Gálatas 3
Sola NT (SOY_SIM) vs VC
1 Nɔ̃́ Kɑlɑɑti pikɔ́, ɑníriyɔɔpi nnyɛ́! Wóo kɛ́yu lɛ̃ nɔ́ risɔmɑɑsɛ? Nɛn kɔ nɛ Yeesu kɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kɑrii nsímɛ́ nɔ́ símisi cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́.
1 Ó insensatos gálatas! Quem vos fascinou a vós, ante cujos olhos foi apresentada a imagem de Jesus Cristo crucificado?
2 Nsímɛ́ nsɛ kɑḿ lɑ kɛ́ pisɛ kɛ́ kṍ tɛ kɑni isé n tíkilɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu Unfɑɑsɔnɛ nɔ́ hɛ nɛ́ɛ kɑni Nsímɛ́ Kɛcirɛ n kṍ ɑní nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ kuu Nfɑ́ɑsɔnɛ nɔ́ hɛ?
2 Apenas isto quero saber de vós: recebestes o Espírito pelas práticas da lei ou pela aceitação da fé?
3 Nɔ mɛyíkíyiki ɑníriyɔɔpi lɛɛ? Nɔ lɑlɛ nɔkɛ́ nɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ pitíki korɑɑnɛ ɑni pɛɛ́ nɛ nkpéni pisoi isímɛ́ tɛnɛsɛɛ?
3 Sois assim tão levianos? Depois de terdes começado pelo Espírito, quereis agora acabar pela carne?
4 Yɑrɛ mɛ́woo kɑni nkpéni nní íwɛ nnyí lii? Ái rɛ likɛ́ mɛ́woo lɛ̃ wɑ.
4 Ter feito tais experiências em vão! Se é que foi em vão!
5 Kɑni isé n tíkilɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu Unfɑɑsɔnɛ nɔ́ hɛ nɔn nɛ mɛwɑisɑŋɑ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ wɑpisi, nɛ́ɛ íye? Nɛ́ɛ kɑni Nsímɛ́ Kɛcirɛ n kṍ ɑní nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ kuu lɛ̃ wɑ?
5 Aquele que vos dá o Espírito e realiza milagres entre vós, acaso o faz pela prática da lei, ou pela aceitação da fé?
6 Limɛcɔ kɛ Apirɑhɑm uú nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ tɛnɛ. Li ukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Kɛ Apirɑhɑm uú nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu u kpísi rɛ ɑsei ute.
6 Foi este o caso de Abraão: ele creu em Deus e isto lhe foi levado em conta de justiça {Gn 15,6}.
7 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni kõ ńsɔnɛ rɛ pɛpɛɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ pɛɛ Apirɑhɑm pipirɛ̃ yíkíyiki.
7 Sabei, pois: só os que têm fé é que são filhos de Abraão.
8 Li Uléécɑɑ ritɛlɛ́-i mɛkɛɛ-mɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ wɑisɛ ɑsei pite, kɑpí nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ nnyɑ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu rinɔ́ɔ sɔnɛ ntí Apirɑhɑm pehelɛ rɛ: Pɔ̃́ nnyɑ, nɛ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ sisoipipi nnɛ́í rinɔ́ɔ sɔnɛ ritikisɛ.
8 Prevendo a Escritura que Deus justificaria os povos pagãos pela fé, anunciou esta boa nova a Abraão: Em ti todos os povos serão abençoados {Gn 18,18}.
9 Apirɑhɑm yɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ, Uléécɑɑ uu rinɔ́ɔ sɔnɛ u tikisɛ! Limɛcɔ, píye pin nfɑtɛnɛ m mɑ́, uu rinɔ́ɔ sɔnɛ pi tikisɛ yɑrɛ kuu Apirɑhɑm n wɑ.
9 De modo que os homens de fé são abençoados com a bênção de Abraão, homem de fé.
10 Anɔ́ɔ kópɛ yɛ mpí nnɛ́í pɛɛ n tɑ́lɛ̃ tɛ isé yɛ́ pi yoriyɛ kɛcɑ́ɑ́ welɛ. Li Nléécɑɑsimɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Úye unsɑ́ lɛlɛɛ isé ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ nnɛ́í rintiki ukɛ́ kɔ lipikɛi n wɑi, ɑnɔ́ɔ kópɛ yɛ liute kɛcɑ́ɑ́ welɛ.
10 Todos os que se apóiam nas práticas legais estão sob um regime de maldição. Pois está escrito: Maldito aquele que não cumpre todas as prescrições do livro da lei {Dt 27,26}.
11 Ái céreisɛ rɛ úkɑ úu yɛ́ isé ritiki uú nɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i wɑi ɑsei ute. Lɛ̃ nnyɑ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Usoi nkó yɛɛ ɑsei ute rɛ u Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ, yɛɛ nfɑ́ɑ mɑ́.
