḏi khä̖geˀ wänbo wíˀûntáypí, gá hä̖ä̖wí wänbo tꞌowa dâypaˀi wíˀûntáypíḏân. Iˀḏânkun tꞌowa tꞌä̖hkí inbí wówátsi-á inbí hâ̖a̖-á heḏá hä̖ä̖wí díntáyˀi tꞌä̖hká ovâymäˀ.
25 Nem tampouco é servido por mãos de homens, como que necessitando de alguma coisa; pois ele mesmo é quem dá a todos a vida, e a respiração, e todas as coisas;
26 Jôesi Táḏáḏí wêe sen ikhíjé, heḏi iweḏiho tꞌä̖hkí nangeˀin tꞌowa dipu̖yä̖ nä́ä oepáa kꞌayḏi tꞌä̖hkí dívíthaayé-íḏí. Hewänbo in dipu̖yä̖píḏíboˀ Jôesi Táḏá iˀánshaaˀan hä̖̂ä̖ḏi heḏá wéngé dívíthaayé-íˀin.
26 E de um só sangue fez toda a geração dos homens, para habitar sobre toda a face da terra, determinando os tempos já dantes ordenados, e os limites da sua habitação;
27 Jôesi Táḏáḏí in tꞌowa ovâykhíjé indi óenuuwä̖́-íḏí, heḏi háḏéebá óeshaa-í óetu̖wä̖máaḏí. Hewänbo taˀgendi naˀin tꞌowavíˀweḏi kayi̖ˀ wínajihpí, wêevíˀweḏi wänbo-á joe.
27 Para que buscassem ao Senhor, se porventura, tateando, o pudessem achar; ainda que não está longe de cada um de nós;
28 Jôesi Táḏá namuuḏânkun naˀin giwówájiˀ, heḏá ívíˀa̖ˀyänmáa, heḏá tꞌowa-á gimuu. Wáy wên unbí taˀkannin wänbo ditú̖, ‘Naˀin wänbo iví ây gimuu.’
28 Porque nele vivemos, e nos movemos, e existimos; como também alguns dos vossos poetas disseram: Pois somos também sua geração.
29 Heḏiho Jôesi Táḏáví ây gimuuḏi wígínkhâyˀä̖hpí giˀâ̖a̖níˀin i-á wí hä̖ä̖wí waagiˀbá namuuˀin tꞌowa i̖ˀgeḏi diwänpiˀánshaapóeḏí inbí mandibo dâypaaˀiˀ óeḏoḏi háa kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀiˀḏi háa kꞌuuḏi.
29 Sendo nós, pois, geração de Deus, não havemos de cuidar que a divindade seja semelhante ao ouro, ou à prata, ou à pedra esculpida por artifício e imaginação dos homens.
30 Jôesiví̖ˀgeḏi tꞌowa híwó wíḏikaˀpóyaˀpí ihayḏi, iˀḏi wíˀovâytu̖ˀanpí ihayḏiho naná ovâytuhchä̖ä̖nú-íˀin, hewänbo nää tꞌowa tꞌä̖hkí wéngé tꞌä̖hkí dijiˀin ovâytu̖máa inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖míḏí wíˀovâytuhchä̖ä̖nú-ípíḏí,
30 Mas Deus, não tendo em conta os tempos da ignorância, anuncia agora a todos os homens, e em todo o lugar, que se arrependam;
31 gá owáy wí thaa ideˀmandiˀ nanáˀ diwe ovâytaˀgekeekwꞌôení tꞌä̖hkí tꞌowa háa híwó háa híwóhpí dívíˀannin, heḏi wí senho óesóge gin ovâytu̖ˀa̖míḏí, heḏi nä́ˀi sen óewáywówápaaḏi thayˀeeḏi dînkeeyan óesógeˀin” gin Paul-di ovâytu̖ˀan.
31 Porquanto tem determinado um dia em que com justiça há de julgar o mundo, por meio do homem que destinou; e disso deu certeza a todos, ressuscitando-o dentre os mortos.
32 Wí toˀwí nachuuˀi nawáywówápóe i̖ˀgeḏi ditꞌoe ihayḏi, wên dipꞌâajiḏi tꞌä̖mäge Paul óetu̖máa, hewänbo wây-á wêndá ditú̖, “Owáy wíyá hä̖̂ä̖ḏi nä́ˀi bihéeˀandiˀ wíyá gitꞌoe-íˀin gidaˀ.”
32 E, como ouviram falar da ressurreição dos mortos, uns escarneciam, e outros diziam: Acerca disso te ouviremos outra vez.
33 Heḏi Paul iweḏiho namää.
33 E assim Paulo saiu do meio deles.
34 Wên senäˀ iví híˀ ônwä̖yu̖ḏi i-áḏí dívíwón. Wí sen in diweḏi Dionysius gin nakhá̖wä̖́, i-á Areopagus-wi tunjowaˀ diweḏiˀiˀbá namuu. Wí kwee wáˀ iwä̖yu̖, Damaris gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ. Heḏá wáy wây-á tꞌowa iwe dijiˀin wáˀ dívíwä̖yu̖.
34 Todavia, chegando alguns homens a ele, creram; entre os quais foi Dionísio, areopagita, uma mulher por nome Dâmaris, e com eles outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.