2 Coríntios 5
Sola NT (SOY_SIM) vs ARC
1 Tɔ nyulɛ rɛ irɔ́piŋɛ nnyí kɛ́mɛɛ kɑri nní ń we yɛ we yɑrɛ kucɑ́ŋíí kunyinɛ. Kun píyei n fori, Uléécɑɑ yɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ kɛ́yɔ kɛɛ yɛ́ mɛsɛ́rɛ ń we nɛ rɔ́ mɛ́mpɔlɛ. Ái pisoi pɛɛ kɛ mɔ̃, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ uricuruu kɛ mɔ̃.
1 Porque sabemos que, se a nossa casa terrestre deste tabernáculo se desfizer, temos de Deus um edifício, uma casa não feita por mãos, eterna, nos céus.
2 Tɔ kɔ welɛ tɔn kucɑ́ŋíí kpɛ̃ mɛtene ŋmɔpu, tɔn mɛyíkíyiki kɑ́ipi tɔkɛ́ kɛrɔ́yɔ kɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we kɛ́mɛɛ lompɔ.
2 E, por isso, também gememos, desejando ser revestidos da nossa habitação, que é do céu;
3 Asei kɛcɑ́ɑ́, tɔn píyei kɛrɔ́yɔ kɛ-i n lompɔ, Uléécɑɑ úu yɛ mɛŋmɑnɛ rɔ́ lɛɛpɔ.
3 se, todavia, estando vestidos, não formos achados nus.
4 Kumúŋɛ́ nkú nnɛ́í kɑri nní irɔ́piŋɛ nnyí kɛ́mɛɛ ń we, tɔ ŋmɔpulɛ yɑrɛ ncɔni mɛɛ rɔ́ nyíkilɛ̃. Ái rɛ tɔ lɑlɛ tɔkɛ́ irɔ́piŋɛ nnyí kɛ́mɛɛ́ le, ɑmɑ́ tɔ wɛ́ɛ́silɛ tɔkɛ́ ipiŋɛ yɛɛ mɛsɛ́rɛ ń we kɛ́mɛɛ lõ, likɛ́ wɑ rɛ lɛlɛɛ yɛ n kpu yɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ lompɔ.
4 Porque também nós, os que estamos neste tabernáculo, gememos carregados, não porque queremos ser despidos, mas revestidos, para que o mortal seja absorvido pela vida.
5 Uléécɑɑ yɛɛ tíyɛsɛ rɛ likɛ́ lɛ̃ kɛrɔ́mɛɛ consɛ. U unfɑɑ rɔ́ hɛlɛ. Lɛlɛɛ nyísɛ rɛ u kɑlɛ ukɛ́ lɛ̃ kuu tɔ́ rińnyi rɔ́ pɑ.
5 Ora, quem para isso mesmo nos preparou foi Deus, o qual nos deu também o penhor do Espírito.
6 Mɛsɛ́rɛ kɑri ikɑri mɑ́. Tɔ nyulɛ rɛ kumúŋɛ́ nkú nnɛ́í kɛ́mɛɛ kɑri nní irɔ́piŋɛ nnyí kɛ́mɛɛ ń we, tɔ Upíimɑ kɛtonɛ nɛ kɛtɑɑ welɛ.
6 Pelo que estamos sempre de bom ânimo, sabendo que, enquanto estamos no corpo, vivemos ausentes do Senhor
7 Asei kɛcɑ́ɑ́, nfɑtɛnɛ kɑrí nɛ sɔ́nɛ, ɑ́i lɛ̃ kɑri n nyɑ́ni nnyɑ kɑrí nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃.
7 (Porque andamos por fé e não por vista.).
8 Tɔ mɛsei ikɑri mɑ́lɛ tɔn lɑ tɔkɛ́ irɔ́piŋɛ nnyí kɛ́mɛɛ le tɔkɛ́ Upíimɑ kɛ́mɛɛ kɛtónɛ hɑ.
8 Mas temos confiança e desejamos, antes, deixar este corpo, para habitar com o Senhor.
9 Lɛ̃ nnyɑ kɑri kɔ nɑ́ɑ́si rɛ ḿpɑ́ tɔn irɔ́piŋɛ nnyí kɛ́mɛɛ n we nɛ́ɛ tɔn ikɛmɛɛ́ n le, irɔ́soi ikɛ́ nɛ u n sɑ́.
9 Pelo que muito desejamos também ser-lhe agradáveis, quer presentes, quer ausentes.
10 Lɛ̃ nnyɑ kɑi pisɛ rɛ ntɔ́nɛ́í mmú, ḿpɑ́ úye ukɛ́ hɑ Kirisi ukɛ́ nɛ u túhɑɑnɛ. In tɛ úye yɛ lisɔnɛ nɛ́ɛ likópɛ unfɑɑ kɛ́mɛɛ wɑ, liute uu umɛwɑi ihɛ́ɛ́ yɔ́su.
10 Porque todos devemos comparecer ante o tribunal de Cristo, para que cada um receba segundo o que tiver feito por meio do corpo, ou bem ou mal.
11 Tɔ nyulɛ rɛ li pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ Uléécɑɑ wuri. Lɛ̃ nnyɑ kɑri ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ tɛ pisoi pikɛ́ ntɔ́símɛ́ ŋmurɛi. Uléécɑɑ yɛ rɔ́ nyulɛ ńsɔnɛ. Nɛ kɔ nyɑ́ni yɑrɛ nɔ̃́ nɛ kɔ rɔ́ nyulɛ ńsɔnɛ.
