Números 11
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARA
1 I stalo se, že si lid velmi stěžoval Hospodinu. Hospodin to slyšel a vzplanul jeho hněv. Vzplanul proti nim Hospodinův oheň a strávil konec tábora.
1 Queixou-se o povo de sua sorte aos ouvidos do Senhor ; ouvindo-o o Senhor , acendeu-se-lhe a ira, e fogo do Senhor ardeu entre eles e consumiu extremidades do arraial.
2 Nato lid křičel k Mojžíšovi. Mojžíš se modlil k Hospodinu a oheň uhasl.
2 Então, o povo clamou a Moisés, e, orando este ao Senhor , o fogo se apagou.
3 I pojmenovali to místo Tabéra, neboť proti nim vzplanul Hospodinův oheň.
3 Pelo que chamou aquele lugar Taberá, porque o fogo do Senhor se acendera entre eles.
4 Lůza, která byla mezi nimi, plála touhou, takže i synové Izraele znovu plakali a říkali: ⌈Kdo nás nakrmí masem?⌉
4 E o populacho que estava no meio deles veio a ter grande desejo das comidas dos egípcios; pelo que os filhos de Israel tornaram a chorar e também disseram: Quem nos dará carne a comer?
5 Vzpomínáme na ryby, které jsme jedli zadarmo v Egyptě, na okurky, melouny, pórek, cibuli a česnek.
5 Lembramo-nos dos peixes que, no Egito, comíamos de graça; dos pepinos, dos melões, dos alhos silvestres, das cebolas e dos alhos.
6 A teď ⌈jsme vyschlí,⌉ nevidíme nic než jen tu manu.
6 Agora, porém, seca-se a nossa alma, e nenhuma coisa vemos senão este maná.
7 Mana byla jako koriandrové semeno, vypadala jako bdelium.
7 Era o maná como semente de coentro, e a sua aparência, semelhante à de bdélio.
8 Lid chodíval sem a tam, sbíral ji, mlel na ručních mlýncích nebo drtil v hmoždíři, vařil v hrnci a dělal z ní podpopelné chleby. Chutnalo to jako olejový koláč.
8 Espalhava-se o povo, e o colhia, e em moinhos o moía ou num gral o pisava, e em panelas o cozia, e dele fazia bolos; o seu sabor era como o de bolos amassados com azeite.
9 Když padala na tábor v noci rosa, padala na něj i mana.
9 Quando, de noite, descia o orvalho sobre o arraial, sobre este também caía o maná.
10 Když Mojžíš slyšel plakat lid podle jeho čeledí, každého u vchodu do jeho stanu, a Hospodin vzplanul velikým hněvem, Mojžíšovi se to nelíbilo.
10 Então, Moisés ouviu chorar o povo por famílias, cada um à porta de sua tenda; e a ira do Senhor grandemente se acendeu, e pareceu mal aos olhos de Moisés.
11 Mojžíš řekl Hospodinu: Proč jsi naložil se svým otrokem zle? Proč jsem nenalezl milost ve tvých očích, že jsi na mě vložil břemeno všeho tohoto lidu?
11 Disse Moisés ao Senhor : Por que fizeste mal a teu servo, e por que não achei favor aos teus olhos, visto que puseste sobre mim a carga de todo este povo?
12 Což jsem já počal všechen tento lid? Zdalipak jsem jej já porodil, abys mi řekl: Nes ho v náruči, tak jako vychovatel nosí kojence, do země, o které jsem přísahal jeho otcům?
12 Concebi eu, porventura, todo este povo? Dei-o eu à luz, para que me digas: Leva-o ao teu colo, como a ama leva a criança que mama, à terra que, sob juramento, prometeste a seus pais?
13 Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, když přede mnou pláče a říká: Dej nám maso, abychom se najedli?
13 Donde teria eu carne para dar a todo este povo? Pois chora diante de mim, dizendo: Dá-nos carne que possamos comer.
14 Já sám nemohu unést všechen tento lid, neboť je na mě příliš těžký.
14 Eu sozinho não posso levar todo este povo, pois me é pesado demais.
15 Pokud se mnou takto jednáš, raději mě, prosím, zabij, jestliže jsem nalezl milost ve tvých očích, ať se nemusím dívat na své trápení.
15 Se assim me tratas, mata-me de uma vez, eu te peço, se tenho achado favor aos teus olhos; e não me deixes ver a minha miséria.
16 Hospodin řekl Mojžíšovi: Shromáždi mi sedmdesát mužů z izraelských starších, o kterých víš, že jsou staršími lidu a jeho správci. Vezmi je ke stanu setkávání, aby se tam s tebou postavili.
16 Disse o Senhor a Moisés: Ajunta-me setenta homens dos anciãos de Israel, que sabes serem anciãos e superintendentes do povo; e os trarás perante a tenda da congregação, para que assistam ali contigo.
17 Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Vezmu z Ducha, který je na tobě, a vložím ho na ně. Ponesou břemeno lidu s tebou a neponeseš ho ty sám.
17 Então, descerei e ali falarei contigo; tirarei do Espírito que está sobre ti e o porei sobre eles; e contigo levarão a carga do povo, para que não a leves tu somente.
18 A lidu řekni: Posvěťte se na zítra a budete jíst maso, protože jste plakali k Hospodinu se slovy: Kdo nás nakrmí masem? Vždyť nám bylo v Egyptě dobře. Hospodin vám dá maso a najíte se.
18 Dize ao povo: Santificai-vos para amanhã e comereis carne; porquanto chorastes aos ouvidos do Senhor , dizendo: Quem nos dará carne a comer? Íamos bem no Egito. Pelo que o Senhor vos dará carne, e comereis.
