Marcos 15
Sola NT (SOY_SIM) vs ARIB
1 Piwɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í ɑpi mmɑrɛ mɑrɛ cɑ́pinɛ: pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ nnɛ́í. Kei kɑpi pɛɛ Yeesu pɑɑsi ɑpí nɛ u tɔ́su ɑpi Pilɑti ɑnipɛ-i u wɑi.
1 Logo de manhã tiveram conselho os principais sacerdotes com os anciãos, os escribas e todo o sinédrio; e maniatando a Jesus, o levaram e o entregaram a Pilatos.
2 Pilɑti uu u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ Pisuifi uyɔɔpii? Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Mmɛ̃ kɑɑ nní mɑ.
2 Pilatos lhe perguntou: És tu o rei dos judeus? Respondeu-lhe Jesus: É como dizes.
3 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpí nɛ nsímɛ́ mɛyɑ̃ u kpɑrɑi.
3 e os principais dos sacerdotes o acusavam de muitas coisas.
4 Pilɑti uu kɔ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Áɑ rinɔ́ɔ yɔ́sunɛɛ? A ripɑí mmɛ̃ nɛ mmɛ̃ kɑpi kɛpɔ́cɑ́ɑ́ n símisi.
4 Tornou Pilatos a interrogá-lo, dizendo: Não respondes nada? Vê quantas acusações te fazem.
5 Yeesu úu rinɔ́ɔ ríkɑ piyɔ́ɔ́ rikpɑ́. Ai Pilɑti pírí wɑi.
5 Mas Jesus nada mais respondeu, de maneira que Pilatos se admirava.
6 Ḿpɑ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye, Pilɑti yɛɛ pɛɛ ukpɑniikɔ́ uyɛ̃ kɛ pisoi ɑpi n wɛ́ɛ ɑkpɑnii tɔlɛ.
6 Ora, por ocasião da festa costumava soltar-lhes um preso qualquer que eles pedissem.
7 Utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Pɑrɑpɑsi yɛ kukpɑniilee-i welɛ nɛ pinyinɛ pɛɛ ɑ́pi pɛɛ uyɔ́ɔpi kɛcɑ́ɑ́ n kpɑ́lɛ̃. Pitele pinyinɛ-i kɑpi pɛɛ usoi kpu.
7 E havia um, chamado Barrabás, preso com outros sediciosos, os quais num motim haviam cometido um homicídio.
8 Tisoiwuí ɑri Pilɑti-mɛ̃ tɔ́mpɔ, ɑpi lɛ̃ kuu yɛ ḿpɑ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye pi n wɑ pisɛ.
8 E a multidão subiu e começou a pedir o que lhe costumava fazer.
9 Pilɑti uu pi pisɛ rɛ: Nɔ́ lɑ kɛ́ Pisuifi uyɔɔpi ɑkpɑnii nɔ́ tɔɔ?
9 Ao que Pilatos lhes perguntou: Quereis que vos solte o rei dos judeus?
10 Likumúŋɛ́ rɛ Pilɑti yɛ ceri rɛ nfɑpɔlɛ nnyɑ kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi uɑnipɛ-i Yeesu wɑ.
10 Pois ele sabia que por inveja os principais sacerdotes lho haviam entregado.
11 Amɑ́ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pisoi Pilɑti-i teriipɔ pikɛ́ u ricɔ́ŋ ukɛ́ nɛ Pɑrɑpɑsi ɑkpɑnii tɔ.
11 Mas os principais sacerdotes incitaram a multidão a pedir que lhes soltasse antes a Barrabás.
12 Pilɑti uu pipisɛ pi kpɑ́ rɛ: Íye kɑni mpíí lɑ ŋmɑɑ kɛ́ uyɛ̃ kɑni nní n sélei rɛ Pisuifi uyɔɔpi wɑ?
12 E Pilatos, tornando a falar, perguntou-lhes: Que farei então daquele a quem chamais reis dos judeus?
13 Api pipupɛi kpɑ́ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii.
13 Novamente clamaram eles: Crucifica-o!
14 Pilɑti uu pi mɑɑ rɛ: Ncɑɑi ń-ye kuu mpíí wɑ? Api mɛyɑ̃́ pipupɛi kpɑ́ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii.
