Hebreus 7
Gu ñio'ki'ñ gu Dios na bhaan tu a'ga guch xoi'kam (STPNT) vs NVT
1 Guiꞌ na Melkisidek tɨɨgich bɨjɨk, Saleem tɨ tɨɨgim jir gɇꞌkam kat, gio baꞌ na tu ja daañxiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam jix dhaam buiñor gu Dios. Baꞌ maaꞌnnim na gu Abraam kiaꞌpɨx jaꞌk ba gɨɨxchuꞌ nat tu kokdarak ja bui jɨꞌkchi gu gɇꞌgɇrkam, guiꞌ jɨꞌ Melkisidek nammɨ gama jaꞌk namkɨk xi chu daañxidhak nax bhaiꞌ tu jimiaꞌ.
1 Esse Melquisedeque era rei de Salém e também sacerdote do Deus Altíssimo. Quando Abraão regressava para casa, depois de derrotar os reis, Melquisedeque foi ao seu encontro e o abençoou.
2 Baꞌ gu Abraam xi chu maa gu Melkisidek guiꞌ na jɨꞌk bhaan bipioꞌ gu Dios guiꞌ nat tu ja boosgi gu gɇꞌgɇrkam nam ba tu uaꞌkat nat xi ja koꞌktulhdhak. Baꞌ gu puiꞌ na jax tɨɨgich Melkisidek jaꞌp kaiꞌñkam jup jum kaiꞌch: Gu gɇꞌkam nax bhaiꞌ ja sɨlhkaꞌn gu jaꞌtkam na jax pɨx jir am. Guꞌ baꞌ miꞌ na paiꞌr gɇꞌkam kaꞌ na Saleem tɨ tɨɨꞌkaꞌ, jaꞌp kaiꞌñkam jup jum kaiꞌch ɨp: Gu gɇꞌ kiicham nam paiꞌx jɨkgɨm jup tuꞌiiꞌ gu jaꞌtkam.
2 Então Abraão separou a décima parte de tudo e a entregou a Melquisedeque, cujo nome significa “rei da justiça”, enquanto rei de Salém quer dizer “rei da paz”.
3 Ku guꞌ guiꞌ gu jaduuñ pu cham jaroiꞌ maatɨt ji nat paiꞌ dhɨr jaꞌk buus, ni nat paiꞌ ba maaxir, gio na jaroiꞌr taataꞌn kat, gio baꞌ na jaroiꞌr dɨꞌɨɨꞌn kat, ni ku cham maatɨꞌ nam jaroiꞌr kukuulsiꞌñ gio nam jaroiꞌr bopxiꞌñ. Ni ku cham paiꞌ kaidhaꞌ noꞌt muu piam ku dua. Panaas baꞌ ku pui mu paiꞌ dua sia gu xib na ja palhbuiꞌñ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios gam na tu ja daañxiꞌñ, iam pɨx puiꞌ jaꞌk jup ba ji buus na jax guch Xoiꞌkam na bhaankamuꞌn yaꞌ oilhimɨk gu Dios na gammɨjɨ pu dua.
3 Não há registro de seu pai nem de sua mãe, nem de nenhum de seus antepassados, nem do começo nem do fim de sua vida. Semelhantemente ao Filho de Deus, ele permanece sacerdote para sempre.
4 Ku guꞌ gu Melkisidek cham tuꞌr jaꞌppɨx maaꞌnkam kat ji, ni ku cham paiꞌ jaroiꞌ tuꞌ pɨx ɨlhdhat. Tɨɨꞌ nat guch boxii kat Abraam tuꞌ kaꞌm tɨɨgɨk xi chu maa guiꞌ na jɨꞌk bhaan bipioꞌ gu Dios guiꞌ nat tu ja boosgi gu gɇꞌgɇrkam nam ba tu uaꞌkat nat xi ja koꞌktulhdhak.
4 Considerem, portanto, a importância de Melquisedeque. Até mesmo Abraão, o patriarca, a reconheceu ao entregar a ele um décimo do que havia conquistado na batalha.
5 Miꞌ nat paiꞌ tu uaꞌnak bɨjɨk gu Moisees nat aaꞌñdhak gu Dios, jup jum kaiꞌch na sap dai guiꞌ nam jɨꞌk jir bopxiꞌñ gu Lebii nam miꞌ tu juan chiop nam ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu Israel kam jaꞌtkam nam tu makgɨrxiꞌñdhaꞌ gu sasoiꞌ gu Dios, jix bhaaiꞌ nam tu ja maakidhaꞌ guiꞌ na jɨꞌk Dios bhaan bipioꞌdaꞌ gu tuꞌ nam tu maiꞌchɨkdaꞌ gu jaꞌkam, nam guꞌ puiꞌp jir bopxiꞌñ gu Abraam na jax guiꞌ nam jir jaꞌppɨx jaꞌtkam nam cham tuꞌ miꞌ tu juan chiop.