11 Que ninguém é justificado pela lei perante Deus é evidente, porque o justo viverá pela fé {Hab 2,4}.
12 Ticuruu isé nɛ nfɑtɛnɛ ńn líkɑ pɛ́nɛlɛ̃, ɑmɑ́ isé yɛ mɑɑ rɛ: Uyɛɛ yɛ́ i rintíki nɛ ikɛtɔ-pɔ kii yɛ́ nfɑ́ɑ hɛ.
12 Ora, a lei não provém da fé e sim {do cumprimento}: quem observar estes preceitos viverá por eles {Lv 18,5}.
13 Kirisi kɛ Uléécɑɑ uu tirɔ́tísí ɑnɔ́ɔ wɑ. Kei kɛ Kirisi uú nɛ isé ɑnɔɔ kɛ́mɛɛ rɔ́ lésɛ. Nléécɑɑsimɛ́ yɛ mɛsei mɑɑ rɛ: Pin úye kunɑ kɛcɑ́ɑ́ rinkɔlɔ, Uléécɑɑ yɛ liute ɑnɔ́ɔ wɑlɛ.
13 Cristo remiu-nos da maldição da lei, fazendo-se por nós maldição, pois está escrito: Maldito todo aquele que é suspenso no madeiro {Dt 21,23}.
14 Li lɛ̃ wɑlɛ rɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɔ́ɔkɛ́ Yeesu Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ rinɔ́ɔ sɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu Apirɑhɑm n yekei yɛ̃. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ tɔn nfɑtɛnɛ m mɑ́, tɔ lɛ̃ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu rɔ́ n yekeilɛ̃ yɛnlɛ.
14 Assim a bênção de Abraão se estende aos gentios, em Cristo Jesus, e pela fé recebemos o Espírito prometido.
15 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ kɛ́ sisoipipi mɛwɑi kɛ́mɛɛ linyinɛ kpísi kɛ́ nɛ nɔ́ símisi ɑni kóm. Usoi un tinɔ́ɔ n wɔi uu yekei yɑrɛ kɑi m pisɛ, úkɑ úu yɛ kɛsi, úkɑ úu yɛ líkɑ rikpɑ́, in kɔ nɛ kɛsoipipi kɛɛ wɔi ɑkɛ yekei.
15 Irmãos, vou apresentar-vos uma comparação de ordem humana. Se um testamento for feito em boa e devida forma, por quem quer que seja, ninguém o pode anular ou acrescentar-lhe alguma coisa.
16 Apirɑhɑm nɛ uupirɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ kɔ nɛ lisɔnɛ lɛ̃ kuu n yekeilɛ̃ mɛ̃́. Ái wɔlɑɑlɛ̃ tɛ Apirɑhɑm nɛ upipirɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i pisoi kulúi mɛkɔ́ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃, uupirɛ̃ usɛ mɛkɔ́ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃. Uupirɛ̃ uyɛɛ Kirisi.
16 Ora, as promessas foram feitas a Abraão e à sua descendência. Não diz: aos seus descendentes, como se fossem muitos, mas fala de um só: e a tua descendência {Gn 12,7}, isto é, a Cristo.
17 Mmɛ̃ kɑm ń lɑ kɛ́ nɔ́ símisi yɛ nkpéni mmú: Uléécɑɑ yɛ mɛkɛɛ-mɛ wɔilɛ uu yekei yɑrɛ kɑi m pisɛ. Likɛpirɛ, ɑi wɑi iŋmɛ̃ pílɛ pílɛ mɛnɑ nɛ ɑfɛɛtɑɑni, Moisi isé pɔ́ɔ pɛɛ kɛlenɛ leeri. Íi yɛ́ fe ikɛ́ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ ukɛ́ wɑ cɑɑi. Insɑ́ lɛ̃, Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei yɛ́ rinnɑŋɛ pɑɑ.
17 Afirmo, portanto: a lei, que veio quatrocentos e trinta anos mais tarde, não pode anular o testamento feito por Deus em boa e devida forma e não pode tornar sem efeito a promessa.
18 In tɛ isé kɛ usoi uu yɛ ritiki Uléécɑɑ uu pɛɛ́ nɛ lɛ̃ kuu u n yekeilɛ̃ u pɑ, li pɛɛ wɑlɛ rɛ Uléécɑɑ úu urinɔɔ cirɛ kuu n yekei ritiki. Amɑ́ kɛ Uléécɑɑ uu mɛkɛɛ-mɛ n yekei nnyɑ kuu Apirɑhɑm ípɛɛlɛ́ɛ nyísɛ uu lɛ̃ kuu u n yekeilɛ̃ u wɑi.
18 Porque, se a herança se obtivesse pela lei, já não proviria da promessa. Ora, pela promessa é que Deus deu o seu favor a Abraão.
