Filipenses 2

Sola NT (SOY_SIM) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Nɛ yɛ̃ tɛ Kirisi kɑní nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ yɛ ikɑri nɔ́ rikpɑ́sɛlɛ, unlɑ nn nɔ́ ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́ pɛ́nɛlɛ̃, nɔn nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ lɑkɑɑnɛ nɔn kɔ íwɛ ténɑɑnɛ.
1 Se há, pois, alguma exortação em Cristo, alguma consolação de amor, alguma comunhão do Espírito, se há entranhados afetos e misericórdias,
2 In lɛɛ ni mɛsei, ɑni rinɛ́pɔ́ɔ lɑrukusɛ mɛyɑ́nsei. Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ pisɛ rɛ ɑni ńsɔnɛ n kómɛinɛ, nɔn lɑkɑɑnɛ, nɔn kɛfɑ pɛ́nɛlɛ̃, nɔn kɛmúŋɛ́ kɛsɛ mɑ́.
2 completai a minha alegria, de modo que penseis a mesma coisa, tenhais o mesmo amor, sejais unidos de alma, tendo o mesmo sentimento.
3 Áni kɑpɛ yɛ linyinɛ íkɛŋɛnɛ nɛ mɛ́woo ipɑkɑrɛ nnyɑ wɑ, ɑmɑ́ ɑni yɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ ricɛpisɛ ɑní n kpíilɛ̃ tɛ picɔ yɛ nɔ́ felɛ.
3 Nada façais por partidarismo ou vanglória, mas por humildade, considerando cada um os outros superiores a si mesmo.
4 Nɔ́ úkɑ úu kɑpɛ yɛ ukulɑɑ likɔ́ ŋmɑnɛ n wɛ́ɛ́si. Ani yɛ kɔ lɛlɛɛ yɛ́ picɔ n yóriyɛ wɛ́ɛ́si.
4 Não tenha cada um em vista o que é propriamente seu, senão também cada qual o que é dos outros.
5 Ani kɛmúŋɛ́ kɛ̃ kɛ Kirisi Yeesu uú pɛɛ m mɑ́ kɛcɔ m mɑ́.
5 Tende em vós o mesmo sentimento que houve também em Cristo Jesus,
6 Ḿpɑ́ kɛ u nɛ Uléécɑɑ ɑpi kɛ́korɑɑnɛ-mɛ isoi n sɑ́, úu mmɛ̃ kpísi ukɛ́ nɛ pikɛi wɑ ukɛ́ nɛ umɛcirɛ Uléécɑɑ múŋɛisɛnɛ.
6 pois ele, subsistindo em forma de Deus, não julgou como usurpação o ser igual a Deus;
7 Amɑ́ uyɛ̃ yɛɛ ulikɔ́ nnɛ́í kuu m mɑ́ kɛpirɛ ritɔ, uu umɛcirɛ ilɑ́si tɑni uú n we yɑrɛ sisoipipi.
7 antes, a si mesmo se esvaziou, assumindo a forma de servo, tornando-se em semelhança de homens; e, reconhecido em figura humana,
8 Kuu lɛ̃ umɛcirɛ n wɑisɛ uú n we yɑrɛ sisoipipi, uu pɛɛ umɛcirɛ cɛpisɛ uu Uléécɑɑ pɑkɑrɛ uú hɑ nɛ kpi. Hɑ́i kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kuu pɛɛ kɔ kpu.
8 a si mesmo se humilhou, tornando-se obediente até à morte e morte de cruz.
9 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ pɔ́ɔ kɔ u ritɑɑ́sɛ uu kɛtónɛ kɛɛ ḿpɑ́ kɛ́ye n fe kɛcɑ́ɑ́ u tonsɛ uu kɔ rinyíri tɛɛ ḿpɑ́ ríye n fe u hɛ.
9 Pelo que também Deus o exaltou sobremaneira e lhe deu o nome que está acima de todo nome,
10 U lɛ̃ wɑlɛ rɛ kɛyómɛcɑɑ likɔ́ nnɛ́í nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nté likɔ́ nɛ kɛtẽ mɛtene likɔ́ likɛ́ yɛ lin tinyíri tɛ̃ n kõ tɛ Yeesu, likɛ́ ipɑkɑrɛ nɛ ɑnui kɛcɑ́ɑ́ riwulɑ.
10 para que ao nome de Jesus se dobre todo joelho, nos céus, na terra e debaixo da terra,
11 Ḿpɑ́ usoi úye ukɛ́ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ uu yóó rɛ Yeesu Kirisi yɛɛ Upíimɑ.
11 e toda língua confesse que Jesus Cristo é Senhor, para glória de Deus Pai.
