1 Coríntios 3
Sola NT (SOY_SIM) vs ARA
1 Pimɑ́rɛcɔ, ɑsei kɛcɑ́ɑ́ ɑ́m fe kɛ́ nɛ nɔ́ símisi yɑrɛ pisoi pɛɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ m mɑ́. Nɛ nɛ nɔ́ símisilɛ yɑrɛ pisoi pɛɛ pikɛmúŋɛ́ cirɛ nɛ n sɔ́nɛ, yɑrɛ pisoi pɛɛ kɔ nɛ Kirisi pitiki kɛ́mɛɛ riwɑ̃́ n tisɛlɛ̃.
1 Eu, porém, irmãos, não vos pude falar como a espirituais, e sim como a carnais, como a crianças em Cristo.
2 Mmɛ̃ kɑm nní nɔ́ n símisi yɛ we yɑrɛ mɛpɛ kɑpi yɛ kɛwɑ̃́ fɛnfɛ̃í n nyɛnsɛ, ɑ́i ilukɛ mulɛ-mulɛ inyinɛ. Li we rɛ ɑ́ni kɑhɑnɛ ilukɛ mulɛ-mulɛ kulukɛ n tu. Nɛ nkpéni-mɛ ricuruu, ɑ́ni kɑhɑnɛ ikulukɛ n tu.
2 Leite vos dei a beber, não vos dei alimento sólido; porque ainda não podíeis suportá-lo. Nem ainda agora podeis, porque ainda sois carnais.
3 Li we rɛ ɑ́i Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ mɛɛ nɔ́ séni. Kɛ kufɑtoi ɑku nní nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ ń we, ɑ́ni kɔ kómɛinɛ, ɑ́i li lɛ̃ nyísɛlɛnlɛ rɛ nɔ rinɑ́rɛi mɑ́lɛɛ? Ái li lɛ̃ nyísɛlɛnlɛ rɛ ɑ́i Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ mɛɛ nɔ́ sénii?
3 Porquanto, havendo entre vós ciúmes e contendas, não é assim que sois carnais e andais segundo o homem?
4 Ucɔ yɛɛ un m mɑɑ rɛ: Pɔɔli kɛ nɛ́ɛ tíkilɛ̃, ucɔ uu rɛ: Apoloosi kɛ nɛ́ɛ tíkilɛ̃.
4 Quando, pois, alguém diz: Eu sou de Paulo, e outro: Eu, de Apolo, não é evidente que andais segundo os homens?
5 Wóo mpíí Apoloosi? Wóo mpíí Pɔɔli? Nɛ́ntɛ tɔ ntɔ́nɛ́í Uléécɑɑ pikɛikɔ́ kpɑ́rɑ́ lɛ, kɑí nɛ rintíki ɑní nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ. Ḿpɑ́ úye yɛ upikɛi kɛ Upíimɑ uu u ḿ pɑ wɑilɛ.
5 Quem é Apolo? E quem é Paulo? Servos por meio de quem crestes, e isto conforme o Senhor concedeu a cada um.
6 Nɛ́ɛ kuléé tɑ́mɛsi, Apoloosi uu míni ku yɑkɑsi, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ ku peisɛ.
6 Eu plantei, Apolo regou; mas o crescimento veio de Deus.
7 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i uyɛɛ n tɑ́mɛsi yɛɛ linyinɛ wɑ nɛ́ɛ uyɛɛ míni ku n yɑ́kɑsi yɛɛ linyinɛ wɑ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ ku m peisɛ yɛɛ ḿpɑ́ yo wɑ.
7 De modo que nem o que planta é alguma coisa, nem o que rega, mas Deus, que dá o crescimento.
8 Uyɛɛ n tɑ́mɛsi nɛ uyɛɛ míni n yɑ́kɑsi yɛ sɑ́lɛ. Ḿpɑ́ úye yɛ pikɛcɔpɛ sɔ́ntilɛ ukɛ́ lɛ̃ kuu upikɛi n wɑ ihɛ́ɛ́ yɔsí.
8 Ora, o que planta e o que rega são um; e cada um receberá o seu galardão, segundo o seu próprio trabalho.
9 Uléécɑɑ kɛ tɔ́ɔ nɛ kɛsẽ́ kɛisi. Nɔ̃́ yɛ nkpéni wɑ yɑrɛ ukɛcɑrɛ nɛ́ɛ ukulee kuu m mɔ́m.
9 Porque de Deus somos cooperadores; lavoura de Deus, edifício de Deus sois vós.
10 Uléécɑɑ yɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ fénnɛlɛ uu tíyɛsɛ ɑḿ n we yɑrɛ umɔ́mɛ sɔhɔɔ yɛɛ rikúi n yekei, ucɔ uú weri uu rikɛcɑ́ɑ́ mɔ́m. Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ n nyu rɛ íye kuu rikɛcɑ́ɑ́ mɔ́m.