14 Disse-lhes Pilatos: Mas que mal fez ele? Ao que eles clamaram ainda mais: Crucifica-o!
15 Pilɑti uu risoiwuí mɛpɔɔlɑ tiki uu Pɑrɑpɑsi ɑkpɑnii tɔlu. Kɑpi Yeesu nɛ isɛ́í pikɑ́ii ḿ mɑsí, ɑpi pisoi ɑnipɛ-i u wɑi rɛ pikɛ́ hɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii.
15 Então Pilatos, querendo satisfazer a multidão, soltou-lhe Barrabás; e tendo mandado açoitar a Jesus, o entregou para ser crucificado.
16 Pisɔ́ɔ́cɑ ɑpí nɛ kɛ́yɔcɔpɛ, kei kɑpi yɛ n túhɑɑnɛ u sĩ ɑpi pisɔ́ɔ́cɑ tɔrɔɔ nnɛ́í séi.
16 Os soldados, pois, levaram-no para dentro, ao pátio, que é o pretório, e convocaram toda a corte;
17 Api kuyɔ́ɔpikpɛlɛnku wɛɛ́ u tɑni ɑpi sinípɛleépi nɛ riyɔ́ɔpikɔŋ pɑrii ɑpi u kipisɛ.
17 vestiram-no de púrpura e puseram-lhe na cabeça uma coroa de espinhos que haviam tecido;
18 Api pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u yɑ́hɑɑnkɛɛ rɛ: Tɔ pɔ́ yɑ́ɑsi, Pisuifi uyɔɔpi.
18 e começaram a saudá-lo: Salve, rei dos judeus!
19 Api ríyu kɛcɑ́ɑ́ nɛ kɛnɑɑpi u pepu ɑpi mɛtɑ ukɛcɑ́ɑ́ tukɛ, ɑpi ukɛyu-i ńsɔnɛ wulɑ ɑpi u yɑ́ɑ́si.
19 Davam-lhe com uma cana na cabeça, cuspiam nele e, postos de joelhos, o adoravam.
20 Kɑpi kɛcɑ́ɑ́ pinyɑ́nɛi u ḿ mɑsí, ɑpi kuyɔ́ɔpikpɛlɛnku wɛɛ́ kpɛ̃ u lɑpilɛ ɑpi uilũ pitɑnɛ u pɛsɛ ɑpí nɛ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pikɑrii u tɔ́mpɔ.
20 Depois de o terem assim escarnecido, despiram-lhe a púrpura, e lhe puseram as vestes. Então o levaram para fora, a fim de o crucificarem.
21 Api ucéetɔŋɛ́ unyinɛ yɛɛ sicɑrɛ-mɛ̃ n lééri ńnɑŋɛ Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ cɔnsɛ. Pi yɛ utisi uyɛ̃ sée rɛ Simɔɔ, Sirɛɛni kuyu ukɔ́ lo. Uyɛɛ Alɛkisɑntiri nɛ Rufuusi usɑɑ.
21 E obrigaram certo Simão, cireneu, pai de Alexandre e de Rufo, que por ali passava, vindo do campo, a carregar-lhe a cruz.
22 Apí nɛ kɛlõ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Kɔlikɔtɑ Yeesu sĩ. Kɔlikɔtɑ ɑsei rɛ Kúyu Koŋoo kɛlõ.
22 Levaram-no, pois, ao lugar do Gólgota, que quer dizer, lugar da Caveira.
23 Api pítɑ kɑpí nɛ pitɛ kɑpi yɛ n sée rɛ miiri n cɔ́hɔnɛ u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí, ɑmɑ́ úu n ntí.
23 E ofereciam-lhe vinho misturado com mirra; mas ele não o tomou.
24 Api kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii ɑpi uilũ hɔɔnɛ. Pi pɑŋɑilɛ ḿpɑ́ úye uú nɛ uikpíkɛ́kpikɛ́ céru.
24 Então o crucificaram, e repartiram entre si as vestes dele, lançando sortes sobre elas para ver o que cada um levaria.