19 In lɛ̃, yo nnyɑ kɛ isé ii pɛɛ nkpɑ́ni we? Iyɛ̃ nkɔ́ mɛɛ rɛ ikɛ́ mɛwɑi mɛɛ ɑ́mɛ Uléécɑɑ mɛlɑ-i ń we pisoi n nyísɛlɛ̃, Apirɑhɑm upirɛ̃ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu lisɔnɛ n yekeilɛ̃ uú hɑ nɛ tuiri. Piléécɑɑtumɛ pɛɛ isé iyɛ̃ pisoi cereisɛ. Usoi unyinɛ yɛɛ pɛɛ́ nɛ Uléécɑɑ nnɔɔ n símisi kɑpí nɛ ritiki ɑpí nɛ símisi.
19 Então que é a lei? É um complemento ajuntado em vista das transgressões, até que viesse a descendência a quem fora feita a promessa; foi promulgada por anjos, passando por um intermediário.
20 Pin nɛ usoi rintiki ɑpí nɛ linyinɛ wɑi, li nyísɛ rɛ pɛpɛɛ pikɛi n wɑi yɛ kulúi welɛ. Amɑ́ Uléécɑɑ mɛcirɛ yɛɛ rinɔ́ɔ piyekei kɛ́mɛɛ pikɛi wɑi.
20 Mas não há intermediário, tratando-se de uma só pessoa, e Deus é um só.
21 Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ nkpéni rɛ isé íi Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei ritikii? Ái nkpɑ́ni lɛ̃. Pin pɛɛ isé inyinɛ n wɑ yɛɛ yɛ́ usoi nfɑ́ɑ n hɛ, i yɛ́ pɛɛ fe ii usoi Uléécɑɑ inipɛɛ-i wɑisɛ ɑsei ute.
21 Portanto, é a lei contrária às promessas de Deus? De nenhum modo. Se fosse dada uma lei que pudesse vivificar, em verdade a justiça viria pela lei;
22 Amɑ́ Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́ yɛ mɑɑ rɛ mɛwɑi kópɛ nnɑŋɛ mɛɛ kɛtẽ nnɛ́í múílɛ̃. Li pɛɛ lɛ̃ wɑlɛ rɛ pisoi mpí nnɛ́í pɛɛ yɛ́ Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ pɛɛ yɛ́ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pi n yekeilɛ̃ yɛ̃.
22 mas a Escritura encerrou tudo sob o império do pecado, para que a promessa mediante a fé em Jesus Cristo fosse dada aos que crêem.
23 Nfɑtɛnɛ ituŋɛ ikɛ́ kɛlenɛ n tu, isé yɛ pɛɛ rɔ́ hɑ́nɑɑlɛnlɛ yɑrɛ pikpɑniikɔ́, in tɔ́ mɛ̃́ likɛ́ hɑ nɛ tu pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ rɔ́ n nyísɛ rɛ tɔkɛ́ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ.
23 Antes que viesse a fé, estávamos encerrados sob a vigilância de uma lei, esperando a revelação da fé.
24 Lɛ̃ nnyɑ, isé yɛɛ rɔ́ nyɔ́i ɑí hɑ nɛ Kirisi ikɑmɛtuŋɛ tulu. Uyɛ̃ kɑri yɛ́ nɛ kɛfɑ tɛnɛ ɑrí nɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i wɑi ɑsei pite.
24 Assim a lei se nos tornou pedagogo encarregado de levar-nos a Cristo, para sermos justificados pela fé.
25 Kɑri nkpéni nní nɛ Kirisi kɛfɑ pitɛnɛ m mɑ́ɑ́lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ri nkpéni urɔ́nyɔ́lɛ uyɛ̃ mɛkɔ́-i we.
25 Mas, depois que veio a fé, já não dependemos de pedagogo,
26 Li we rɛ nɔ nkpéni nɔ́nnɛ́nɛ́í Uléécɑɑ sipipi lɛ, kɑni Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ.
26 porque todos sois filhos de Deus pela fé em Jesus Cristo.
27 Nɔ́ mpí nnɛ́í nɔ́ɔ nní Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ míni n wɔ́lɛ, nɔ́ nɛ uyɛ̃ nɛ pɑnsɛlɛ pisɛ.
27 Todos vós que fostes batizados em Cristo, vos revestistes de Cristo.
28 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i nkpéni we rɛ nkó yɛ Usuifi nɛ́ɛ mpuri sɑnɛ ukɔ́, nɛ́ɛ ulɑ́si nɛ́ɛ uyɛɛ umɛcirɛ n te nɛ́ɛ utisi nɛ́ɛ unɔ́si. Nɔ nkpéni mɛyíkíyiki pisɛ lɛ, kɑni Kirisi Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ.
28 Já não há judeu nem grego, nem escravo nem livre, nem homem nem mulher, pois todos vós sois um em Cristo Jesus.
29 In tɛ nɔ mɛsei Kirisi pikɔ́ lɛ, nɔ kɔ Apirɑhɑm pipirɛ̃ lɛ. Nɔ́ɔ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ́ Apirɑhɑm nɛ upipirɛ̃ n yekeilɛ̃ te.
29 Ora, se sois de Cristo, então sois verdadeiramente a descendência de Abraão, herdeiros segundo a promessa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.