Mateus 26
Sola NT (SOY_SIM) vs VC
1 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ picélɑɑ ḿ mɑsí, uu pɛɛ upipirɛtiki mɑɑ rɛ:
1 — ausente —
2 Nɔ yɛ̃ tɛ li tisɛ siyɑ́ɑ sitɛ́ pikɛ́ nɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ li. Kei kɑpi Usoi Kɛpipi pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑinɛ, pɛ̃ pikɛ́ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɛ kɑrii.
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Kei kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi Uléécɑɑ usinɑ kɑpi yɛ n sée rɛ Kɑyifu kɛyɔcɔpɛ cɑ́pinɛ,
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi rɛ pikɛ́ mɛyɑɑ Yeesu tĩ pikɛ́ kpu.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Api pɛɛ rɛ: Amɑ́ ɑ́i kɑpɛ pɛɛ ɑnyɑ̃́ kɛ́mɛɛ. Insɑ́ lɛ̃, pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ yɛ́ yisi ɑpi nyɛrɛ.
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Yeesu uu Petɑnii kɛtẽ-mɛ̃ sĩ uú hɑ uyɔ̃́ Simɔɔ kɛyɔ-i topilɛ.
6 — ausente —
7 Kɑpi n tṹ pin ilukɛ le, unɔ́si unyinɛ uu kɛnúḿpi sɔnɛ kɛnyinɛ kɛ́mɛɛ tulɑɑli nɛ́íkɔɔ́ píimɑ unyinɛ múípɔ uú nɛ sɔ́nɛpɔ uú nɛ Yeesu kɔ. Uu Yeesu riyu kɛcɑ́ɑ́ tulɑɑli uyɛ̃ kɔɔni.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Kɛ upipirɛtiki ɑpi lɛ̃ n yɛ̃́, ɑ́i nɛ pi risɑ́, ɑpi pɛɛ unɔ́si uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Yo picɑɑinkɛɛ yɛ nkpéni mpí?
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Pi yɛ́ pɛɛ fe ɑpi tulɑɑli nkó yɑ́i nnɛ́í píimɑ ɑpi lisiwóó sɛ̃ píwɛkɔɔ́ hɔ́ɔ́nɛ.
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Yeesu uu céru rɛ lɛ̃ kɑpi símisi, uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni lɛ̃ unɔ́si uyɛ̃ cɔ́ŋlɛ̃? Mɛwɑi sɔnɛ kuu nɛ́ wɑ.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Likumúŋɛ́ rɛ ḿpɑ́ píyei kɛ nɔ́ nɛ píwɛkɔɔ́ ɑní we, ɑ́i ḿpɑ́ píyei kɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑrí we.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Inɛ́piŋɛ kuu mɛncirɛ tulɑɑli fṍ pikɛ́ kɛlenɛ nhórɛ nɛ́ tɑ̃.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ḿpɑ́ yei kɑpi kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yóólɛ̃, pi yɛ́ɛ́ unɔ́si nkó mɛwɑi mmɛ́ símisi ɑpí nɛ u n léisɛlɛ̃.
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Kei kɛ Yeesu pipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi Isikɑriyɔɔti uu pɛɛ yisi uu pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ lɛɛpɔ
14 — ausente —
15 uu pi pisɛ rɛ: Nɛn Yeesu nɔ́ɑnɛ́nípɛ-i n wɑ, yo kɑni yɛ́ nɛ́ pɑ? Pɛ̃ ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ kei nní nwóóweni mɛpipi ɑfɛɛtɑɑni kɛɛni ɑpi u múísɛ.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Kɑí nɛ kei n kpísi, Yutɑsi uu pɛɛ icée n wɛ́ɛ́si ukɛ́ nɛ Yeesu piɑnipɛ-i n wɑ.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Anyɑ̃́ nyɛ-i kɑpi yɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ n li kɛyɑɑ foí kɛ Yeesu pipirɛtiki ɑpi ukɛkúrí hɑ́pɔ, ɑpi u pisɛ rɛ: Yei kɑɑ́ lɑ tɔkɛ́ ɑnyɑ̃́ nyɛ̃ ilukɛ pɔ́ wɑ?
17 — ausente —
18 Uu pi pɛsɛ rɛ: Ani kuyu-i kɔɔ́ kɛyɔ-i hɑpɔ ɑni u mɑɑ rɛ: Ucélɑɑ yɛ rɛ unkpɔ ituŋɛ yɛ tulɛ. Kɛpɔ́yɔ-i kɛ u nɛ upipirɛtiki ɑpi sɔ́nti pikɛ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ li!