5 A lei de Moisés exigia que os sacerdotes, os descendentes de Levi, recebessem o dízimo de seus irmãos israelitas, que também são descendentes de Abraão.
6 Guꞌ gu Melkisidek tɨi cham tuꞌr boxiiꞌñ ji gu Lebii. Tɨɨꞌ nat guch boxii kat Abraam xi chu maa guiꞌ na jɨꞌk Dios bhaan bipioꞌ guiꞌ nat tu ja boosgi gu gɇꞌgɇrkam. Ni gu Abraam kur jaꞌppɨx maaꞌnkam kat, nam guꞌx bhaiꞌ maap jum kɇkɇɇ gu Dios, puiꞌ kut baꞌ puiꞌ tu daax na gɇꞌp jum duukam buiñor jup tu duñiaꞌ. Baꞌ gu Melkisidek xi chu daañxidhak ɨp gu Abraam nax bhaiꞌ tu jimiaꞌ.
6 Melquisedeque, porém, que não era descendente de Levi, recebeu o dízimo e, em seguida, abençoou Abraão, que já havia recebido as promessas.
7 Dhiꞌ baꞌ bhaan jix maatɨꞌ na cham tuꞌr jaꞌppɨx maaꞌnkam gu Melkisidek. Na guꞌ guiꞌ na tu daañxiꞌñdhaꞌ gu jaroiꞌ, jix ioꞌm tɇꞌkob jup tuiꞌkaꞌ, cham tuꞌ puiꞌ na guiꞌ nam tu daañxiꞌñdhaꞌ.
7 Sem dúvida, quem tem poder para abençoar é superior a quem é abençoado.
8 Guiꞌ nam xib bhaiꞌ tu juan gɇꞌ chiop nam tu ja daañxiꞌñ gu jaꞌtkam gio na ja aꞌm biꞌiim guiꞌ na jɨꞌk bhaan bipioꞌ gu Dios guiꞌ nam tu maiꞌchɨk gu jaꞌtkam, jir tu koꞌdam am pɨx baꞌ. Guꞌ miꞌ paiꞌ uꞌuan taꞌm na tu uaꞌñix gu ñioꞌkiꞌñ gu Dios puiꞌ jaꞌk pɨx iam jum kaiꞌch ji na sap guiꞌ jɨꞌ na Melkisidek tɨɨꞌ gammɨjɨ pu dua, na guꞌ cham paiꞌ kaidhaꞌ noꞌt jup muu.
8 Os sacerdotes que recebem os dízimos são homens mortais. A respeito de Melquisedeque, no entanto, é dito que ele continua vivo.
9 Baꞌ guiꞌ nam xib bhaiꞌ tu juan gɇꞌ chiop na ja aꞌm biꞌiim guiꞌ na jɨꞌk bhaan bipioꞌ gu Dios guiꞌ nam tu maiꞌchɨk gu jaꞌtkam, nam jir bopxiꞌñ gu Lebii, jaꞌp ji buus ji na mɨt bɨɨx tu maa gu Melkisidek guiꞌ na jɨꞌk bhaan bipioꞌ gu Dios gu tuꞌ nam tu maiꞌchɨk, nat guꞌ guch boxii kat Abraam ja aꞌmkam pu ba tu maa,
9 Além disso, pode-se dizer que os levitas, que recebem o dízimo, também o entregaram por meio de Abraão.
10 na guꞌ dhiꞌr boxiiꞌñ gu Lebii gio gu jaiꞌ. Pu bhaan bap tuiꞌdhiꞌ am gu Abraam janoꞌ nat gu Melkisidek muiꞌ xi ñam na jaꞌk ba gɨɨxchuꞌ nat tu kokdarak, sia ku mɨt guꞌx ioꞌm gatuuk baꞌ ka maaxir, na guꞌ janoꞌ pu puiꞌ ba tɨtda gu Dios na muiꞌ tu bopxichaꞌ cham daaxix kam.
10 Embora Levi ainda não tivesse nascido, a semente da qual ele veio já estava no corpo de Abraão, seu antepassado, quando Melquisedeque se encontrou com ele.
