Mateus 16
Biibilya Nyēē Tiliil (SPYNT) vs NAA
1 Nto miitē bēsyēēt ake, kukwoonchi *꞉Farisaayeek ākoo *Satukaayeek Yēēsu kumāchē kutyem. Kimwoochi kuyēchi icheek kiy nyēbo kwōng'uut sukōōnkētēē kule boonto ꞉inee kāāmuukēywēēk chēē kwoonēē kibkōōnkōy.
1 Os fariseus e os saduceus se aproximaram de Jesus e, tentando-o, pediram-lhe que lhes mostrasse um sinal vindo do céu.
2 Nteenee kuwālchi ꞉Yēēsu kule, “Yoo imēnē, ōmwooyē ꞉akweek kule, ‘Mākumusēs tuun ꞉kōōrēēt, kuuyu arraa ꞉wōliin bo barak.’
2 Mas Jesus respondeu:
3 Nto yoo bo kōrrōōn, ōmwooyē kule, ‘Yiiwoot ra, kuuyu kaarraniit ꞉wōliin bo barak ānkutuuluunkēnoot.’ Ōnkētē ꞉akweek kiyēē ibooru ꞉wōliin bo barak yoo kaarraniit ‑āmōōnkētē kiyēē ibooru ꞉ng'aleek chu ōkāsē kuyēyāktōōs.
3 E, pela manhã, vocês dizem: “Hoje teremos tempestade, porque o céu está de um vermelho sombrio.” Na verdade, vocês sabem interpretar a aparência do céu. Então como não são capazes de interpretar os sinais dos tempos?
4 Biich chēē miyootēch choo kiikutēwēchākiis ꞉chēē tēēbē /kēēyēchi kiy nyēbo kwōng'uut. Ng'aleek baateey chēbo kwōng'uut chēē +/mākiiboorchi ku choo kibo Yoona.”
4 Uma geração perversa e adúltera pede um sinal, mas nenhum sinal lhe será dado, senão o de Jonas. E, deixando-os, Jesus se retirou.
5 Nto yu kayit tōōliilēēt biitooniin, koosoot ꞉rubiik kule kikiikuwuutyēē mukaatiinek.
5 Ora, tendo os discípulos passado para a outra margem do lago, esqueceram-se de levar pão.
6 Kumwoochi ꞉Yēēsu kule, “Ōriibēē keey kiyēē bāyēēnook ꞉Farisaayeek āk *Satukaayeek.”
6 E Jesus lhes disse:
7 Kung'alaalee ꞉rubiichoo ng'aleechaa ānkumwooy kule, “Kāmwooy kuu nyooto kuuyu manaakeenamaanu mukaatiinek.”
7 Eles, porém, começaram a discutir entre si, dizendo: — Ele diz isso porque não trouxemos pão.
8 Nto yu kēēnkēt ꞉Yēēsu kiyēē king'āloolēē ꞉rubiikyii, kuteebee kule, “‑Mōōkoosēēnoo keey kāroomin? Ām nee yu ōmiitē ōmwooyē kule manoonamaanu mukaatiinek?
8 Jesus percebeu isso e perguntou:
9 Mānōōnkēt kiy ākoy kura? ‑Mōōsōōtē mukaatiinechaa ki muut choo kyoomē ꞉biiko kisyēērōōk muutu āk kaatuukanik choo kyōōruruuchē kunyiy kērēboonichoo?
9 Vocês ainda não percebem, nem se lembram dos cinco pães para cinco mil homens e de quantos cestos vocês recolheram?
10 Nto mbo naas mukaatiinechaa ko tisab choo kwoomē ꞉biiko kisyēērōōk ang'wanu āk kaatuukanik choo kwōōruruuchē kunyiy kērēboonichoo?
10 Nem dos sete pães para os quatro mil e de quantos cestos vocês recolheram?
11 Ām nee simōōnkēt kule kāmāāng'āloolwook kurubta keey āmiik? !Kāāmwoowook, ōriibēē keey kiyēē bāyēēnook ꞉Farisaayeechaa āk Satukaayeechaa!”
11 Como não compreendem que eu não estava falando com vocês a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus.
12 Yooto nanyuun, kōōnkēt ꞉rubiichoo kule mēēbērē kimwoochinē icheek ꞉Yēēsu kuriibēē keey āmiik nteenee kimwoochinē kuriibēē keey kāānēētuutēkaab Farisaayeek āk chēbo *Satukaayeek.
12 Então entenderam que Jesus lhes tinha dito que tivessem cuidado não com o fermento usado no pão, mas com a doutrina dos fariseus e saduceus.
13 Yu kāwokuyit ꞉Yēēsu ākoo rubiik rōōrōōkēētaab *kiriinkēētaab Kayisareeya Filiibi, kuteebee rubiikyii kule, “Mwooyē ꞉biiko kule *Wēritaab Chii, ku ng'oo?”
13 Indo Jesus para a região de Cesareia de Filipe, perguntou a seus discípulos:
14 Kuwālchi ꞉rubiik kule, “Mwooyē ꞉alake kule inyiing' Bātisāniintēēt Yoowaana, kubērē ꞉alake *Eliiya, nto alak kumwooyē kule Cheremnyaa nto ku ake ām *wōōrkooyikaab Yēyiin nyēē kaakung'eetee *kāābkwoombiich.”
