Lamentações 4
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs VC
1 Jak zčernalo zlato, jak se změnilo ryzí zlato! Kameny svatyně leží rozmetány na každém nároží.
1 Alef. Como escureceu o ouro, como se alterou o ouro fino! Foram dispersadas as pedras sagradas por todos os cantos da rua?
2 Vzácní synové Sijónu, vážení s ryzím zlatem, jak to, že jsou nyní ceněni jen jako hliněný džbán, dílo hrnčířových rukou?
2 Bet. Os nobres filhos de Sião, tão estimados quanto o ouro fino, ei-los contados como vasos, obra de um oleiro!
3 I šakalové obnažují prs a kojí svá mláďata, ale dcera mého lidu se stala krutou jako pštros v pustině.
3 Guimel. Mesmo chacais dão a mama a fim de aleitar suas crias; mas a filha do meu povo é cruel, qual avestruz do deserto.
4 Jazyk kojence přilnul žízní k patru; děti se dožadují chleba, nikdo jim ho neláme.
4 Dalet. A língua dos bebês, de tanta sede, se lhes prega ao palato! As crianças reclamam pão. E ninguém lho dá.
5 Ti, kdo jídali lahůdky, hynou na ulicích; ti, kdo byli vychováni v purpuru, objímají smetiště.
5 He. Aqueles que em comidas finas se compraziam definham pelas ruas. E os que foram educados no fausto têm por leito o esterco.
6 Vina dcery mého lidu je větší nežli hřích Sodomy, která byla v okamžiku vyvrácena, aniž by na ni byly položeny ruce.
6 Vau. O castigo da filha do meu povo é maior que o pecado de Sodoma, num momento destruída sem que ninguém lhe lançasse a mão.
7 Její nazíři byli čistší nežli sníh, bělejší nežli mléko; jejich tělo bylo růžovější nežli drahokamy, jejich vzhled se podobal safíru.
7 Zain. Os príncipes brilhavam mais que a neve, mais brancos do que o leite. Seus corpos eram mais vermelhos que o coral, e era de safira o seu aspecto.
8 Teď je jejich vzezření temnější nežli saze, nedají se na ulicích poznat; kůže jim svraštila na kostech, uschla jako dřevo.
8 Het. Agora, seus rostos ficaram mais sombrios do que a fuligem; pelas ruas, são irreconhecíveis. A pele se lhes colou aos ossos, e qual madeira ressecou-se.
9 Lépe na tom byli probodení mečem nežli pobití hladem, kteří hynou nedostatkem polních plodin.
9 Tet. As vítimas do gládio são mais felizes do que as da fome, que lentamente se esgotam pela falta dos produtos da terra.
10 Ruce soucitných žen vařily svoje děti; staly se jejich jídlem při zkáze dcery mého lidu.
10 Iod. Mãos de mulheres, cheias de ternura, cozinharam os filhos, a fim de servirem de alimento, quando da ruína da filha de meu povo.
11 Hospodin dovršil svoji zlobu, vylil svůj planoucí hněv, zapálil na Sijónu oheň, který strávil jeho základy.
11 Caf. O Senhor saciou o seu furor, e derramou o ardor de sua cólera, acendendo um fogo em Sião que a devorou até os alicerces.
12 Králové země ani všichni obyvatelé světa by nevěřili, že do jeruzalémských bran vejde protivník či nepřítel.
12 Lamed. Não podiam acreditar os reis da terra, e todos os habitantes do mundo, que o inimigo opressor transporia as portas de Jerusalém.
13 Stalo se to pro hříchy jeho proroků a viny jeho kněží, kteří prolévali v jeho středu krev spravedlivých.
13 Mem. Foi por causa dos pecados de seus profetas e das iniqüidades dos sacerdotes, que derramavam em seus muros o sangue dos justos.
14 Jako slepí se potáceli po ulicích, znečištění krví, takže se lidé nesměli dotknout jejich oděvu.
14 Nun. Quais cegos erravam pelas ruas, vertendo sangue a tal ponto que ninguém ousava tocar em suas vestes.
15 Ustupte! Nečistý!, volali na ně lidé, ustupte! Ustupte! Nedotýkejte se! Proto odešli a potáceli se. Mezi pohanskými národy lidé říkali: Nebudou už s námi pobývat jako cizinci.
15 Samec. Para trás! É um impuro! - lhes gritavam. Para trás! Para trás! Não toqueis! E quando fugiam, errantes entre os pagãos, todos diziam: Aqui não ficarão.
16 ⌈Hospodinova tvář je rozdělila,⌉ nebude již ⌈na ně hledět;⌉ nebrali ohled na kněze, neslitovali se nad staršími.
16 Pe. A face do Senhor dispersou-os e para eles não olha mais: nenhuma deferência aos sacerdotes, nem piedade com os anciãos.
17 Ještě nám zrak slábne od hledění k naší nicotné pomoci; ve svém vyhlížení jsme vyhlíželi k národu, který nemůže zachránit.
17 Ain. Nossos olhos se consumiam, na esperança de um vão socorro. Espreitávamos do alto das torres a vinda de um povo incapaz de nos livrar.
18 Sledovali naše kroky, abychom nemohli chodit po svých náměstích; náš konec se přiblížil, naplnily se naše dny, ano, přišel náš konec.
18 Sade. Espreitavam os nossos passos; nem mais podíamos andar pela rua. Nosso fim se aproxima. Terminam nossos dias. Sim! Chegou o nosso termo.
19 Naši pronásledovatelé byli rychlejší nežli nebeští orlové. Honili nás na horách, v pustině na nás číhali.
19 Cof. Os que nos perseguiam eram mais velozes que as águias do céu. Seguiram-nos pelos montes e nos armaram ciladas no deserto.
20 Dech našeho života, Hospodinův pomazaný, byl polapen do jejich jam, ten, o kterém jsme si mysleli: ⌈V jeho stínu⌉ budeme živi mezi pohanskými národy.
20 Res. O sopro de nossa vida o ungido do Senhor, caiu em suas ciladas. De quem dizíamos: À sua sombra viveremos entre as nações.
21 Jásej a raduj se, dcero edómská, která bydlíš v zemi Úsu! I k tobě přijde kalich, opiješ se a obnažíš.
21 Sin. Exulta, alegra-te, filha de Edom, habitante da terra de Hus! A ti também será passado o cálice, e embriagada descobrirás tua nudez.
22 Skončil trest za tvou vinu, dcero sijónská, již tě neodvede do zajetí. K odpovědnosti za tvou vinu povolá tebe, dcero edómská, a odhalí tvoje hříchy.
22 Tau. Findou teu castigo, filha de Sião {Deus} não mais te exilará. É a teus crimes que ele vai castigar, filha de Edom, e descobrir os teus pecados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lamentações 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.