2 Timóteo 4
Sola NT (SOY_SIM) vs VC
1 Kirisi Yeesu yɛ sɔ́ntilɛ ukɛ́ pinyɑ́nnyɑ̃́ nɛ pikpɔkpɔ túhɑɑnɛ. Uyɛɛ kɔ sɔ́nti ukɛ́ iyɔ́ɔpi tonɛ. Nɛ lɑ kɛ́ u nɛ Uléécɑɑ kɛyu-i pɔ́ símisi rɛ
1 Eu te conjuro em presença de Deus e de Jesus Cristo, que há de julgar os vivos e os mortos, por sua aparição e por seu Reino:
2 ɑ Nléécɑɑsimɛ́ riyóó nɛ nŋmɔ́ɔ́pú, ncée yɛ wee ńn wee, ɑ n símisi, ɑɑ tíyɛsɛ pisoi pikɛ́ ŋmurɛi ɑɑ pincɑɑi pi nyísɛ ɑɑ itisi pi kpɑ́, pɔn pi céési nɛ ísuúlu.
2 prega a palavra, insiste oportuna e importunamente, repreende, ameaça, exorta com toda paciência e empenho de instruir.
3 Kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ sɔ́ntilɛ kɛ pisoi ɑ́pi yɛ́ ń lɑ pikɛ́ icélɑɑ sɔnɛ kutu ricɔ, ɑmɑ́ pilipɔɔkɔ́ kɑpi yɛ́ n tikilɛ̃, ɑpi lɛ̃ nnyɑ picélɑɑ kulúi cɑ́pinɛ pɛɛ yɛ́ lɛ̃ kɑpi pikómɛ ń lɑ pi n símisi.
3 Porque virá tempo em que os homens já não suportarão a sã doutrina da salvação. Levados pelas próprias paixões e pelo prurido de escutar novidades, ajustarão mestres para si.
4 Ápi yɛ́ ɑsei kutu pícɔ rikpɑ́. Pi ɑsei kɛpirɛ tɔnɛ ɑpi pɛɛ inɔ́ɔmɛsimɛ́ nɛ kutu n cɔlɛ̃.
4 Apartarão os ouvidos da verdade e se atirarão às fábulas.
5 Amɑ́ pɔ́ɔkɛ́ mɛpɔ́círɛ m múílɛ̃ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ. A íwɛ ŋmurɛi ɑɑ́ nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ pikɔ́ɔ́nú n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃, ɑɑ pikɛi kɑi m pisɛ rɛ Uléécɑɑ ukɛikɔ́ ukɛ́ wɑ n wɑi nɛ kɛfɑ kɛsɛ.
5 Tu, porém, sê prudente em tudo, paciente nos sofrimentos, cumpre a missão de pregador do Evangelho, consagra-te ao teu ministério.
6 Amɑ́ in nɛ́ɛ, ituŋɛ yɛ tulɛ rɛ kɛ́ pɑnsɛ inyɔ́ɔnsɛsɛɛ. Nnɛ́kpɔ ituŋɛ yɛ nyɑhɑimɛlɛ.
6 Quanto a mim, estou a ponto de ser imolado e o instante da minha libertação se aproxima.
7 Atɔpi kɛcirɛ kɑm tɔ, nɛ tɔlɛ hɑ́i nɛ ɑtɔpi kɛtɔ-pɔ nɛn kɔ nfɑtɛnɛ múílɛ̃.
7 Combati o bom combate, terminei a minha carreira, guardei a fé.
8 Atɔpi kɑm n feriyɛ ihɛɛ yɛ nɛ́ yekeilɛnlɛ: ihɛɛ iyɛɛ riyɔ́ɔpikɔŋ kɛ Upíimɑ uu pɛ̃ kuu n lɔ ḿ pɑnɛ. Utúhɑɑnɛ kɛcirɛ, Upíimɑ yɛɛ nɛ́ ri pɑnɛ kɛtúhɑɑnɛyɑɑ tuŋɛ́. Ái kɔ nkpɑ́ni nɛ̃́ ŋmɑnɛ kɑí nɛ pɑ́nɛ. Amɑ́ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ umɛpɛɛmɛ m mɛ̃́ nɛ ńlɑ yɛ yɛnunɛ.
8 Resta-me agora receber a coroa da justiça, que o Senhor, justo Juiz, me dará naquele dia, e não somente a mim, mas a todos aqueles que aguardam com amor a sua aparição.
9 A riŋmɔ́ɔ́pú ɑɑ mɛkɛɛ nɛ́ lɛɛri.
9 Procura vir ter comigo quanto antes.
10 Temɑɑsi yɛ nɛ́ riyɑ́lɛ rɛ u kɛtẽ nté likɔ́ mɛyɑ̃́ lɑ nnyɑ. U Tɛsɑloniki tɔ́mpɔlɛ. Kiresɛnsi yɛ Kɑlɑsii hɑlɛ, Tiiti pɔ́ɔ Tɑlimɑsi simpɔ.