25 Ituŋɛ in mɛsɛ ɑ́mɛ we kɛfi kumúŋɛ́ pepu kɑpi u kɑrii kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́.
25 E era a hora terceira quando o crucificaram.
26 Api lɛ̃ nnyɑ kɑpi Yeesu ń kpu wɔlu rɛ: Pisuifi uyɔɔpi.
26 Por cima dele estava escrito o título da sua acusação: O REI DOS JUDEUS.
27 U nɛ pisoi kpɑ́ɑ́ree pitɛ́ pinyinɛ kɑpi kɛsẽ́ kɑrii, ucɔ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃, ucɔ ukumii-mɛ̃.
27 Também, com ele, crucificaram dois salteadores, um à sua direita, e outro à esquerda.
28 [Lɛ̃ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ rintíki yɛ lɛ̃: Piwɑikópɛkɔɔ́ kunɑi-i kɑpi u wɑ.]
28 {E cumpriu-se a escritura que diz: E com os malfeitores foi contado.}
29 Picéetɔŋɛ́ ɑpi u lɑ́mɑɑnkɛɛ pin tíyu pɔuli pin mɑ́ikɛɛ rɛ: Yéee! Pɔ́ɔ yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ n fori ɑɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni nɛ pimɔ́mɛ kɛ pɛsɛ,
29 E os que iam passando blasfemavam dele, meneando a cabeça e dizendo: Ah! tu que destróis o santuário e em três dias o reedificas.
30 ɑ ripɔ́cúruu yoriyɛ ɑɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súiri.
30 salva-te a ti mesmo, descendo da cruz.
31 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ricuruu nɛ isé picélɑɑ ɑpi kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi pin pimɛcɔpɛcirɛ tee rɛ: U picɔ yóriyɛntɛlɛ ɑmɑ́ úu pɛɛ fe ukɛ́ uricuruu yoriyɛ.
31 De igual modo também os principais sacerdotes, com os escribas, escarnecendo-o, diziam entre si: A outros salvou; a si mesmo não pode salvar;
32 Ukirisi, Isirɑyɛɛli uyɔɔpi ukɛ́ nkpéni kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súimɛ tɔkɛ́ yɛ̃́ ɑrí nɛ kɛfɑ tɛnɛ. U nɛ pɛ̃ kɑpi kɛsẽ́ n kɑrii pɔ́ɔ kɔ u lɑ́mɑɑnkɛɛ.
32 desça agora da cruz o Cristo, o rei de Israel, para que vejamos e creiamos, Também os que com ele foram crucificados o injuriavam.
33 Ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́, kuŋmɑhɑ ɑku kɛtẽ nnɛ́í cɔni hɑ́i nɛ ituŋɛ mɛtɑɑni kumúŋɛ́-pɔ.
33 E, chegada a hora sexta, houve trevas sobre a terra, até a hora nona.
34 Kɛtúŋɛ́ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ kpɛ-i, Yeesu uu kɛcɑ́ɑ́ilɑ píimɑ kɛnyinɛ súúni rɛ: Eloi, Eloi, lɑmɑ sɑpɑtɑni? Lɛlɛɛ rɛ Uléécɑɑ, Uléécɑɑ, yo nnyɑ kɑɑ nɛ́ ŋmɛriyɛ?
34 E, à hora nona, bradou Jesus em alta voz: Eloí, Eloí, lamá, sabactani? que, traduzido, é: Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste?
35 Pisoi pɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi lɛ̃ kom ɑpi rɛ: Ani ripɑí, Elii kuu nní sélei.
35 Alguns dos que ali estavam, ouvindo isso, diziam: Eis que chama por Elias.
36 Kei kɛ pikɛcɔpɛ unyinɛ uu wuri uú hɑ pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ pinyinɛ-i sinɛ́ɛ̃ fɛ uu kɛnɑɑpi tuhu uu u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí un tee rɛ: Tɔkɛ́ yɛ̃́ nkɛ̃́, in tɛ Elii yɛ́ kɑm uu u súisɛri.
36 Correu um deles, ensopou uma esponja em vinagre e, pondo-a numa cana, dava-lhe de beber, dizendo: Deixai, vejamos se Elias virá tirá-lo.