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Upipirɛtiki ɑpi mɛsei lɛ̃ kuu pi ḿ mɑ wɑi, ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑi.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Kɑi nnyɔ́ɔ́ ń wɑ, u nɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ ɑpí tonɛ ɑpi ilukɛ n le.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Kɛlukɛ kɛ-i kuu pi mɑɑ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛ́ nɛ́ tĩ́ uu pinɛ́lɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑi.
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Kuu lɛ̃ ḿ mɑ, upipirɛtiki ɑpɔɔ ɑɑ mɛyíkíyiki cɑɑi ɑpi usɛ usɛ u m písɛi rɛ: Upíimɑ, yɑrɛ nɛ̃́ nɛ́ɛ? Ucɔ uu kɔ rɛ: Upíimɑ, yɑrɛ nɛ̃́ nɛ́ɛ?
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Kei kuu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔ́ɔ nní ricɑ́ripi risɛ-i n le yɛɛ sɔ́nti ukɛ́ pinɛ́lɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i nɛ́ wɑ.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Usoi Kɛpipi yɛ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ tɔ́sulɛ yɑrɛ lɛ̃ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ ń wɔ́lɑɑlɛ̃ mɛcɔ. Amɑ́ uyɛɛ pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i kɛ n wɑinɛ yɛ íwɛ toporilɛ. Li kutɔsi we ɑ́pi kɑpɛ pɛɛ liute m mɑri.
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Yutɑsi yɛɛ pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i u n wɑinɛ pɔ́ɔ pɛɛ u pisɛ rɛ: Yɑrɛ nɛ́ɛ pɛɛ lo nɛ́ɛ, Upíimɑ? Yeesu uu rɛ: Yɑrɛ kɑɑ nní ḿ mɑ.
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Kɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi lɛ̃ n tṹ pin ilukɛ le, uu kukpɔ́nɔ́ kpísi uu kukɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu ku kpɔ́kɔrinɛ uu pi pɑ uu rɛ: Inɛ́piŋɛ yɛ nnyí, ɑni yɔsí ɑni li.
26 — ausente —
27 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛpóripi kpísi uu kɛkɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu pi pɑ uu rɛ: Ani yɔsí ɑni nɔ́nnɛ́nɛ́í n ntí.
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Mɛnɛ́nyɛ yɛ mmɛ́ mɛɛ n kɔɔnu pisoi mɛyɑ̃ nnyɑ rɛ Uléécɑɑ ukɛ́ piɑkópɛ pi sɑ́rɛi. Mɛ́nyɛ mɛ̃ kɑí nɛ ritiki Uléécɑɑ uú nɛ pisoi séi rɛ u nɛ pɛ̃ pikɛ́ kómɛinɛ.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Kɛ́ nɔ́ símisi rɛ kɑí nɛ nɛni rimpɑ́, ɑ́m ɑléépipi pitɑ mpí pinírɛ́ kpɑ́nɛ likɛ́ hɑ nɛ tu kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑri yɛ́ hɑ kɔ pítɑ fɑlɛ Unɛ́sɑ́ɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ ń ntí.
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Kuu lɛ̃ pisímɛ́ pi ḿ mɑsí ɑpi pɛɛ ipɑkɑrɛ siyomɛ n yom pin pɑkɑrɛntɛ, ɑpi wɑi ɑpi yisi ɑpi Olifiyee rikúú tɑɑ́.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Nɔ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛsinɛ nkɛ́ nɛ́ ŋmɛriyɛ ɑni wúrunkɛɛ. Li Uléécɑɑ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Nɛ́ usɛɛsẽ́ kpu, kusɛɛlee isɛɛ nnɛ́í ii kpíi.
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Yeesu uu kɔ kpɑ́ rɛ: Amɑ́ nɛn píyei nkpɔ kɛ́mɛɛ piyisɛ m mɑsí, nɛ́ hɑ Kɑlilee kɛtẽ-pɔ nɔ́ m mɛ̃́.
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ yɔ́su uu rɛ: Ḿpɑ́ pisoi nnɛ́í pin pɔ̃́ nnyɑ kɛlólɛ́ n yɛ̃, nɛ̃́ ɑ́m yɛ́ píkɑi loó.
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ pɔ́ símisi rɛ pɔ́ kɛsinɛ nkɛ́ cirɛ kɛsi mɛtɑɑni rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu, icɑ̃́ ii kɛlenɛ kooi.
