Atos 12

Biibilya Nyēē Tiliil (SPYNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Nto mii yoo, kunam ꞉bāytooyiintēēt *Ērōōtē nyoo /kikēēkuurē kule Akiriiba, biikaab Kiriistō alak ankoonyaliil.
1 Por aquele mesmo tempo, o rei Herodes mandou prender alguns membros da Igreja para os maltratar.
2 Kibakachee ꞉Ērōōtē Yāākōbō nyoo ki ng'eetaabkaametiitaab Yoowaana chōōkiit.
2 Assim foi que matou à espada Tiago, irmão de João.
3 Yu kawokukas ꞉Ērōōtē kule kiing'ereech ꞉ng'ālyoontoonoo Yuutayeek, kutas taay ankunam nkinee Bētērō. Kiyēyāksē ꞉ng'ālyoontoonoo /kyoomē Saakweetaab mukaatiin chēē mākuutunootiin.
3 Vendo que isto agradava aos judeus, mandou prender Pedro. Eram então os dias dos pães sem fermento.
4 Yu /kabokeenam Bētērō, /keekerta kāābēērit. /Kikiikoochi bokuriib ꞉lukēēt nyēbo biiko taman āk lo chēē kibēētootēē ang'wan ang'wan kubārchinē keey bēsyō. Kimāchē ꞉Ērōōtē kule yoo kāākubēk ꞉āsiiswēkaab *Saakweetaab Keeytaayeet, /kēēkwēryoot Bētērō /bokiikuum kukāsē ꞉biiko tukul.
4 Mandou prendê-lo e lançou-o no cárcere, entregando-o à guarda de quatro grupos, de quatro soldados cada um, com a intenção de apresentá-lo ao povo depois da Páscoa.
5 Kiibuur ꞉Bētērō kāābēērit, nteenee kisoochinē ꞉kaniseet miisin.
5 Pedro estava assim encerrado na prisão, mas a Igreja orava sem cessar por ele a Deus.
6 Nto ām kwēēmowuut nyi kimāchē ꞉Ērōōtē kule /sikēēkwēryoot Bētērō yoo kayyeech /bokiikuum, kimii ꞉Bētērō kāru kwēēnuutaab riibiik āyēēng' ankirataat nyōrōōrōōnik āyēēng'. Kimiitē ꞉riibiik alake āyēēnku kuriibsē kurkat saang'.Kiru ꞉Bētērō kwēēnuutaab riibiik āyēēng'|src="lb00335b.tif" size="span" ref="12:6"
6 Ora, quando Herodes estava para o apresentar, naquela mesma noite dormia Pedro entre dois soldados, ligado com duas cadeias. Os guardas, à porta, vigiavam o cárcere.
7 Yooto, kutook ꞉malayikeet ake areet akeenke kulebkeyiit ꞉kōyooto kimiitē ꞉Bētērō. Kooluchluuch ꞉malayikaanaa Bētērō kumwoochinē kule, “Ng'eet areet akeenke.” Kōōtyookiis ꞉nyōrōōrōōnik ām āwunnyēkaab Bētērō.
7 De repente, apresentou-se um anjo do Senhor, e uma luz brilhou no recinto. Tocando no lado de Pedro, o anjo despertou-o: Levanta-te depressa, disse ele. Caíram-lhe as cadeias das mãos.
8 Kōōtyooktōōs, kumwoochinē ꞉malayikeet Bētērō kule, “Siriny kaansuung'uung' ankiimoot nto yityo ilaach kwēyōōnik.” Kuyey ꞉Bētērō kuu nyooto. Nto mii yoo kumwoochi kule, “Ilaach kābuutiing'uung' ankiirubwaa.”
8 O anjo ordenou: Cinge-te e calça as tuas sandálias. Ele assim o fez. O anjo acrescentou: Cobre-te com a tua capa e segue-me.
9 Kirub ꞉Bētērō malayikaanaa kut kuchuyta saang' ām wōloo /kikēērātyinē. Yooto tukul, kibērē ꞉Bētērō ki kiirwoot ꞉kiyēē kimii ꞉malayikeet kuyēyē.