12 Lɛ̃ nnyɑ pinɛ́sɑ́nɛ lɑlɑ kɛcirɛ, yɑrɛ kɑní pɛɛ nní nɛ́ m pɑkɑrɛlɛ̃ pɛɛ́ uyɛ-i kɑḿ pɛɛ nɔ́kɛnɛ́kúrí ń we, ɑni kɔ nkpéni kɑ́m nní nɔ́kɛnɛ́kúrí ń we wɑ likɛ́ lɛ̃ tifɑɑu. Uléécɑɑ yɛ nɔ́rinɛ́yu lɔlɛ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni píyulɑlɛ pɛ̃ kulɑ́ɑ wɑisɛ nɔn iwɑmɛ nɛ Uléécɑɑ riwurɛ kɛ́mɛɛ pikɛi wɑi.
12 Assim, pois, amados meus, como sempre obedecestes, não só na minha presença, porém, muito mais agora, na minha ausência, desenvolvei a vossa salvação com temor e tremor;
13 Li we rɛ Uléécɑɑ yɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pikɛi wɑi uu tíyɛsɛ rɛ ɑni ŋmurɛi ɑni pikɛi n wɑi likɛ́ nɛ umɛlɑ n sɑ́.
13 porque Deus é quem efetua em vós tanto o querer como o realizar, segundo a sua boa vontade.
14 Ani nɔ́pinɛ́kɛi nnɛ́í n wɑi iŋmúlɑɑ nɛ nsímɛ́ pipɑ́sɑinɛ ɑ́pi kɑpɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we.
14 Fazei tudo sem murmurações nem contendas,
15 Ani lɛ̃ n we ɑ́ni kɑpɛ nɛ ncɑɑi ńkɑ m mɑ́, ɑni kɔ n kpɑ̃́iilɛ̃ nɔn we yɑrɛ Uléécɑɑ sipipi nsí kɛcɑ́ɑ́ kɑ́pi ncɑɑi ńkɑ n nyɑ́ni. Kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ pisoi yɛ cɑɑilɛnlɛ pin kɔ isoi kópɛ le. Ani pikɛcɔpɛ n we yɑrɛ mɛtɛ́í nɔn kpɑ̃́iilɛ̃ yɑrɛ ɑwɑ́rɛpi,
15 para que vos torneis irrepreensíveis e sinceros, filhos de Deus inculpáveis no meio de uma geração pervertida e corrupta, na qual resplandeceis como luzeiros no mundo,
16 tɛ nɔ nsímɛ́ mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ pi pɑlɛ̃ nnyɑ. Lɛ̃ nnyɑ, kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Kirisi uu n sɔ́nti, li yɛ́ hɑ nɔ̃́ nnyɑ rikɔ́kɔri nɛ́ n we. Lɛlɛɛ yɛ́ kɔ mɛsei nyísɛ rɛ pikɛi mpí kɑḿ nɛ nní n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ ɑ́pi mɛ́woo wɑ. Nnɛ́pɔɔnɛ ńn mɛ́woo wɑ.
16 preservando a palavra da vida, para que, no Dia de Cristo, eu me glorie de que não corri em vão, nem me esforcei inutilmente.
17 Nɔ́kɛnɛ́fɑ kɑní nɛ Uléécɑɑ n tɛnɛlɛ̃ yɛ we yɑrɛ inyɔ́ɔnsɛ kɑni u wɑ. Insɑ́ n kɛsi, pi yɛ́ nɛ́ kpu mɛnɛ́nyɛ ɑmɛ nɔ́inɛ́nyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kpɑ́pɔ. Ḿpɑ́ in lɛ̃ nɛ́ n wɑ, li nɛ́ lɑ́ɑ́rúlɛ, tɔ nɛ nnɔ̃́ tɔkɛ́ kɔ kɛsẽ́ mpɔ́ɔnɑrɛ m mɑ́.
17 Entretanto, mesmo que seja eu oferecido por libação sobre o sacrifício e serviço da vossa fé, alegro-me e, com todos vós, me congratulo.
18 Likɛ́ kɔ limɛcɔ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú, tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑri kɔ kɛsẽ́ mpɔ́ɔnɑrɛ m mɑ́.
18 Assim, vós também, pela mesma razão, alegrai-vos e congratulai-vos comigo.
19 Nɛ tɑ́lɛ̃ tɛ Upíimɑ Yeesu un n ŋmurɛi, nɛ́ nfɑ́ɑni Timotee nɔ́kɛnɛ́mɛɛ tumpɔ kɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nkɔ́ kṍ likɛ́ rinɛ́kíŋ niŋukusɛ.
19 Espero, porém, no Senhor Jesus, mandar-vos Timóteo, o mais breve possível, a fim de que eu me sinta animado também, tendo conhecimento da vossa situação.
20 Tɔ́ nɛ uyɛ̃ mɛcirɛ tɔ́ɔ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ músu. Úkɑ ucɔ úu mɛyíkíyiki nɛ kutu nɔ́ cɔ́lɛ̃.