11 Bɨjɨk guiꞌ nam bhaiꞌ gɇꞌ chiop tu juandaꞌ nam ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu Israel kam jaꞌtkam nam tu makgɨrxiꞌñdhaꞌ gu sasoiꞌ gu Dios, nam jir bopxiꞌñ guiꞌ na Aroon tɨɨgich, na dhi Aroon tɨɨgim Lebiip jir boxiiꞌñ kat, tu daasak jamɨt bhaankamuꞌn gu Dios na jax jaꞌk tu aagix kaꞌ ja bui bɨɨx gu Israel kam jaꞌtkam nam miꞌ puiꞌ xi jiimdaꞌ. Guꞌ ji na guꞌ dhiꞌ puiꞌ na mɨt jax tu daasak janoꞌ dhiꞌ jɨꞌ nam jir bopxiꞌñ gu Aroon, cham jɨꞌxdhaꞌch aichdhaꞌx dhaam sia kuch tɨi miꞌ puiꞌ xi jiim na jax jum kaiꞌch. Baꞌm aaꞌ na jumai jaiꞌchdhɨlhiaꞌ guiꞌ na miꞌ tu juandaꞌ chiop na ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios, na cham tuꞌ kar boxiiꞌñ kaꞌ guiꞌ na Aroon tɨɨgich, jaꞌpji guiꞌ ji Melkisidek.
11 Portanto, se o sacerdócio de Levi, sob o qual o povo recebeu a lei, pudesse ter alcançado a perfeição, por que seria necessário estabelecer outro sacerdócio, com um sacerdote segundo a ordem de Melquisedeque, em vez da ordem de Arão?
12 Na guꞌ noꞌt puꞌñim pataasa guiꞌ na jaroiꞌ ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios, bɨɨx jup jum pataasaꞌ gu ñioꞌkiꞌñ gu Dios, na guꞌ maakam ba tu daasaꞌ, baꞌ cham tuꞌ puiꞌ jaꞌk ka tu aagix kaꞌ na mɨt jax tu daasak guiꞌ na bɨɨpɨꞌ dɨr.
12 E, se o sacerdócio muda, também é preciso que a lei mude.
13 Gu Gɇꞌkam Jesuus jich Xoiꞌkam jañ dho aagɨt jup kaiꞌch na jaroiꞌ aagɨt jup kaiꞌch miꞌ na paiꞌ tu uaꞌñix gu ñioꞌkiꞌñ gu Dios na saak jir boxiiꞌñ kaꞌ maadɨt guiꞌ nam jɨꞌk jir maamraꞌn gu Israel, na cham tuꞌ maadɨt bhaiꞌ tu juan gɇꞌ chiop guiꞌ gu bopxiꞌñ.
13 Pois o sacerdote ao qual estamos nos referindo pertence a outra tribo, cujos membros nunca serviram no altar como sacerdotes.
14 Guiꞌ dho na Judaa tɨɨgich jir boxiiꞌñ gu Gɇꞌkam jich Xoiꞌkam. Bɨɨx guiꞌ nam jɨꞌk jir bopxiꞌñ gu Judaa, cham tuꞌ maadɨt mu jaꞌp tu juan chiop na ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios gam na tu ja daañxiꞌñdhaꞌ, na guꞌ gu Moisees cham paiꞌ jax kaiꞌch noꞌx bhaaiꞌ nam mu jaꞌp tu juandaꞌ chiop guiꞌ nam jɨꞌk jir bopxiꞌñ kaꞌ gu Judaa.
14 De fato, como todos sabem, nosso Senhor veio da tribo de Judá, e Moisés nunca mencionou que dessa tribo viriam sacerdotes.
15 Baꞌ dhich Xoiꞌkam na puiꞌ ji buusan na jax guiꞌ na mu jaꞌp tu juan chiop na ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios gam na tu ja daañxiꞌñdhaꞌ, puiꞌ jaꞌk jir tuꞌm pɨx iam na jax gu Melkisidek guiꞌ na tu ja daañxidhat bɨjɨk gu jaꞌtkam,
15 Essa mudança se torna ainda mais clara com o surgimento de outro sacerdote, semelhante a Melquisedeque,
16 na pu cham jaroiꞌ maat na jax chuꞌm jir boxiiꞌñ kat guiꞌ nam jɨꞌk jir maamraꞌn gu Israel, gio na pu cham jaroiꞌ maat noꞌt muu, kaꞌ baꞌ pui mu paiꞌ dua.
16 o qual se tornou sacerdote não por cumprir leis e exigências humanas, mas pelo poder de uma vida indestrutível.