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Ḿpɑ́ lin nkpɔ yɛ mu, tɔ́ nɛ mpɔ̃́ tɔkɛ́ kɛsẽ́ kpu, ɑ́m kuŋmɛriyɛ pɔ́ we. Pipirɛtiki nnɛ́í ɑpi limɛcɔ mɑlɛ.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi kɛlõ kɛnyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Kɛtisemɑnee kɛ́mɛɛ tuipɔ. Uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Ani nté n tũ nɛ́ɛkɛ́ rinyɔsɔ́ kɛ́ hɑ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si.
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Uu Piyɛɛ nɛ Sepetee piŋmɑ́nɛ kɛtɛ́ kpísi uú nɛ pɛ́nɛ. Nfɑsimɛ́ píimɑ nɛ mpɔ́ɔcɑɑi nnyinɛ nn pɛɛ u tini.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Kei kuu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Tinɛ́pɔ́ɔ yɛ cɑɑilɛnlɛ hɑ́i lin nɛ nkpɔ mɛnyínɛ we. Ani nté n tũ, ɑ́ni kɑpɛ lɔpilɛ, tɔkɛ́ kɛsẽ́ n nyɑ́ni.
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Kei kuu nkɑ́ripi nɛ kɛtɑɑ pi wɑ, uu wúlɑ uu kɛ́yu kɛtẽ kipi uu Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, pɔ́ fe ɑɑ ḿpɑ́ yo wɑi, ɑ nɛ ntóósi kɛporipi nkɛ́ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, kɑpɛ mɛnɛ́pɔ́ɔlɑ wɑ, ɑmɑ́ mɛpɔ́kɔ́ wɑ.
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Kuu piyómɛyɑ́hɑɑ ḿ mɑsí, uu upipirɛtiki pɛ̃ kɛ́mɛɛ pɛɛpɔ, uu pi lɛɛpɔ pin lɔni. Uu pɛɛ Piyɛɛ pisɛ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni nkpɑ́ni fe tɔ́ nɛ nnɔ̃́ tɔkɛ́ kɛnɑmpi kɛsɛ kɛsẽ́ n nyɑ́nii?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Ani n tũ nɔn nyɑ́ni nɔn kɛyómɛ yɑ́ɑ́si ɑ́ni kɑpɛ nɛ pipeikɛɛ kɛ́mɛɛ ń loó nnyɑ. Li kɛsoipipi ripɔ́ɔ we rɛ kɛkɛ́ yɛ lisɔnɛ wɑ, ɑmɑ́ kɛ pɛɛ rinɑ́rɛi mɑ́lɛ.
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Uu kɔ mɛlírũ nkɑ́ripi nɛ kɛtɑɑ pi wɑi, uu kɔ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, in tɛ ɑ́ɑ yɛ́ ŋmurɛi ntóósi kɛporipi nkɛ́ kɛkɛ́ nɛ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ rɛ nɛ mɛnírɛ́ kɛ mɑ́lɛ, mɛpɔ́lɑ mɛkɛ́ wɑ.
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Uu pɛɛri uu kɔ pi lɛɛri pin lɔni, likumúŋɛ́ rɛ piinipɛɛ yɛ mulɛsilɛ.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Uu kɔ mɛtɑ́ɑ́nũ piyisɛ kpɑ́ uú nɛ kɛtɑɑ pi wɑi, uú hɑ kɔ mɛsɛ mɛ̃ nɛ Uléécɑɑ téni
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 uu pɛɛ kɔ upipirɛtiki kɛ́mɛɛ pɛɛpɔ uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ́ntɛ nɔ nkpéni lɔnilɛ nɔn wéntɛlɛ̃? Ituŋɛ yɛ nkpéni tulɛ rɛ pikɛ́ Usoi Kɛpipi tĩ pikɛ́ pikópɛkɔɔ́ ɑnipɛ-i wɑ.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Ani yisi tɔkɛ́ u tɛ́pɛi. Uyɛɛ nɛ́ n kpísinɛ ukɛ́ pikópɛkɔɔ́ ɑnipɛ-i wɑ yɛ nyɑhɑimɛlɛ.
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ ń we un símisi, upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ kɛcɔpɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi un tuipɔ nɛ risoiwuí, ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi ɑn mulɛilɛ̃. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ lɛ̃ pi tumpɔ.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Yutɑsi uyɛɛ pɛɛ piɑnipɛ-i Yeesu n wɑinɛ yɛ pɛɛ risoiwuí céesilɛ lɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ Yeesu n céri pikɛ́ tĩ́. Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɛn hɑ úye rimpirɑ ɑḿ u yɑ́ɑ́si, uyɛɛ lo. Ani u tĩ.
