Números 11
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs VC
1 I stalo se, že si lid velmi stěžoval Hospodinu. Hospodin to slyšel a vzplanul jeho hněv. Vzplanul proti nim Hospodinův oheň a strávil konec tábora.
1 O povo pôs-se a murmurar amargamente aos ouvidos do Senhor. O Senhor, ouvindo isso, irou-se: o fogo do Senhor acendeu-se entre eles e devorou a extremidade do acampamento.
2 Nato lid křičel k Mojžíšovi. Mojžíš se modlil k Hospodinu a oheň uhasl.
2 O povo clamou a Moisés; Moisés orou ao Senhor e o fogo extinguiu-se.
3 I pojmenovali to místo Tabéra, neboť proti nim vzplanul Hospodinův oheň.
3 Deu-se àquele lugar o nome de Tabeera, porque o fogo do Senhor se tinha acendido no meio deles.
4 Lůza, která byla mezi nimi, plála touhou, takže i synové Izraele znovu plakali a říkali: ⌈Kdo nás nakrmí masem?⌉
4 A população que estava no meio de Israel foi atacada por um desejo desordenado; e mesmo os israelitas recomeçaram a gemer: "Quem nos dará carne para comer?, diziam eles.
5 Vzpomínáme na ryby, které jsme jedli zadarmo v Egyptě, na okurky, melouny, pórek, cibuli a česnek.
5 Lembramo-nos dos peixes que comíamos de graça no Egito, os pepinos, os melões, os alhos bravos, as cebolas e os alhos.
6 A teď ⌈jsme vyschlí,⌉ nevidíme nic než jen tu manu.
6 Agora nossa alma está seca. Não há mais nada, e só vemos maná diante de nossos olhos."
7 Mana byla jako koriandrové semeno, vypadala jako bdelium.
7 O maná assemelhava-se ao grão de coentro e parecia-se com o bdélio.
8 Lid chodíval sem a tam, sbíral ji, mlel na ručních mlýncích nebo drtil v hmoždíři, vařil v hrnci a dělal z ní podpopelné chleby. Chutnalo to jako olejový koláč.
8 O povo dispersava-se para colhê-lo; moía-o com a mó ou esmagava-o num pilão, cozia-o numa panela e fazia bolos com ele, os quais tinham o sabor de um bolo amassado com óleo.
9 Když padala na tábor v noci rosa, padala na něj i mana.
9 Enquanto de noite caía o orvalho no campo, caía também com ele o maná.
10 Když Mojžíš slyšel plakat lid podle jeho čeledí, každého u vchodu do jeho stanu, a Hospodin vzplanul velikým hněvem, Mojžíšovi se to nelíbilo.
10 Ouviu Moisés o povo que chorava, agrupado por famílias, cada uma à entrada de sua tenda. A cólera do Senhor acendeu-se com violência. Moisés entristeceu-se.
11 Mojžíš řekl Hospodinu: Proč jsi naložil se svým otrokem zle? Proč jsem nenalezl milost ve tvých očích, že jsi na mě vložil břemeno všeho tohoto lidu?
11 E disse ao Senhor: "Por que afligis vosso servo? Por que não acho eu favor a vossos olhos, vós que me impusestes a carga de todo esse povo?
12 Což jsem já počal všechen tento lid? Zdalipak jsem jej já porodil, abys mi řekl: Nes ho v náruči, tak jako vychovatel nosí kojence, do země, o které jsem přísahal jeho otcům?
12 Porventura fui eu que concebi esse povo? Ou acaso fui eu que o dei à luz, para me dizerdes: leva-o em teu seio como a ama costuma levar o bebê, para a terra que, com juramento, prometi aos seus pais?
13 Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, když přede mnou pláče a říká: Dej nám maso, abychom se najedli?
13 Onde encontrarei carne para dar a todo esse povo que vem chorar perto de mim, dizendo: dá-nos carne para comer?
14 Já sám nemohu unést všechen tento lid, neboť je na mě příliš těžký.
14 Eu sozinho não posso suportar todo esse povo; ele é pesado demais para mim.
15 Pokud se mnou takto jednáš, raději mě, prosím, zabij, jestliže jsem nalezl milost ve tvých očích, ať se nemusím dívat na své trápení.
15 Em lugar de tratar-me assim, rogo-vos que antes me façais morrer, se achei agrado a vossos olhos, a fim de que eu não veja a minha infelicidade!
16 Hospodin řekl Mojžíšovi: Shromáždi mi sedmdesát mužů z izraelských starších, o kterých víš, že jsou staršími lidu a jeho správci. Vezmi je ke stanu setkávání, aby se tam s tebou postavili.
16 O Senhor respondeu a Moisés: "Junta-me setenta homens entre os anciãos de Israel, que sabes serem os anciãos do povo e tenham autoridade sobre ele. Conduze-os à tenda de reunião, onde estarão contigo.
17 Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Vezmu z Ducha, který je na tobě, a vložím ho na ně. Ponesou břemeno lidu s tebou a neponeseš ho ty sám.
17 Então descerei e ali falarei contigo. Tomarei do espírito que está em ti e o derramarei sobre eles, para que possam levar contigo a carga do povo e não estejas mais sozinho.
18 A lidu řekni: Posvěťte se na zítra a budete jíst maso, protože jste plakali k Hospodinu se slovy: Kdo nás nakrmí masem? Vždyť nám bylo v Egyptě dobře. Hospodin vám dá maso a najíte se.
18 Dirás ao povo: santificai-vos para amanhã, e tereis carne para comer, pois chorasses aos ouvidos do Eterno, dizendo: Quem nos dará carne para comer? Estávamos tão bem no Egito!... O Senhor vos dará carne, e comereis.