20 Porque a ninguém tenho de igual sentimento que, sinceramente, cuide dos vossos interesses;
21 Pilikɔ́ cirɛ kɛ pinnɛ́í ɑpí nɛ nɑ́ɑ́si, piukɑ úu Kirisi Yeesu kulɑɑ wɛ́ɛ́si.
21 pois todos eles buscam o que é seu próprio, não o que é de Cristo Jesus.
22 Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ lɛ̃ kɛ Timotee uu n nyísɛ rɛ u ɑsei ute lɛ. U umɛcirɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ pikɛi kɛ́mɛɛ pɑlɛ. U kɛnɛ́mɛɛ kɛisilɛ yɑrɛ kɛ usoi uu yɛ nɛ usɑ́ɑ n kɛisi, tɔ́ nɛ uyɛ̃ ɑrí nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɔ́ɔ́nú.
22 E conheceis o seu caráter provado, pois serviu ao evangelho, junto comigo, como filho ao pai.
23 Nɛ tɑ́lɛ̃ tɛ nɛn píyei n yɛ̃ lɛ̃ kɑḿ nɛ kɛ́tɔ n tɛnɛnɛ, nɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ u tumpɔ.
23 Este, com efeito, é quem espero enviar, tão logo tenha eu visto a minha situação.
24 Nɛ kɔ nɛ Upíimɑ tɑ́lɛ̃ tɛ nɛ́ nfɑ́ɑni rinɛ́cúruu hɑpɔ ɑm nɔ́ lóólú.
24 E estou persuadido no Senhor de que também eu mesmo, brevemente, irei.
25 Nɛ nyɑ́ni yɑrɛ nɛ́ urɔ́mɑ́rɛcɔ Epɑfurotiti nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pɛsɛpɔ. Tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔ́ɔ kɛisi tɔn Nsímɛ́ Kɛcirɛ inɑ́ɑ́ nɑ́ɑ́si. Nɔ pɛɛ kɛnɛ́mɛɛ u tummɛlɛ ɑni ḿpɑ́ yo u cɔnsɛ rɛ ukɛ́ nɛ nnɛ́cɔ́ŋ kɛ́mɛɛ nɛ́ comɛ.
25 Julguei, todavia, necessário mandar até vós Epafrodito, por um lado, meu irmão, cooperador e companheiro de lutas; e, por outro, vosso mensageiro e vosso auxiliar nas minhas necessidades;
26 Li mɛyíkíyiki ripɔ́ɔ u we rɛ ukɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í yɛ̃́. Kɑpi u n símisi rɛ nɔ ukufɔŋ kõ, li u ricɔ́ŋlɛ.
26 visto que ele tinha saudade de todos vós e estava angustiado porque ouvistes que adoeceu.
27 U mɛyíkíyiki kufɔ́ŋ finɛlɛ uu nkpɔ hɛirɛ. Amɑ́ Uléécɑɑ uu íwɛ u téni. Ticuruu ɑ́i umɛcirɛ kuu íwɛ tẽ́, u kɔ nɛ̃́ íwɛ ténlɛ rɛ nnɛ́pɔ́ɔcɑɑi ńn kɑpɛ n kpɑ́lɛ̃.
27 Com efeito, adoeceu mortalmente; Deus, porém, se compadeceu dele e não somente dele, mas também de mim, para que eu não tivesse tristeza sobre tristeza.
28 Lɛ̃ nnyɑ kɑm yɔ́ɔnɛ rɛ kɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ u pɛsɛpɔ nɔkɛ́ u yɛ̃ likɛ́ nɔ́ lɑrisi ɑi kɔ nɛ̃́ mpɔ́ɔcɑɑi hɑsu.
28 Por isso, tanto mais me apresso em mandá-lo, para que, vendo-o novamente, vos alegreis, e eu tenha menos tristeza.
29 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́ nɛ Upíimɑ rinɔɔ risɛ kɛ́mɛɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ píimɑ kɛ́mɛɛ u yɔsí. Ani yɛ pisoi mpí nnɛ́í pɛɛ umɛcɔ ń we ríyu wɑisɛ.
29 Recebei-o, pois, no Senhor, com toda a alegria, e honrai sempre a homens como esse;
30 Li we rɛ Kirisi pikɛi nnyɑ kuú pɛɛ kpinɛ. U nkpɔ yɔsilɛ ukɛ́ nɛ nɛ́ lɛ̃́ kei kɑ́ni yɛ́ n fe nɔkɛ́ nɛ́ lɛ̃́.
30 visto que, por causa da obra de Cristo, chegou ele às portas da morte e se dispôs a dar a própria vida, para suprir a vossa carência de socorro para comigo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Filipenses 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.