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Kuu n tuipɔ, uú nɛ Yeesu kɛ́mɛɛ n sɑirilɛ̃ uú hɑ u mɑɑ rɛ: Nɛ pɔ́ yɑ́ɑsi, Sɑ́ɑ! Uu pɛɛ u pirɑ uu u yɑ́ɑ́si.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́nɛ, ɑ pikɛi pɛ̃ kɑɑ piwɑi ń kɑ mɛkɛɛ wɑ! Kei kɛ pɛ̃ ɑpi pɛɛ cɑ́pinɛpɔ, ɑpi Yeesu tini ɑpi múlú.
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Kei kɛ Yeesu upirɛtiki usɛ uu risɑɑpɔ uu ritɛ́hɛ kpeéu uu Uléécɑɑ usinɑ ukɛikɔ́ kutu seḿ.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: A ripɔ́tɛ́hɛ tɛ̃ tikukɑi-i pɛsɛpɔ. Li we rɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ nɛ ritɛ́hɛ n kóni, titɛ́hɛ kɑpi yɛ kɔ nɛ pɛ̃ kpu.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 Áɑ nyu rɛ nɛn pɛɛ nté Unɛ́sɑ́ɑ m pisɛ rɛ ukɛ́ nɛ́ lɛ́mmɛ, u yɛ́ pɛɛ nté nní piléécɑɑtumɛ nɛ́ pɑmɛ ɑi inɔŋ kɛfi nɛ itɛ́ fɑ́ɑuu?
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Nɛn nkpéni lɛ̃ n wɑ, li yɛ́ pɛɛ mmɛ̃ kɑpi nní Uléécɑɑ ritɛlɛ́-i n wɔ́i rɛ nní kɑi nní n wɑi kɑi pisɛ rɛ likɛ́ wɑ kɛcɑ́ɑ́ ritikii?
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Yeesu uu pɛɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɔ ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi nɛ pitínɛ nɛ́ kɑ yɑrɛ usoi kpɑ́ɑ́ree unyinɛ kɑni pitínɛ kɑ. Ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑrí pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i we nɛn céési, ɑ́ni nɛ́ tĩ́.
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Amɑ́ lɛ̃ kɛ ɑntepuyɛ ɑpi Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́i likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ kɑi lɛ̃ wɑ. Kei kɛ upipirɛtiki nnɛ́í ɑpi pɛɛ u ŋmɛriyɛ ɑpi wuru.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Pɛpɛɛ Yeesu n tĩ́ yɛ pɛɛ u kpísilɛ ɑpí nɛ Uléécɑɑ usinɑ Kɑyifu kɛyɔ sĩ. Kei kɛ isé picélɑɑ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpí pɛɛ cɑ́pinɛlɛ̃.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Piyɛɛ uu kɛtɑɑ-pɔ Yeesu n tikilɛ̃ uú nɛ Uléécɑɑ usinɑ kɛyɔcɔpɛ tulu, uu lompɔ uu pimɛ́rɛ́ kɛkúrí tonɛ un nɛ mɛ̃́ ukɛ́ yɛ̃́ lɛ̃ kɑi yɛ́ nɛ kɛ́tɔ ń kpu.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ nnɛ́í ɑpi pisoi wɛ́ɛ́si pɛɛ yɛ́ Yeesu nɛ nsímɛ́ rinkpɑ́rɑ́ pikɛ́ nɛ u ń kpu nnyɑ.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Píseérɑkɔɔ́ nɔɔmɛ ɑpi cɑ́pinɛpɔ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́pi ńkɑ yɛ̃ pikɛ́ nɛ u rikpɑ́rɑ́. Kɑi yɛ́ rinkpɑ́sɛ, pitisi pitɛ́ pinyinɛ ɑpí hɑpɔ
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 ɑpi rɛ: Usoi nkó yɛ mɑɑ rɛ u yɛ́ fe uu Uléécɑɑ kɛyɔ foru uu siyɑ́ɑ sitɑɑni nɛ pimɔ́mɛ kɛ pɛsɛ.
