Lucas 10

Sola NT (SOY_SIM) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Upíimɑ uu pisoi kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ wɛ́ɛ uu pitɛ́ pitɛ́ pi tum ɑyu nɛ silõ nnɛ́í kɛ́mɛɛ kɑi m pisɛ rɛ uricuruu ukɛ́ kɔ sɔ́nɛ.
1 Depois disso o Senhor escolheu mais setenta e dois dos seus seguidores e os enviou de dois em dois a fim de que fossem adiante dele para cada cidade e lugar aonde ele tinha de ir.
2 Uu pi mɑɑ rɛ: Ilukɛ kɑpi ń kpɑsinɛ yɛ piyɛlɛ, ɑmɑ́ pikɛikɔ́ pɛɛ yɛ́ i n kpɑsi ɑ́pi piyɛ. Ani nɛ ucɑrɛte tẽ́ ukɛ́ pɛpɛɛ yɛ́ i n kpɑsi rikpɑ́.
2 Antes de os enviar, ele disse:
3 Ani ncée kpísi! Nɛ nɔ́ tumlɛ rɛ ɑni isɑ́ŋ yɛɛ ɑ́kpɛ kɛcɔpɛ ń we mɛcɔ n sɔ́nɛ.
3 Vão! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos.
4 Áni kɑpɛ siwóó nɛ́ɛ kulɔ́ɔ nɛ́ɛ ɑnɛ́ɛ́ri rimúlú, ɑ́ni kɑpɛ ncée-i nyɛrɛ rɛ nɔkɛ́ unyinɛ yɑ́ɑ́si.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias. E não parem no caminho para cumprimentar ninguém.
5 Nɔkɛ́ kɛlenɛ kɛ́yɔ kɛnyinɛ-i n lompɔ, ɑni yɛ mɑɑ rɛ: Nkíŋniŋɛ nkɛ́ kɛ́yɔ nkɛ́-i n we.
5 Quando entrarem numa casa, façam primeiro esta saudação: “Que a paz esteja nesta casa!”
6 In tɛ nkíŋniŋɛ ukɔ́ unyinɛ yɛ kɛ́yɔ kɛ-i we, nɔ́nnɛ́kíŋniŋɛ yɛ́ u ritiki. Insɑ́ lɛ̃, nɔ́kɛnɛ́mɛɛ kɛ nɔ́nnɛ́kíŋniŋɛ nn pɛlɛnɛ.
6 Se um homem de paz morar ali, deixem a saudação com ele; mas, se o homem não for de paz, retirem a saudação.
7 Ani kɛ́yɔ kɛ-i tonɛ, ɑni lɛ̃ kɑpi kei nɔ́ n hɛ le ɑni níru, likumúŋɛ́ rɛ ukɛikɔ́ yɛ uihɛ́ɛ́ mɑ́lɛ. Áni kɑpɛ síyɔ n tɔrii.
7 Fiquem na mesma casa e comam e bebam o que lhes oferecerem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de uma casa para outra.
8 Nɔn kuyu kúye-i n lompɔ pin kusɑ́nɛ nɔ́ n yɔ́su, pin yo nɔ́ m pɑ, ɑni li.
8 — Quando entrarem numa cidade e forem bem-recebidos, comam a comida que derem a vocês.
9 Ani pitóikɔ́ m pɔisɛntɛ, ɑni kuyu pikɔ́ mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nɔ́ nyɑhɑimɛlɛ.
9 Curem os doentes daquela cidade e digam ao povo dali: “O
10 Amɑ́ nɔn kuyu kúye-i n lompɔ pin piyɔ́ɔ́ nɔ́ n yɛ̀, ɑni icée-i léepɔ ɑní mɑɑ rɛ:
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, vão pelas ruas, dizendo:
11 Tɔ nɔ́kunɛ́yu nkoŋo mɛɛ ɑrɔ́nɑ riḿmɛɛlú nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ripéi. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑni ceri rɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nɛ nɔ́ rikɔlɛ.
11 “Até a poeira desta cidade que grudou nos nossos pés nós sacudimos contra vocês! Mas lembrem disto: o Reino de Deus chegou até vocês.”
12 Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n sɔ́nti ukɛ́ nɛ pisoi n túhɑɑnɛ, Sotɔm pikɔ́ kɛ Uléécɑɑ uu nnɑ n ŋmɑɑsi iwɛ yɛ́ nɛ kuyu kpɛ̃ ikɔ́ kutɔsi wɑ.