9 Pedro saiu e seguiu-o, sem saber se era real o que se fazia por meio do anjo. Julgava estar sonhando.
10 Kikeeytee ꞉tukwaay riibiik chēbo taayta āk chēbo āyēēng'. Nto kuyitē oreet nyēbo karneet nyēē /kēēchuchinēē kiriinkēēt, kuyootāktōōs ꞉nyoo nkityō. Kuchuyta ꞉icheek ankutas taay āk baanng'waa. Nto kumānāāyitē wuy, kubot ꞉malayikeet.
10 Passaram o primeiro e o segundo postos da guarda. Chegaram ao portão de ferro, que dá para a cidade, o qual se lhes abriu por si mesmo. Saíram e tomaram juntos uma rua. Em seguida, de súbito, o anjo desapareceu.
11 Kusēw ꞉Bētērō ankumwaayee mooyēēnyii kule, “Kāānkēt man kule ākoo kā Yēyiin ꞉nyēē kēēyooku malayikaani kule chokootyaakteenaa āwunnyēkaab Ērōōtē āk kiyēē kimāchē ꞉Yuutayeek kuyeyeenaa.”
11 Então Pedro tornou a si e disse: Agora vejo que o Senhor mandou verdadeiramente o seu anjo e me livrou da mão de Herodes e de tudo o que esperava o povo dos judeus.
12 Yooto, kuwo ꞉Bētērō kōōtaab cheebyoosyeet ake nyēē /kikēēkuurēē Maaryaa, kaametiitaab Yoowaana nyēē /kikēēkuurē ām kaayneet ake kule Māārkō. Kikiikōōruruukyi keey ꞉biiko chēē chaang' kōyooto chēē kimii kusooyē.
12 Refletiu um momento e dirigiu-se para a casa de Maria, mãe de João, que tem por sobrenome Marcos, onde muitos se tinham reunido e faziam oração.
13 Kukuurso ꞉Bētērō ām oreetaab tuuyta. Kiwokukas ꞉chēēbto ake nyēē ki motwooriin nyēē /kikēēkuurēē Roota kule ki ng'oo ꞉nyoo kikuursē.
13 Quando bateu à porta de entrada, uma criada, chamada Rode, adiantou-se para escutar.
14 Yu kēēnkēt kule bo ꞉kuutiit Bētērō, kung'erech nyēē ‑/mākyoomu. Kumānāāyootyinē oreet, kuweech keey kulabat ānkuwokumwoochi chuut kule, “Kookas, ntēē kāākuchō ꞉Bētērō!”
14 Mal reconheceu a voz de Pedro, de tanta alegria não abriu a porta, mas, correndo para dentro, foi anunciar que era Pedro que estava à porta.
15 Kēēlēēnchi, “Karaam ꞉mēting'uung' man ēē?” Kulē ꞉chēēboo, “Biikyoo, ankookas ng'aleekyuu!” Kiyey kuu nyooto kut /kēēmwooy kule, “Ākoy ku malayikeetaab Bētērō ꞉nyooto.”
15 Disseram-lhe: Estás louca! Mas ela persistia em afirmar que era verdade. Diziam eles: Então é o seu anjo.
16 Yooto tukul, kimii ꞉Bētērō kutāsē taay kukuursē ām yooto bo oreet. Yu /kakeeyaat oreet, /kēēlē, “Māku Bētērō ꞉nyi!” Kinam kuut biiko miisin.
16 Pedro continuava a bater. Afinal abriram a porta, viram-no e ficaram atônitos.
17 Yooto, kumwechee ꞉Bētērō biiko āwut kule kusiisyo ānkurārchi wōlēē kiityaakta inee ꞉Yēyiin. Kimwooy mbo subak kule, “Bōōmwoochi Yāākōbō ākoo mbo ng'eetaabiya alak ng'ālyoontooni.” Yu kāmwooy kuu nyooto, kuwo yēēt ake.