19 Nebudete jíst jen jeden den, ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ani dvacet dní,
19 E comereis não só um dia, nem dois, nem cinco, nem dez, nem vinte,
20 ale celý měsíc, až vám poleze z chřípí a bude vám odporné, protože jste pohrdli Hospodinem, který je uprostřed vás, a plakali jste před ním se slovy: Proč jenom jsme vyšli z Egypta?
20 mas durante um mês inteiro, até que ela vos saia pelas narinas e vos cause nojo: porque rejeitasses o Senhor que está no meio de vós e dissestes-lhe chorando: por que saímos nós do Egito?"
21 Mojžíš řekl: Šest set tisíc pěších je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty říkáš: Dám jim maso a budou ho jíst celý měsíc?
21 Moisés disse: "Este povo, no meio do qual estou, conta seiscentos mil homens de pé, e dizeis que lhes dareis carne para que comam um mês inteiro!
22 Cožpak se pro ně bude zabíjet brav a skot, aby to pro ně stačilo? Nebo se pro ně mají pochytat všechny mořské ryby, aby to pro ně stačilo?
22 Porventura matar-se-á tanta quantidade de ovelhas e bois até que tenham bastante? Ou juntar-se-ão todos os peixes do mar para fartá-los?"
23 Hospodin Mojžíšovi odpověděl: Cožpak ⌈je Hospodinova ruka krátká?⌉ Nuže, uvidíš, jestli se ti mé slovo uskuteční, či nikoli.
23 O Senhor respondeu a Moisés: "Acaso será impotente a mão do Senhor? Verás sem demora se se fará ou não o que eu te disse."
24 Mojžíš vyšel a promluvil k lidu Hospodinova slova. Pak shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a postavil je okolo stanu.
24 Moisés saiu e referiu ao povo as palavras do Senhor. Reuniu setenta homens dos anciãos do povo e os colocou em volta da tenda.
25 Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a vzal z Ducha, který byl na něm, a dal ho na sedmdesát mužů ze starších. I stalo se, když na nich Duch spočinul, že prorokovali, ale znovu již ne.
25 O Senhor desceu na nuvem e falou a Moisés; tomou uma parte do espírito que o animava e a pôs sobre os setenta anciãos. Apenas repousara o espírito sobre eles, começaram a profetizar; mas não continuaram.
26 Dva muži zůstali v táboře -- jeden se jmenoval Eldád a druhý se jmenoval Médád. I na nich spočinul Duch -- byli totiž mezi zapsanými, ale nevyšli ke stanu -- a prorokovali v táboře.
26 Dois homens tinham ficado no acampamento: um chamava-se Eldad e o outro, Medad, e o espírito repousou também sobre eles, pois tinham sido alistados, mas não tinham ido à tenda; e profetizaram no acampamento.
27 Přiběhl mládenec a oznámil to Mojžíšovi: Eldád a Médád prorokují v táboře.
27 Um jovem correu a dar notícias a Moisés: "Eldad e Medad, disse ele, profetizam no acampamento."
28 Ozval se Jozue, syn Núnův, který sloužil Mojžíšovi od svého mládí, a řekl: Můj pane, Mojžíši, zadrž je.
28 Então Josué, filho de Nun, servo de Moisés desde a sua juventude, tomou a palavra: "Moisés, disse ele, meu senhor, impede-os."
29 Mojžíš mu řekl: Ty žárlíš kvůli mně? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci, když by Hospodin na ně dal svého Ducha!
29 Moisés, porém, respondeu: "Por que és tão zeloso por mim? Prouvera a Deus que todo o povo do Senhor profetizasse, e que o Senhor lhe desse o seu espírito!"
30 Mojžíš se odebral do tábora, on i izraelští starší.
30 E Moisés retirou-se do acampamento com os anciãos de Israel.
31 I strhl se vítr od Hospodina, přinesl křepelky od moře a svrhl je na tábor na den cesty na jednu stranu a na den cesty na druhou stranu kolem tábora a to na dva lokte vysoko nad povrch země.
31 Um vento mandado pelo Senhor, vindo das bandas do mar, trouxe consigo codornizes, e derramou-as sobre o acampamento, numa extensão de cerca de um dia de caminho para ambos os lados em volta do acampamento; e cobriam o solo, cerca de dois côvados de alto sobre a superfície da terra.
32 Lid povstal a celý ten den a celou noc i celý druhý den sbíral křepelky; i ten, kdo se spokojil s málem, nasbíral deset chómerů. A rozprostřeli je všude okolo tábora.
32 Levantou-se então o povo, e ajuntou durante todo aquele dia, toda a noite e todo o dia seguinte tantas codornizes, que aquele que menos ajuntou conseguiu encher dez homeres. E estenderam-nas, para si mesmos, em toda a volta do acampamento.
33 Ještě měli maso mezi zuby, dříve nežli ho rozžvýkali, Hospodin vzplanul hněvem proti lidu; Hospodin ranil lid převelikou ranou.
33 Ainda a carne estava nos seus dentes, e ainda não estava mastigada, quando a cólera do Senhor se inflamou contra o povo e o Senhor feriu o povo com um grande flagelo.
34 Pojmenovali to místo Kibrót–taava, protože tam pohřbili lid, který byl žádostivý.
34 Chamou-se àquele lugar Quibrot-Hataava, porque ali sepultou-se o povo que se deixara dominar pelo desordenado.
35 Z Kibrót–taavy vyrazil lid do Chaserótu a zůstali v Chaserótu.
35 De Quibrot-Hataava, partiu o povo para Haserot, onde se deteve.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Números 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.