10 Segundo a graça de Deus que me foi dada, lancei o fundamento como prudente construtor; e outro edifica sobre ele. Porém cada um veja como edifica.
11 Li we rɛ rikúi yɛ piyekei mɑ́ɑ́lɛnlɛ. Tɛtɛɛ Yeesu Kirisi. Úkɑ úu fenɛ ukɛ́ rimɛmɑ́ɑ́ riféé rinyinɛ ricɔ yekei.
11 Porque ninguém pode lançar outro fundamento, além do que foi posto, o qual é Jesus Cristo.
12 Úye un wurɑ nɛ́ɛ nwóóweni nɛ́ɛ ɑpɑrɛ nɛ́íkɔɔ́ nɛ́ɛ ɑnɑ nɛ́ɛ ɑhɔ́ɔyui nɛ́ɛ ɑyúi n kpísi un nɛ rikúi tɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ m mɔ̃,
12 Contudo, se o que alguém edifica sobre o fundamento é ouro, prata, pedras preciosas, madeira, feno, palha,
13 li kɛyɑ́ɑ sɔ́ntilɛ likɛ́ ḿpɑ́ úye pikɛi lesɛ likɛ́ nyísɛ. Nnɑ yɛ́ hɑ kɛtúhɑɑnɛyɑɑ kɛ̃ kɛtúŋɛ́ n welɛ, Uléécɑɑ uu pɛɛ ḿpɑ́ úye likɛikɛi nkɛmɛɛ wɑipɔ ɑí nɛ nyísɛ rɛ li nyɑḿ nɛ́ɛ ɑ́i nyɑḿ.
13 manifesta se tornará a obra de cada um; pois o Dia a demonstrará, porque está sendo revelada pelo fogo; e qual seja a obra de cada um o próprio fogo o provará.
14 Úye likɛikɛi linsɑ́ nnɑ mmɛ̃ kɛ́mɛɛ n torɛ, liute yɛ́ ihɛ́ɛ́ yɔsí.
14 Se permanecer a obra de alguém que sobre o fundamento edificou, esse receberá galardão;
15 Amɑ́ úye likɔ́ lin n torɛ, uyɛ̃ yɛ loó. Uléécɑɑ yɛ́ uriyu lɔ, ɑmɑ́ li pɛɛ́ welɛ yɑrɛ nnɑ kɛcɔpɛ kɛ liute uu lompɔ uu lééri.
15 se a obra de alguém se queimar, sofrerá ele dano; mas esse mesmo será salvo, todavia, como que através do fogo.
16 Áni nyu rɛ nɔ Uléécɑɑ kɛyɔ lɛ, Unfɑɑsɔnɛ nn nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ wee?
16 Não sabeis que sois santuário de Deus e que o Espírito de Deus habita em vós?
17 Úye un kɛ n fori, Uléécɑɑ yɛ́ kɔ liute fori. Li we rɛ Uléécɑɑ kɛkɔ́ yɛ kɛ. Nɔ́ɔ nní lɛ̃ ukɛyɔ kɛ̃.
17 Se alguém destruir o santuário de Deus, Deus o destruirá; porque o santuário de Deus, que sois vós, é sagrado.
18 Nɔ́ úkɑ úu kɑpɛ umɛcirɛ kirɑɑsɛ. Nɔ́ úye un m músu rɛ u kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ sisoipipi mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɑ́, liute ukɛ́ pɑnsɛ yɑrɛ uníri uu pɛɛ́ nɛ mɛyíkíyiki wɑi uyɛɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ m mɑ́.
18 Ninguém se engane a si mesmo: se alguém dentre vós se tem por sábio neste século, faça-se estulto para se tornar sábio.
19 Lɛ̃ kɛ sisoipipi ɑsi yɛ n sée rɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ yɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ nnírisimɛ́ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
19 Porque a sabedoria deste mundo é loucura diante de Deus; porquanto está escrito: Ele apanha os sábios na própria astúcia deles.
20 — ausente —
20 E outra vez: O Senhor conhece os pensamentos dos sábios, que são pensamentos vãos.
21 — ausente —
21 Portanto, ninguém se glorie nos homens; porque tudo é vosso:
22 — ausente —
22 seja Paulo, seja Apolo, seja Cefas, seja o mundo, seja a vida, seja a morte, sejam as coisas presentes, sejam as futuras, tudo é vosso,
23 — ausente —
23 e vós, de Cristo, e Cristo, de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.