Mateus 6

Sola NT (SOY_SIM) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑ́ni kɑpɛ yɛ lɛ̃ kɑí nɛ n sɑ́ rɛ nɔkɛ́ Uléécɑɑ nnyɑ wɑ pisoi inipɛɛ-i wɑ rɛ pikɛ́ nɔ́ yɛ̃́ pikɛ́ pɑkɑrɛ nnyɑ. Insɑ́ lɛ̃, Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we úu ihɛ́ɛ́ íkɑ nɔ́ pɑnɛ.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 Lɛ̃ nnyɑ pɔn úwɛkɔɔ́ linyinɛ n hɛ, kɑpɛ kuloo pi pɔkɛ́ riyóó yɑrɛ kɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi pikɔ́ ɑpi yɛ ɑyómɛyɑ́hɑɑlee-i nɛ icée kɛcɑ́ɑ́ n wɑi rɛ pisoi pikɛ́ pi pɑkɑrɛ mɛcɔ. Asei kɛcɑ́ɑ́, pi piihɛ́ɛ́ piyɔ́ɔ́ mɑsilɛ lɛ̃!
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Amɑ́ pɔ́ɔn yɛ linyinɛ úwɛkɔɔ́ n hɛ, kupɔ́nípɛ mii ɑ́ku kɑpɛ lɛ̃ kɛ kulukɛ-lukɛ ɑku n wɑ ceri.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 A yɛ risɛ́ɛ́ nɛ hɛ. Upɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ mɛpɔ́wɑi kɑɑ́ nɛ risɛ́ɛ́ n wɑi n nyɑ́ni yɛ́ pɛɛ pɔ́ hɛ́ɛ́lɛ.
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔn yɛ kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si, ɑ́ni kɑpɛ yɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi pikɔ́ mɛcɔ n wɑi. Pi yɛ n lɑlɛ pikɛ́ ɑyómɛyɑ́hɑɑlee-i nɛ sicéepɛnɛ-i n nyɛnu pin nɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si rɛ pisoi pikɛ́ pi yɛ̃ nnyɑ. Asei yɛ nyɛ kɑm nní nɔ́ símisi rɛ pi piihɛ́ɛ́ piyɔ́ɔ́ mɑsilɛ.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Amɑ́ pɔ́ɔn yɛ n lɑ pɔkɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, ɑ yɛ kupɔ́lee lõ ɑɑ hɑ́nɛsi ɑɑ pɛɛ Upɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ úkɑ úu n nyɑ́ni yɑ́ɑ́si. Upɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ n nyɑ́ni lɛ̃ kɑɑ́ nɛ risɛ́ɛ́ n wɑi yɛ́ ipɔ́hɛ́ɛ́ pɔ́ pɑ.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Nɔn yɛ kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si, ɑ́ni kɑpɛ yɛ mɛ́woo kusímɛ́nɑɑpí n wɑi yɑrɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n nyu mɛcɔ. Pi yɛ m músu rɛ pin lɛ̃ mɛyɑ̃́ n símɑɑnkɛɛ, Uléécɑɑ yɛ́ nɛ pi kõ.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Áni kɑpɛ pimɛcɔ n wɑi. Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ lɛ̃ kɑi nɔ́ m pisɛ nyulɛ ɑni yɛ kɛlenɛ li u welu.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ nɔkɛ́ yɛ kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si yɛ nní:
9 Portanto, orem assim:
10 — ausente —
10 Venha o teu
11 — ausente —
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 — ausente —
12 Perdoa as nossas ofensas
13 — ausente —
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Nɔn yɛ picɔ ɑkópɛ kɑpi nɔ́ n wɑ pi n sɑ́rɛi, Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we yɛ́ kɔ nɔ́ɑnɛ́kɔ́ nɔ́ sɑ́rɛi.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Amɑ́ nɔnsɑ́ yɛ picɔ ɑkópɛ pi n sɑ́rɛi, Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ pɑ́ɑ yɛ́ kɔ nɔ́ɑnɛ́kɔ́ nɔ́ sɑ́rɛi.
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔn yɛ ɑnɔ́ɔ m pɑhɑɑlɛ̃, ɑ́ni kɑpɛ yɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi pikɔ́ mɛcɔ kɛ́yu n cɑɑilɛ̃. Pi yɛ kɛ́yu n cɔ́hɔnɛlɛnlɛ rɛ pisoi pikɛ́ céri rɛ ɑnɔ́ɔ kɑpi pɑhɑɑlɛ̃. Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ pi piihɛ́ɛ́ lɛ̃ piyɔ́ɔ́ mɑsilɛ.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Amɑ́ pɔ́ɔn yɛ ɑnɔ́ɔ m pɑhɑɑlɛ̃, ɑ yɛ lihí ɑɑ ríyu tulɑɑli fóm.
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 Pisoi ɑ́pi kɑpɛ nɛ n céri rɛ ɑnɔ́ɔ kɑɑ pɑhɑɑlɛ̃ nnyɑ. Upɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ úkɑ úu n nyɑ́ni ŋmɑnɛ yɛɛ nyɑ́ni lɛ̃ kɑɑ́ nɛ risɛ́ɛ́ n wɑi. Uyɛɛ yɛ́ pɛɛ ipɔ́hɛ́ɛ́ pɔ́ pɑ.