17 Na guꞌ jaꞌpnim kaiꞌch miꞌ na paiꞌ tu uaꞌñix gu ñioꞌkiꞌñ gu Dios na guch Xoiꞌkam aagɨt jup kaiꞌch:
17 Pois a respeito dele foi dito: “Você é sacerdote para sempre, segundo a ordem de Melquisedeque”.
18 Baꞌ nat jɨꞌk jax chu daasak bɨjɨk gu Moisees na tu aagix kaꞌ, bɨɨx miꞌ pɨx jaꞌp ji bii.
18 Desse modo, o antigo requisito, por ser fraco e inútil, foi cancelado.
19 Na guꞌ dhiꞌ na jax jaꞌk tu daaxix, cham jɨꞌxdhaꞌ uanaꞌ gɨt guch uaꞌtulhdharaꞌ, na guꞌ cham tuꞌ bhaaiꞌ. Xib guꞌ na chich jɨꞌk kɇɇk gux bhaiꞌm kaiꞌchdham ñioꞌkiꞌñ gu Dios miꞌ puiꞌ ba jiim, ba uañchudhix ji guch uaꞌtulhdharaꞌ, baꞌ dai nat ba tuch iimchuda gu Dios na bhammɨch aichdhaꞌ nach paiꞌ gammɨjɨx jɨjɨkgɨm bap tuiꞌkaꞌ.
19 Pois a lei nunca tornou perfeita coisa alguma. Agora, porém, temos certeza de uma esperança superior, pela qual nos aproximamos de Deus.
20 Dɨɨlh gu Dios puiꞌ jaꞌk tu dai na gu Maraaꞌn jich Xoiꞌkam gammɨjɨ puiꞌ ji buusandaꞌ na ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios gam na tu ja daañxiꞌñdhaꞌ.
20 Esse novo sistema foi instituído com um juramento solene. Os outros se tornaram sacerdotes sem esse juramento,
21 Guꞌ guiꞌ nam bɨjɨk bhaiꞌ tu juanat gɇꞌ chiop, cham paiꞌ tuꞌ puiꞌ tɨꞌɨɨk ji gu Dios noꞌm gammɨjɨ yaꞌ pu ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gam nam tu ja daañxiꞌñdhaꞌ. Guꞌ janoꞌ na paiꞌ dhuuk bhaan tu aꞌga guch Xoiꞌkam, sɨlh pu tu aaꞌ ji na gammɨjɨ puiꞌ ji buusandaꞌ na jax guiꞌ na ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios gam na tu ja daañxiꞌñdhaꞌ. Puiꞌm kaiꞌch gu ñioꞌkiꞌñ miꞌ na paiꞌ tu uaꞌñix na jaꞌpnim kaiꞌch:
21 mas a respeito dele houve um juramento, pois Deus lhe disse: “O Senhor jurou e não voltará atrás: ‘Você é sacerdote para sempre’”.
22 Puiꞌ ku baꞌ xib gu Jesuus jich Xoiꞌkam puiꞌch chɨtda aach nach ba tɨ jɨɨgiꞌñ buiñor na xib baꞌ bax bhaaiꞌ nach aayaꞌ buiñor gu Dios.
22 Por causa desse juramento, Jesus é aquele que garante uma aliança superior.
23 Guꞌ guiꞌ nam bɨjɨk ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios gam nam tu ja daañxiꞌñdhaꞌ, cham tuꞌ puiꞌ jaꞌk kaiꞌchɨt am jia, gio gu muiꞌ jaiꞌchdhɨrɨk jamɨt, cham tuꞌ na tuꞌ maaꞌn, nam guꞌ pɨx ji koꞌiidhaꞌ, nam guꞌr tu koꞌdam kat pɨx.
23 Além disso, havia muitos sacerdotes, pois a morte os impedia de continuar a desempenhar suas funções.
24 Guꞌ gu Jesuus jich Xoiꞌkam na xib puiꞌp ji buusan, cham paiꞌ dhuuk ka mukiaꞌ ji, gammɨjɨ pu jaiꞌch kaꞌ, cham paiꞌ dhuuk jum pataasaꞌ.
24 Mas, visto que ele vive para sempre, seu sacerdócio é permanente.
25 Baꞌ dhiꞌ yaꞌ dɨr jaꞌp jaꞌk pu gammɨjɨ bax bhaaiꞌn kaꞌ na ja baidhikaꞌx dhaam buiñor gu Dios jɨꞌk nam mux jimiik kaꞌ, na guꞌ dhiꞌ yaꞌ dɨr jaꞌp jaꞌk gammɨjɨ pu ba jaiꞌch kaꞌ, nach aꞌmkam ñiokdaꞌ buiñor gu Dios.