14 E eles responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e outros dizem que é Jeremias ou um dos profetas.
15 Kulēēnchi Yēēsu, “Nto akweek, ōbērē anii ku ng'oo?”
15 Ao que Jesus perguntou:
16 Kumwooy ꞉Simōōni Bētērō kule, “Inyiing' *Kāārārookiintēēt, Lakwataab Yēyiin.”
16 Respondendo, Simão Pedro disse: — O senhor é o Cristo, o Filho do Deus vivo.
17 Yooto kumwooy ꞉Yēēsu kule, “Simōōni araab Yoona, ibēruuroot. Mā chii ꞉nyēē kāng'oong'uung' ng'aleechu, nteenee Baaba anii nyoo miitē kibkōōnkōy.
17 Então Jesus lhe afirmou:
18 Kunyi, +māākuuriing' kule Bētērō ānku +māātēēkyi kitawaani kōōnyuu nyēē ‑mēēbēlē ꞉Buunyoontēēt.
18 Também eu lhe digo que você é Pedro, e sobre esta pedra edificarei a minha igreja, e as portas do inferno não prevalecerão contra ela.
19 +Māākōōniing' kāāmuukēywēēk chēbo Bāytooyiisyēētaab Yēyiin. Kiy ake tukul nyēē ikērē ām kōōrooni, +/makeeker ām kibkōōnkōy. Nto nyēē iyootē ām kōōrooni, +/makeeyaat ām kibkōōnkōy.”
19 Eu lhe darei as chaves do Reino dos Céus; o que você ligar na terra terá sido ligado nos céus; e o que você desligar na terra terá sido desligado nos céus.
20 Yu keewaany ꞉Yēēsu kumwooy kuu nyooto, kōōkiimchi rubiikyii masimkumwaaytaat kule inee ꞉Kāārārookiintēēt.
20 Então Jesus ordenou aos discípulos que não dissessem a ninguém que ele era o Cristo.
21 Kuchakee yooto kuwo taay kutoow ꞉Yēēsu kumwoochinē rubiikyii kule ākoy kuwo ꞉inee Yēērusālēēm ānkubuntēē nyāliluutēk chēē chaang' ām āwunnyēkaab booyik, mbo *kibkōrōs chēē wōōyēch āk kāānēētikaab kiruutēk. Kimwooy mbo subak kule ākoy /keebakach inee nto miitē bēsyēētaab sōmōk /kiing'eetee meet.
21 Desde esse tempo, Jesus começou a mostrar aos seus discípulos que era necessário que ele fosse para Jerusalém, sofresse muitas coisas nas mãos dos anciãos, dos principais sacerdotes e dos escribas, fosse morto e, no terceiro dia, ressuscitasse.
22 Yooto kuwēēto ꞉Bētērō Yēēsu komos ānkumwoochi kule, “Acha ōō, Mokoryoontēēt! Mēērook kuyēyākiis ꞉ng'ala chēē wuu choo ām wōlēē imiitē!”
22 Então Pedro, chamando-o à parte, começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita, Senhor! Isso de modo nenhum irá lhe acontecer.
23 Yooto kōōtuukyi Bētērō batay ānkumwoochi kule, “Sateenaa keey wē, Syeetaani! ‑Mēēyēku kāānākuut ām wōlēē āmiitē. 'Isōōtē kuu wōlēē isōōtitooy ꞉biiko, āmēēbērē kuu wōloo māktooy ꞉Yēyiin.”
23 Mas Jesus, voltando-se, disse a Pedro:
24 Nto tēē yoo kumwoochi ꞉Yēēsu rubiikyii kule, “Chii ake tukul nyoo māchē kurub ng'aleekyuu, kutay kiyēē māchē ꞉mooyēēnyii amanyokoriit meet. Yoo kaakucham kuyey kuu nyooto, kuruba.
24 Então Jesus disse aos seus discípulos:
25 Nyoo kāyēētyi keey soboontaab kōōrooni, mākōōboot soboonnyii bo kibchuulyo. Nto nyoo kēēkooyto soboonnyii ām kōōrooni kubo anii, mākunyōōr *soboontaab kibchuulyo.
25 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa, esse a achará.
26 Kāroomnyo nee nyēē nyōōru ꞉chii yoo kēētukuulchi keey tukuukaab kōōrooni ānkōōboot soboonnyii bo kibchuulyo? Nto kiy nee nyēē imuuchē ꞉chii kuwalee soboonooto?
26 De que adiantará uma pessoa ganhar o mundo inteiro e perder a sua alma? Ou que dará uma pessoa em troca de sua alma?
27 Āmiitē ꞉anii, *Wēritaab Chii wāāchōōnii ām Lēbkēēyyēētaab Baaba āk malayikaanikyii, ānkuchāāyēchi chii ake tukul kurubta keey kiyēē kiikuyey.
27 Porque o Filho do Homem há de vir na glória de seu Pai, com os seus anjos, e então retribuirá a cada um conforme as suas obras.
28 !Kāāmwoowook, mii ꞉biiko alake yu chēē mābēku kumanaakas Wēritaab Chii kuyibu bāytooyiisyēēnyii.”
28 Em verdade lhes digo que, dos que aqui se encontram, existem alguns que não passarão pela morte até que vejam o Filho do Homem vir no seu Reino.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.