19 Nebudete jíst jen jeden den, ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ani dvacet dní,
19 Não comereis um dia, nem dois dias, nem cinco, nem dez, nem ainda vinte;
20 ale celý měsíc, až vám poleze z chřípí a bude vám odporné, protože jste pohrdli Hospodinem, který je uprostřed vás, a plakali jste před ním se slovy: Proč jenom jsme vyšli z Egypta?
20 mas um mês inteiro, até vos sair pelos narizes, até que vos enfastieis dela, porquanto rejeitastes o Senhor , que está no meio de vós, e chorastes diante dele, dizendo: Por que saímos do Egito?
21 Mojžíš řekl: Šest set tisíc pěších je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty říkáš: Dám jim maso a budou ho jíst celý měsíc?
21 Respondeu Moisés: Seiscentos mil homens de pé é este povo no meio do qual estou; e tu disseste: Dar-lhes-ei carne, e a comerão um mês inteiro.
22 Cožpak se pro ně bude zabíjet brav a skot, aby to pro ně stačilo? Nebo se pro ně mají pochytat všechny mořské ryby, aby to pro ně stačilo?
22 Matar-se-ão para eles rebanhos de ovelhas e de gado que lhes bastem? Ou se ajuntarão para eles todos os peixes do mar que lhes bastem?
23 Hospodin Mojžíšovi odpověděl: Cožpak ⌈je Hospodinova ruka krátká?⌉ Nuže, uvidíš, jestli se ti mé slovo uskuteční, či nikoli.
23 Porém o Senhor respondeu a Moisés: Ter-se-ia encurtado a mão do Senhor ? Agora mesmo, verás se se cumprirá ou não a minha palavra!
24 Mojžíš vyšel a promluvil k lidu Hospodinova slova. Pak shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a postavil je okolo stanu.
24 Saiu, pois, Moisés, e referiu ao povo as palavras do Senhor , e ajuntou setenta homens dos anciãos do povo, e os pôs ao redor da tenda.
25 Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a vzal z Ducha, který byl na něm, a dal ho na sedmdesát mužů ze starších. I stalo se, když na nich Duch spočinul, že prorokovali, ale znovu již ne.
25 Então, o Senhor desceu na nuvem e lhe falou; e, tirando do Espírito que estava sobre ele, o pôs sobre aqueles setenta anciãos; quando o Espírito repousou sobre eles, profetizaram; mas, depois, nunca mais.
26 Dva muži zůstali v táboře -- jeden se jmenoval Eldád a druhý se jmenoval Médád. I na nich spočinul Duch -- byli totiž mezi zapsanými, ale nevyšli ke stanu -- a prorokovali v táboře.
26 Porém, no arraial, ficaram dois homens; um se chamava Eldade, e o outro, Medade. Repousou sobre eles o Espírito, porquanto estavam entre os inscritos, ainda que não saíram à tenda; e profetizavam no arraial.
27 Přiběhl mládenec a oznámil to Mojžíšovi: Eldád a Médád prorokují v táboře.
27 Então, correu um moço, e o anunciou a Moisés, e disse: Eldade e Medade profetizam no arraial.
28 Ozval se Jozue, syn Núnův, který sloužil Mojžíšovi od svého mládí, a řekl: Můj pane, Mojžíši, zadrž je.
28 Josué, filho de Num, servidor de Moisés, um dos seus escolhidos, respondeu e disse: Moisés, meu senhor, proíbe-lho.
29 Mojžíš mu řekl: Ty žárlíš kvůli mně? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci, když by Hospodin na ně dal svého Ducha!
29 Porém Moisés lhe disse: Tens tu ciúmes por mim? Tomara todo o povo do Senhor fosse profeta, que o Senhor lhes desse o seu Espírito!
30 Mojžíš se odebral do tábora, on i izraelští starší.
30 Depois, Moisés se recolheu ao arraial, ele e os anciãos de Israel.
31 I strhl se vítr od Hospodina, přinesl křepelky od moře a svrhl je na tábor na den cesty na jednu stranu a na den cesty na druhou stranu kolem tábora a to na dva lokte vysoko nad povrch země.
31 Então, soprou um vento do Senhor , e trouxe codornizes do mar, e as espalhou pelo arraial quase caminho de um dia, ao seu redor, cerca de dois côvados sobre a terra.
32 Lid povstal a celý ten den a celou noc i celý druhý den sbíral křepelky; i ten, kdo se spokojil s málem, nasbíral deset chómerů. A rozprostřeli je všude okolo tábora.
32 Levantou-se o povo todo aquele dia, e a noite, e o outro dia e recolheu as codornizes; o que menos colheu teve dez ômeres; e as estenderam para si ao redor do arraial.
33 Ještě měli maso mezi zuby, dříve nežli ho rozžvýkali, Hospodin vzplanul hněvem proti lidu; Hospodin ranil lid převelikou ranou.
33 Estava ainda a carne entre os seus dentes, antes que fosse mastigada, quando se acendeu a ira do Senhor contra o povo, e o feriu com praga mui grande.
34 Pojmenovali to místo Kibrót–taava, protože tam pohřbili lid, který byl žádostivý.
34 Pelo que o nome daquele lugar se chamou Quibrote-Hataavá, porquanto ali enterraram o povo que teve o desejo das comidas dos egípcios.
35 Z Kibrót–taavy vyrazil lid do Chaserótu a zůstali v Chaserótu.
35 De Quibrote-Hataavá partiu o povo para Hazerote e ali ficou.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Números 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.