25 Portanto, ele é capaz de salvar de uma vez por todas aqueles que se aproximam de Deus por meio dele. Ele vive sempre para interceder em favor deles.
26 Dhiꞌ jɨꞌ ji puꞌñi chuꞌm nach aꞌm jum aaꞌ na puiꞌm tɨɨtɨꞌndaꞌ nar ja gɇꞌkam tuk guiꞌ nam bhaiꞌ gɇꞌ chiop ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios gam nam tu ja daañxiꞌñdhaꞌ na jax jir tuꞌm guch Xoiꞌkam, na joidham jir jix uañ, cham paiꞌ tuꞌ bhaan jix uaꞌtulhdhix, ni ku cham paiꞌx buam tu bua na tuꞌ cham jir kɨɨꞌ, na xib bhammɨ ba daax dhaam jix ioꞌm Gɇꞌkam kɨꞌn nat yaꞌ dɨr maaxir ja bui gu jaꞌtkam jix uꞌuaꞌtulhdhix kam.
26 É de um Sumo Sacerdote como ele que necessitamos, pois é santo, irrepreensível, sem nenhuma mancha de pecado, separado dos pecadores e colocado no lugar de mais alta honra no céu.
27 Ku guꞌ guiꞌ cham tuꞌ puiꞌ jaꞌk jup tu bua ji nam jax chu buaꞌt guiꞌ nam bɨjɨk jir ja gɇꞌgɇrkam tuk kat guiꞌ nam bhaiꞌ gɇꞌ chiop tu juanat nam ja koodat gu sasoiꞌ makgɨrxiꞌñdhaꞌ gu Dios gammɨjɨ nabap tanoolh, na baꞌ tu ja uañiꞌñkaꞌ gu dɨɨlh ja uaꞌtulhdharaꞌ gio baꞌ gu ja uaꞌtulhdharaꞌ bɨɨx gu Israel kam jaꞌtkam. Guꞌ dhich Xoiꞌkam nañ jaroiꞌ bhaan tu aꞌga cham ji, maaꞌnnim pɨx ji nat tu makgɨrxi gu Dios, pu daipuꞌ. Dhiꞌ kɨꞌn pu gammɨjɨ ba tu ja uañdhix gu ja uaꞌtulhdharaꞌ gu jaꞌtkam, nat guꞌ dɨɨlh tukgaꞌn makgɨrxi gu Dios, cham tuꞌ gu sasoiꞌ.
27 Ele não precisa oferecer sacrifícios diariamente, ao contrário dos outros sumos sacerdotes, que os ofereciam primeiro por seus próprios pecados e depois pelos pecados do povo. Ele, porém, o fez de uma vez por todas quando ofereceu a si mesmo como sacrifício.
28 Na guꞌ guiꞌ nam bɨjɨk ja palhbuidhimɨk gu jaꞌtkam nam tu makgɨrxiꞌñdhaꞌ gu sasoiꞌ gu Dios gam nam tu ja daañxiꞌñdhaꞌ nat ja darsak gu Moisees, cham jɨꞌxdhaꞌ uañchudak jamɨt ji gu dɨɨlh ja uaꞌtulhdharaꞌ, gammɨjɨ pɨx jum uaꞌtulhiꞌñdhaꞌ am jaꞌp na gu jaꞌppɨx jaꞌtkam. Baꞌ na guꞌ tɨix aaꞌ gu Dios na maadɨt gɨt jax chuꞌm na cham uaꞌtulhdhix kaꞌ na pu chuꞌm kɨꞌn daakaꞌ, baꞌ gu Maraaꞌn jich Xoiꞌkam nat cham paiꞌ dhuuk jum uaꞌtulhdhak janoꞌ na yaꞌ xi oilhimɨk, pu chuꞌm kɨꞌn dai guch Gɨꞌkoraꞌ na sap puꞌñi gammɨjɨ puiꞌ ji buusandaꞌ na jax gu ja gɇꞌkam tuk guiꞌ nam bhaiꞌ gɇꞌ chiop tu juandaꞌ na tu ja daañxiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam gio na ja palhbuiꞌñdhaꞌ nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios.
28 A lei nomeava sacerdotes limitados pela fraqueza humana. Mas, depois da lei, Deus nomeou com juramento seu Filho, que se tornou o Sumo Sacerdote perfeito para sempre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.