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Kei kɛ Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ yisi uu u mɑɑ rɛ: Nsímɛ́ mmú nnɛ́í kɛ pisoi mpí ɑpi nní kɛpɔ́cɑ́ɑ́ n símisi kɛ́mɛɛ, ń-ye kɑɑ yɛ̃́ pɔkɛ́ pɛsɛ?
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Yeesu uú n sɛ́ɛ́lɛ̃ lɛ́kɛ́-lɛ́kɛ́. Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Nɛ lɑ rɛ ɑ Uléécɑɑ yɛɛ n nyɑ́ni rinyiri sée ɑɑ́ nɛ wééri, in tɛ pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ. Nɛ́ɛ pɔ́ɔ Uléécɑɑ Kɛpipii?
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Lɛ̃ kɑɑ nní mɑ. Limɛmɑ́ɑ́, nɛ́ kɔ nɔ́ rikpɑ́sɛ rɛ kɑí nɛ nɛni n kpísi, nɔ́ Usoi Kɛpipi yɛ̃ kɛn Uléécɑɑ, ńnɑŋɛ nnɛ́í ute kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tṹ. Nɔ́ kɔ u yɛ̃ un kɛyómɛcɑɑ-pɔ ɑhopɛ kɛcɑ́ɑ́ tṹ un nɛ wemɛ.
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Kei kɛ Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ uricuruu ilũ kuu n tɑnɑɑlɛ̃ cɛ́ɛ́rii ɑi nyísɛ rɛ li u tóósilɛ hɑ́i. Uu pɛɛ rɛ: Uléécɑɑ ŋmɑɑ kuu nní lɑ́mɑɑnkɛɛ. Ái nkpɑ́ni nkpéni pisɛ rɛ tɔkɛ́ píseérɑkɔɔ́ pinyinɛ wɛ́ɛ́si. Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ ɑlɛ̃́ kuu Uléécɑɑ n lɑ́mɑɑnkɛɛ konlɛ.
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Lɛ̃ nnyɑ, íye kɑni músu? Api u pɛsɛ rɛ: Li nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ u kpu.
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Api pɛɛ mɛtɑ kɛ́yu-i pitúkɛntɛ u loni. Api ɑkpini u tini, picɔ ɑpi sipɛsɛ u kɑ́pɑ́ɑ́
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 ɑpi yɛ pɛɛ rɛ: Pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ, ɑ ŋmɔinu ɑɑ rɔ́ símisi nkɛ̃́ tɛ wóo pɔ́ pi?
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Kɛ Piyɛɛ uu kei lɛ̃ tipoo-i n tṹ, unɔ́si kɛikɔ́ unyinɛ uu léepɔ uu kei u lɛɛpɔ uu u mɑɑ rɛ: Nɛ pɔ́ɔ lo! Pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Kɑlilee ukɔ́ Yeesu uyɛ̃ tikilɛnlɛ.
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Uu pinnɛ́í inipɛɛ iyɛ-i kɛ́su uu rɛ: Nɛ̃́ ɑ́m nyu ń-ye kɑɑ símisi.
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Uu limɛmɑ́ɑ́ yisi uu rinɔnɔɔ-mɛ̃ sĩ. Unɔ́si kɛikɔ́ ucɔ pɔ́ɔ kɔ kei piyɛ́nɛ u kpɑ́ uu pɛpɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ mɑɑ rɛ: Nkó pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu uyɛ̃ tikilɛnlɛ.
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Piyɛɛ uu kɔ pikɛ́ŋɛ kpɑ́ uu wééri rɛ: Ám usoi nkó nyu.
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Likɛ́ nɛ rinsɑ́sɛ, pɛpɛɛ kei ń we ɑpí nyɔsɔ́pɔ ɑpí nɛ u kɔ ɑpi u mɑɑ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, pɔ pisoi pɛ̃ usɛ lɛ. Mɛpɔ́símɛ́ kɛ́mɛɛ kɑi lɛ̃ nyísɛlɛ̃.
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Kei kɛ Piyɛɛ uu kɛ́si ŋmɑɑ uú nɛ kɛtẽ kpɛɛni uu wééri rɛ: Nɛ Uléécɑɑ, ɑ́m usoi nkó nyu. Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, icɑ̃́ ii kooi.
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ tɛ̃ kɛ Yeesu uú pɛɛ u ḿ mɑ léisɛ rɛ: Icɑ̃́ ikɛ́ kɛlenɛ n kooi, pɔ́ kɛsi mɛtɑɑni rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu. Kei kɛ Piyɛɛ uu léepɔ uú nɛ mpɔ́ɔcɑɑi téni.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.