37 Amɑ́ Yeesu uu mɛyɑ̃́ kɛpupɛilɑ seḿ uu pɛɛ kpi.
37 Mas Jesus, dando um grande brado, expirou.
38 Kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ n kénɛlɛ̃ ɑkú cɛɛ́rinɛ mɛtɛ́, kɛcɑ́ɑ́ nɛ mɛtene-pɔ.
38 Então o véu do santuário se rasgou em dois, de alto a baixo.
39 Kɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ yɛɛ pɛɛ Yeesu kɛyu-i n nyɛnu uu unkpɔ mmɛ̃ n yɛ̃́ uu rɛ: Usoi nkó yɛ pɛɛ mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ.
39 Ora, o centurião, que estava defronte dele, vendo-o assim expirar, disse: Verdadeiramente este homem era filho de Deus.
40 Pinɔ́si pinyinɛ yɛ kɔ pɛɛ welɛ pin kɛtɑɑ nyɑ́nɛi. Pinɔ́si pɛ̃ kɛcɔpɛ kɛ Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Mɑɑri Yɑkupu Síńsɑ́ nɛ Yosee uni nɛ Sɑlomee ɑpí pɛɛ we.
40 Também ali estavam algumas mulheres olhando de longe, entre elas Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago o Menor e de José, e Salomé;
41 Kɛ Yeesu uú pɛɛ Kɑlilee-pɔ ń we, pinɔ́si pɛ̃ pɛɛ yɛ pɛɛ u n tikilɛ̃ pin u kɛisi. Pinɔ́si picɔ yɛ kɔ pɛɛ u tikilɛnlɛ ɑpí nɛ Yerusɑlɛm sĩ.
41 as quais o seguiam e o serviam quando ele estava na Galiléia; e muitas outras que tinham subido com ele a Jerusalém.
42 Nnyɔ́ɔ́ nn pitulɛ mɑsí kɛ Yosɛfi, Arimɑtee kuyu ukɔ́ uú kɑ. Yosɛfi yɛ pɛɛ pitúhɑɑnɛ pɛ̃ kɛ́mɛɛ usoi kɛcirɛ lɛ. Uyɛ̃ ticuruu yɛ kɔ pɛɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi mɛkɑmɛ mɛ́nlɛ. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ ɑí nɛ sɑ́ ɑnyɑ̃́ isɔɔlú kɛyɑɑ yɛ kɛ, likɛ́ nɛ kóso weesi kɛwéntɛyɑɑ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yosɛfi uu ikɑri wɑ uu Pilɑti kɛ́mɛɛ sĩ́ uú hɑ u pisɛ rɛ ukɛ́ Yeesu u pɑ.
42 Ao cair da tarde, como era o dia da preparação, isto é, a véspera do sábado,
43 — ausente —
43 José de Arimatéia, ilustre membro do sinédrio, que também esperava o reino de Deus, cobrando ânimo foi Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
44 Ai Pilɑti pírí wɑi kuú nɛ n kṍ tɛ Yeesu yɛ nkpɔ mɑsí. Uu Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ séi uu u pisɛ rɛ in tɛ li nɑ́ŋɑi kɛ Yeesu uú nɛ n kpu.
44 Admirou-se Pilatos de que já tivesse morrido; e chamando o centurião, perguntou-lhe se, de fato, havia morrido.
45 Kɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uu pisímɑɑ u ḿ mɑsí lɛ̃ kɑi ń we, Pilɑti uu ncée hɛ rɛ pikɛ́ Yeesu kpísi pikɛ́ Yosɛfi pɑ.
45 E, depois que o soube do centurião, cedeu o cadáver a José;
46 Uyɛ̃ uu kusɑ́ŋɑ́ɑ́ lɔlu uu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ Yeesu súisɛri uu kusɑ́ŋɑ́ɑ́ u pílɛsi uú hɑ rikpíí kɑpi kupɑrɛcɑŋɑɑ-i n wɑ kɛ́mɛɛ u yekei, uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ mɛpɑrɛ píimɑ mɛnyinɛ pímiisɛ uu rinɔnɔɔ fi.
46 o qual, tendo comprado um pano de linho, tirou da cruz o corpo, envolveu-o no pano e o depositou num sepulcro aberto em rocha; e rolou uma pedra para a porta do sepulcro.
47 Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Mɑɑri Yosee uni ɑpi kei kɑpi u n wɑipɔ n nyɑ́nɛi.
47 E Maria Madalena e Maria, mãe de José, observavam onde fora posto.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.