2 Timóteo 4
Sola NT (SOY_SIM) vs ARA
1 Kirisi Yeesu yɛ sɔ́ntilɛ ukɛ́ pinyɑ́nnyɑ̃́ nɛ pikpɔkpɔ túhɑɑnɛ. Uyɛɛ kɔ sɔ́nti ukɛ́ iyɔ́ɔpi tonɛ. Nɛ lɑ kɛ́ u nɛ Uléécɑɑ kɛyu-i pɔ́ símisi rɛ
1 Conjuro-te, perante Deus e Cristo Jesus, que há de julgar vivos e mortos, pela sua manifestação e pelo seu reino:
2 ɑ Nléécɑɑsimɛ́ riyóó nɛ nŋmɔ́ɔ́pú, ncée yɛ wee ńn wee, ɑ n símisi, ɑɑ tíyɛsɛ pisoi pikɛ́ ŋmurɛi ɑɑ pincɑɑi pi nyísɛ ɑɑ itisi pi kpɑ́, pɔn pi céési nɛ ísuúlu.
2 prega a palavra, insta, quer seja oportuno, quer não, corrige, repreende, exorta com toda a longanimidade e doutrina.
3 Kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ sɔ́ntilɛ kɛ pisoi ɑ́pi yɛ́ ń lɑ pikɛ́ icélɑɑ sɔnɛ kutu ricɔ, ɑmɑ́ pilipɔɔkɔ́ kɑpi yɛ́ n tikilɛ̃, ɑpi lɛ̃ nnyɑ picélɑɑ kulúi cɑ́pinɛ pɛɛ yɛ́ lɛ̃ kɑpi pikómɛ ń lɑ pi n símisi.
3 Pois haverá tempo em que não suportarão a sã doutrina; pelo contrário, cercar-se-ão de mestres segundo as suas próprias cobiças, como que sentindo coceira nos ouvidos;
4 Ápi yɛ́ ɑsei kutu pícɔ rikpɑ́. Pi ɑsei kɛpirɛ tɔnɛ ɑpi pɛɛ inɔ́ɔmɛsimɛ́ nɛ kutu n cɔlɛ̃.
4 e se recusarão a dar ouvidos à verdade, entregando-se às fábulas.
5 Amɑ́ pɔ́ɔkɛ́ mɛpɔ́círɛ m múílɛ̃ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ. A íwɛ ŋmurɛi ɑɑ́ nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ pikɔ́ɔ́nú n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃, ɑɑ pikɛi kɑi m pisɛ rɛ Uléécɑɑ ukɛikɔ́ ukɛ́ wɑ n wɑi nɛ kɛfɑ kɛsɛ.
5 Tu, porém, sê sóbrio em todas as coisas, suporta as aflições, faze o trabalho de um evangelista, cumpre cabalmente o teu ministério.
6 Amɑ́ in nɛ́ɛ, ituŋɛ yɛ tulɛ rɛ kɛ́ pɑnsɛ inyɔ́ɔnsɛsɛɛ. Nnɛ́kpɔ ituŋɛ yɛ nyɑhɑimɛlɛ.
6 Quanto a mim, estou sendo já oferecido por libação, e o tempo da minha partida é chegado.
7 Atɔpi kɛcirɛ kɑm tɔ, nɛ tɔlɛ hɑ́i nɛ ɑtɔpi kɛtɔ-pɔ nɛn kɔ nfɑtɛnɛ múílɛ̃.
7 Combati o bom combate, completei a carreira, guardei a fé.
8 Atɔpi kɑm n feriyɛ ihɛɛ yɛ nɛ́ yekeilɛnlɛ: ihɛɛ iyɛɛ riyɔ́ɔpikɔŋ kɛ Upíimɑ uu pɛ̃ kuu n lɔ ḿ pɑnɛ. Utúhɑɑnɛ kɛcirɛ, Upíimɑ yɛɛ nɛ́ ri pɑnɛ kɛtúhɑɑnɛyɑɑ tuŋɛ́. Ái kɔ nkpɑ́ni nɛ̃́ ŋmɑnɛ kɑí nɛ pɑ́nɛ. Amɑ́ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ umɛpɛɛmɛ m mɛ̃́ nɛ ńlɑ yɛ yɛnunɛ.
8 Já agora a coroa da justiça me está guardada, a qual o Senhor, reto juiz, me dará naquele Dia; e não somente a mim, mas também a todos quantos amam a sua vinda.
9 A riŋmɔ́ɔ́pú ɑɑ mɛkɛɛ nɛ́ lɛɛri.
9 Procura vir ter comigo depressa.
10 Temɑɑsi yɛ nɛ́ riyɑ́lɛ rɛ u kɛtẽ nté likɔ́ mɛyɑ̃́ lɑ nnyɑ. U Tɛsɑloniki tɔ́mpɔlɛ. Kiresɛnsi yɛ Kɑlɑsii hɑlɛ, Tiiti pɔ́ɔ Tɑlimɑsi simpɔ.
10 Porque Demas, tendo amado o presente século, me abandonou e se foi para Tessalônica; Crescente foi para a Galácia, Tito, para a Dalmácia.