11 Assim que, sabendo o temor que se deve ao Senhor, persuadimos os homens à fé, mas somos manifestos a Deus; e espero que, na vossa consciência, sejamos também manifestos.
12 Áni kɑpɛ n nyɑ́ni rɛ mɛrɔ́círɛ kɑri kɔ pinyísɛ nɔ́ kpɑ́lɛ̃. Amɑ́ tɔ lɑlɛ nɔkɛ́ ncée yɛ̃ nɔkɛ́ tɔ̃́ nnyɑ rikɔ́kɔri n wɑi. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, nɔ́ yɛ nnyinɛ yɛ̃ ɑni yɛ nɛ pɛpɛɛ yɛ lɛ̃ kɛ inípɛɛ ii yɛ n yɛ̃́ nɛ ríyu n wɛ́ɛ́si sɛ́ɛ́sɛ. Pɛ̃ ɑ́pi yɛ lɛlɛɛ rikíŋ kɛ́mɛɛ ń we wɑisɛ.
12 Porque não nos recomendamos outra vez a vós; mas damo-vos ocasião de vos gloriardes de nós, para que tenhais que responder aos que se gloriam na aparência e não no coração.
13 Tɔn isɔhɔ n tori, tɔ́ nɛ Uléécɑɑ nkɔ́ yɛ mmɛ̃. Amɑ́ tɔ nɔ̃́ kɛ́mɛɛ nɛ ntɔ́yukpɑ̃́ii nnɛ́í welɛ.
13 Porque, se enlouquecemos, é para Deus; e, se conservamos o juízo, é para vós.
14 Ńlɑ kɛ Kirisi uu rɔ́ ń nyísɛ yɛ tirɔ́kíŋ-i welɛ ɑri yɛ pɛɛ́ nɛ nsímɛ́ mmú ŋmurɛi rɛ usoi usɛ kóló yɛɛ pisoi nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kpu. Kuu nní ń kpu nnyɑ, pisoi nnɛ́í yɛ kpulɛ.
14 Porque o amor de Cristo nos constrange, julgando nós assim: que, se um morreu por todos, logo, todos morreram.
15 U pisoi nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kpulɛ rɛ pɛpɛɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ ɑ́pi kɑpɛ kɔ nɛ piisoi n le yɑrɛ pimɛkɔ́ cirɛ-i kɑpí we. Amɑ́ Kirisi yɛɛ pikɛcɑ́ɑ́ ń kpu uu kɔ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi nnyɑ kɑpí we.
15 E ele morreu por todos, para que os que vivem não vivam mais para si, mas para aquele que por eles morreu e ressuscitou.
16 Lɛ̃ nnyɑ kɑ́ri kɔ nkpéni úkɑ nyɑ́ni yɑrɛ kɑpi yɛ kɛsoimuŋɛ́ nɛ n yɛ̃́ mɛcɔ. Ḿpɑ́ kɑrí pɛɛ mɛkɛɛ Kirisi nɛ kɛsoimuŋɛ́ kɛ́mɛɛ n nyu, ɑ́ri kɔ nkpéni lɛ̃ u nyu.
16 Assim que, daqui por diante, a ninguém conhecemos segundo a carne; e, ainda que também tenhamos conhecido Cristo segundo a carne, contudo, agora, já o não conhecemos desse modo.
17 Úye nɛ Kirisi pin timpɛ́nɛ, liute yɛ pɑnsɛlɛ lifɑ́lɛ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ. Likpurɛ yɛ tɔ́mpɔlɛ, lifɑ́lɛ ɑi léeri.
17 Assim que, se alguém está em Cristo, nova criatura é: as coisas velhas já passaram; eis que tudo se fez novo.
18 Uléécɑɑ uyɛɛ nɛ Kirisi rintíki uú nɛ tɔ́ nɛ uricuruu kɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ kɛ́mɛɛ kɑi lééri. Uyɛɛ kɔ rɔ́ forii rɛ tɔkɛ́ pisoi picɔ nɛ kɑm pikɛ́ u nɛ pɛ̃ kɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ.
18 E tudo isso provém de Deus, que nos reconciliou consigo mesmo por Jesus Cristo e nos deu o ministério da reconciliação,
19 Kirisi kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ uricuruu nɛ pisoi kɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ, úu pimɛwɑi kópɛ kpísi ukɛ́ nɛ pikɛi wɑ. U rɔ́ forii rɛ tɔkɛ́ pinyɔ́ɔnsɛ pɛ̃ nsímɛ́ riyóó.
19 isto é, Deus estava em Cristo reconciliando consigo o mundo, não lhes imputando os seus pecados, e pôs em nós a palavra da reconciliação.
20 Lɛ̃ nnyɑ, Kirisi yɛɛ rɔ́ tummɛ rɛ tɔkɛ́ nté upikɛikɔ́ pɛɛ nɛ urinyiri n tṹ. Tɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ nní tíkilɛ̃, ɑri yɛ pisoi sélei rɛ: Ani Kirisi rinyiri nnyɑ ŋmurɛi pikɛ́ nɔ́ nɛ Uléécɑɑ kɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ.
20 De sorte que somos embaixadores da parte de Cristo, como se Deus por nós rogasse. Rogamos-vos, pois, da parte de Cristo que vos reconcilieis com Deus.
21 Kirisi úu ɑkópɛ ɑ́kɑ mɑ́, ɑmɑ́ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ɑrɔ́kópɛ cɔnsɛ. Uyɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu nkpéni rɔ́ kpíilɛ̃ tɛ ɑsei pite.
21 Àquele que não conheceu pecado, o fez pecado por nós; para que, nele, fôssemos feitos justiça de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.