17 Ele, acenando-lhes com a mão que se calassem, contou como o Senhor o havia livrado da prisão, e disse: Comunicai-o a Tiago e aos irmãos. Em seguida, saiu dali e retirou-se para outro lugar.
18 Yu kayyeech ꞉kōōrēēt, kwoorookēniis ꞉riibiik yu kakas kule māmii ꞉Bētērō kuuyu kimēēnkētē kiyēē koyeyakay.
18 Logo que amanheceu, houve um sobressalto pouco comum entre os soldados sobre o que acontecera a Pedro.
19 Yu kamach *꞉Ērōōtē Bētērō āmēēbērē kimii wōloo /kikēēkērtooy, kukuur riibiichoo /bokiikuum. Nto kuuyu kimēēmuuchē ꞉riibiichoo kurār wōlēē kibeeta ꞉ng'aleek, /keebakach. Nto mii yoo, kung'eetee ꞉Ērōōtē Yuuteeya ānkuwo ākoy Kayisareeya ānkōōbuur wōlooto.
19 Herodes, procurando-o e não o achando, instaurou um processo contra os guardas e mandou supliciá-los. Em seguida, desceu da Judéia para Cesaréia, onde permaneceu.
20 Kikiikuchuunchuun *꞉Ērōōtē āk biikaab Tiirō āk chēbo Sitōōn. Kuuyu kiikoosēē keey ꞉kōōrōōsyēchooto kōōrēētaab Ērōōtē kubo āmiik, /keekwey alamaalyeet nyēē kiruutoochi Ērōōtē. Kisimbokung'āloolchi chiito ake nyēē /kikēēkuurēē Blaasto nyēē kiiyyoonkyinē kaytaab bāytooyiintoonoo. Kibokusoomē ꞉bichoo bāytooyiintēēt Ērōōtē kule kuchō ꞉kaalyeet.
20 Estava Herodes em conflito com os habitantes de Tiro e de Sidônia. Estes, porém, de comum acordo, se apresentaram a ele, e, com o favor de Blasto, que era camareiro do rei, pediram a paz. {Porque a sua região era abastecida por ele.}
21 Nto yu kayit ꞉bēsyēēt nyēē /kikiikeekwey kubooyiit tuuyēēt, koolaach ꞉Ērōōtē sirookyii chēbo bāytooyiisyēēt. Kiibuurēē ng'echereenyii bo bāytooyiisyēēt ānkung'āloolchi biiko chēē kikiiruruukyi keey yooto.
21 No dia marcado, Herodes, vestido em traje real, sentou-se no tribunal e lhes dirigiu uma alocução.
22 Yooto kulē ꞉biiko, “Ntēē ng'āloolē kut wuu nyēē kāākuyēk Yēyiin ōō, lēyyē!”
22 O povo aplaudia: É a voz de um deus, e não de um homem!
23 Kuuyu king'ērēkyi ꞉Ērōōtē kiyēē kimwooy ꞉biiko āmēēbērē kiiywey Yēyiin, kuchō *꞉malayikeetaab Yēyiin areet akeenke ānkukwēr Ērōōtē kumilta! Kyaam ꞉kuutyek kut chokume lētuunoo.
23 No mesmo instante, o anjo do Senhor o feriu, por ele não haver dado honra a Deus. E, roído de vermes, expirou.
24 Yooto tukul kuyesta ꞉ng'ālyoontēētaab Yēyiin kuyityi biiko chēē chaang'.
24 Entretanto, a palavra de Deus crescia e se espalhava sempre mais.
25 Yu kaakoowaany ꞉Barnaaba āk Sāwulō yiisyoonoo kibēēchinē Yēērusālēēm, kooyeey Antyookya. Kibeeta Yoowaana nyoo /kikēēkuurē ām kaayneet ake kule Māārkō.
25 Tendo Barnabé e Saulo concluído a sua missão, voltaram de Jerusalém {a Antioquia}, levando consigo João, que tem por sobrenome Marcos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.