12 E Jesus disse mais isto:
13 Nɔ̃́ Korɑsin pikɔ́, íwɛ kɑni topori. Nɔ̃́ Petisɑyitɑ pikɔ́, íwɛ kɑni topori! Likumúŋɛ́ rɛ mɛwɑisɑŋɑ kɑpi nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n wɑpisi mɛn pɛɛ Tiiri nɛ Sitɔɔ kɛ́mɛɛ n wɑ, ɑi nní ń we pin piɑkópɛ kɛpirɛ ritɔ ɑpi ɑ́fɔrɔnti tɑni ɑpi pimɛcirɛ nfúrɔ̃ kɔikɛɛ likɛ́ nyísɛ rɛ pi consɛ.
13 Jesus continuou:
14 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Tiiri nɛ Sitɔɔ pikɔ́ iwɛ ii yɛ́ hɑ kɛtúhɑɑnɛ kɛ́mɛɛ́ nɛ nɔ́inɛ́kɔ́ kutɔsi wɑ.
14 No Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida!
15 Ńté nɔ̃́ Kɑpɛrinɑwum pikɔ́, nɔ músu rɛ kɛléécɑɑ-mɛ̃ kɑní tɑɑ́lɛ̃? Ái nkpɑ́ni lɛ̃. Amɑ́ kukúlɑ̃yu-i kɛ Uléécɑɑ uu kɛtẽ-mɛ̃ nɔ́ lɑ́upɔlɛ.
15 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
16 Uu upipirɛtiki pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Úye un kutu nɔ́ n cɔlɛ̃, nɛ̃́ kuu kutu cɔlɛ̃, úye un nɔ́ n yulu nɛ̃́ kuu yúlu. Úye un kɔ nɛ̃́ n yulu, uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kuu yúlu.
16 Então disse aos discípulos:
17 Pisoi kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ pɛ̃ kɑpi n tũ ɑpi pɛɛri nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ, ɑpi rɛ: Sɑ́ɑ, ɑníri ricuruu yɛɛ rɔ́ pɑkɑrɛlɛ, tɔn tinɔ́ɔ ɑ n hɛ nɛ ripɔ́nyíri.
17 Os setenta e dois voltaram muito alegres e disseram a Jesus: — Até os demônios nos obedeciam quando, pelo poder do nome do senhor, nós mandávamos que saíssem das pessoas!
18 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɛ pɛɛ Setɑni yɛnlɛ un kɛyómɛcɑɑ-pɔ lóiri yɑrɛ kɛkónɛsɛípi.
18 Jesus respondeu:
19 Ani kutu ricɔ! Nɛ́ɛ ńnɑŋɛ nɔ́ hɛ rɛ nɔkɛ́ iwɑ́ɑ nɛ inɑ̃ kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ ɑni ulɑ́ɑrɔ nnɑŋɛ nnɛ́í tɛ́kɛ́ɛ́ líkɑ ɑ́i yɛ́ kɔ nɔ́ wɑ.
19 Escutem! Eu dei a vocês poder para pisar cobras e escorpiões e para, sem sofrer nenhum mal, vencer a força do inimigo.
20 Amɑ́ ɑ́i kɑpɛ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú rɛ ɑníri yɛ nɔ́ wuru nnyɑ. Lɛlɛɛ yɛ́ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú lɛɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ nɔ́ɑnɛ́nyíri uritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́i.
20 Porém não fiquem alegres porque os espíritos maus lhes obedecem, mas sim porque o nome de cada um de vocês está escrito no céu.
21 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Yeesu rikiŋ niŋukusɛ uú mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, kɛtẽ nɛ kɛyómɛ Upiimɑ, nɛ pɔ́ pɑkɑrɛ rɛ pɔ tíyɛsɛ siwɑ̃́ síńsɑ́pi ɑsi nsímɛ́ mmɛ̃ kɑɑ pisɔhɔɔ nɛ pinyuwɛ ḿ pesí ɑsei kom. Pɔ́ɔ mpɔ́fɑnɑrɛ kɛ́mɛɛ lɑ rɛ likɛ́ lɛ̃ wɑ nnyɑ kɑi kɔ mɛsei lɛ̃ wɑ, Sɑ́ɑ.