10 Demas me abandonou, por amor das coisas do século presente, e se foi para Tessalônica. Crescente, para a Galácia; Tito, para a Dalmácia.
11 Luki mɛcirɛ yɛɛ kɛnɛ́mɛɛ́ we. Nɔ́ nɛ Mɑriki ɑni nsẽ́ tipɛ́nɛmɛ, u yɛ́ kɑm uu Uléécɑɑ pikɛi kɛ́mɛɛ ńsɔnɛ nɛ́ lɛ́ni.
11 Só Lucas está comigo. Toma contigo Marcos e traze-o, porque me é bem útil para o ministério.
12 Nɛ Tisiiki tunlɛ Efɛɛsi-pɔ.
12 Tíquico enviei-o para Éfeso.
13 Pɔn píyei n sɔ́nti, ɑɑ́ nɛ kunɛ́túkɑnkɑ cɑɑcɑɑ kɑm Kɑripusi kɛyɔ-i Turowɑɑsi-pɔ n tíyɛ nɛ́ pɛ́nɛmɛ, ɑɑ kɔ nɛ Nléécɑɑsimɛ́ ɑtɛlɛ́ nɛ́ pɛ́nɛmɛ, ɑí nɛ tɔ́su ɑsɛɛkonɛ ɑkɔ́.
13 Quando vieres, traze contigo a capa que deixei em Trôade na casa de Carpo, e também os livros, principalmente os pergaminhos.
14 Úyu kɑpi yɛ n sée rɛ Alɛkisɑntiri yɛ mɛwɑi kópɛ nɛ́ pínɛilɛ. Upíimɑ yɛɛ yɛ́ lɛ̃ kuu nní nɛ́ n wɑ u hɛ́ɛ́lɛ.
14 Alexandre, o ferreiro, me tratou muito mal. O Senhor há de lhe pagar pela sua conduta.
15 Pɔ̃́ ticuruu, ɑ nɛ mɛpɔ́círɛ u tĩ, ɑ́i líkɑ nnyɑ, u riŋmɔ́ɔ́púlɛ uu mmɛ̃ nnɛ́í kɑri n símisi kósɛ.
15 Tu também guarda-te dele, porque fez oposição cerrada à nossa pregação.
16 Kɛyɑ́ɑ foí kɑpi nɛ́ n túhɑɑnɛ úkɑ úu nɛ́ lɛ̃́, pinnɛ́í kɑpi kɛnɛ́pirɛ le. Uléécɑɑ úu kɑpɛ pimɛwɑi mɛ̃ pi korí.
16 Em minha primeira defesa não houve quem me assistisse; todos me desampararam! {Que isto não seja imputado.}
17 Upíimɑ yɛ kɛnɛ́pirɛ nyɛrɛlɛ uu ńnɑŋɛ nɛ́ hɛ ɑm fe ɑm unsímɛ́ yóó mpuri sɑnɛ pikɔ́ nnɛ́í ɑpi kóm, uu kɔ kúkinɑɑ́ nnɔɔ-i nɛ́ lesɛ.
17 Contudo, o Senhor me assistiu e me deu forças, para que, por meu intermédio, a boa mensagem fosse plenamente anunciada e chegasse aos ouvidos de todos os pagãos. E fui salvo das fauces do leão.
18 Upíimɑ yɛ́ likópɛ nnɛ́í-i nɛ́ lesɛ uu mɛyíkíyiki tíyɛsɛ ɑm Uléécɑɑ iyɔɔpi-i loni. Umɛyɔɔpi mɛkɛ́ n tɑɑ́lɛ̃ ḿpɑ́ píyei-pɔ! Amí.
18 O Senhor me salvará de todo mal e me preservará para o seu Reino celestial. A ele a glória por toda a eternidade! Amém.
19 A Pirisili nɛ Akilɑsi nɛ́ yɑ́ɑ́si ɑɑ kɔ Onesifɔɔ kɛyɔ nɛ́ yɑ́ɑ́si.
19 Saúda Prisca e Áquila, e a família de Onesíforo.
20 Erɑsiti yɛ Korɛnti-i mɛ́sunlɛ, ɑm Torofim Milɛti-pɔ yɑ́pɔ rɛ ɑ́i u lɑ́ɑ́rú nnyɑ.
20 Erasto ficou em Corinto. Deixei Trófimo doente em Mileto.
21 A riŋmɔ́ɔ́pú ɑɑ́ weri nnyiyɛ píimɑ kumúŋɛ́ kukɛ́ kɛlenɛ tu. Epulusi nɛ Putɛnsi nɛ Linusi nɛ Kulootiyɑ nɛ pimɑ́rɛcɔ tɔrɔɔ nnɛ́í yɛ pɔ́ yɑ́hɑɑpɔ.
21 Apressa-te a vir antes do inverno. Saúdam-te Eubulo, Pudente, Lino, Cláudia e todos os irmãos.
22 Uléécɑɑ ukɛ́ kɛpɔ́pirɛ n we! Upíimɑ ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ! Amí.
22 O Senhor esteja com o teu espírito! A graça esteja convosco!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Timóteo 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.