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Áni kɑpɛ n wɛ́ɛ́si nɔkɛ́ kɛtẽ nté mɛmɑ́ yɛ̃́ nɔkɛ́ curii. Apɑpi nɛ ncɑ́mɛ́ yɛ̀ɛ̀ nté mɛ cɑɑilɛ, piyɑɑ pɔ́ɔ ihɑ́nɑɑ foru ɑpi mɛ yɑ́ɑ́i.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Amɑ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ kɑí nɛ sɑ́ rɛ nɔkɛ́ mɛmɑ́ yɛ̃́ nɔkɛ́ curii. Apɑpi nɛ ncɑ́mɛ́ nn yɛ kei fe nkɛ́ mɛ cɑɑi, piyɑɑ ɑ́pi yɛ́ kɔ fe pikɛ́ ihɑ́nɑɑ fori pikɛ́ mɛ yɑ́ɑ́i.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Li we rɛ kei kɛ mɛpɔ́mɑ́ ɑmɛ ń we kɛ kɛpɔ́múŋɛ́ ɑkɛ́ wepɔ.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Inípɛɛ yɛɛ ipiŋɛ kɛfirɑ́ɑ. Ipɔ́nípɛɛ in n nyɑḿ, i yɛ ipiŋɛ nnɛ́í n kpɑ̃́iilɛnlɛ.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Amɑ́ ipɔ́nípɛɛ in m pɔ́ɔ́lú, ipɔ́piŋɛ nnɛ́í yɛɛ yɛ kuŋmɑhɑ-i n we. Lɛ̃ nnyɑ, in tɛ mɛtɛ́í mɛ̃ kɑɑ m mɑ́ yɛ pɑnsɛlɛ kuŋmɑhɑ, ɑ yɛ̃ tɛ kuŋmɑhɑ píimɑ-i kɑɑ́ we.
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ kumúŋɛ́ kusɛ kɛ́mɛɛ píyɔsɑɑ pitɛ́ n tikilɛ̃. Ḿpɑ́ likɛ́ íye wɑ, u yɛ́ usɛ ipuri yɛ̀ uu ucɔ ikɔ́ n lɑ, nɛ́ɛ u yɛ́ usɛ nɛ kutu n cɔlɛ̃ úu yɛ pɛɛ ucɔ n wɑisɛlɛ̃. Áni yɛ́ fe nɔkɛ́ kumúŋɛ́ kusɛ kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ nɛ siwóó n tikilɛ̃.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ mɑɑ rɛ ɑ́ni kɑpɛ lɛ̃ kɑni yɛ́ n li nɛ lɛ̃ kɑni yɛ́ ń ntí nɔkɛ́ nɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ nɛ ilũ kɑni yɛ́ nɔ́inɛ́piŋɛ n yɑ́rii nfɑsimɛ́ wɑ. Nfɑ́ɑ nn ilukɛ fee, nɛ́ɛ ipiŋɛ yɛɛ ilũ fe?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Ani sinúipi ripɑí nkɛ̃́. Ási yɛ lukɛsi, ɑ́si yɛ kpɑsi, ɑ́si yɛ líkɑ risímɛ súũ. Amɑ́ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we yɛ si kpíniilɛ! Yɑrɛ nɔ̃́ ŋmɑɑ ɑ́ni pɛɛ ríyu mɑ́ lin sinúipi sɛ̃ fee?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Nɔ́ úye yɛɛ yɛ́ fe uu nfɑsimɛ́ wɑi uú hɑ nɛ unfɑɑ ɑŋmɛ̃ ḿpɑ́ nkɑ́ripi kpɑ́sɛ?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 Yo nnyɑ kɑni pɛɛ nkpɑ́ni ilũ kɑni yɛ́ nɔ́inɛ́piŋɛ n yɑ́rii nfɑsimɛ́ wɑi? Ani mɛyúi mɛɛ yɛ sicɑrɛ-i n fɛlɛsi ripɑí nkɛ̃́! Ámɛ pikɛi píkɑ wɑi, ɑ́mɛ kɔ ilũ íkɑ nyɛlɑɑnkɛɛ.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Amɑ́ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Uyɔ́ɔpi píimɑ Sɑlomɔɔ ricuruu nɛ ummulɛ mmú nnɛ́í, úu pɛɛ ilũ inyinɛ mɑ́ yɛɛ ń nyɑḿ ɑi mɛfɛlɛ mɛnyinɛ tulu.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Nɔ́ pisoi mpí nfɑtɛnɛ ńn piyɛ. In tɛ Uléécɑɑ yɛ mɛyúi mɛɛ nɛni kɛcɑrɛ-i ń we pin kɔ kóso nnɑ mɛ ŋmɑɑsinɛ lɛ̃ sɔnukusɛ, nɔ̃́ kɛcɑ́ɑ́ kúu yɛ́ pɛɛ mɛníŋɛ ripɑíí?
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ yɛ nfɑsimɛ́ wɑ nɔkɛ́ mɑɑ rɛ: Yo kɑri yɛ́ li nɛ́ɛ yo kɑri yɛ́ ń ntí nɛ́ɛ yo kɑri yɛ́ tɑ̃.
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n nyu pɛɛ lɛ̃ likɔ́ mɛsɛ́rɛ wɛ́ɛ́si. Amɑ́ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we yɛ nyulɛ lɛ̃ kɑi nɔ́ m pisɛ.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Uléécɑɑ iyɔɔpi kɑni yɛ́ mɛfoí wɛ́ɛ́si, ɑni kɔ lɛ̃ kuu m pisɛ n wɑi, u yɛ́ kɔ litɔ́rɔɔ nní nnɛ́í mpuri pihɛɛ nɔ́ rikpɑ́.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ yɛ nfɑsimɛ́ wɑ rɛ íye kɑi yɛ́ kóso n we. Li we rɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye nɛ kɛnkɔ́ yɛ mu.
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.