21 Naquele momento, pelo poder do Espírito Santo, Jesus ficou muito alegre e disse:
22 Unɛ́sɑ́ɑ yɛ ḿpɑ́ yo nnɛ́í nɛ́ pɑlɛ. Úkɑ ucɔ úu nɛ́ nyu Unɛ́sɑ́ɑ mɛmɑ́ɑ́. Úkɑ ucɔ úu kɔ Unɛ́sɑ́ɑ nyu insɑ́ nɛ̃́ Ukɛpipi nɛ pɛ̃ kɑm n tíyɛsɛ ɑpi u ceru.
22 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
23 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ upipirɛtiki-mɛ̃ pɑnsɛpɔ uu pi mɑɑ rɛ: Pɛpɛɛ lɛ̃ kɑni nní n nyɑ́ni n nyɑ́ni yɛ pínɑrɛkomɛ lɛ.
23 Então Jesus virou-se para os discípulos e disse só para eles:
24 Asei kɛcɑ́ɑ́, ɑntepuyɛ nɛ piyɔ́ɔpi mɛyɑ̃ yɛ kɑ́ipilɛ pikɛ́ lɛ̃ kɑni n yɛ̃́ yɛ̃, ɑmɑ́ ɑ́pi li yɛ̃, ɑpi kɑ́ipi rɛ pikɛ́ lɛ̃ kɑni nní n kṍ kõ, ɑmɑ́ ɑ́pi li kõ.
24 Eu afirmo a vocês que muitos
25 Isé ucélɑɑ unyinɛ uu rinɔ́ɔ mɑɑ un lɑ ukɛ́ Yeesu ripinɛ wɑ, uu u pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ, íye kɑi pisɛ rɛ kɛ́ wɑ kɛ́ nɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ n yɛ̃́?
25 Um mestre da Lei se levantou e, querendo encontrar alguma prova contra Jesus, perguntou: — Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
26 Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Íye kɑi irɔ́sé kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃? Kɑɑ yɛ isé ritɛlɛ́ n kɛ́ɛ̃, íye kɑɑ yɛ mpíí i kõ.
26 Jesus respondeu:
27 Usoi uyɛ̃ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: A Upíimɑ Upɔ́léécɑɑ n lɑ nɛ kɛpɔ́fɑ nnɛ́í, nɛ ipɔ́soi nnɛ́í, nɛ mpɔ́nɑŋɛ nnɛ́í nɛ kɛpɔ́múŋɛ́ nnɛ́í, ɑɑ kɔ upɔ́cɔ n lɑ yɑrɛ kɑɑ ripɔ́cúruu ń lɑ.
27 O homem respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com todas as forças e com toda a mente. E ame o seu próximo como você ama a você mesmo.”
28 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Pɔ ńsɔnɛ rinɔ́ɔ nɛ́ pɛsɛlɛ. A lɛ̃ titiki, pɔ́ nfɑ́ɑ yɛ̃.
28 — A sua resposta está certa! — disse Jesus. — Faça isso e você viverá.
29 Amɑ́ isé ucélɑɑ uu ɑlɑri n wɛ́ɛ́si uu lɛ̃ nnyɑ Yeesu pisɛ rɛ: Wóo unɛ́soicɔ?
29 Porém o mestre da Lei, querendo se desculpar, perguntou: — Mas quem é o meu próximo?
30 Yeesu uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ kɛyɑ́ɑ Yerusɑlɛm leeri un Yeriko-mɛ̃ cɛpilɛ̃, piyɑɑ ɑpi u tini ɑpi uilũ yɔ́su ɑpi u kpɑfui ɑpi itói u wɑi, ɑpi kɛteni-i u lɑlɛi hɛihɛi ɑpi tɔ́mpɔ.
30 Jesus respondeu assim:
31 Aí nɛ sɑ́ uyɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ unyinɛ un ncée mmɛ̃ tikilɛ̃. Kuu utisi uyɛ̃ n yɛ̃́, uu kɛ́ŋɛ́ɛ́ uu fɑ́ɑu.
31 Acontece que um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho. Quando viu o homem, tratou de passar pelo outro lado da estrada.