11 Luki mɛcirɛ yɛɛ kɛnɛ́mɛɛ́ we. Nɔ́ nɛ Mɑriki ɑni nsẽ́ tipɛ́nɛmɛ, u yɛ́ kɑm uu Uléécɑɑ pikɛi kɛ́mɛɛ ńsɔnɛ nɛ́ lɛ́ni.
11 Somente Lucas está comigo. Toma contigo Marcos e traze-o, pois me é útil para o ministério.
12 Nɛ Tisiiki tunlɛ Efɛɛsi-pɔ.
12 Quanto a Tíquico, mandei-o até Éfeso.
13 Pɔn píyei n sɔ́nti, ɑɑ́ nɛ kunɛ́túkɑnkɑ cɑɑcɑɑ kɑm Kɑripusi kɛyɔ-i Turowɑɑsi-pɔ n tíyɛ nɛ́ pɛ́nɛmɛ, ɑɑ kɔ nɛ Nléécɑɑsimɛ́ ɑtɛlɛ́ nɛ́ pɛ́nɛmɛ, ɑí nɛ tɔ́su ɑsɛɛkonɛ ɑkɔ́.
13 Quando vieres, traze a capa que deixei em Trôade, em casa de Carpo, bem como os livros, especialmente os pergaminhos.
14 Úyu kɑpi yɛ n sée rɛ Alɛkisɑntiri yɛ mɛwɑi kópɛ nɛ́ pínɛilɛ. Upíimɑ yɛɛ yɛ́ lɛ̃ kuu nní nɛ́ n wɑ u hɛ́ɛ́lɛ.
14 Alexandre, o latoeiro, causou-me muitos males; o Senhor lhe dará a paga segundo as suas obras.
15 Pɔ̃́ ticuruu, ɑ nɛ mɛpɔ́círɛ u tĩ, ɑ́i líkɑ nnyɑ, u riŋmɔ́ɔ́púlɛ uu mmɛ̃ nnɛ́í kɑri n símisi kósɛ.
15 Tu, guarda-te também dele, porque resistiu fortemente às nossas palavras.
16 Kɛyɑ́ɑ foí kɑpi nɛ́ n túhɑɑnɛ úkɑ úu nɛ́ lɛ̃́, pinnɛ́í kɑpi kɛnɛ́pirɛ le. Uléécɑɑ úu kɑpɛ pimɛwɑi mɛ̃ pi korí.
16 Na minha primeira defesa, ninguém foi a meu favor; antes, todos me abandonaram. Que isto não lhes seja posto em conta!
17 Upíimɑ yɛ kɛnɛ́pirɛ nyɛrɛlɛ uu ńnɑŋɛ nɛ́ hɛ ɑm fe ɑm unsímɛ́ yóó mpuri sɑnɛ pikɔ́ nnɛ́í ɑpi kóm, uu kɔ kúkinɑɑ́ nnɔɔ-i nɛ́ lesɛ.
17 Mas o Senhor me assistiu e me revestiu de forças, para que, por meu intermédio, a pregação fosse plenamente cumprida, e todos os gentios a ouvissem; e fui libertado da boca do leão.
18 Upíimɑ yɛ́ likópɛ nnɛ́í-i nɛ́ lesɛ uu mɛyíkíyiki tíyɛsɛ ɑm Uléécɑɑ iyɔɔpi-i loni. Umɛyɔɔpi mɛkɛ́ n tɑɑ́lɛ̃ ḿpɑ́ píyei-pɔ! Amí.
18 O Senhor me livrará também de toda obra maligna e me levará salvo para o seu reino celestial. A ele, glória pelos séculos dos séculos. Amém!
19 A Pirisili nɛ Akilɑsi nɛ́ yɑ́ɑ́si ɑɑ kɔ Onesifɔɔ kɛyɔ nɛ́ yɑ́ɑ́si.
19 Saúda Prisca, e Áquila, e a casa de Onesíforo.
20 Erɑsiti yɛ Korɛnti-i mɛ́sunlɛ, ɑm Torofim Milɛti-pɔ yɑ́pɔ rɛ ɑ́i u lɑ́ɑ́rú nnyɑ.
20 Erasto ficou em Corinto. Quanto a Trófimo, deixei-o doente em Mileto.
21 A riŋmɔ́ɔ́pú ɑɑ́ weri nnyiyɛ píimɑ kumúŋɛ́ kukɛ́ kɛlenɛ tu. Epulusi nɛ Putɛnsi nɛ Linusi nɛ Kulootiyɑ nɛ pimɑ́rɛcɔ tɔrɔɔ nnɛ́í yɛ pɔ́ yɑ́hɑɑpɔ.
21 Apressa-te a vir antes do inverno. Êubulo te envia saudações; o mesmo fazem Prudente, Lino, Cláudia e os irmãos todos.
22 Uléécɑɑ ukɛ́ kɛpɔ́pirɛ n we! Upíimɑ ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ! Amí.
22 O Senhor seja com o teu espírito. A graça seja convosco.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Timóteo 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.