32 Lefi ukɔ́ unyinɛ uu kɔ limɛcɔ kɛlõ kɛ-i tuipɔ, uu utisi uyɛ̃ yɛnu, uyɛ̃ uu kɔ kɛ́ŋɛ́ɛ́ uu fɑ́ɑu.
32 Também um
33 Amɑ́ Sɑmɑrii ukɔ́ unyinɛ yɛɛ ncée mmɛ̃ n tíkimɛlɛ̃ uu utóikɔ́ uyɛ̃ kɛlõ tuipɔ. Kuu u n yɛ̃́, ɑi mɛyíkíyiki íwɛ u wɑi.
33 Mas um
34 Uú nyɔsɔ́pɔ uu mɛ́kpɔ nɛ fɛɛ̃́ uitoi kɛcɑ́ɑ́ kɔikɛɛ, uu i pɑhɑɑnkɛɛ. Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ ukɛminɑɑ kɛcɑ́ɑ́ u tonsɛ uú nɛ picéetɔŋɛ́ kɛyɔ kɛnyinɛ-i u sĩ uú hɑ kei ukɛcɑ́ɑ́ pɑí.
34 Então chegou perto dele, limpou os seus ferimentos com azeite e vinho e em seguida os enfaixou. Depois disso, o samaritano colocou-o no seu próprio animal e o levou para uma pensão, onde cuidou dele.
35 Kɑi n weesi, uu mɛwóópipi mɛtɛ́ lesɛ uu uyɛɛ picéetɔŋɛ́ kɛyɔ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ pɑ uu u mɑɑ rɛ: A usoi nkó kɛcɑ́ɑ́ ripɑí, nɛn hɑ píyei nté m pɛɛmɛ, nɛ́ riwómɛ tɛɛ n tisɛ pɔ́ hɛ́ɛ́lɛ.
35 No dia seguinte, entregou duas moedas de prata ao dono da pensão, dizendo:
36 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Pisoi pitɑɑni mpí kɛcɔpɛ úye yɛɛ uyɛ̃ kɛ piyɑɑ ɑpi nní itói n wɑ usoicɔ?
36 Então Jesus perguntou ao mestre da Lei:
37 Isé ucélɑɑ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Uyɛɛ kusoi u n wɑ yɛɛ uusoicɔ. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A n ŋme, ɑɑ yɛ limɛcɔ wɑi.
37 — Aquele que o socorreu! — respondeu o mestre da Lei. E Jesus disse:
38 Kɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi pinsẽ ń nɔŋ́lɛ̃, ɑpi kuyu kunyinɛ tulu, unɔ́si unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Mɑritɑ un kei we, uu ukɛyɔ-i kusɑ́nɛ pi yɔ́su. Mɑritɑ yɛ pɛɛ uwɑ̃́ unyinɛ mɑ́lɛ ɑpi yɛ u séi rɛ Mɑɑri. U pɛɛ kei welɛ. Uu Upíimɑ ɑnɑ mɛtene tonɛ un uicélɑɑ kutu cɔlɛ̃.
38 Jesus e os seus discípulos continuaram a sua viagem e chegaram a um povoado. Ali uma mulher chamada Marta o recebeu na casa dela.
39 — ausente —
39 Maria, a sua irmã, sentou-se aos pés do Senhor e ficou ouvindo o que ele ensinava.
40 Mɑritɑ pɔ́ɔn nɛ pisɔ́ɔ̃ kɛ́yu mɑhɑni. Uu yisi uu rɛ: Upíimɑ, ɑ́i pɔ́ cɔ́ŋlɛ̃ kɛ unɛ́wɑ̃́ uú nɛ mɛnɛ́círɛ pihúúkɛi n nyɑ́nɛii? A u mɑɑ rɛ ukɛ́ nɛ́ lɛ̃́.
40 Marta estava ocupada com todo o trabalho da casa. Então chegou perto de Jesus e perguntou: — O senhor não se importa que a minha irmã me deixe sozinha com todo este trabalho? Mande que ela venha me ajudar.
41 Upíimɑ uu u mɑɑ rɛ: Mɑritɑ, Mɑritɑ, pɔ mɛpɔ́círɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ picɔ́ŋ tɔsilɛ nɛ pinɑ́kɑɑnkɛɛ.
41 Aí o Senhor respondeu:
42 Amɑ́ likɛi lisɛ kɑi usoi pisɛ. Likɛi kɛcirɛ kɛ Mɑɑri uu wɛ́ɛ, úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ li u yɔsí.
42 mas apenas uma é necessária! Maria escolheu a melhor de todas, e esta ninguém vai tomar dela.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.